lucifess komentáře u knih
Naprosto nadšená. Můj první cestopis. Nikdy mě nenapadlo číst tento žánr. Úplně mě to pohltilo. Už mám doma dalšího Ziburu a těším se, až na něj přijde řada.
Vdechnuto. Byť se jedná o fiktivní román, tak je založen na historických skutečnostech, z kterých mrazí. Tolik mužů za jediný den ve stanici útěchy je pro mě nepředstavitelné. Pro tyto ženy to byl běžný obraz dne.
Rozhodně knihu doporučím k přečtení svým známým!
Začátek jsem kousala velmi pomalu, skoro mě kniha až nebavila, ale kolem 60 % se to zlomilo a už jsem ji dočetla celkem rychle. Možná je to i tím, že se příběh stáčel k Osvětimi, nacismu apod, což je téma, které mě velmi zajímá.
Nicméně, možná ještě více po druhém díle mám v postavách a jejich příbuzenských vztazích slušný bordel :)
Knihu jsem vdechla. Výborně napsané, ne tak otřelé téma. Užila jsem si každou stránku. Občas mi naskakovala až husí kůže.
Agatha Christie je naprosto jasná volba, osvědčená autorka. Hercule Poirot je pro mě klasika už od mala, koukala jsem vždy s babi a dědou na televizi snad pokaždé, když ho dávali.
Viděla jsem film a protože se mi často líbí knihy více než film, těšila jsem se už od první stránky. Bohužel přišlo zklamání. Autorův styl mě vůbec neoslovil. Nižší a vyšší poschodí pravdy nebo lži jsem vlastně do teď nepochopila a neustále se to opakovalo. V knize jsem se ztrácela a příběh byl nejasný. Kdybych nyní měla říct, o čem kniha byla a jaká byla dějová linka, dlouze a špatně bych hledala odpověď. Škoda.
Kniha je velmi zajímavá, ale náročná. Čtení mi zabralo více času, není to detektivka nebo román před spaním. Nerozumím, kde se v K.H.Frankovi vzalo tolik nenávisti vůči Čechům a naší zemi. Sám se tu narodil, žil, vzal si Češku. Po jeho zadržení při útěku bych s ním neměla tolik trpělivosti a nedopřála bych mu soud. On sám bez myšlenek, procesu, soudu, všeho sprovodil ze světa tolik lidí, že toto si ani nezasloužil.
Přečteno velmi rychle, nešlo se odtrhnout. Část z Osvětimi a těsně po ní byly velmi dobře sepsané. Zajímavé pro mě bylo číst, jak s touto životní zkušeností se Edit prokousává novým životem. Znovu od nuly začít v nové zemi. Obdivuji každého, kdo má navíc odvahu se v pozdějším věku pustit do studií. Dokázala toho opravdu velmi mnoho. Pasáže, které se týkaly příběhů pacientů mě již tolik nebavily, ale i přesto celkově si kniha zaslouží to nejlepší hodnocení.
V dětství jsem tyto knihy milovala a teprve nedávno mi došlo, že jsem určitě nečetla všechny díly! Zapátrala jsem a doplňuji :) Každopádně i po letech to má své kouzlo. Sice již příběhy nehltám, tak jako když jsem byla ve věku hlavních hrdinů, ale musím ocenit, že je to mistrně napsané. Taková dobrodružství bych jako menší také chtěla zažívat.
Výběr knihy byl naprosto náhodný. Podle názvu jsem čekala něco jako zamyšlení nebo příběh inspirovaný covidovým lockdownem. Podtitulu o výhni jsem si původně ani nevšimla. Jak tedy pro mě byl příběh překvapením :)
Četlo se to perfektně, rychle a samo. Trošku mi teda nehrál věk hlavních postav versus příběh a zážitky, ale to se dá odpustit. Co mě trochu mrzelo je naprosto chybějící závěr a alespoň naznačení nebo vysvětlení monster, chodu výhně a jejího zákulisí, tajemství. Stejně tak důvod nastrčených zločinů a schopnost předvídavosti chování a kroků Alexe na svobodě.
Kniha byla poměrně drsná. To jak se "běžně" chovají muži k ženám, ženy nemají naprosto žádná práva, ani názor. Jsou kusem majetku, manželova majetku. Nejen Marjam a Lajla nemají na růžích ustláno, Marjam je mi líto nejvíc. Je zde hodně výrazů a zvyků z islámského světa, někdy jsem se až trochu ztrácela. A jako Evropanka, kdy nejsem vychovávaná ve víře jsou pro mě některé věci špatně pochopitelné a smutné.
Pro mě druhá kniha od afrického autora a druhá katastrofa. Na knihu jsem narazila kvůli čtenářské výzvě a hned po prvních stránkách jsem si říkala...."to jako vážně"? Větší kravinu jsem už dlouho nečetla, plusové body dávám za to, že některé věci byly natolik nesmyslné, že jsem se aspoň zasmála. Autorku už nikdy víc.
Byla jsem napnutá až do konce. Netušila jsem vůbec, kdo je nakonec Krucifix. Super čtení. Detektivka, která rozhodně nezklame.
Fakt příjemná kniha, super se četla. Žádná houbka tam není, ani literární poklad nečekejte, ale to už je vidět i z obálky knihy. Svůj účel naprosto splnila. Některé části byly už trošku dost přitažené, ale alespoň se u toho člověk i usmál.
Na začátku mě kniha příliš nezaujala, přišlo mi to strojené a vyumělkované, ale nakonec jsem ráda, že jsem se nenechala odradit. Postupně jsem se začetla a bylo to příjemné čtení. Strašně sympatická mi byla Cricket a kéž bych až budu jednou stará měla takový elán, grácii a radost ze života.
Opět povedený kousek. Robert Bryndza jako autor mě opravdu baví a bez váhání ho kdykoliv doporučím. Kniha mi tentokrát ničím úplně nevynikala jako jiné jeho příběhy. Nicméně i tak je to pořád za plný počet hvězd.
Drsná kniha bez příkras. Žádný med kolem pusy. Fakta. Surovost.
Svižné a příjemné čtení. Provázání jednotlivých detailů je až neuvěřitelné. Jak vše do sebe ve finále zapadá. Tleskám. Náboženská ikonologie a symbolologie v podání postavy prof. Langdona je pro mě téměř záruka klasiky, která nezklame.
Romantika na jeden zátah. Rychlá, jednoduchá, nenáročná kniha. Dějová linka naprosto jasně čitelná už téměř od začátku, ale i tak velmi milé čtení. Velmi se mi líbilo citlivé líčení samotného Japonska. Úcta k rodině, zvyky, tradice a rituály, jídla, bydlení, kultura.
Zajímavá koncepce knihy po týdnech. Fotky nádherné. Jednotlivé nápady a obsah mě zase až tolik nezaujal a neinspiroval. Některé byly až úsměvné - jako, že pěstovat se dá i v balíku slámy například v průjezdu/průchodu - no to si v Praze úplně nedokáži představit.