limetka2008
komentáře u knih

Výborné to bylo! Přečteno jedním dechem a napínavé až do konce, a to bez potoků krve! Až mne mrzí, že už to mám dočteno.


Ale jo, dobré to bylo! Sice rozuzlení bylo už od poloviny celkem předvídatelné, ale proč ne? Ta knížka vůbec není napsaná hloupě a bavila mne.


Četle, četla.... nedočetla.... prostě se to vleklo, až jsem to odvlekla zpátky do knihovny.

Jooo, tak tahle byla opravdu dobrá! Taková dobře vypečená thrillerová laskominka!


Nejprve jsem si myslela, že knihu odložím nedočtenou, že je na mne moc těžká a nepochopitelná....a sama nevím, čím mne nakonec tak chytla.. nedala se odložit. Z volně řazených obrazů, klouzajících od cynismu přes euforii k existenciální nejistotě najednou vystoupil křehký lidský život v celé své kráse i ubohosti. Ta kniha je těžká i krásná zároveň a ve své výpovědi velmi, velmi poctivá.


Kniha se četla dobře, což o to, jenže...ve druhé části po "prozření" hlavních aktérů nastala selanka, které jsem už prostě nemohla věřit a co se týče úplného konce - poslední kapitoly, vsadila jsem si, že to tak dopadne, a ono jo, bylo to tam! Nevím, kdo je Mik Peterman a skoro si myslím, že pod pseudonymem se skrývá žena, a ještě k tomu se jí tato knížka moc nepovedla. Téma sice zajímavé, ale postavy šablonovité, děj předvídatelný, prostě průměrná pohádka pro dospělé.


Jo, dobrý. Konečně zase detektivní příběh, kde není nesmyslně mnoho mrtvých, vražděných narušeným seriovým vrahem neobyčejně krutě ve stylu severských detektivek. Jednu hvězdu ubírám za to, že děj byl hlavně v první části poněkud rozvláčný, svižnost by románu určitě prospěla. Nakonec mne bavila i ta šílená, která mi zpočátku připadala poněkud nevěrohodná.


Silný příběh. Autor dokázal svým vypravěčským uměním převtělit suchá fakta, která jsme zvyklí slýchat ve zprávách, do života konkrétních lidí a tím celou hrůzu velmi přiblížit. Ach ano, až příliš přiblížit. Nemůžu se zbavit myšlenek na tolik nesmyslně zničených životů. Proč? A jak obrovské a nezasloužené máme štěstí, že jsme se narodili v klidnější části světa.


Ziburu jsem "znala" jen trochu z fb a říkala jsem si - no jo, mladej, pozér, frajírek. A tím příjemněji jsem při čtení této knížky byla překvapená. Vyprávění plyne svižně a najde se tu i nemálo hlubších úvah a myšlenek, které se mi líbí a velmi s nimi souhlasím. Moc mne bavily komiksové ilustrace a také vysvětlivky v rámečcích byly zajímavé.


Dost dobré! Pořád jsem přemítala, v čem je tam "pes zakopaný", ale na konečné rozuzlení jsem opravdu nepřišla, překvapilo.


Obdiv novinářkám a velký klobouk dolů před všemi, kdo z té hrůzy neuprchli, ale zůstali a bojují proti zvěrstvu IS.


Velmi dobrá kniha, prolínání obou dějových rovin je zajímavé, čtivě napsáno a přitom se autor dokázal vyhnout řadě klišé, která by se nabízela k oběma dějovým linkám. A o několika věcech budu ještě párkrát přemýšlet - např. kariéra versus mateřství, zodpovědnost za něčí život, když z profesních důvodů musí člověk rozhodnout .... a víc nepovím, nechci nikomu kazit požitek z knížky.


Docela to ušlo, příběh je zajímavý, ale místy psaný poněkud rozvlekle, stačila by polovina stránek bez té vaty.


Kniha mne opravdu dostala. Autorka skvěle vystihla, jak se postupně stává z týraného člověka zlomená oběť často dlouho nebo úplně neschopná vymanit se z bludného kruhu. Ještě bych přivítala paralelní dějovou linku, která by mapovala život dětí a jejich prožívání situace - to mi tam trochu scházelo.


Krásný, hořkosladký, naprosto uvěřitelný příběh o cestě Evropou i putování životem. Hlavní hrdina je velmi sympatický svou opravdovostí. Krize středního věku jako start, nový začátek? No , ano, tak nějak to vyznívá a je to dobrý příběh!


Když někdo píše romantiku, která celým příběhem směřuje k happyendu, a pak do toho vsune celkem násilně špatný konec, připadá mi to jako podraz na čtenáře a mně to velmi rozhodilo náladu. Kniha se mi líbila přesně po tento konec příběhu. Zůstal mi z ní špatný pocit a nemůžu se zbavit dojmu, že to je skrytá obhajoba eutanazie a to mi z principu velmi vadí. Hrdinka navíc moc svým chováním nepřipomíná dospělou 27letou ženu, moje 18letá dcera to má v životě srovnané víc než ona. Tři hvězdy s odřenýma ušima za řemeslné zpracování.


Tak nějak nevím - některé myšlenky mne zaujaly, ale příběh mi připadal celkem banální a prolínání tří časových období bylo matoucí a rušivé, než jsem vždy pochopila, kdo právě mluví a v kterém období se zrovna nacházíme. Co mne zaujalo, bylo líčení přírody - pasáže věnované vyjmenování živočišných druhů a krajiny kolem Rýna - tohle psal někdo, kdo má přírodu rád a něco o ní ví.


Zajímavé svědectví hlavně o tom, že neodpuštění ubližuje tomu, kdo nedokáže odpustit, což Mahtob díky své mamince dokázala. Do svého života se snažím přenést metodu uvědomování si štěstí, kterou se Mahtob naučila od svého profesora. Nejprve si večer napsat pět konkrétních pozitivních věcí, které vás ten den učinily šťastnými. Což je poměrně těžké, ale člověk po několika dnech začne tyto situace sledovat a vyhledávat během dne, ve chvíli, kdy se dějí. Zkusila jsem a funguje to.


Tož.....neurazí, ale ani nenadchne. Počteníčko tak akorát na dovolenou .


Mne příběh příliš nezaujal, postavy byly pro mne málo prokreslené
