Lily101
komentáře u knih
Anděl strážný jde do školy
Edmond Prochain
Milá knížka pro děti. Čteno synovcovi a neteřince.
Petr Koukal: Jsem
Martin Moravec
Poprvé jsem četla knihu skoro dva týdny a musela se do ní ještě nutit.
SPOILER: Něco bylo zajímavé (svatba, vztah dvou sportovců, sport), něco by si zasložilo víc rozebrat (udělení divokých karet federací) a něco bylo protiřečení(proč jsem onemocněl, když jsem jedl zdravě, nemoc a přibírání a následně po nemoci začal jíst zdravěji-částečně na str. 281 odst. 1). Bohužel nemoci se nevyhýbají lidem se zdravým životním stylem, což min. tuší i mnohem mladší lidé, než autor knihy. KONEC SPOILERU.
Autor se snažil, ale témata se pořád točila kolem tří věcí (a dost často se dalo dočíst o tomtéž ve více částech knihy). Pouštěla jsem si i rozhovor v Show Jana Krause na youtube, kde to působilo dost podobně (pan Koukal mluvil v té době jen o dvou tématech). Je děsivé, čím si musel projít a je působivé, že nic nikdy nevzdal (jel na turnaje i přesto, že procházel chemoterapií).
Dvě hvězdičky za snahu a jednu za přiblížení života sportovce, který si prošel šílenou situací (dost závažnou nemocí) a byl přítelem, snoubencem a následně manželem jiné sportovkyně. Kniha by rozhodně mohla být o polovinu kratší a předala by vše podstatné, ale délka je samozřejmě zcela výhradně
v rukou autora, příp. osob, které knihu vydávají.
Vztahy a mýty
Jan Vojtko
Na jednu stranu kniha s názory, se kterými se ztotožňuji (viz hormony), na druhou stranu kniha s názory, se kterými moc nesouzním. Toto samozřejmě ještě není na hodnocení.
Jsem ráda, že jsem malinko mohla proniknout do profese párového terapeuta, avšak kniha mě moc neobohatila. Nic nového mi nepřinesla (max. u jedné či dvou skutečností jsem si řekla: “A jo, na to nesmím v budoucnu zapomenout.”).
Kolem této knihy panuje velký boom (aspoň v mé sociální bublině) a já vlastně nechápu proč, neb většina skutečností je naprosto jasná každému, kdo se nad tím-i jen hypoteticky-zamyslí (např. hnát se za vztahem hned poté, co jste jeden ukončili, je nesmysl; hledat partnera, než se cítíte připraveni vztah mít, je nesmysl; ….).
P.S.-Bála jsem se vulgarismů v knize užitých (četla jsem úryvek z knihy na internetu v rámci internetového knihkupectví) a naštěstí se nic takového nekonalo. Kniha je čtivá a vulgarismy se v ní prakticky nenachází.
Matla - Kuchařka plná příběhů
Roman Staša
Sledovala jsem jen první sérii Masterchef a to od poloviny, tudíž jsem pana Stašu neznala a možná to byla ta chyba.
Text působí místy dost kostrbatě (když je pan Staša dotazován na něco, co zaznělo dříve u rozhovoru s jeho osobou blízkou, což ale má být záměr, takže to není součástí hodnocení) a občas si skoro až protiřečí (čímž pan Staša působí nesympaticky) a je tam jedna informace, která nevím, na kolik je správná (psychoterapeutický výcvik si nemůže dle internetu udělat každý, ale jen absolventi určitých oborů/fakult a do toho mi VŠ pana Staši nezapadá).
Kdybych se nepodívala na rozhovor na YT, tak mi přijde pan Staša z knihy dost nesympatický, což by byla škoda, protože opak je spíše pravdou. Tak pokud také na Masterchef nekoukáte, doporučuji v průběhu četby zkusit právě nějaký rozhovor.
Kuchařku oceňuji za to, že je jiná než ostatní (rozhovory). Každý autor kuchařky tvrdí, že dle jeho kuchařky mohou běžně vařit lidé. Jenže většinou recepty obsahují hodně potravin a dost často i drahých. Toto je případ i této kuchařky. Bohužel. Nemohu tedy jinak, než ubrat hodnocení, protože od kuchařky očekávám, že alespoň polovinu jídel budu moci vařit z běžně dostupných potravin každé kuchyně a že surovin nebude neadekvátně
moc, byť zrovna u kuchařky vítěze Masterchef jsem více schopná vzít v potaz exotičtější potraviny a tedy i větší množství. Dost mě mrzí, že když už autor přidával postupně jídla dle životních etap, tak je upravil (vyšperkoval, tedy přidal suroviny) obdobně jako vítězkyně první řady, přitom já bych si klidně udělala originální kaši, kterou mu dělala maminka či těstoviny na spoustu způsobů, které si připravoval autor v průběhu svých studentských let.
Ještě než umřu
Jenny Downham
Dost dojemné, ale to spíš ukazuje na talent spisovatelky psát autenticky.
Jednoduše buďte úspěšní – Žijte svůj sen
Pierre Franckh
Úžasná kniha! Možná je to i tím, že se ke mně dostala nejspíš v pravý čas (a přitom jsem četbu odkládala-knihu mám vypůjčenou z veřejné knihovny), ale naprosto top kniha. Aktuálně zvažuji, že si ji pořídím i do vlastní knihovničky.
Četla jsem ji pět pracovních dní po pracovní době (občas i před) a trvalo to tak dlouho asi i proto, že kniha vybízí k tomu, abyste hned šli dělat to,co Vás baví…doporučuji číst knihu po menších částech více dní než
ji zhltnout na jeden zátah (a to většinou preferuji u knih právě druhé zmíněné).
Manželské etudy
Michael Třeštík
Doslovný přepis toho, co osoby řekli v dokumentu, je za mě dost nešťastné. Asi největší zklamání je z toho, že v dokumentu je “manželský život” párů zachycen v delším časovém horizontu, takže se může stát, že v knize jsou manželé šťastně spolu, ale z dokumentu je zřejmé, že o pár let později bohužel došlo k rozluce.
V rámci druhého příběhu Vám začne kniha připadat dost stereotypní, byť zachycuje zcela jiné osoby, ale to za mě není chyba Třeštíků, spíš koncept z dokumentu/filmu napsat knihu obecně zatím moc nevychází (nebo na to nemám “štěstí” u výběru knih).
Malé moudrosti pro velké životní cesty
Alžběta Sirovátková
Pěkná knížka určená hlavně pro ty, kteří mají těžší období.
Mutace
Robin Cook
Prostě a jednoduše: další “cookovka”. Na rok napsání dost dobrá kniha, avšak je na ní vidět, že se autorův potenciál teprve začal rozvíjet, nicméně to na hodnocení knihy nic nemění.
Po povrchu
Tomáš Třeštík
Na tuto knihu jsem si musela zvyknout, protože jsem něco takového nečekala (má chyba). Kniha je psaná stylem úvah, které na sebe chronologicky nenavazují. V jistém smyslu to funguje, ale v jistém zase ne.
Knihu doporučuji číst v MHD nebo ve vlaku (zde jsem ji četla já).
Dvě hvězdičky za snahu autora a celého týmu, jenž byl k vydání knihy zapotřebí. Třetí za místy zajímavý obsah.
Tajemství spřízněných duší
Arielle Ford
Kniha se mi líbila. Jedinou “výtku” bych měla k tomu, že je občas chaotická ve smyslu, že se střídají příběhy s textem autorky.
Nikdy člověk neví, jak dlouho jeho vztah vydrží. Proto jsem ke křehkosti vztahů pokorná. Mám úžasného partnera a tato kniha mě utvrzuje v tom, že je dost možné (opatrnosti není nikdy nazbyt, ať se něco nezakřikne), že už to štěstí mám a trávím život po boku mé spřízněné duše. Ale kdyby náhodou, tak si tuto knihu přečtu znovu. Pár věcí jsem už znala či mě napadly z ničeho nic samy, ale i tak je kniha přínosná, a to jak pro nezadané, tak pro zadané. A občas poskytuje i rady aplikovatelné i na jiné oblasti života. Byla bych autorce moc vděčná, kdyby jednou napsala tématicky stejnou knihu ohledně pracovní části života (=práce).
P.S.-Občas bylo fascinující, jak text této knihy doplňovala knihu “Kouzlo”, kterou aktuálně-dle instrukcí-čtu 28 dní (1 kapitola/1 den). Ano, obě knihy jsou vlastně tématicky podobné a vycházejí z filmu (následně i knihy) “Tajemství”, avšak i tak;-).
Partnerství? Každodenní blázinec
Pierre Franckh
Skvělý koncept knihy, jaký snad nemá obdoby (každá tuším pravá strana z pohledu ženy, levá z pohledu muže). Nemusí se zákonitě číst hůře, ale musíte si “zvyknout”(nic hrozného).
Hvězdičku ubírám za pasáže, které dle mého nebyly jednoznačně pravdivé (muž je takový, žena onaká) a za odbočování od tématu, takže čtenář dostal jen jeden úhel pohledu a druhý kvůli (možná záměrnému odbočení jednoho z píšících) již nikoliv.
Celkově je kniha humorná, ale i podnětná a pro ty, kteří se chtějí obohatit ve smyslu vidět i druhý pohled na věc (či jen nahlédnout do toho, jak opačné pohlaví přemýšlí), je to rozhodně dobrá volba!
Obhájce
Victor Methos
Možná je to problém překladu, ale opět (obdobně v knize: “Pánský klub”): právník a advokát nejsou synonyma! A advokát a státní zástupce také ne (v knize se hovoří o obžalobě místo státní zástupce, ale předpokládám, že takováto osoba ani v Americe nemůže být členem advokátní komory).
Nesouhlasím s názorem níže, že se jedná o ideální volnočasové čtení pro právníky. Právní systém je jiný, ale to není úplně podstatné. Nejpodstatnější je terminologie (viz výše), která Vám prostě bude pít krev. Trochu považuji za klišé, že káva Vás natolik nakopne, jak je to napsáno v knize, ale to není součást hodnocení, neb je to subjektivní a je to ryze na autorovi, co si do knihy napíše.
V knize je vykreslen dost brutální případ a vlastně jsem zvažovala, zda knihu dočíst. Doporučil mi ji kolega, koncipient, a to mě drželo v četbě. Knihu lze napsat i s ne tak děsivou skutkovou podstatou, která má za následek jednání klientky hlavního protagonisty, což za mě dokazuje kniha: “Pánský klub”.
Bohužel mi to nedá a musím srovnávat s knihou “Pánský klub”, která je za mě naprosto skvělá (závěr v podobě náhlé vedlejší zápletky trochu knize ubírá, ale co se týče popisu začátků pracovního života po škole, tak za mě nejspíš nepřekonatelný literární počin) a tak nějak “více na úrovni”(neb je psána čtivě, ale ne tolik primitivně jako tato a současně si myslím, že i laik by jí mohl porozumět).
Pokud Vás zajímá trestní právo a chcete se po studiu práv věnovat právě v této právní profesi, pak si to přečtěte. Ne kvůli procesu (neb máme jiný právní systém), nýbrž s ohledem na začátky, které Vás u Theodora nadchnou, protože Vás spojuje právě zájem o trestní právo. Pro laiky je kniha asi také dobrá, avšak jen za plného uvědomění, že procesní právo v ČR je zcela odlišné. A obecně (nejen pro ostatní nevyjmenované výše, ale i laiky,…) stejně doporučuji “Pánský klub” (i když jste knihu: “Obhájce” četli či se chystáte číst).
V hlavní roli Tomáš Holý
Ota Kars
Na pojetí jsem byla dost zvědavá. Přeci jen zachytit něčí život, notabene s tak tragickou smrtí, formou komiksu je dost atypické. Bylo to zajímavé a jsem ráda, že jsem měla tu možnost si toto přečíst (dokonce poprvé v životě jsem se stala historicky prvním čtenářem nějaké knihy v rámci veřejné knihovny, kterou navštěvuji), ale kniha: “Jmenuju se Tomáš” je prostě stále jen jedna, má náležitou hloubku (kterou komiks dosáhnout asi ani nemůže-proto není součástí hodnocení) a popisuje život komplexněji (což se u komiksu těžko činí- proto není součástí hodnocení).
Nic nového jsem se nedozvěděla a u některých situací bych bez znalosti biografií (četla jsem dvě, ale bohatě pro orientaci stačí od stejnojmenného autora s názvem: “Jmenuju se Tomáš”) dost tápala.
Já jsem latte, ty jsi cappuccino
Damrong Pinkoon
(SPOILER) Očekávala jsem něco, nedostala jsem vlastně skoro nic (v tomto naprostý souhlas s první recenzí zde). Podobu s kávou jsem si představovala jinak než “jen” grafikou šálků s vrstvami (káva, voda, …). Některé pojmy by vyžadovaly širší vysvětlení (alespoň “správný” a “špatný” “přístup”), protože nějakým způsobem vysvětlené jsou, ale čtenář si není jistý, zda např. pojem není širší,…a některé moudra jsou dost kostrbatá (občas tomu trochu napomáhá spojování slov v podobě + mezi slovy a následný text, kde se takové spojení + vyskytuje vícekrát).
Šarlatáni
Robin Cook
Kniha byla rozvláčnější, než jsem u autora zvyklá. Obsahuje opravdu dost chyb týkající se např. záměny dne (následuje jeden příklad za všechny:
- porada o nemocnosti a úmrtnosti: str. 81 dole poslední věta, kde se píše o příštím týdnu X str. 83 odst. 1 poslední věta: “Vždyť do čtvrtka, kdy se koná, zbývají pouze čtyři celé dny.” X str. 94 cca v polovině (není možné úplně jasně určit odstavce-6./?/): “ Máte v úmyslu na tu středeční poradu přijít?” X str. 97 předposlední odstavec: “ Pro většinu lidí začínal víkend už v pátek po obědě, a Noah se tedy obával, že si s ní bude moci promluvit až v pondělí.”.
Tři na cestě
David Nicholls
Zajímavé v dobrém i horším slova smyslu.
Pokud Vás nebaví detailní popisy zážitků z cest s detailními popisy navštívených míst, tak se Vám tato kniha bude moc líbit. Něco nového se dozvíte, ale nebude to úmorné, ani děj zatěžující. Tím pro mě však bohužel klady končily.
Chyby v překladu jsem už dlouho (ne-li vůbec) neviděla v takové míře jako zde. Chápu, že se překladatel přepsal, ale číst např. chybu typu /uvádím příklad, ne však doslovně/ “byl dotčeno”, ještě, když je podmět rodu ženského, je přinejmenším zvlášťní i s ohledem na to, že to první berete jako svou chybu a čtete větu třikrát. To se ale může stát, nicméně (a to mě už dost vytáčelo) aby bylo psáno na střídačku, že jednomu protagonistovi je x let (nechci spoilerovat, tak neuvádím konkrétně), pak je mu o rok méně, následně opět let tolik, kolik bylo uváděno předtím a tak pořád dokola, je dost šílené. Avšak to už nevím, zda je chyba překladatele či autora samotného.
K samotnému obsahu: Poprvé v životě mi nebyl žádný z protagonistů knihy sympatický a výslovně jsem je všechny nesnášela. Současně jsem i tak nějak dokázala vnímat, proč se protagonisté nemají rádi navzájem. S Douglasem jsem sdílela názor na výchovu (ano, jsem zatím bezdětná, takže jen do mě :-D), ale jinak mi byl stejně jako ostatní dost nesympatický, co se týče chování.
Dvě hvězdičky za snahu autora, jednu za vykreslení manželství po 25 letech (autor má na toto nejspíš talent, jak už projevil v knize “Jeden den”) a za to, že cestopisné části byly nadmíru zajímavé (nikoliv vysilující či ubírající na ději).
6minutový kouč - Najdi skutečnou sebedůvěru!
Pierre Franckh
Výborná knížka. Vřele doporučuji všem, kteří mají pocit, že jim sebedůvěra nic neříká, neb přece sebechvála vůbec nevoní, ne?
Cvičení v knize je zapotřebí dělat. Tak jen vemte na vědomí, že když poctivě všechna cvičení děláte (a čtete knihu rychle, takže cvičeních děláte x za den), tak Vás za 1) dost bolí ruka z psaní (ale to je dost možná spíš u těch z nás, kteří píšeme z více než 90% na PC) a za 2) to zabere hooodně času.
Nicméně to tak předá to, co to dát čtenáři má.A troufám si napsat, že toto je nejlepší kniha, kterou jsem kdy na toto téma četla a posunula mě dál (a když budete připraveni, tak Vás vystřelí do oblak).