lucifess komentáře u knih
Zajímavý námět na příběh, ale bohužel mě kniha nijak nezaujala. Potenciál tam ale rozhodně byl, škoda. Vše v knize mi přišlo velmi povrchové, čtenář ani neměl šanci pochopit pohnutky jednotlivých postav. K nikomu v knize jsem necítila sympatie.
Nejdříve jsem s autorkou viděla a četla nějaké rozhovory. Téma KLDR a její podání, zážitky mě okamžitě chytly a objednávala jsem knihy. Začetla jsem se okamžitě. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení. Má rozhodně své místo v mé knihovně. Je to dílo, které si ráda za čas přečtu znovu. Nezapadne mi a rozhodně ji vždy doporučím i známým.
Musím také ale přiznat, že závěr už pro mě nebyl tak poutavým čtením. Poslední třetina knihy byla už víc jako průvodce a působila na mě ve finále useknutě.
Zároveň autorku obdivuji a smekám za odvahu se do země vůbec vydat. A dokonce 2x. Díky za vaše svědectví, rozhovory, knihy!
Zajímavá kniha tématem a obsahem. Obecně ale nic mimořádného, co si budu pamatovat a všem doporučovat si přečíst. Jsem ráda, že se ke mě kniha dostala a přečetla jsem si ji, ale kdyby měla pokračování, určitě po něm již nesáhnu.
Četlo se dobře, ale nebylo to úplně to ono. Cilka byla až tak moc dokonalá, že fikce čiší z každé strany. Kniha mě příliš nezaujala.
Kdysi jsem viděla jako film, musela jsem sáhnout i po knize. Výborné od první do poslední stránky.
Japonská kultura je opravdu naprosto odlišná od té naší a některé věci jsou pro mě nepředstavitelné. Když to zjednoduším, tak lepší gejša je taková lepší prostitutka, která živí celý dům. Dražení panenství, prodávání děvčátek do nevěstinců, příprava na celoživotní starání se o zábavu mužů a být jim kdykoliv jakkoliv k ruce je pro mě mimo chápání i kulturních odlišností.
Tolik pravidel podle kterých se řídí celý život by nebylo asi nic pro mě a jsem ráda, že jsem Evropanka v jednadvacátém století. Spát na dřevíčku pod krkem, abych si neslehla účes. Dlouhé a složité oblékání kimon. Naprosto nepohodlné boty. Make-up mi spíš nahání hrůzu, než že bych v nalíčení viděla něco krásného a ženského. Nemožnost vzdělání. Vnímání ženy jako bytosti...mohla bych pokračovat i dále. Knihu stojí za to číst.
Mornštajnová je opravdu bravurní spisovatelka, na její knihy se vždy velmi těším. Dlouho mi ale vždy trvá, než se na další odhodlám. Příběh je opět velmi smutný a vše je vypsáno opět tak realisticky...uff. Sice jsem četla od autorky i lepší kousky, respektive Hana je asi nepřekonatelná, ale i tak si Hotýlek zaslouží 5 hvězd.
Sáhla jsem po knize na dovolené na pláži. Byla jsem velmi příjemně překvapená. Žádná hluboká literatura to nebyla. Některé pasáže byly spíše naivní a přehnaně romantické, nicméně s piňakoládou při odpoledním slunění ideál.
Naprostá klasika, která nezklame. Pokud se nemohu rozhodnout, co začít číst, Robert Bryndza je jistota. Druhý příběh Kate Marshallové v sérii. Příběhy ze série Eriky Fosterové mě baví více, ale pořád špička. Styl psaní je velmi lehký, stránky ubíhají sami.
Přečteno jedním dechem. Když si Zuzana myslela, že má za sebou to největší peklo, přišlo peklo další. Osudy bývají někdy opravdu kruté. Velmi pěkně napsáno. Naprosto příhodný název jsem pochopila skutečně až na konci.
Přečteno v jednom dni. Knih na toto téma mám za sebou již hodně, toto je pro mě první psaná trochu jinak - očima jedenáctileté dívky. Z faktického hlediska jsem se toho moc nového nedozvěděla, již jsem toho přečetla opravdu mnoho, ale kniha byla velmi zajímavá a rozhodně doporučuji k přečtení. Obdivuji sílu Evy a Miriam, ve věku 11 let takto bojovat o život!
Knihou jsem se prokousávala velmi dlouho, ač informace v ní byly rozhodně zajímavé, tak styl nebyl příliš poutavý.
Třetí v sérii, pro mě zároveň i nejslabší díl ze série. Pořád je to velmi dobrá kniha. Hlavní hrdinka R.J. je velice silná žena, která si musela naprosto všechno už od dětství vybojovat. Na jednu stranu je to obdivuhodné, všichni bychom k ní mohli vzhlížet, ale často mi připadala opuštěná a život nenaplněný. Sama obstát v horách, sama se naučit ovládat motorovou pilu, sama prořezat lesní cestu, sama postavit most přes vodu, sama, sama, sama... a kam a pro co se člověk vlastně žene?
Přiznám se, že kniha pro mě nemá moc konec. Mohla by skončit jak dřív, tak i později. Bylo to, jako když se autor rozhodl, že knihu ukončí například 31.8. a co dopíše, to dopíše.
Pár zajímavých myšlenek, které mohu zužitkovat dál jsem našla. Ne se vším souhlasím a něco mi přišlo jako návod na ještě větší prokrastinaci. Není to kniha, po které sáhnu znovu.
Když mi bylo náct, knihu jsem rozečetla a odložila. Jsem ráda, že jsem se k ní vrátila, protože je to klasika, která stojí za to.
Mám ráda Británii a její kulturu, jsem příznivcem královské rodiny a tak kniha se mi tedy líbila. Teď se chystám ještě na film, abych mohla porovnat a posoudit.
Autor nezklamal. Ranhojič se mi líbil o kousek víc, ale i tak se těším na další pokračování ságy o dalších členech klanu Cole. Četla jsem každou volnou chvíli. Postava Aldena pro mě byla zklamáním a já bych nedokázala být tak velkorysá.
Kniha byla velice zajímavá, ale místy jsem se ztrácela. Bylo pro mě náročné se orientovat mezi jazyky a slangem, kterým je kniha prokládána. Rozumím, chápu a respektuji, že v rámci autentičnosti to autor takto vyprávěl/psal. Tím, že byli do Treblinky (jako i jiných koncentračních táborů) svezeni židé z mnoha států, vytvářeli si svůj vlastní jazyk, aby se společně domluvili. Zároveň potřebovali i němčinu, kterou na ně dozorci hovořili. Tyto vložené věty a slova mě zpomalovala ve čtení, často jsem si to musela přečíst i několikrát. Knihu jsem četla poměrně dlouho, byť byla zajímavá, rozhodně bych jí dál doporučila a i znovu si ji přečetla.
Velmi povedená oddychovka. Stránky ubíhají velmi rychle. Konec jsem částečně tušila, ale i tak pro mě byl částečně překvapením. Některé pasáže už byly moc přitažené za uši a až přílišný happy end. První část knihy pro mě byla nejlepší. Časem u mě v paměti kniha naprosto zapadne, protože ničím vyloženě nevynikala, ale nelituji času, který jsem s ním strávila.
Z knihy mám naprosto neutrální pocit. Na začátku mě to spíš nebavilo, od cca poloviny knížky se to zlepšilo. Autor má zástup čtenářů, kteří čekají na každé jeho nové knížky. Osoba samotného autora mi sympatická není, ale jeho dílu dávám další šanci. Když se mi nějaká hartlovka dostane do ruky, určitě jí nepohrdnu a zkusím další.