linhi22 komentáře u knih

Absolutně nechápu, jak může o Krysařovi někdo napsat, že je to oddychovka. Že je knížka krátká, neznamená, že je jednoduchá. Pro mě jeden z největších klenotů literatury té doby, jedinečná, tajemná a dost... působivá.

12 28.03.2014

No teda... Co k tomu říct? Van Goghovy obrazy jsem vždycky měl rád, ale až teď mi došlo, jak velký umělec to byl.

11 06.03.2023

Pro mě nejlepší ze slavných antiutopií (1984, 451 stupňů Fahrenheita, Konec civilizace, My), především díky myšlenkové hloubce a současně dynamice vyprávění, objektivní reflexi (nejen) náboženství a podání lidství jako daru i údělu.

11 14.06.2020

Pardon, ale to fakt ne. Copak se teď stačí ukázat v televizi a připadat si slavně na Instagramu, aby se z člověka stal spisovatel, neřkuli básník? Zde prosím náhodný text z téhle – v mých očích bezduché – publikace: "Dítě jednou odpustí, / když ho rodič opustí. / Rodič si nikdy nezkusí, / co dítěti způsobí." Tak má se to rýmovat, nebo ne? A kolik talentu je třeba pro sestavení rýmu odpustí–opustí? Opravdu nemám dobrý pocit z toho, kam se posouvá česká literární produkce, resp. tuzemská knižní kultura.

Úžasná knížka, čtivá, a přitom hluboká, smutná, a přitom lidsky pozitivní, drsná, a přitom plná naděje... Co mi ale vadilo, je redakční "práce" (Mladá fronta, 2018), která zejména u dialogů nutila číst danou pasáž znova, aby vůbec bylo jasné, kdo co říká.

9 01.01.2020

Obávám se, že autor se tak moc snažil o světovost a jakési velkolepé poselství, až kniha vyzněla do ztracena. Jako by tam chtěl nacpat všemožné nápady, které se smísily v naprosto absurdní kombinaci nesourodých motivů. A k tomu ta vtíravá reklamní kampaň, kterou si coby zaměstnanec nakladatele de facto sám řídí... :-))

Kniha, která se při nejlepší vůli nedá popsat, tu musíte zkrátka prožít. A co určitě zaslouží vyzdvihnout, je naprosto fantastický překlad Jaroslava Kořána :-))

8 05.12.2020

Začátek fajn, autor projevuje svůj (sic stylizovaný) nadhled a osobitý humor, ALE postupem času je stále zřetelnější křečovitá snaha o vtip, evidentně vymyšlené a upocené historky a laciné, rádoby trefné a objevné slovní obraty. Ono to vzhledem k tematické omezenosti a opakujícímu se motivu ani jinak dopadnout nemohlo

Trpké zklamání. Příběh vyšel odněkud a došel kamsi a mezitím se děla spousta podružných podivností, tvářících se rádoby učeně, leč vyznívajících až hloupě a doprovázených Čapkovou příznačnou mnohomluvností... Několikrát nastavovaná romantická linka působila naivně, tak nějak si představuju špatně napsanou červenou knihovnu, samé "ach" a "milý", jako by se bavili poďobaní šprti na základce, a ne nafrněný vědec a pyšná princezna. O absurdním jednání / nejasné motivaci postav a prazvláštním závěru ani nemluvě. A tak tři hvězdičky vyjadřují spíš úctu k autorovi a jeho další tvorbě...

7 29.04.2022

S touhle knížkou jsem strávil hodně času, ale rozhodně toho nelituju, protože o to déle jsem mohl setrvat v podmanivé, úchvatné i hrůzostrašně době starého Egypta. Nejde o žádnou strhující akci ani plejádu překvapení - naopak, rozvážná řeč vypravěčova plyne zvolna a vyrovnaně, tak jako životodárný tok řeky Nil.

7 22.07.2015

Snad z žádné knihy jsem si nevypsal tolik citátů (zejména, ne-li výhradně od lorda Henryho), a nebýt úmorně nezáživné 11. kapitoly aneb hudba, kameny, koberce, roucha..., dám patrně plný počet hvězd.

Na jedné straně naivní láska, na straně druhé nesmyslná válka.
Lyrický příběh o dvou lidech, kteří byli uprostřed krveprolití zcela bezvýznamní – a přitom si byli vším.

6 17.11.2020

Čarokrásný, požehnaný skvost české literatury... jen to je jisté.

6 19.05.2018

Je to až k nevíře - knížka oplývá týmiž schopnostmi jako sám největší z Pierotů. Bez vzletných slov a velkých frází vás zcela uhrane. A vy se mračíte, smějete, smutníte, aniž byste vlastně věděli proč... Neskonale dokonalé, obraz doby a hlavně LIDSTVÍ.

6 30.10.2015

Páralův stylistický um, ohromující slovní zásoba, schopnost vykreslit charakter a vystihnout stereotyp naší existence, mistrný vhled do nejniternějších pohnutek lidské mysli... to všechno se tu snoubí. Jedna z největších knih české poválečné literatury.

6 12.09.2015

Pro mě jedna z nejlepších humoristických knížek, co jsem kdy četl. Úvod možná trochu zdlouhavý/bezbarvý, ale jakmile se začtete, nemůžete se dočkat, až Jima znovu otevřete – pakliže se vám tedy podaří ho odložit :)

6 23.02.2015

Možná i vzhledem k tomu, že jsou pro mě šachy něco zcela cizího (pohříchu znám snad jen barvy, názvy a počty figur :D), působil na mě "Dámský gambit" jako moderní pohádka, odehrávající se v tísnivých kulisách hrdinčiny vnitřní nejistoty a studené války. A nutno říct, že pohádka parádní: čtivá, napínavá, místy drsná, leckdy úsměvná a s koncem, jaký jí náramně slušel...

Mám jenom jednu otázku: Jak to, že se mi tenhle pangalakticky hyperhustej ultraskvost nedostal do ruky dřív?! Odpověď pravděpodobně bude znít: Čtyřicet dva.

5 08.01.2022

Když všechno spěje k nezvratnému konci, pak ten konec přijde... a vy nevěříte.

Po obsahové stránce si kniha 5 hvězdiček zaslouží, zato redakční práce (Ikar, 2010) by dostala sotva jednu. U takového díla bych přece jen čekal trochu víc pozornosti a možná i úcty k autorovi...

5 19.03.2017