m.thorand komentáře u knih
Číst před návštěvou Korsiky nebo výstavou Viléma Heckela.
Hlavní postavy dvou knih, které jsem od této autorky četla se domnívají, že řešením osobní krize může být cesta. Já také. Někdy snad.
Japonská rozvleklost a formálnost je tísnivá, ale skvěle vystižená.
Podmanivě zachycená atmosféra podpořená dokonalým překladem. Nechci domýšlet, co bude s panem Stevensem, az nebude schopný pracovat...
Těžké čtení. Autorka ma můj neskonalý obdiv. Kde v sobě našla tolik síly? Děkuji jí, že svůj příběh napsala.
Nevšední přístup k vyprávění dějinných kotrmelců v Československu. Nic není definitivní a to ani v lásce...
Místy strhující popis neuvěřitelné cesty polské hrdinky židovského původu druhou světovou válkou občas připomíná příběh "Stoletého staříka" a tím, bohužel, trochu ztrácí body uvěřitelnosti.
Leč nejsem komiksový typ, tento na mě funguje. Velice nápadité, zábavné a tuším, že i moudré.
Jakkoli si pana Messnera vážím jako horolezce, jeho popis Shackletonovy výpravy má kvality příliš dlouhé slohové práce (7.třída: Vyprávění). Uvěřitelný je pouze krátký úvod o osobní zkušenosti pana Messnera s návštěvou Sloního ostrova.
Třetí díl trilogie pokračuje v uhrančivé minimalistické poetice předchozích dílů, ale ničím dalším už nepřekvapí. To mi ale nebrání netrpělivě čekat na překlad nějaké další knihy R.Jacobsena.
Guzel Jachina píše jednoduše a nenápadně, v knize ale mistrně naskládala několik vrstev, z nichž každá ve mně zanechala trvalé stopy. Smutné čtení, které dlouho rezonuje. Vývoj postavy Ignatova naplňuje stereotyp klasické ruské románové postavy. Nebyla bych proti zařazení do doporučené školní četby.