m.zirhut komentáře u knih
(audiokniha) Skvěle napsaný román, který přesvědčivě dává nahlédnou do postupů, metod a dusné atmosféry protinacistického odboje.
Trochu jsem měl obavu, že kniha bude sklouzávat k soupisu statečných činů jedné nepolapitelné odbojářky. Kniha je ale spíše zajímavým spletencem osudů různých postav, které se rozhodli jít se svou kůží na trh. A to i přesto, že si uvědomovali svou nedokonalost a chyb, kterých se dopustili, poté také někteří jistě hořce litovali.
Postava Marian je výborně napsaná a její naprosto uvěřitelné ženské chování a jednání, mě také nejednou vytočilo :) Ostatně ženy byli v románu, tak dobře vykresleny, že jsem byl přesvědčen, že knihu musela napsat také žena. O to více jsem byl zpětně překvapen.
Závěr mě i trochu dojal, ale vzhledem k povaze hlavni hrdinky byl vlastně pochopitelný a navíc je v druhém díle i smysluplně vysvětlený.
Lucie Pernetová načetla knihu opravdu moc pěkně. Obzvlášť musím vyzdvihnout načtení ženských postav jako například Ivete. Ještě bych rád zmínil moc pěkné mezihry, které krásně dokreslovaly atmosféru celé knihy.
Výborná kniha s neobvyklým námětem. Četl jsem dětem ve věku 5, 7 a 9let a zaujalo to všechny včetně mě.
Spoiler: Jen mi bylo na konci trochu líto kluka z 2.B, kvůli kterému jeho družstvo prohrálo zimní olympiádu. Ve skutečnosti by bylo šťastnější, udělat závod třeba formou štafety, ale to by zase Kuba nemohl tak zazářit. Jinak mi ale kniha přišla napsaná velice citlivě a s pochopením.
Nevím jestli to bylo překladem, ale kniha nezaujala ani mě ani děti. Například jsme nepochopili jakou roli hrají v příběhu evidentně důležité korále pana učitele. Dokonce jsme ji pro nezájem dočetli jen do půlky.
(audikniha) Poslech této knihy jsem vypnul poměrně záhy.
Pod záminkou vyšetření poslat doktora k velmi nebezpečnému vězni, aby mu sebral nůž, je přecejen dost málo pravděpodobný scénář. Takže bylo zřejmé, v jakých nelogičnostech se příběh ponese dál - děkuji, nemám zájem.
Knížku jsem četl dětem před spaním. Bylo skvělé, jak hned první kapitola vtáhla děti do děje. V dalších kapitolách už tah na branku trochu polevil, ale děti pořád držel v napětí, jak to bude dál. Jen pro nejmladšího pětiletého syna, kterého kniha zaujala asi nejvíce, bylo na závěr celkem zklamáním, že celé dobrodružství byly jen představy a snění dětských hrdinů :(
Jedlotlivé bajky jsou sepsané strašně stručně do pár odstavců. Pro děti bylo těžké, v tak rychlém sledu pochopit děj. Takže jsme asi po pěti bajkách knihu odložili.
(audiokniha) Skvěle autenticky sepsané zážitky z doby, kterou jsem naštěstí nezažil. Věřil jsem autorovi každé slovo. Je jasné, že žít za totáče bylo pro některé lidi v mnohém dost drsné, řekl bych ale, že právě společný nepřítel lidi podstatně více ztmeloval než například dnes. Přesto bych tuhle dobu nepřál zažít nikomu.
Nejvíc mi utkvěly v paměti různé smutné osudy obyčejných lidí a syrový popis událostí ze srpna 69. Naštěstí místy dost hutná atmosféra, byla skvěle prolnuta trefnými básničkami Aleše Kovandy.
"Každý má svou práci, my jsme estébáci.
Nocí přicházíme, přicházíme k vám.
Přicházíme nocí s tou úřední mocí.
Otevřete dveře, já vás zatýkám."
Knihu jsem četl dětem před spaním. Bohužel děti vtáhla do děje až tak od půlky, kdy se na scéně objevila kočička Sisi.
Ještě bych rád zmínil, že jsem rád za kapitolu, v které kočička popisovala, jak přišla o jedno oko. Na dětech bylo vidět, jak příhodu s kočičkou prožívají. Tato kapitola vyvolala následnou diskusi o nebezpečí různých aktivit a snad se jim i díky ní, vštípilo do paměti, jak je důležité dbát i na svá snadno zranitelná očka.
(audiokniha) I přes poměrně dost hluchých míst musím hlavně vyzdvihnout postavu Atika. Jeho morální postoje, zdravá zásadovost, vyzrálost a citlivý přístup k dětem jsou pro mne velkým zdrojem inspirace.
Obzvláště je pro mne velkým vzorem právě v roli otce. Schopnost volit vhodná slova nebo naopak umět mlčet v tu správnou chvíli. Řekl bych, že Atikův citlivý a pokorný přístup k dětem se krásně odrážel i ve vztahu dětí k němu samému. Hold je ještě hodně se co učit.
Knihu si určitě zařadím mezi ty, které si jednou rád poslechnu znovu - mimo jiné je velmi dobře načtena Klárou Issovou.
"Jsi moc hodný, strýčku, ale dětem moc nerozumíš. Tak předně si mi vůbec nedal možnost, abych ti to vyložila ze svýho hlediska - hned jsi na mě vyjel. Když se s Jemem porafáme, Atikus nevyslechne jenom Jema, vyslechne i mě ..."
"Atikus říkal, že je zdvořilé hovořit s lidmi o tom, co zajímá je, nikoliv o tom, co zajímá nás."
"Jakživa nikoho opravdu nepochopíš, dokud neuvážíš věc z jeho úhlu pohledu – dokud si nevlezeš do jeho kůže a neprojdeš se v ní."
Četl jsem dětem (5 a 7let) před spaním. Knihu z této edice jsem půjčil jen jako sondu, jestli bych ji nepoužil pro společné čtení s dětmi. Bohužel forma psaní mi přišla dost složitá. Děti se v příběhu ztrácely a každou chvíli se na něco ptaly. Navíc příběh mi taky přišel takový divný.
Přecejen kniha Lukášův dračí kamarád ze stejné edice, byla o trochu lepší, viz můj druhý komentář.
Četl jsem dětem před spaním. Zaujala hlavně pětiletého syna kvůli tématu draků. Příběh má nápad, ale slohově mi kniha moc nesedla.
Co mě zaujalo je příprava pro společné čtení. Dětské pasáže bych ale spíš vložil do více napínavých míst. Každopádně tato střídavá forma učení mě zaujala, akorát bych pro ni asi raději zvolil jinou zajímavější a napínavější knihu.
Knihu jsem četl dětem před spaním. Kniha nás zase tak moc nezaujala. Osobně mi moc nesedl ani příběh ani styl jakým byla napsaná.
Čteno dětem (5, 7 a 9let) před spaním. Dětem se kniha moc líbila a na čtení se vždy těšily. Akorát jsem na začátku každé kapitoly musel vždy říct, jestli čtu o velrybách nebo o holčičce, protože pětiletý syn se ve jménech docela ztrácel. Taky mě docela mrzelo, že konečné vysvobození velryby, na které byly děti hodně zvědavé, se v podstatě odehrálo v jedné jediné větě. Jinak byl ale příběh skutečně originální.
Četli jsme před spaním a po přečtení si děti (5, 7 a 9let) hned vyžadovaly další díl. Já mám z příběhu zatím trochu rozporuplné pocity, ale uvidíme jak se to bude vyvíjet dál v dalších dílech.
(audiokniha) Poslech ode mne vyžadoval až moc soustředění a přemýšlení, takže jsem audio poměrně záhy vypnul.
(audiokniha) Jediné co v poslechu upoutalo mou pozornost, byl osud Viktorky. Ostatní děj vůbec nevím, o čem byl :)
(audiokniha) Pro mne trochu nudné a rozvleklé. Ale musím uznat, že mi byl hlavní hrdina sympatický. Možná taky proto, že jsem knihu poslouchal v období, kdy mi jednaní ve stylu 'mouchy snězte si mě' bylo blízké.
Čteno jako druhá ze serie dětem (5, 7 a 9let) před spaním. Líbilo se, ale Červenka byla přecejen o něco lepší.
Čteno dětem (5, 7 a 9let) před spaním. Kniha měla u dětí velký úspěch. Dokonce sedmiletá dcera si ji po dočtení začala číst znovu sama.