lvice_elaa
komentáře u knih
Bezvětrné město. Kniha První
Éléonore Devillepoix
Tak tohle byla paráda. Moc sympatický hlavní postavy (jenom Pyrrha mě tou arogancí štvala, ale zas to byla dobře umíněná bojovnice za ženský práva), propracovanej a zajímavej svět, možná občas trošku překombinovaná zápletka, ale aspoň to nebylo předvídatelný. Nejvíc jsem asi bojovala s Pánem lemurů - pokaždý se mi totiž vybavil král Jelimán :-D
Balada mrtvého světa
Alžběta Bílková
Na tuhle knížku jsem byla fakt natěšená. Super námět a název, jenomže zpracování za mě bylo až moc nezáživný a nepovedený. Psát autorka umí, to je vidět, ale má děsně popisnej a utahanej styl, navíc pořád dokola opakuje stejný informace. Knížka je taková slátanina všeho možnýho, od princezny Mononoke přes Robina Hooda až po severskou mytologii. Fakt mi nepřišlo nijak napínavý ani originální, jak se po někom sápou stromy nebo v hlavě slyší hlasy. Nedorozumění mezi postavama je klasicky trapně založený na tom, že si prostě neřeknou, co si hrozně chtějí říct. TAK URČITĚ, RADŠI CHLAPA NECHÁM, AŤ SE KE MNĚ CHOVÁ JAKO NEURVALEJ KRETÉN, HLAVNĚ ABYCH HO CHUDÁKA NERANILA :-D Chemie mezi nima funguje tím stylem, že nás autorka čas od času upozorní, že se přitahujou. Chyb a překlepů za mě taky až moc. Plus mě docela naštvalo, že se člověk nikde nedočte, že má jít o sérii. Další díl si s klidem nechám ujít.
Souboj princů
Kristýna Dostálová
Pardon, ale mam dojem, ze Hvezda inkoustu prevypravela zapletku Sklenenyho trunu. Takze je to sice ctivy, ale zaroven jednoduchy a neoriginalni. Jestli od knizek nic vic nepotrebujete...
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
HYPOTÉZA: Tahle autorka je posedlá vylučovacími pochody. Od nadávek, kterýma tituluje Adama, až po marnou snahu dodat svejm klišé postavám nějakou extra hloubku. Za mě díky, ale tohle fakt nepomohlo.
Jo, vědecký prostředí bylo zajímavý a bavilo mě, ale romantická zápletka byla totálně na sílu slátanej kýč. A když jsme u těch důkazů, který prý vědci potřebujou: já jsem nedostala žádnej důkaz, že je Oliva chytrá. Ne, fakt neuvěřím tomu, když to o ní někdo řekne a z jejího chování ani myšlení nic takovýho nevyplývá. Navíc pořádně nevidí přes svý prošlý kontaktní čočky, tak bych ji chtěla vidět pracovat v laboratoři. Strašně laciný bylo i to, jak je chudá, podvyživená a všichni jsou na ni zlí. Od autorky vědkyně jsem čekala mnohem lepší výkon. A bez bonusový kapitoly bych se taky obešla.
ZÁVĚR: Prostředí sice zajímavý, ale inteligentní romance vypadá úplně jinak.
Papírová princezna
Erin Watt
Ukrutnej, ale ctive napsanej skvar. Chovani vsech postav je absolutne nepochopitelny, bohuzel ale ne proto, ze by bylo tak rafinovany, ale proto, ze je prepaleny a dementni. Celkem skoda, protoze autorcin sarkasmus me bavil.
Období čarodějů
Rachel Griffin
Klasickej problem spousty knizek - dobrej namet, nic moc zpracovani. A nemuze chybet klasicka vyvolena slepici hrdinka.
Králova mlha
Aleš Diviš
No nevim. Za me teda obalka desnej kyc, anotace plytka a dost priblbla a obsah takova nemastna neslana fantasy klasika. Posledni dobou mam pocit, ze se nejak moc ceskejch autoru pousti do psani velkejch sag, na ktery autorsky nemaji. Jeste ze to aspon nemelo 600 stranek...
Velká kniha o pravěku
Zdeněk V. Špinar
PECKA. Úžasný ilustrace a k tomu luxusní, až poetickej popis. Strašná škoda, že už se od autorů nedočkáme zpracování nejnovějších poznatků :-(
Královna rebelů
Lynette Noni
AUVAJS. Další knížka s kupou nadšenejch ohlasů, po který jsem sáhla a teď si foukám popálený prsty.
Když jsem prvně viděla tu mapu tábora, byla jsem nadšená. Vypadalo to na slibnou YA, která nedlabe na logiku, a ještě z vězeňskýho prostředí. JENOMŽE... Skočit z věže, když nemám žádnej důvod věřit, že to přežiju, může jenom sebevrah nebo dement, a já dementní hrdinky prostě nesnáším. Tím, jak pitomě autorka nastavila zkoušky, šel veškerej děj do kopru a ten velkej "zvrat" na konci byl jenom další ukázkou její neschopnosti. Koktavej Tipp je jediná postava, kterou jsem neměla chuť z knížky vykopnout, jinak to nebylo nic moc a radši bych se procházela po prázdným vězení.
Bard z Rilanty
Filip Okáč
Jako, sorry za to hodnoceni, autor je sympatak a snad ho to neodradi od dalsiho psani, ale takhle proste nevypada hotova knizka. Fakt ne. Chce to vic stranek, vic casu, vic... vseho.
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
Nudná a vleklá srajda, kterou jsem nedokázala dočíst. Děj by se dal shrnout tak, že dvě děsně plochý a přitom nesympatický postavy (v tomhle ohledu má autorka nespornej talent) po sobě hloupě čumí, a lepší fantastickej svět má v hlavě každý pětiletý děcko.
TW: Nesnažte se sžít s hlavní hrdinkou. Je to totální blbka a při tom počtu nadšenejch čtenářek by nám taky mohli sebrat volební právo. Když vidím, že to má na GR lepší hodnocení než třeba Snílek N., krvácí mi z toho oči.
Medovník s pepřem
Alena Adrianet Heinrichová
Nějak se nemůžu rozhodnout, jestli si tenhle autorčin počin (a celkově její přístup) zaslouží můj obdiv nebo znechucený pokrčení ramen. Jestli je za tím snaha nakopnout holky, co řeší podobně toxickej vztah, nebo touha urvat pozornost pro nějakou Alenu z Brna. Osobně je mi všechno, co nechala do knížky prosáknout, asi spíš nesympatický, ale třeba to pár podobnejm nešťastnicím pomůže otevřít oči. A za sarkastickej humor dávám * navic.
Snílek Neznámý
Laini Taylor
Dokonalost. Nadhernej jazyk a svet, propracovanost a hloubka, perfektni symbolismus a sympatickej hlavni hrdina... Prosila bych min plytkejch a prvoplanovejch blbin a vic young adultovek jako je tahle!
Poloviční král
Jan Hamouz
Poloviční král je napsanej fakt dobře, ale co se týká děje, tak za mě to je prostě ukrutně nudnej rozjezd, kterej s výjimkou šťouchnutí v samotným závěru postrádá jakejkoli originální nebo aspoň zajímavej nápad. Tři dějový linky a pár klasicky utrápenejch středověkejch postav, který mě nedojímaly, i když se autor snažil. Podobně (i když z jinejch důvodů) jako Zloděj osudů tohleto na Martina rozhodně nemá.
Opačno
Hannah Mathewson
Taky byste si někdy jednu vrazili za to, že jste zase nalítli vlezlýmu hypu? Já si řekla, že k Opačnu sepíšu komentář, až opadnou ty nejmrzutější dojmy, a hádejte co? Už si vůbec nevzpomínám, o čem tahle nuda vlastně byla. Pamatuju si jenom kapitána Fowlera, za toho * (i když byl celkem lacinej, ale co, podobný týpky já ráda) a jednu * za obálku.
Přízraky noci
Kateřina Ševčíková
Dobrej příklad knížky, která nenadchne ani neurazí. Zapojení slovanské mytologie mi sedělo a celkově to působilo sympaticky, ale taky tam bylo dost neohrabaností, který chtěly vychytat. Celá zápletka s intrikama byla děsně naivní a spoustu času nudná. Srovnávat to se Šesti vránama je celkem drzost. Co mě hodně potěšilo, byl závěr, za ten dám * navíc.
Gideon Devátá
Tamsyn Muir
Anotace hustá, obálka taky, tohle prostě mělo být skvělý. Tak jak to, že nebylo?
Byla to příšerná nekromantská nuda. Autorka měla místy fakt skvělý hlášky, technologickej guláš mi nijak nevadil a prostředí mělo potenciál mě nadchnout, ale ten styl psaní byl prostě takovej… mrtvej. Bylo to hrozně nezáživný, i když popisovala děj a věci, který v jejích představách nejspíš vypadaly hodně dobře. Líp to popsat nesvedu, ale přijde mi, jako kdyby vysála šťávu úplně ze všeho, nejenom z těch koster. A ta snaha vytvořit cool podivný postavy byla tak přepálená, až to bylo trapný. Za mě zajímavej, ale nepodařenej experiment.
Nasterea
Petra Stehlíková
Děsně mě to mrzí a ještě víc asi štve, ale taky se musím přidat k týmu zklamanejch. Už když jsem na obálce četla tu básničku, tak mě to trochu vyděsilo. To vážně autorka nedokázala vymyslet nic lepšího? A ten děj - překombinovanej, trapný chování postav, ubohý nadávky. Jako nevím, snad se ukvapuju, ale mám z toho pocit ohromně promrhanýho potenciálu :-( To bych si radši počkala další dva roky, ale na něco lepšího.
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Tuhle knížku jsem byla odhodlaná si zamilovat. Hustodémonské grimoáry ovázané řetězem? Sarkastickej čaroděj a jeho démon? Sem s nima! A k tomu to krásný věnování pro všechny holky, který se našly v knihách… Ten obrovskej hype kolem ní mě dokonale zpracoval a předem jsem věděla, že to bude wow.
JENŽE… Já se většinu knížky nudila. Grimoáry vůbec nedostaly tolik prostoru, kolik jsem čekala. Všechno se točilo okolo nemastné neslané Elisabeth a mě bavily hlavně ty části, kde si z ní utahovali Silas nebo Nathaniel (předtím, než se z Nathaniela stal chudáček a ze Silase jeho démonická chůva). Napětí skoro nulový – to se vážně někdo bál, že ji N a S někde zahrabou? Zabijáčtí šotci mi přišli k smíchu, hlavní padouch se nám vítězoslavně ohlásil už tak ve třetině knížky a naprosto postrádal záporácký charisma. Dialogy byly občas vtipný, ale jindy jsem zas vyvracela oči, jako třeba když se Elisabeth ptala děsivýho magistra Nathaniela, kolik je mu let, a jeho oplátkou strašně zajímalo, proč mu při prvním setkání měla potřebu hrabat do vlasů. To jako vážně? K romantické lince a tomu obětavě přeslazenýmu konci se ani nebudu vyjadřovat.
Byly tam i moc hezký části, dostalo mě třeba vysvětlení, proč má Elisabeth tak zvláštní schopnosti, nebo krásný popisy, za to určitě palec nahoru. Autorka má talent, ale nedokázala svý nápady nějak zajímavě sepsat. Pořád to nebyla špatná knížka, ale prostě jsem čekala opravdovou pecku a dostala jenom lepší průměr, tak 3,5 z 5*.
Ještě víc než Thorni mě ale poslední dobou zklamaly Milosrdná vrána, Krvavá dědička, Krev a med nebo horor jménem Půlnoční slunce. Všechny takovej šedej podprůměr, hlavně že na mě odevšad skákaly kvízy, doporučení a reklamy. Nedávno jsem přečetla Rogenovo oko a to byl mnohem větší nářez, přitom nebýt humbook merendy, kde mě Ola nalákala na anotaci, tak bych si knížky asi vůbec nevšimla. Chystala jsem se na Světla nad močálem, ale teď nějak nevím, protože HYPU SE FAKT NEDÁ VĚŘIT.
Instant karma
Marissa Meyer
Jako… začátek se tak nudně táhl, že jsem to málem vzdala. Když se hrdinka praštila do hlavy a začala ovládat karmu, tak knížka málem letěla z okna (jo, věděla jsem, že to přijde, ale takhle neskutečně blbě???). Jen co začala dobrovolničit v centru, tak se to konečně trochu rozjelo, ale Instant karma je tam fakt úplně zbytečná a je vidět, že se autorka prostě jenom nedokázala vzdát svýho meh nápadu s písničkou. Palec dolů a zároveň nahoru za trapku Prudence, která byla sice strašně otravná, ale aspoň si prošla nějakým uvěřitelným vývojem a dobře nahrávala Quintovi.
