Lily101 komentáře u knih

Zvláštní kniha.

31.12.2022

Nenáročné oddechové čtení, které Vám občas probudí úsměv na rtech.

Dala bych klidně i vyšší hodnocení, ale text mi přišel místy až moc primitivní a celkově mi přišlo, že se všechny texty točí stále kolem pár témat bez ohledu na název kapitol. Takže to vidím na milé tři hvězdičky.

17.12.2022

Ztotožňuji se s recenzí od lucisa.n (rozhodně pár hodin po zákroku podstupovat něco takového jako lézt na vysokou sochu je blbost). Dále dost tristní hádka dvou kamarádek, občas nelogické chování a jednání, Veronika (Ronnie? To jako fakt?) pořád zpytující své chování, ačkoliv se snaží seč může, chování Kevina je dost ujeté, problémy na cestě ztěží uvěřitelné, finanční negramotnost a vlastně celkově…nic moc kniha. Moc z toho čiší to, že byla kniha napsána Američany.

Na druhou stranu oddechová, byť se část odehrává na cestě, tak je obsah zajímavý. Ale jen za to si kniha rozhodně nezaslouží takovou pozornost na sociálních sítích, které se jí dostává.

11.12.2022

Skvělá knížka na nastartování pozitivního myšlení. Nejlépe ještě s příjemnou hudbou ve sluchátkách, ať se ten dobrý pocit ještě více prohloubí a semínko pozitivního myšlení tak může být úspěšně zaseto.

29.11.2022

První polovina knihy je vlastně zbytečná, pokud jste se již s motivační literaturou či s motivačními filmy setkali. A pro někoho, kdo o tom bude číst poprvé, je první část asi i zbytečně “upovídaná”.

Příklady jsou často tristní až infantilní, ale v jednoduchosti je krása, takže knihu pochopí opravdu každý.

Druhá část knihy je opět dost a zbytečně “upovídaná”, ale na druhou stranu přínosná. Úplně mi nevychází metoda napiš si, co chceš a sleduj, jak se vše plní, ale asi tomu dám aspoň jednu šanci.

Knihu jsem četla k podpoření pozitivního myšlení, které mě cca v červnu 2022 opustilo a také trochu k tomu, abych znovu začala věřit svým snům a třeba i objevila nějaké nové sny, které bych si přála splnit (ne, že bych měla málo snů, ale jeden nikdy neví, jak se změní priority a s tím i sny samotné atd.). A k tomu mi kniha pomohla. Trošilinku mi znovu ukázala směr, kterým bych chtěla jít vstříc svým snům.

Suma sumárum: První část knihy je na obligatorní dvě hvězdičky za snahu autorovi i dalších lidí podílejících se na americkém i českém vydání knihy. Druhá část je na 4 hvězdičky. Průměr obou částí je 3, tak proto dávám hodnocení 3 hvězdičky.

28.11.2022

Poprvé jsem u autora narazila na knihu, kde je hlavní protagonista neskutečně důvěřivý, naivní až “hloupý”(co se týče svého oboru, tak je inteligentní, ale ty lidské vztahy mu moc nejdou).

Prvních pár stran bylo skvělých, kolem padesáté strany jsem myslela, že odložím knihu (a po trápení i počínající čtecí krizi v rámci četby: “Kritický bod”, jsem tak málem učinila) a jsem ráda, že jsem to neudělala. Byl to dobrý čtenářský zážitek! A na to, jak otevřené konce nemám ráda, tak mi to nikterak nevadí. Asi to je i tím, že on tak úplně otevřený není.

26.11.2022

Zajímavá knížečka, kterou jsem nečetla 365 dní (kniha byla z veřejné knihovny), ale jen den. Je zvláštní, jak některé afirmace ve Vás rezonují víc (ty asi člověk potřebuje číst či vidět) a jiné méně (neb se jej aktuálně až tak nedotýkají).

V průběhu čtení možná vymyslíte vlastní afirmace. Rozhodně neváhejte a zapište si je, ať je můžete aplikovat vedle těch v knize uvedených.

24.11.2022

Dočtení této knihy vzbudí ve čtenáři dilema, jak knihu vlastně hodnotit.

Na jednu stranu moc “americké” (hl. příběhy hala bala uspořádané do textu týkající se autora-jedna působí hůře uvěřitelně, ale mohlo se stát, že měl první dítě autor už na svých studiích), zbytečně “natažené” (některé příběhy základní otázku rozvíjely, ale čím víc čtenář postupuje v textu, tím víc ho to obtěžuje až nudí, a tím pádem i je zde vyšší míra “nucení se do čtení” + objasnění /mnohdy naprosto zbytečné, neb čtenář hned pochopí, co se otázkou míní a proč je dobré ji pokládat/ je čím dál delší, čím dál v četbě jste), dále mi min. jedna otázka přijde krajně nezdvořilá (hovorovým jazykem napsaná a v té hovorové podobě může, min. v českém jazyce, působit velmi nezdvořile) a samointerpretaci básně v samotném závěru (pokud není básník či čtenář básní anebo přímo kritik, tak nevím nevím, zda je vhodné něco takového udělat, nicméně jeho kniha, jeho pravidla, že?).

Oceňuji samotných pět otázek (byť u té jedné mám problém s hovorovostí), délku i formát knihy (byť by bylo moudré jej zkrátit, ale počkat…pak by to autor nemohl vydat knižně), poznámky z praktikování práva po škole (je to jiný systém, než máme my, ale v té práci, kterou popisoval, vidím jisté styčné body + se ale samozřejmě chtěl pochlubit, kde pracoval a min. třikrát uvést, jak jeho nadřízený dělal nejdůležitější práci na světě) a pár zajímavých pasáží, které stálo za to si označit malými lepícími papírky (většinou pasáže rozvíjející základní otázky a právě ony poznatky z prvního roku právní praxe po škole).

Knihu jsem měla v knihovničce cca od dubna roku 2021, kdy jsem si ji zakoupila za pár korun z jednoho nejmenovaného knihkupectví a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Nějakou chvíli jsem myslela, že ani nedočtu, tak děkuji své silné vůli, že mi bylo dopřáno knihu dočíst a vzhůru na zajímavější knihy.

18.11.2022

Jak píše recenzent hned pode mnou…jedná se spíš o soubor minipovídek na sebe nějakým způsobem provázaných postav tak nějak napříč časem. Pár se jich tam objeví víc (dvě za mě zbytečně), pár jen jednou až dvakrát.

Kniha byla velmi čtivá (překvapivě). Jako velké mínus naopak dávám knize za to, že se nakonec vykrystalizuje ve zcela jiné téma, o kterém nerada čtu a děsí mě (možná by bylo fajn upozornění; třeba i pro ty, které toto postihlo a neradi se k tomu vrací nebo pro ty, kteří to téma…nedokáží moc číst, neb je to děsí/já/). Chápu, že je možná třeba o tématu psát, ale na příběhu by za mě neubralo na samotném obsahu příběhu, kdyby to nebylo tak drastické. Pokud o daném tématu také nedokážete číst, tak těch cca pár odstavců přeskočte.

Kniha je celkově zvláštní, ale víc jak tři hvězdičky dát nemohu. Za velké odbočení od tématu a za to chybějící upozornění. Knihu bych nečetla nebýt čtenářské výzvy a i proto asi tolik oceňuji onu čtivost.

16.11.2022

Jsem první z recenzujících, kterému se kniha líbila. Jistě, některé skutečnosti jsou úsměvné (typu, že kuřecí maso je zdravé, poslední dobou se spekuluje, zda je rostlinný olej /i řepkový/ dobré používat-v knize vychvalováno, gnocchi rozhodně není samo o sobě komplikované jídlo atd.).

Já ráda peču (začátečník), ale z vaření mám strach (omáčky a maso jsou pro mě zatím neznámou). Navíc jsem fakt nevěděla, jaký je rozdíl mezi nerezem a ocelí, za což bych se dle recenzujících pode mnou měla nejspíš stydět a pro jejich uklidnění, se vlastně i stydím za své neznalosti.

Něco z knihy člověk zná, něco si rád připomene a něco nového se naučí (u mě spíš více, než méně). Kniha byla čtivá (hltala jsem každou stránku, což jsem před četbou netušila, že mě kniha tak pohltí), zmírnila můj strach z vaření (dodnes mi zní v hlavě hlas jedné mé příbuzné, ať raději maso nikdy nedělám, že když se to pokazí, tak se tolik peněz vyhodí /neb maso je drahé/) a zaujala natolik, že jsem začala nad vařením přemýšlet (a aktivně vyhledávat nové recepty /vaření/ + přepisovat z mobilu těch pár stávajících/pečení/). Těším se, až si vyzkouším uvařit první maso či omáčku, ačkoliv ten vnitřní strach (=o tom, jak jsou ingredience drahé a když se mi to nepovede, tak je to škoda peněz) stále mám (měla jsem jej i u pečení; rovněž obdoba věty mojí příbuzné/použila tehdy jiné slovo, než maso a týkalo se to dortu/), ale stačí jeden úspěch a on ten strach odezní. Aspoň doufám!

Každopádně tato kniha ve mně probudila touhu zkusit uvařit něco jiného, než jen přílohu. A za to jsem a budu autorce vděčná! Je to velký úspěch, když kniha má na někoho takový vliv, že prakticky zcela změní přístup člověka k lepšímu.

14.11.2022

Z počátku si musíte zvyknout na atypický styl napsání. Záhy si však zvyknete.

Více jak polovina knihy je nečtivá, což mi přijde dost, na druhou stranu v posledních cca 50 stranách nabere kniha na čtivosti a stane se zajímavou.

Vraha jsem neodhadla, zavražděného
ano. Pokud se domníváte, že je lepší si přečíst knihu, než vidět krátkou sérii, tak jste na omylu. Minisérii jsem viděla před několika lety. Zápletku (vč. osob vraha i zavražděného) jsem paradoxně zapomněla (před samotnou četbou jsem se domnívala, že si děj rychle vybavím a nic. Avšak za mě je minisérie vskutku stejná jako miniseriál, který je ale více napínavý. Doporučuji tedy se spíš podívat na minisérii, než se trápit u ze skoro 3/4 nečtivou knihou a nutit se do čtení, a toto je poprvé v životě, kdy něco takového píši (mnohdy bývají knihy lepší, než audiovizuální zpracování).

P.S.-Překlad textu a opakované omílání napřed “školy”, pak “školky” byl šílený. První část knihy je to škola, další část začíná mišmaš (=jednou tak a jednou onak) a na konci je to školka.

13.11.2022

Chtělo by to ubrat popisných částí (je mi fakt jedno, kdy se která postava prodírala městem z jednoho bodu do druhého, s popisem skoro každé ulice i celkově místa) a hned by to bylo napínavější. Kniha by mohla mít z důvodů popisů méně stran, což by napomohlo onomu napětí.

Jinak super kniha! Obávala jsem se s ohledem na hodnocení i mou, nyní, předposlední čtenou knihu: “Kritický bod”, která mě mírně řečeno zklamala, ale toto byla typická “cookovka”.

Ubrala bych půlhvězdičky za popisné části, které samozřejmě může čtenář přeskočit očima, ale vzhledem k tomu, že na této webové stránce nelze udělit půlhvězdičky v rámci hodnocení, zaokrouhluji na plný počet hvězd.

09.11.2022

Skvělá kniha!

06.11.2022

Kniha byla nesmírně čtivá a byla bych bývala dala plný počet hvězdiček, leč bohužel nemohu.

Pár skutečností mi prostě nesedělo (např. příznaky jisté duševní nemoci-nejsem lékař, odborník ani nic takového, ale i přesto se domnívám, že je na pováženou, jak se nemoc vlastně projevuje a vlastně to asi ani člověk raději vědět nechce, neb hlavně ať jsme zdraví/fyzicky i duševně/, dále chování Klaudie na závěr/proč tak čekala?/ a anotace je také na pováženou /fakt je někdo především student, když studuje kombinovaně-laicky: “dálkově”?/,…).

Recenzenti pode mnou uvádí, že autorka byla v době vydání knihy mlaďounká. Kdyby jí bylo pod dvacet, tak udělám výjimku a budu zvažovat plný počet hvězd, protože do dvaceti napsat knihu, to je wow (vím o slečně/neznám osobně/, která napsala první knihu v patnácti letech, což je obdivuhodné, dokonce jsem ji i četla a slečna má fakt potenciál). Ale tato autorka vydala prvotinu v mém aktuálním věku, tak snad mohu trochu srovnat. Na pravou míru uvádím, že já do dnešního dne žádnou knihu nenapsala, ale věnuji se stále studiu (i při práci) a tak mám na “kontě” jednu diplomovou práci, před sebou bakalářskou práci a pak pravděpodobně ještě min. jednu závěrečnou práci na vysoké škole. Samozřejmě napsat knihu je prostě napsat knihu a třeba jednou…

#prvniknihalistopad

01.11.2022

Na jednu stranu dobrá kniha, která na knižním trhu svým obsahem nejspíš chyběla. A ano, párkrát jsem se při čtení pousmála (v dobrém slova smyslu).

Na druhou stranu hodně “podkopává” roli ženicha na svatbě i přípravě (pokud platí nevěstini rodiče svatbu, což je ve větší či menší míře přežitek, tak možná se to dá v jisté míře pochopit, ale když si ji platí snoubenci sami, tak mi to přijde dost zvláštní a velmi nespravedlivé vůči ženichovi, neb je to i jeho velký den). Dále je trochu na pováženou to, co se píše o závěti na straně 182 (víc se k tomu raději vyjadřovat nebudu, neb je to na déle a toto má být knižní recenze, nikoliv hodnocení souladu s českým právním řádem- je to překlad, ale text se občas vymezuje vůči tomu, že takový zvyk je jen v Americe a u nás v ČR nikoliv, takže snaha o aktualizaci tam prostě byla a je)-k tomu tedy při hodnocení nepřihlížím, neb je to spíš nešťasně napsané (působí to dojmem, že to chtěl překladatel napsat co nejstručněji, aby náhodou nešlápl vedle, což se mu nedopatřením trošku povedlo).

Obecně četby této knihy nelituji. Dozvěděla jsem se spoustu nového. Před četbou knihy jsem považovala výběr snubního prstenu i samotné zásnuby jako dost náročnou záležitost, ale ve skutečnosti je to snad ještě náročnější (přiznávám, že v prstýncích nejsem odborník) a některé záležitosti, které dle knihy řeší spíš muži, si asi vezmu na starost já. Kniha obsahuje pár praktických rad i “cvičení”/úkolů (např. jak vybrat správně svědka pro muže, které hosty pozvat a které nikoliv atd.), jež jistě také se snoubencem-nečtenářem vyzkoušíme, ačkoliv termín svatby zatím máme za více než rok (a již nějaký čas od samotných zásnub uplynul). Doporučuji přečtení knihy i nevěstám, ať si udělají představu, co jejich milý prožívá, co mu mohou svěřit za úkoly (např. zasedací pořádek je dle knihy spíše mužskou záležitostí), protože věřím, že nevěsty, které
považují svatební hostinu i následnou párty za alfa a omegu všeho a svatbou až nezdravě “žijí”, výše uvedené skutečnosti vědět nemusí, jak jsou jaksi pohroužené do svatebních příprav, které nejsou vždy snadné, ani když svatební oslavu neprožívají a drží se při přípravě striktně “na zemi”.

Shrnutí: Za snížení úlohy ženicha musím ubrat jednu hvězdičku, neb mi přijde, že toto hlavní poselství protkané knihou je nerovnoprávné a nespravedlivé vůči mužům. Občas jsou některé ilustrace nadmíru komentované textem, byť je již z ilustrace vše zcela zřejmé; za to strhávám půl hvězdičku, avšak nakonec zaokrouhluji na čtyři hvězdičky (když zde není možné udělovat půlhvězdičky); to kvůli tomu, že někdo na muže myslel a vydal jim příručku ke svatebním přípravám, svatbě i manželskému životu (velice okrajově, ale když se nad tím jako žena zamyslím, tak by se mi to líbilo a domnívám se, že by v knize uvedené posílilo vzájemný vztah /v knize podkapitola: péče o vztah/).

31.10.2022

Za mě zklamání. Asi jsem četla jinou anotaci v rezervačním systému veřejné knihovny, ale čekala jsem něco na styl “Všechno, co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce” či něco na způsob autorova psaní. Vycházela jsem z toho, že autor nějakým způsobem píše a jeho styl psaní mi vyhovuje plus oceňuji danou hloubku, příp. i humor, v textu se vyskytující.

Ale toto byl přešlap vedle. Nevadilo by, kdyby kniha v českém jazyce nikdy nevyšla, ale oceňuji snahu překladatele, neb dle strany 220 nebyl překlad některých citací vůbec jednoduchý. Název knihy sám o sobě je hodně zavádějící. Ale jinak moje chyba, měla jsem číst anotaci zde a ne v katalogu veřejné knihovny.

Narážky na šedesátá léta (“Toto snad nezná jen ten, kdo v šedesátých letech nežil.” + v jistém smyslu slovní výsměch tomu, kdo žil v šedesátých letech a nezná danou citaci) už byly v nějaký moment vyloženě otravné a citáty mě oslovily tak dva (a to mám ráda zamýšlení nad skutečnostmi i hledání hlubšího smyslu). Jako bonus navíc pár nezáživných textů (a ty rádoby záživné mnohdy bloudí od tématu k tématu, takže výsledná hodnota textu pro čtenáře je nulová) a po pár citacích následuje popis jak k maturitě ve smyslu co který citovaný dělal, v jakém období psal atd.. Možná bych k těm medailonkům citovaných byla shovívavější, ale když se Vám líbí cca 2 citáty z celé knihy, tak Vás to prostě chtě nechtě ubíjí.

Naprostý souhlas s uživatelkou Anilkou13, která zde napsala: “ Jestli i tento velký autor vydá něco takového, pak může být spisovatel úplně každý.”

Uděluji dvě obligatorní hvězdičky autorovi za snahu, celému týmu potřebnému k vydání knihy (anglické i české verzi), překladateli (který to dle strany 220 neměl jednoduché) a příp. i jeho týmu (lidem, který mu s překladem citací pomáhal).

30.10.2022

Taková hodně jiná “cookovka”. Knihu jsem četla neuvěřitelných pět dní, přitom knihy od pana autora obvykle přečtu za den až dva. Dloouho byl děj rozvleklý (první den jsem se s bídou dostala na 70. stranu, druhý den jsem přečetla jen 8 stran /kniha mě nebavila/ a až včera /kolem 180. strany/ konečně začínal nabírat děj spád tak, jak jsem u knih tohoto autora zvyklá.

Dějově mě kniha z větší míry spíš nudila, závěr mě v jistém smyslu zklamal (uspěchaný a asi i dost rychlý i extrémní /nikoliv ve smyslu nějakého násilí či tak, ale otočky o 360 stupňů místo např. 180 stupňů; moc razantní/). Obecně však autorovy knihy mám moc v oblibě a když mám přečtené ty dobré, tak holt nezbývá, než číst i ty méně dobré, pokud se chci něco od autora přečíst. Kvůli menší míře napětí, nucení se do knihy číst, byť od určité části knihy už se jedná o “cookovku”(napětí se stupňuje a drama eskaluje) jedná, závěr nezklamal/ani úplně nenadchnul, uděluji 3 hvězdičky.

18.10.2022

Kniha byla opravdu čtivá a napínavá. Až na to, že mi hlavní “záležitost” knihy nesedí.

SPOILER: Stane se tragédie. V médiích se objeví jméno oběti a pár dní od tragédie se podaří jiné osobě vycestovat ze země na jméno oběti. To to nikomu nepřišlo na letišti zvláštní? Když zprávu o tragédii museli zaznamenat v médiích?KONEC SPOILERU.

V knize se vyskytuje jistý druh trestného činu, o kterém nerada čtu, ale zde to aspoň má smysl v rámci příběhu, což se mnohdy o knihách říct nedá. A další trestný čin (vražda) byl za mě poměrně brutální, tak pokud jste citliví na obojí výše uvedené, tak četbu knihy zvažte.

Suma sumárum recenze: O obsahu knihy rozhoduje výhradně autor/spisovatel, tudí z mé strany není součástí hodnocení. Hvězdičku musím ubrat za jistou praktickou nelogičnost jedné z nejstěžejnějších (ne-li nejstěžejnější) linie příběhu (viz SPOILER výše). Je to za mě zásadní na tolik, že je opravdu potřeba ubrat hvězdičku místo půlhvězdičky (a pak zvažovat zaokrouhlení, neb zde není možné hodnotit i s pomocí půlhvězdiček.

#prvnikniharijen

01.10.2022

Už stříbrnými konci stránek ve Vás kniha vzbudí údiv. Coco Chanel byla ikonická a autorka si nejspíš stanovila za cíl vytvořit o významné ženské osobnosti ikonickou knihu. Povedlo se, klobouk dolů!

Přiznávám, že před čtením této knížky jsem o životě Coco Chanel nevěděla nic a hodně jsem se dozvěděla.

16.09.2022

Kniha se zajímavou tématikou. Kniha, která se nečte úplně lehce, protože jde o život a občas pasáže v knize potřebujete rozdýchat.

Shoduji se s recenzentkami pode mnou, že knize ubírá psaní v er/sie-formě. Působí to opravdu lehce jako příručka a hůře se sžívá s hlavní postavou. Rovněž i psaní muselo být náročnější pro autorku, i když kdo ví?

Nejsem odborník (a nedisponuji zdravotnickým vzděláním), ale v min. jednom případě mi přišlo, že lékařské zprávy nesedí (na str. 118 je domluvena jiná léčba, avšak následující lékařská zpráva obsahuje stejné léky). Další nesrovnalostí je to, že od kadeřnice hlavní protagonistka nechce v žádném případě krátké vlasy a když jí kadeřnice ostříhá na mikádo, tak jí pomalu líbá ruce nadšením (str. 139). Chápu, že taková situace se u kadeřnice může stát, ale pokud miluji své dlouhé vlasy, tak nebudu z velkého rozdílu nadšená (mikádo je prostě sestřih s moc krátkými vlasy a vůči dlouhým vlasům a tedy velkému rozdílu…no, muselo to hlavní protagonistce hodně slušet). A do třetice; na straně 141 je špatně uvedené buď datum kontroly, nebo je text špatně chronologicky zařazen.

Pro mě nové informace, zásluhou knihy získané: Při tomto typu oné zlé nemoci se přibírá. A při tomto typu oné zlé nemoci je asi velmi pravděpodobné, že se nedočkáte svých potomků. Obojí je za mě šok a budu se s tím muset vypořádat v následujících dnech, neb jsem ani o jednom neměla vůbec tušení.

SPOILER: Vadil mi přístup hlavní protagonistky k nesouměrnému hrudníku. Kolik žen to má a musí s tím žít? To mají také podstoupit modelaci, jinak jsou nepěkné? Tím jde kniha trochu proti sobě s tvrzením v knize asi ani přímo nevyřčené, ale mezi řádky pochopitelné: “Mějte rádi své hrudníky, drahé ženy, ať už jsou jakékoliv.” Dále názor, že když si žena obleče šaty a podpatky, tak z ní muži šílí. Opravdu? Jestli to spíš hlavní protagonistka tak nevnímá, ale v obou případech jí to přeji. A od 35 leté ženy bych pochopila jiný přístup, než jaký uplatnila vůči Jiřímu. Chápu, že láska dělá divy, ale ve svém věku by již Klára měla pochopit, že o ni chlap dle jeho chování nejeví zájem a “nenahánět ho” či nepodstupovat nic hlavně pro něj. Nechci, aby to vyznělo jako odsuzování, ale prostě mi to “nesedí”. Ovšem na druhou stranu tleskám autorce,že z knihy neudělala sladkobolnou love story a tím neodsunula hlavní motiv knihy (nemoc) do pozadí. KONEC SPOILERU.

08.09.2022