Lmslaver
komentáře u knih
Planeta mezi dvěma slunci
Robert Fabian
Zpětně se ohlédnu za těmi pěti sty stranami a udivuje mě, že jsem to přelouskal tak snadno a rychle, když by se přitom celý děj dal shrnout možná jen do povídky. Robert Fabian mě dokázal vtáhnout do tohohle příběhu, který staví hlavně na atmosféře a ta je tady tak hustá jako poctivý med z Beskyd. Celou dobu mě provázel pocit, že jsem uvázl na děsivé planetě společně s ostatními ztroskotanci a odmítal jsem je opustit do poslední stránky. A co se týče té poslední stránky - tohle je ten druh knihy, kdy se nevyplácí znát dopředu, jak to dopadne…
Excelsior, gentlemani!
Michael Bronec
Při čtení Excelsior gentlemani! máte pocit, že jste se ocitli v oblacích páry, že slyšíte zvuky bublajících kotlů, svištění pístů i vrzání hřídelů. Nejryzejší vyznavači steampunku se sice opět ohrazují, že se některé povídky pouze halí do parního hábitu a s jejich oblíbeným žánrem mají pramálo společného, ale já si myslím, že ze všeho nejdůležitější je dobrý příběh. Dobrý příběh je radost číst ať využívá jakékoliv kulisy a tahle knížka má spoustu skvělých historek. Jsou tu povídky humorné, dobrodružné, napínavé, akční, detektivní, bajka i politické drama. A kdybych už měl vyzdvihnout ty nejlepší, tak bych musel zmínit Starého Jacka, Podraz v Last Hope a Paraboloid profesora Barina.
Přízrak
Jo Nesbø
Přízrak je o něco akčnější než předchozí případy Harryho Hola, které jsem četl, ale na druhou stranu jsem měl pocit, že se vytratilo napětí, při kterém vás mrazí při otáčení stránky a nedokážete knihu odložit, dokud ji nedočtete do konce.
Posmrtné feťákovo vyprávění vkládané do knihy, sice blíže vysvětlovalo okolnosti, které vedly k jeho zavraždění, ale na mě působilo rušivě. Možná bych se cítil víc spokojený bez něj, i za cenu, že bych se o pozadí celého případu dověděl méně a konec je samozřejmě zašmodrchaný jinak, než to původně vypadá, ale nějaký ten závěrečný zvrat se u Nesba stejně očekává. Pořád je to hodně dobré detektivní čtení, jen mi to nějak trvalo déle, Harry prostě už řešil lepší případy.
Vzpoura vězňů v Green Riveru
Tim Willocks
Z filmů, nebo šestákových románů převážně známe příběhy nevinně odsouzených, které navíc tyranizuje sadistický bachař, ale tahle kniha nám ukazuje, na které straně katru jsou skuteční vrazi, devianti a sadistické bestie. V syrovém thrilleru o vzpouře v americké věznici sledujeme několik postav, které se snaží o jediné. Přežít.
Až na pár hluchých míst, zejména ze začátku, než jsem se zorientoval mezi jednotlivými postavami jde o poutavé strhující čtení, pro mě ze zajímavého prostředí.
Carpe Diem I.
Robert Fabian
Akční rozjezd Carpe diem I. ukazuje cestu hlavního hrdiny – kriminálníka k mariňákům. Následuje gumácký výcvik, jak ho známe z amerických filmů, završený polním cvičením. Nástup do nové jednotky oslaví zelenáči v nočních barech, vyprovokují pár šarvátek s místními burany a pak konečně hurá do první ostré akce v odlehlém koutě vesmíru.
Smekám, jak Robert Fabian umí mistrovsky navodit atmosféru ať jde o výcvik hvězdných mariňáků, nebo prostředí nehostinné planety, trochu mi naopak drhlo jak se ze zarytého odpůrce armády a kriminálníka stal tak rychle, během pouhých dvou měsíců výcviku zelený mozek. Podtrženo, sečteno: slušné čtení za 70%.
Bouřková fronta
Jim Butcher
Harry Dresden je detektiv, který se zabývá případy s magickým pozadím. Chvílemi se chová jako velký drsňák, že by zbledl závistí i smirkový papír, ale o pár stránek dál je z něčeho k smrti vyděšený a chová se jako ufňukaná holka. Bohužel jsem se s tímto rozpolceným hrdinou za celý příběh nějak nedokázal ztotožnit a stále mě provázel pocit, že tomu něco chybí, ale možná jen třeba nejsem cílená věková kategorie.
Anděl zkázy
Robert Crais
Carol Starkeyová je zajímavá postava, policistka, která si nese těžké životní břemeno. Jednoho démona ovšem zahání démonem druhým – alkoholem, a i když jsme tu měli spoustu detektivů alkoholiků, Starkeyová tomu dává trochu jiný rozměr a v průběhu příběhu jsem si tuhle divnou ženskou oblíbil. Prostředí pyrotechniků a bombových maniaků je hodně zajímavá kulisa a bavila mě. Čtivost má Anděl zkázy vysokou, jak jsem u Craise zvyklý, detektivní zápletka má spád a ve finále slušně graduje napětí. 90%
9 draků
Michael Connelly
„Myslíš, že tímhle to skončilo Changu? Mě je úplně jedno, kam odjedeš, ale tímhle to nekončí. Ty a tvoji lidi jste z toho udělali osobní záležitost, sráči, a to já nezapomínám.“
Tak tenhle případ je pro Harryho sakra osobní a vězte, že těm sráčům nakope pořádně zadky. Všechno začne vraždou majitele obchodu, staršího muže čínského původu, která přivede Bosche k čínské triádě v Los Angeles a pak i do Honkongu, když mu unesou dceru. Dovedu pochopit vztek a odhodlání muže, hledající své dítě, které je v ohrožení, bohužel i díky svému zuřivému zaslepení se dopustí taky několika osudových chyb. Když to shrnu, tak tu máme parádní příběh, kvalitní vyšetřování, napětí, vychutnal jsem si i pár akčních scén, protože Bosch jde drtivě po všech, kdo jsou s únosem spojeni a dopadení vraha je závěrečná třešnička na dortu.
Vězni času
Petr Jagoš
Námět knížky o vzpouře ve věznici na nehostinné těžební planetě, kde čas ubíhá daleko pomaleji, než v okolním vesmíru je zajímavý, ale to je asi jediné pozitivum, co o ní lze říct. Hlavní hrdina, bývalý pilot (jak jinak zdrhnout z vězeňské planety) si moje sympatie nezískal, pro své depresivní myšlenky a labilní psychické stavy, a už po pár stránkách jsem mu přál ať se oběsí na gumě od tepláků a vyprávění převezme jiný mukl.
Nepřehledné přeskakování dějové linie taky dvakrát nenadchne a orientovat jsem se začal někde v druhé půlce knížky. Ve finále to nabere konečně trochu spád, ale pak to zařízne otevřený závěr. Škoda promarněného dobrého nápadu, autor si mohl s příběhem ještě nějaký čas pohrát, aby byl výsledek lepší.
Zrada
Russell Blake
Druhý díl akčního thrilleru o bývalé agentce Mossadu se rozjíždí trochu volněji než jednička, ale stále si užijeme adrenalinovou jízdu plnou přestřelek, soubojů tváří v tvář i stealth akce. Děj se odehrává převážně ve spojených státech a v Thajsku, kde Jet pobíhá po džungli nejen s lukem a šípy jako Rambo v sukni.
Občas autor přestřelí a pak je trochu úsměvné, když si dva zkušení agenti vyprávějí o akáčku, co to je za zbraň a proč se používá v dané lokalitě. Je to jako by se dva zedníci bavili na co je malta a co se do ní dává. Hrdinka se prezentuje jako naprostá profesionálka a jednička v oboru, ale pak se v akci hloupě dojímá nad osudy zneužívaných dětí a ohrožuje svůj život i úspěšnost celé operace.
Kdo ale chce jen slušnou porci akce v odpočinkovém čtení, kde se ani nedoporučuje moc přemýšlet, dostane v téhle knížce své.
Vylévání krve
Petr Schink
Vylévání krve je syrový příběh drsňáka Parkera, který se po letech vrací do rodného města, aby se vyrovnal se svou minulostí, odhalil nejedno tajemství a pustil se do křížku s místními gangstery. Děj je mistrovsky prošpikovaný akcí i dobře umístěnými hláškami, které nezní křečovitě ani uměle. Jediné mínus, které stojí za zmínku je, že jsem se občas ztrácel v té spoustě flashbacků, které Parkera katapultují zpátky v čase před hlavní dějovou linii.
Tajemná řeka
Robert Crais
Tajemná řeka je pátý díl série, první přeložený do češtiny. Elvis Cole a Joe Pike jsou mé oblíbené postavy a víceméně vše co jsem od nich očekával jsem dostal. Elvis opět srší chlapácké vtipy na potkání, je hlavním motorem vyšetřování a mlčenlivý Joe mává svalnatými pažemi, popřípadě velkou zbraní. Případ a jeho odhalení není sice žádná sofistikovaná záležitost, závěrečný plán se dokonce Elvisovi nezvykle vymkne trochu víc kontrole a Joe tu sakra kupodivu nemává tou největší zbraní, ale pořád je to hodně, hodně dobré detektivní čtení završené finálovou akcí.
Mrtvý v parovodu
Vlado Ríša
Povedená česká antologie a neberu v potaz, jestli byly povídky steampunkové, nebo se jen účelově, zlehka otřely o parní kotel, ale to, že jsem tu narazil převážně na svižné a zajímavé příběhy. Z povídek bych vyzdvihl především od Medka, Novákové a Pecinovského. Musím připomenout a pochválit i velmi povedenou obálku od Jany Šouflové.
Poslední šance
Michael Connelly
„Výš co znamená, když má případ vysoký říz?“
„Jo to znamená, že v něm mají prsty lidi z vedení.“
Harry Bosch se vrací k policii a vrhá se střemhlav do řešení sedmnáct let starého případu vraždy mladé dívky. Není spokojen se špatně odvedenou prací detektivů, kteří na případu pracovali před lety a už vůbec není ochoten přijmout fakt, že při vyšetřování narazil na stopy špinavých praktik policejního vedení, kteří si tehdy razili kariérní cestu vzhůru. Bosche prostě nezastaví nic a nikdo, aby dopadl vraha.
Connelly odvedl opět skvělou práci a předkládá nám výborný detektivní příběh, ve kterém jsem do poslední chvíle netušil, kdo je pachatel.
Jmenuji se Reacher
Lee Child
Kratší povídky se mi zdály slabší, Reacher potřebuje přeci jen víc prostoru, aby rozehrál svou hru proti dětským, nebo dospělým padouchům, i když povídka z jeho dětství (Druhorozený syn) se mi zdála přitažená za vlasy i na Reacherovi poměry. U delších povídek jsem měl zase většinou dojem, že skončili tak nějak předčasně, když to začalo být nejzajímavější. Celkově je tenhle soubor s neohroženým hrdinou stále čtivá záležitost, která fanouškům série odhaluje pár věcí z minulosti, které ovlivnili jeho život, ale už tu byly lepší příběhy s Reacherem.
Vlk samotář
Miroslav Žamboch
Francouzský filozof básník a spisovatel Voltaire řekl: „Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.“
Koniášovi příběhy patří bezesporu mezi knihy, ke kterým se lze vracet s potěšením opakovaně, k Vlkovi samotáři od Mirka Žambocha jsem se vrátil po deseti letech a znovu jsem žasl nad tím, jak skvěle se u ní bavím. Ačkoli jsem si pamatoval hlavní linii knihy, byl jsem napjatý, jak dopadnou osudy vedlejších postav (kladných i záporných), které mi nebyly lhostejné a za ty roky se mi přeci jen vytratily z hlavy. Z každé stránky jde poznat, jak tenhle příběh bavilo autora psát, jak si hrál a předl osud jednotlivým figurám příběhu a to je potom i pro každého čtenáře radost číst. Koniáš Rules!
Nabídka, která se neodmítá...
Martin Sládek
Knížka Nabídka, která se neodmítá obsahuje čtyři povídky – příběhy. První Bod zlomu je akční kyberpunková jízda. Další tři povídky jsou ze světa postapokalyptické hry Fallout 2 a hrdina Reinhard se pohybuje v prostředí známém každému hráči a fandovi tohoto RPG. Opravdu nejde odmítnout nabídku podtrženou zvukem rotačního kulometu ve vražedné radioaktivní pustině při hledání tajemného Vaultu 19. Finále a pointy jednotlivých povídek mohly být sice trochu propracovanější, to jediné bych možná vytkl, ale jinak u mě převládá nad touhle knihou pocit spokojenosti.
Pád
Michael Connelly
Kniha Pád, nastavuje nemilosrdné zrcadlo měšťácké společnosti, v niž je dolar a mocenský vliv alfou a omegou – řečeno slovy osmdesátých let minulého století. Connelly dokáže vystihnout nešvary společnosti a promítnout je do detektivního příběhu. Do svých románů vnáší patinu skutečného života policisty, kterému na záda dýchá nemilosrdně jeho šéf, vnitřní oddělení nebo nějaký zas..ný politik, umí popsat boj a soupeření jednotlivých složek jako je třeba policie a FBI. Tentokrát si vzal na paškál lukrativní zakázky a nečisté praktiky při jejich zadávání a výběru firem městskou radnicí a vše mistrně zabalil do policejního vyšetřování. Ne nemusíte se bát, že byste byli zavaleni přílišným množstvím politiky, Connelly je mistrný vypravěč a zákulisí zkorumpovaných radních umí vytěžit opravdu do té míry, aby byl román autentický ale nenudil. Nuda to rozhodně není, je to parádní jízda kriminalistického vyšetřování a Harry Bosch vydá ze sebe to nejlepší, aby vyřešil případ a odhalil pravdu, ať už je jakákoliv.
Citát 1: „Buď záleží na všech, nebo na nikom.“
Citát 2: „Proto to děláme. Kvůli lidem jako je tenhle chlap. Kvůli zrůdám, které se nezastaví tak dlouho, dokud někdo nezastaví je.“
Hněv andělů
John Connolly
John Connolly si potrpí na podrobné popisy, i na detailní vylíčení života osob, které mají v příběhu epizodní, nebo zcela nedůležitou roli. Obvykle dávám knize padesát stran a pokud mě nezaujme tak ji odložím, tady jsem si přidal deset, pak dalších deset, pak dalších…a než jsem se nadál měl jsem za sebou dvě stovky stran, ale děj se prakticky skoro neposunul, pouze vysvětloval, kdo se v této honbě za seznamem hříšníků vyskytl a jak. To už jsem věděl že knihu neodložím, protože Connolly dokáže psát i o nepodstatných věcech a přesto zaujmout.
Ačkoliv se jedná o hledání ztroskotaného letadla v hlubokých lesích, do samotné divočiny zavítáme až v závěrečném finále knihy. Do té doby Connolly posouvá jednotlivé postavy v románu jako figurky po šachovnici, aby postupně odkrývaly historii vraku, motivaci a osud pasažérů i význam seznamu osob zaprodaných temnotě.
Na čtyři sta stran je zápletka jednoduchá, Charlie Parker jako detektiv nemá moc práce, a ještě mu přispěchá na pomoc deus ex machina, ale získal si mé sympatie a určitě brzy sáhnu po nějakém jeho dalším příběhu.
Citát: „Spoušť na téhle zbrani jde tak zlehka, že by mohla spustit jen pouhým závanem vánku.“
Síť přízraků
Ondřej S. Nečas (p)
Felix a Klaudie jsou docela fajn postavičky, ale ani po sedmém příběhu nemůžu přijít na chuť těm zbývajícím dvěma, které si navíc pořád pletu - nekrofilního tlusťocha a vytáhlého milovníka Kabátů (Vincenc a Walter), Síť přízraků se nám rozmotává v tradičním duchu této bezpochyby nadprůměrné (ryze české) série, ale tím, že se děj stále odehrává pouze v té naší malé české kotlině mě už trochu unavuje a sedmý díl bude pro mě asi tím posledním. Leda by mě nakopla k dalšímu čtení povídková sbírka O krok před peklem, kterou ještě plánuji přelouskat.
