Loswen komentáře u knih

Dnes už deoxyribonukleová kyselina žádné velké tajemství není, její báze umíme vcelku rychle číst a u některých úseků dokonce i víme, co přečtená část znamená. A ty úseky, o jejichž funkci nemáte potuchy, prostě označíme jako odpad, abychom nemuseli přiznat, že to nevíme :) Ještě v polovině minulého století však mnoho vědců předpokládalo, že DNA je, na rozdíl od proteinů, nezajímavá a nedůležitá molekula. Tehdy však do děje vstoupil téměř dr. Watson, usilující o svůj titul PhD., se svým Sherlockem Crickem a s potuchou, že DNA je neprávem podceňována. I přes mnohé nezdary vydrželi tak dlouho, až se jim podařilo toto tušení něčím podložit.
Kniha podává velmi zajímavý obrázek o práci vědců, především části věnující se skládání 3D modelů DNA jsou nezapomenutelné a vytváří dojem, že vědci jsou jen malé děti, které baví nevšední puzzle. Tyhle puzzle však přinesly zúčastněným Nobelovu cenu, vědcům do té doby nevídané možnosti a studentům stovky stran k učení.
Velmi čtivá kniha, i když je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala v postavách, ale jakmile se člověk jednou začte, už musí číst, dokud ústřední dvojce, samozřejmě s pomocí Rosalindy, nepřijde na zdánlivě jednoduché CG a AT :)

2 04.02.2013

Sice stále moc nechápu, proč nemůže existovat plutonium 186, ale to mi nikterak nesnížilo požitek z této skvělé knihy. Nesouhlasím s většinou, první část mě bavila stejně jak jako zbytek knihy, ale prostřední para-část považuji také za nejlepší, ač mi chvíli trvalo, než jsem se mezi měkkýši a tvrdýši začala orientovat.

1 30.04.2012

Tak mám za sebou celou trilogii a mohu jen smutnit, že už se žádného pokračování nejspíše nedočkám. Tento díl pro mě byl takovým zadostiučiněním, kdy to konečně Lisbet všem veřejně nandala. Po 2 dílech, kdy s ní všichni hází sem a tam a ona si to víceméně nechává líbit, je to skvělý pocit :) Doporučuji celou trilogii, ale není vhodné ji číst večer, moc se pak nevyspíte.

2 30.04.2012

Nečte se to tak lehce, jako jiné Zeměplochy. Několik úvodních kapitol o Zemneploše bylo trochu nudnějších, za to hvězdička dolů, ale komu by povídání o prvcích přišlo zajímavé? (Chemici prominou :)) Zajímavost, a zároveň čtivost, se však zvyšovala úměrně s číslem kapitoly, takže na konci knihy jsem byla naštvaná, že už se dál nic nového nedozvím. Skvělý byl samozřejmě také typický Mrakoplaš, kterého mágové využívají, jak jen se dá. I když tentokrát má štěstí a opravdu to není nebezpečné. Ano, opravdu jsem si jistá. Opravdu jistá.

2 17.08.2011

Deník zachycuje různá období dospívající Anne a už jen díky tomu je velmi zajímavý. Když se k tomu připočítá situace, za níž byl psán, a osud autorky, je téměř jasné, že se stane slavným. Ovšem podle mě si to zaslouží. Anne by se jistě stala spisovatelkou, kdyby měla možnost. Talentu měla dostatek a odhodlání také. Zajímavá byla její touha po vzdělání, celé dny proseděla u učení a den jí připadal na vše příliš krátký...myslela jsem si, že taková jsem jen já:). I přes autorčin optimismus, naději a touhu po životě jde o velmi smutné čtení možná právě kvůli přítomnému optimismu, protože my víme, že se svých snů nedočkala a ani neměla možnost je uskutečnit...

3 30.11.-0001

Na tuto knihu jsem se chystala velmi dlouho a přistupovala k ní již od začátku poněkud negativně...jednoduše jsem globální oteplování brala jako fakt a pana Klause vnímala záporně jako někoho, kdo leze cizím do zelí a nic o tom neví. Zmýlila jsem se, nejspíše ví velmi mnoho věcí, které jsou obyčejným smrtelníkům (kteří nepátrají a vystačí si s tím, co slyší v médiích) neznámé. Osobně jsem se na celou problematiku začala dívat jinak, ale přesto se mi na knize několik maličkostí nelíbilo, v mnoha věcech mám opačný názor (například v ochraně přírody) a není mi sympatická ekonomie a mám trošku problém přijmout aplikaci ekonomie na ochranu přírody. Také mi přijde velmi divné, že autor se vysmívá predikcím klimatologů, ale sám do nebe vynáší predikce ekonomů. Ovšem doporučuji přečtení, je dobré znát více názorů na určitou problematiku, teď nevěřím nikomu, ani klimatologům, ani panu Klausovi :)

7 30.11.-0001

Skvělé dílo, Čapek mě opět utvrdil v názoru, že je jedním z našich nejlepších spisovatelů (možná tím úplně nejlepším).

4 30.11.-0001

Krásná kniha, která po celých svých tisíc stran nenudí a člověk chce, aby ji nikdy nedočetl. Prvně jsem shlédla filmovou adaptaci, kde byl v hlavní roli Toshiro Mifune (a všem, jimž se kniha líbila, ji velmi doporučuji), kde bohužel nebylo tolik prostoru a možností na vykreslení celého charakteru Musašiho, který se stále v průběhu času mění. Závěrečný souboj je, stejně jako ve filmu, třešnička na dortu :)

2 30.11.-0001

Trošku jsem se děsila, nakolik srozumitelná tato kniha bude, autor je přece jen odborník a těm dělá často problém vysvětlit věci, které jim jsou jasné. Obavy však nebyly na místě, kniha je velmi dobře napsaná, jednotlivé eseje čtivé a většinou zajímavé. Autor zde vysvětluje polopatě i mnoho dle mě základních věcí, které asi nebiolog nemusí znát. Trošku to přehodnotilo můj pohled na vědu, autor si je vědom, že vědci nikdy nic neví jistě a v několika esejích ukazuje, že vědci rozhodně nemusí být čestní a nezaujatí, ale snaží se skutečnost přizpůsobit tak, aby vyhovovala jejich teoriím (nezasvěceným to možná trošku změní pohled na vědu...)

3 30.11.-0001

Netuším, nakolik zajímavé se toto dílo bude zdát lidem, kteří nemají příliš v lásce přírodu (ale takoví lidé by tuto knihu nejspíše ani nezačali číst), ovšem mě vcelku bavila. Občas však autorka příliš zdlouhavě popisovala věci, které zde nebyly důležité (např. druhové zastoupení rostlin jednotlivých oblastí), i když jistě byly velmi důležité pro její samotný výzkum (jehož výstupem bylo asi mnohem více, než tato popularizovaná kniha). Jinak povídání o gorilách bylo velmi zajímavé, člověk zjistí, že o nich vlastně neví ze školy zhola nic (a to studuji právě biologii). Autorka působila jako velmi neústupný člověk, který si slepě stojí za svým (toto se jí asi stalo osudným, nadělala si spoustu nepřátel a nejspíše ti ji krátce po dopsání knihy zavraždili), ale na druhou stranu díky této vlastnosti vydržela dlouhodobý výzkum v nehostinném prostředí a ještě ji bavil a viděla v něm smysl svého života.

8 30.11.-0001

Velmi zajímavá kniha, v níž nás autor seznamuje s neobvyklými hrdiny, na něž se člověk může dívat ze dvou různých pohledů...a vždy nás nechá rozhodnout, zda dotyčného odsoudíme nebo ho pochopíme...nebo obojí... zvláštně působivá je první povídka pojednávající o člověku, který si musel zvolit mezi kanibalismem a smrtí. Sice nejde o až tak nové a převratné téma, ale v japonské podobě je velmi působivé, stejně jako celá kniha, ovšem k dokonalosti přece jenom kousíček chybí.
A mimochodem, mechy, ani žádné jiné rostliny, prý nesvětélkují...(tedy pokud je někdo nepotře nějakou správnou chemickou sloučeninou)...a pokud ano, tak o tom jeden odborník na "světelkování" z MU, kterého jsem se ptala, neví...

3 30.11.-0001