~.Lucy.~ komentáře u knih

Po množství slow burn byl tenhle rychlý spád velmi osvěžující. Anna se naštěstí litovala “tak akorát a popisy jednotlivých členů byly úžasně různorodé. Půl knihy jsem četla v angličtině, půl v češtině, a tak velká čest překladatelce, jelikož přechod jsem téměř nezaznamenala!

23.09.2024

Krátké kapitoly utíkají jako voda, a tak má kniha opravdu rychlý spád. Kniha je ideální oddychovým kouskem, třeba k moři na pláž, kdy vám nevadí, že od knihy musíte neustále utíkat a kdy děj není tak spletitý, abyste nevěděli, kdo je kdo když se k ní po čase vrátíte. Jinak je to kniha, kterou s klidným srdcem můžu poslat dál.

1 27.06.2022

Musím říct, že po opravdu dlouhé době, mě překvapil závěr knihy. Knihu jsem několikrát odložila, a tak bylo někdy těžší se v ní najít a pamatovat si všechny souvislosti, ale neskutečně jsem si ji užila.

3 25.06.2022

Druhý díl byl za mě značně šťavnatější a propracovanější. Společně s Feyre procházíte jejím posunem od holky k ženě, která poznává svou hodnotu. K ženě, která má žít navždy. A aby toho nebylo málo, tak k tomu přihodíme pořádnou love story, dokonce možná i dvě. ;)

1 25.06.2022

Bývala jsem knihomolka. Na výšce a pak následně vlivem studia a práce jsem na knihy dosti zanevřela, jelikož jsem neměla sílu po hodinách soustředění vypustit právě nad textem. Když jsem se však ke knihám opět dostala, můj čtenářský seznam přání byl poněkud... zastaralý. Už jsem tou ztřeštěnou puberťačkou prostě nebyla. :)

Tahle kniha pro mě znamenala skvělý nový odpich do světa knih. Spojila můj oblíbený svět fantasy s lehce zamilovatelnými postavami, které ale neřešily jak v jiných knihách hlavně první polibky. Je pro všechny fantasy ženy, které už tak trochu jaksi vyrostly z young adult románů, ale přesto se od nich nechtějí odpojit, jelikož by se chtěly napojit na vlnu nostalgie a pocitu domova.

Děkuju, užila jsem si to!

3 25.06.2022

Miluju, miluju. Každé slovo, od začátku až do konce. Trošku lituju, že jsem prvně viděla film, a tak neměla ten pravý čtenářský zážitek, ale i přesto jsem byla schopna se do knížky plně ponořit a prožívat každý knockout. Nutí vás milovat a zároveň se nesnášet za všechno, co máte a ušklíbnout se nad světem. Knížka je fantastická právě v tom, že v některých situacích jde vlastně tak do extrému, že v každém čtenáři zanechá alespoň to absolutní minimum. I když jsem knížku třeba rok, dva neměla v ruce, přistihnu se, že mi někdy nějaká ikonická věta Palahniuka vyplave na mysli. Jednoduše se vám zavrtá pod kůži a jen tak nepustí. A já jsem za to vděčná.

4 30.01.2018

Jsem vysloveně smutná, že jsem tuhle sérii neobjevila už někdy na základce, určitě bych ji ocenila mnohonásobně. Přes to všechno, mi ale dokáže udělat radost i teď. Malá oddychovka, co potěší jak po cestě do školy, tak o volných víkendech. Většinou nesnáším, když jsou knihy psané takovým tím pražáckým stylem, nebo "puberťáckou mluvou", ale tohle je snad první kniha takhle psaná, kde mi to nebije do očí a dokážu ji s klidným srdcem přečíst. Asi se ze mě už holt stává řízek.

30.03.2017

Autorku zbožňuju, a tak jsem se na tuhle knížku strašně těšila. Zklamaná určitě nejsem, ale knihu V šedých tónech mám určitě radši. Floriana, Joanu, Básníka i Emilii jsem si zamilovala, ale neustálým měněním postav jsem se s nimi nedokázala plně vžít, což je trošku škoda, ale chápu záměr autorky. Název titulu a celkové tempo knihy sice dost odhaloval konec, ale v tomto případě mi to ani tak nevadilo - jen jsem si užívala stránku za stránkou, až jsem dva dny za sebou zůstala sedět na konečné, protože jsem zapomněla vystoupit z tramvaje :)

1 13.02.2017

Nečekala jsem od téhle knihy rozhodně moc. Naopak snad mohu napsat, že jsem spíš mile překvapena. Byla to taková příjemná večerní oddechová nenáročná jednohubka. Nechtěla jsem ji odložit před spaním, ale určitě to nebylo tím, že by mi nedala spát, ale spíš tím, že jsem si nebyla jistá jestli se ke knížce druhý den vrátím. Ale určitě nelituji času stráveného nad těmito stránkami. Skvělá na líné letní večery. :)

4 24.07.2016

Dávám čtyři hvězdy, ale jenom z toho důvodu, že to pro mě není kniha co by ve mě něco zanechala. Bavila mě víc než Drahokamy. Více jsem se jsem si oblíbila hlavní hrdinu. Gwendolyn byla skvělá, určitě vtipnější, ale taky ufňukanější a prostě přiznejme si to, to, že má Liv ráda Sherlocka u mě prostě zvítězilo na celé čáře. . Londýn se stal rájem dokonalých blond typů (čmuchám čmuchám peroxid), Secrecy až nápadně připomíná Gossip girl a z Arthura mám husí kůži. SPOILER-Jsem ráda, že celá zápletka se vyřešila celkem racionálně - na rozdíl od většiny knížek, které nešetří nadpřirozenem-KONEC SPOILERU. Lottie byla úžasná, mladší sestra Mia překvapivě neotravná a všichni byli překvapivě AŽ MOC pohodoví.

Pac a pusu, pac a pusu
Váš Entlebucherský biosférický sýr.

4 26.10.2014

Prostě....Páni.
Už dlouho se mi nestalo, že by mě kniha takhle nadchla. V téhle době málo kdy najdete originální knihu s dobrým nápadem, svižným tempem a bez nekonečné zápletky. Jenže tohle všechno je Krvavá cesta. A dokonce neobsahuje ani milostný trojúhelník.

Na knížku jsem narazila vlastně omylem. V knihovně. Ve spěchu jsem si jen rychle prolítla zadní stranu a vzala ji do ruky. A vlastně ji už nepustila. Krvavá cesta je jedna z těch knih, která vám nedá spát. Kvůli které prošvihnete ty nejlepší seriály týdne, jen aby jste si přečetli aspoň pár stránek. A to musím uznat, že je to velká pocta, jelikož většího seriálového maniaka jako jsem já jsem ještě nenašla.
K postavám. Lugha nemám ráda. Ani trošku. Leze mi na nervy. Za to ostatní postavy jsou postavy s velkým P. Kniha je svižná, ale přesto má snad každá postava něco do sebe. Napsané malinkatým písmenem na konci listu. Nevyřčené tajemství či vzpomínka zakořeněná v tom nejtmavším koutku mysli. A právě taková je hlavní hrdina Saba. Nedokonalá. Tak jak to má být. Dnešní doba je až pře idealizovaná dokonalostí. Jenže právě nedokonalost je tak přitažlivá. Protivná Emmi, kterou půlku knihy chcete zabít a tu druhou umačkat v obětí. Strašlivý Ike, ze kterého se stane sypoš století, nemluvě už ani o Ash, Eponě,Tommovi ... a samozřejmě nesmíme zapomenout na Jacka a DeMala. Ti dva jsou jako noc a den. Zima a léto. Neskutečně mě baví. Ale byl by hřích vám tady vyspoilerovat všechna úskalí této knihy. Co takhle je objevit sami? Věřte mi, nebudete litovat.

25.10.2014

!!!! OBSAHUJE SPOILERY !!!!!
Knížku jsem čapla v knihovně s velkou skepsí a ta mě neopustila ani při čtení knížky. Upřímně, u některých pasáží jsem jen třeštila oči a přemýšlela nad autorčiným psychickým zdravím, úchylkami a jak se asi cítila, když tyto řádky psala. Já nevím jak vás, milovníky upírů, ale mě scéna kdy si Sarah dělala dobře u představy, že ji někdo pije krev? ... Radši to už dál nebudeme rozebírat.

Sáru jsem si neoblíbila. Byla dětinská. Nemyslím to tím způsobem, že byla hloupá či neomalená. Jen měla pocit, že se všechno musí točit kolem ní. Chápu, zemřel jí otec. Chápu, není příjemné, když se vaše matka zamiluje do někoho jiného, ale mohla jí přát štěstí. A neomlouvejte mi ji přede mnou, protože jsem se v téhle situaci ocitla také a to, jak se Sára zachovala bylo přinejmenším sobecké.

Dustin byl trošku vylepšený obvyklý knižní hrdina. Temný, neproniknutelný mladík - nevýslovně sexy mimochodem - který se zamiluje do slečny, která je pod jeho ligu. Dustin měl ale jedno velké PLUS. Autorka skvěle uměla podat jeho citlivost. Nepůsobil na mě ufňukaně ani přecitlivěle. Nepůsobilo to nepatřičně, spíš naopak.

Nemůžu říct, že by mě kniha zklamala, jelikož jsem od ní nic nečekala. Ale překvapivě mám chuť si přečíst další díl. Když né jinak, tak aspoň z legrace.^^

3 16.09.2014

June jsem od první chvíle nesnášela. "Velký zvrat" aneb odhalení vraha mi moc překvapivé nepřipadalo. "kdo by měl provizi z Metiasova úmrtí?" To už jsem se vážně klepala do hlavy, že to ten náš génius nevidí. Ale přes všechny ty negativa to bylo čtivé. Vtáhlo mě to do děje, nechyběla akce, zranění a popisy okolí. Přes jednu chybu v číslech("Dala jsem si dva nože za opasek" "Vytáhla jsem čtyři nože zpoza opasku") knize nechyběl šmrnc a myslím, že to byl příjemně zabitý čas. Dosti mě zajímá dvojka, jestli napětí nahradí postelové scénky a nebo všechno naopak vygraduje? Uvidíme^^

2 12.05.2014

Byla to konečně změna. :) Pro jednou je hlavní hrdinka svým způsobem na té "špatné straně", co ubližuje lidem, i když si to ani neuvědomuje. Finn, je .. nechci říct ohraná postava, ale takový typ kluka je v každé knize i když je to pokaždé jiné. :-) Příběhy podvrženců je rozhodně neohrané téma takže rozhodně velké plus. Knížka sama o sobě už obsahem průhlední. Tove byl naprosto skvělý a povídka na konci snad zajímavější než celá kniha.

2 02.02.2014

Ach jo. Na tenhle díl jsem se neskutečně těšila. Předchozí díl ve mě vyvolal tolik rozporu plných pocitů! Krvavý slib, ale bohužel ne.

Do momentu kdy Rose potkala Dimitrije všechno šlapalo jak mělo. Belikovi byli neskutečně sympatičtí a moc na mě zapůsobili. Abe. Zmija :33 Má posedlost záporáky mě jednou přivede do hrobu, řeknu vám. Stejně jsem to celou knihu tušila jak to s ním bude, heh.

SPOILERY.

Jenže v moment kdy ji uvěznil Dimitrij a udělal z ní krvavou děvku. Jako vážně? Všechny vlastnosti, které Rose po celý komplet měla, byly rázem pryč. Nebyla ta naše Rose kterou jsme znávali. Už nebyla ta odvážná, bojovná a s věčně sarkastická. Podle mě se autorka nechala unést představě Rose s Dimitrijem děj se co děj. A to byla podle mě ta chyba. Moc Dimka.

Ztracený potenciál. Bylo tam tolik nových, nevyužitých postav! Co takhle Karolína? Abeyho strážci ? A navíc Babi Beliková? Je mi z toho smutno, ale možná takhle kniha působila jen na mě. Mohli byste přeskakovat odstavce a číst jen přímé řeči a stejně by jste se na posledních sto stránkách nic nedozvěděli.

A stejně si přečtu další díl. Přes všechny věci, co mě tam rozčilovaly, to nejde jinak. Už proto že tak zbožňuju Zmiju, Adriana a (tu sarkastickou) Rose.

2 23.01.2014

I když jsem dost citlivka, takhle knížka mě dost zaujala. Po celou dobu čtení jsem měla takový ten nepříjemný pocit v žaludku a můj mozek pracoval na plné obrátky.
Myslím, že už je každému jasné, že z myši se může stát prohnaná kočka :)

3 19.01.2014

Začnu asi takhle.

Hvězdy nám nepřály. Název, obsah, celé mi to připadalo jako přeslazený román pro holčičky. Román jako každý jiný, kdy přijede pro holku, která má poslední dny života, kouzelný princ a všechny zachrání. A vše skončí přeslazeně a růžově. Jenže jsem se pletla, a to neskutečně moc.

Tenhle román by si měl přečíst každý. Ukáže vám realitu. Ukáže vám, že svět není továrna na sny.

Celý konec knížky jsem, jak se patří, probrečela. Přítel se mě ptal "Proč čteš takové věci, když si z toho smutná". Jednoduše. Proto. Takové knihy by se měly číst, hlavně proto, že svým způsobem utíkáte z přítomného světa, ale neztrácíte se ve fantazii plné upírů a vlkodlaků, to ani zdaleka. Ztrácíte se v realitě. A i když takové věci nečtete, neřešíte, neznamená to, že odejdou. A jak budeme chtít jakkoliv, jak to si to naplánujeme sebelíp, i když potkáme lásku svého života, nemusí to skončit jako pohádka.

13 08.12.2013

Nevím jestli je to překladatelem, nebo autorkou, ale něco mi na tom hrozně vadilo. Už od začátku mi hrozně vadil styl psaní. Např. "Voči jsou voknem do duše" Za to bych vraždila. Jedno se sešlo s druhým a já knížku prostě nemohla dočíst, takže radši ani nehodnotím.

První a druhý díl jsem si neskutečně oblíbila a tak jsem se nadšením vrhla na trojku. Musím říct, že jsem překvapená jak je hrozná. Omlouvám se, ale vážně mi Kelsey i Ren lezli neskutečně na nervy. Už dlouho se mi nestalo, že jsem nedokázala dočíst knížku a radši přeskakovala strany, kde se vlastně nic nedozvím, protože se Ren uráží a Kelsey fňuká. Tímto se omlouvám všem nadšeným fanynkám, ale já na to prostě nemám.

3 21.10.2013

Sakra, ať to je jak to je. I když je tenhle díl nejspíš nejslabší, i když je tam pár věcí co mi vadilo. Je to sakra poslední díl jedné z nejúžasnějších sérií co jsem četla ! Takže jsem si ho náramně užila !
Patch, Scott, Vee, Nora a dokonce i ten špinavý hafan mi budou chybět.
Všichni mají místo v mém srdci.
A na to si všichni dáme koblihu !

3 21.08.2013