MadamC komentáře u knih
Útlá knížečka, která je tak hutná! Až se v ní dá utopit, možná spíše udusit. Ale zatím máme volbu. Můžeme se nadechnout. Zatím...
Strohý jazyk dělá dílo opravdové. Každý krok je tak skutečný, až to čtenáře fyzicky bolí. A nebrečíte. Nemůžete. Nejde to. Přeci musíte být silní. Pokud tohle někdy nastane, můžeme si za to sami a musíme si to vyžrat. A tak to má být.
Zdánlivě jednoduché dialogy velmi hlubokých myšlenek. Možná spíše našich myšlenek, které zákonitě v hlavě vyvstávají a nemizí. Naopak je jich čím dál víc a víc. Asi všichni myslíme na to samé. Je nám těžko. Aby ne. Snad ještě nejsme tak otupění životem v bavlnce.
Tahle kniha vás nepustí. Zakousne se pěkně hluboko. Na dlouho. Tak si ji užijte a vychutnejte. Protože může člověku ukázat cestu a může ho někam posunout. Ale nemusí se mu to líbit.
Opravdu excelentní!!!
Otázka: Mám já v sobě oheň?
Tak milou knihu jsem dlouho nečetla! Není jen vtipná, jak by se mohlo podle obálky na první pohled zdát. Jak zase název napovídá, je o lidských úzkostech. Ale velmi velmi něžně a opatrně o nich hovoří. Nebo tak to alespoň přišlo mně. Nedostanete z ní depku. Možná se díky ní zamyslíte, na pár místech si popláčete (ale v dobrém smyslu), ale především se zasmějete. Okolnosti příběhu jsou rozhodně úsměvné samy o sobě. Do toho neotřelá slovní spojení, milé postavy (skoro všechny), úžasný vypravěčský talent autora a nejlepší je, že to všechno dokonale dává smysl! Vše se nádherně propojí. Takže doporučuji strašně moc! Nebojte se toho názvu. A obálka opravdu ukazuje vše podstatné. Takže vlastně takový trailer na knihu. A odehrává se den před Silvestrem, takže je vhodná na vánoční čas :-).
Kniha, která vás vždycky rozesměje a to i když ji čtete již po několikáté. Skvělý humor, který se mi nikdy nepřejí. Skvěle vykreslené postavy na které jen tak nejde zapomenout. Je také skvělá jako audiokniha. Pokud je něco, do čeho se vám moc nechce, tato kniha vám to 100% zpříjemní a možná se pak na danou činnost budete i těšit. Já ji poslouchám při žehlení.
Tak konečně jsem se ke knize dostala! A jsem nadšená! Opravdu mě celou vtáhla do světa dětství. Přiměla mě zavzpomínat si na všechny možné dětské hry, které jsme vymýšleli, když jsme byli malí. Vypravěčka Čipera mě vzala lehce za ruku a provedla mě úplně všude a hlavně i zákoutími její mysli, což je to nejhezčí. Ukázala mi svět v malém městečku v Americe ve 30. letech, ve kterém každý uvidí i ten svůj svět, své problémy a trápení, ale i radosti všedních i nevšedních dní, ať bydlí kdekoli, ať je jakkoli starý.
Kniha je milá, krásná, ale i ostrá, smutná a chvílemi je člověku na nic. Lidstvo se moc neposunulo a neposune, je jen na nás - jednotlivcích - abychom se navzájem respektovali a i když tomu druhému nerozumíme, stejně nemáme právo vstupovat do jeho světa, natož se ho snažit změnit. Protože jím stejně nepohneme...
Kniha má co říct a navíc opravdu pohladí po duši a vrátí vás do dětství. Obsahuje všechno! A je skvělá! Nemůžu uvěřit, že jsem ji tak dlouho odkládala, než jsem ji vůbec otevřela.
A proč ještě knihu přečíst? I kvůli skvělému rodičovskému přístupu, který dle mého názoru, otec Čipery a Jema měl.
Už se nemůžu dočkat, až si knihu znovu přečtu...
Tak tahle kniha mě opravdu nadchla! A co víc, jsem z ní přímo nadšená! Rozhodně se stala mou zamilovanou a to po pouhých několika stránkách. Začetla jsem se a už jsem ji nepustila, jako se pes zakousne do své hračky a nedá ji nikomu. Tak jako ten pes, jsem se občas potřebovala nadechnout v podobě malého občerstvení, ale rozhodně jsem řádky nespustila z očí ani při svačině.
Forma dopis ku podivu funguje velmi dobře. Díky autorčině umu (a i díky její neteři, která se ujala příprav k vydání knihy) jsme jako čtenáři nebyli o nic ochuzeni, jak by se mohlo zdát, když se příběh dozvídáme prostřednictvím "nudných" dopisů. Kniha není jen jakýsi slaďáček, jak se na první dojem může zdát. Příběh je sytě protkaný historkami z 2. světové války, především z oblasti Normandie, takže obsahuje i silné příběhy, u kterých může ukápnout i nějaká ta slza. Kniha mě pohladila po duši a zahřála u srdce. A rozhodně knize nechybí humor, smála jsem se i nahlas.
P. S.: Pro mě bude název této knihy vždycky Spolek přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, ať je na obálce jakýkoli jiný titul.
Velmi citlivě napsaný příběh o autistickém chlapci. Dokáže vás nejen vtáhnout, ale především otevře okno do duše dítěte, které vnímá úplně jinak. Na chvíli si tak zkusíte, jaké to je, jak je obtížná každá povinnost, která se nám, zdá samozřejmá a nemusíme nad ní přemýšlet. Najednou jsou každodenní záležitosti nesmírně složité, protože začnete vnímat mnohem více věcí najednou, než normálně. Pokud se alespoň vzdáleně chcete přiblížit pocitům lidí s autismem, pak je tato kniha velice vhodná. Avšak není to vždy veselé čtení. A pokud máte rádi detektivní příběhy a Sherlocka Holmese, rozhodně neváhejte. Navíc se zde dozvíte spoustu zajímavostí.
Četla jsem jako audioknihu a Matouš Ruml dodá příběhu duši.
Opravdu moc doporučuji. Tato kniha rozhodně zanechá stopu...
Asi nejúžasnější kniha, jakou jsem zatím od Murakamiho četla. Jeho knihy jsou jako studna, na jejíž hladině vidíme naše vlastní pochybnosti, radosti, smutky, nejtajnější myšlenky a přání. Jako by nás vedl v našem myšlení a stále posouval dál a dál. A to by knihy měly dělat. Děkuji moc za úžasný zážitek a za spoustu zajímavých myšlenek, nad kterými budu ještě dlouho přemýšlet. Rozhodně se ke knize ještě několikrát vrátím.
Tak tohle byla láska na první pohled a pak stále hlubší a hlubší zamilovávání na několik poslechů. Ano, mám za sebou audioknihu, necelých 21 hodin ve společnosti téhle nádherné a dechberoucí knihy o...o celkem těžkých a neveselých tématech podaných tak svěžím, lehkým, milým a krásným způsobem, že na toto setkání budu vzpomínat ještě hodně dlouho a už teď vím, že se ke knize stoprocentně ještě znovu vrátím, protože to chci zažít znovu! Chci znovu chodit po ulicích Paříže a zažívat vše s Michelem, jako bych chodila po celou dobu s ním, jako by se mě to celé osobně dotýkalo... Všichni víme, že to nebylo jako, že jsme tam opravdu byli a zažívali všechny strasti dospívání a postupného zjištění o tom, co je život a jaký ve skutečnosti je. Cítili jsme tu ztrátu iluzí, která však nikdy nenarušila nenapravitelný optimismus, který do nás všech vdechla tato kniha. Postavy jsem si zamilovala velice snadno, protože byly lidské. Postupně jsem se seznámila se všemi a to byl podle mě i důvod, proč je to dílo tak celistvé, tak opravdové, tak úžasné. Stále se divím, jak mohl autor uchopit tolik těžkých témat, všechny svázat a prolnout a docílit efektu lehkosti a nadšení. Ku podivu ve mně není po dočtení smutek (kromě smutku z dočtení a opuštění všech postav a jejich příběhů), ale radost a to mě nepřestává udivovat.
Kniha také obsahuje nespočet mouder. Rozhodně si k ní vemte pro jistotu i zápisník, nebo mobil.
Zase jsem zažila o život více...Co dodat, jen asi to, že tuhle knihu by si měl přečíst každý! Ale pozor, ať ji nečte moc brzy, pak by ho mohla minout...
Vůbec jsem to nečekala, ale zamilovala jsem si ji hned po pár stránkách. Velmi vtipně napsané. Občas se cítím podobně jako Betty a to nežiji na samotě. Rozhodně se k ní ještě vrátím. Až budu mít pocit, že všechno a všichni jsou proti mmě...
Moc se mi to líbilo. Náladové varhany mě dostaly! Věřím, že spousta lidí by je chtěla již dnes... Také sousloví krabička empatie je úchvatné.
Děsivá proměna naší Země je také celkem reálná. Země bez Slunce, plná harampádí a radioaktivního prachu, vláda přemlouvající lidi, aby emigrovali na Mars a "andíci" snažící se naopak z Marsu dostat na Zem.
Autor krásně vystihl jací zvláštní tvorové jsme a jakých absurdit jsme schopni docílit.
Vždy mě potěší filosofický přesah a věřím, že za pár let zde najdu zase úplně jiné přesahy.
O knize by šlo psát dlouho, protože je zde více rovin, ale asi hlavní věta, která za mě vystihuje nejlépe celou knihu: "Všechno je pravda, všechno, co si kdo kdy myslel."
Poslouchala jsem jako audioknihu. Tak 4,5*.
Rozhodně doporučuji. Pokud však chcete jen sci-fi bez "filosofických keců", tak radši sahněte po jiné knize.
Také musím za přečtení této pozoruhodné knihy poděkovat čtenářské výzvě na rok 2019. Knihu jsem četla nezvykle dlouho na to, kolik má stránek, ale přisuzuji to roztěkanosti o vánočních svátcích a rozvleklosti začátku knihy. Příběh se mi moc líbil, bavila mě zajímavá fakta o zvířatech a o jejich chování. Moc se mi líbilo, jak Pí vnímal svět kolem sebe a užíval si darů světa plnými doušky, i když byl ještě v Indii. Mně osobně se příběh s tygrem líbil a rozhodně bych ho nevyměnila za druhý příběh. Nevím proč bych v knihách měla chtít příběh, který je "lépe uvěřitelný". Také mě velmi nadchl dovětek knihy, který vypráví 3 příběhy jména Richard Parker. No a nemohu zapomenout na pro mne hlavní myšlenku knihy a tou je, že ať chcete sebevíc, realita prostě neexistuje. Vždycky bude subjektivní, protože se na ni díváme lidskýma očima. Fakta na tomto světě skoro nejsou. A i když si myslíme, že víme, tak prostě nevíme. Nikdy nic není takové, jak si lidstvo myslí. Na to jsme až moc na začátku... Myslím, že právě pro toto "zjištění" je tato kniha stěžejní.
Pokud máte rádi příběhy o přežití, pak je tato kniha právě pro vás. Je to příběh o síle vůle, důvtipu, zkušenostech se zvířaty, bezútěšnosti moře a nečekaných situacích. A nenechte se odradit utahaným začátkem. Já jsem spokojena. Velmi spokojena.
Je velmi těžké tuto knihu číst/poslouchat, přemýšlet o ní, přemýšlet o lidech a o zemi, která je nám na hony vzdálená nejen smýšlením, nejen ideologií, nejen hodnotami, nejen životní úrovní. KLDR jako taková je odlišná naprosto vším! Ale lidé jsou tam stejní. Mají bijící srdce, touhy, sny, cíle, pocity jako my. A proto je to tak náročné. Člověk žijící si v blahobytu nadávající na vedra, sedící u kafíčka a najednou... Ano, víme o všem, ale přecházíme to, protože se to neděje nám. My jsme v pohodě.
Stále tu žijí malí Hitlerové, kteří se mohou zvětšit do rozměrů velkého vůdce. Možná jsou zatím hezky v bezpečí daleko od Evropy, ale stále tu jsou s námi. A to je děsivé. A také by být mělo!
Rozhovory jsou skvělé, naprosto autentické a to je to, co z knihy dělá ještě větší poklad. Autorka rozhodně zachytila lidskost. Také je to hodnotná výpověď. Spoustu velmi silných momentů a to je to pouze 7 rozhovorů....
Velmi špatně se něco takového popisuje. Toto je opravdový život a čtenář je jím zcela pohlcen. Ne vždy nadšeně, spíše zděšeně, ale je. Ale protože jsou rozhovory ze života, jsou zde i veselé momenty nebo alespoň trošku úsměvné. Převažují ale samozřejmě ty smutné až šokující. O tom žádná.
Tuto knihu bych doporučila všem a nejraději bych ji dávala každému, koho uslyším si stěžovat.
A pokud uvidím na zemi zabalený bonbón, vzpomenu si, jak by v KLDR udělal někomu radost minimálně na týden.
Osobně mne asi nejvíce zasáhla důchodkyně.
Opět musím poděkovat čtenářské výzvě, protože bez ní bych si knihu asi nepřečetla, i když mám moc ráda stejnojmenný film.
Překvapil mě vypravěčský um autora, který pro mne byl velmi příjemný. Ze všech úhlů vše probral a velmi přehledně. Čtenář se tak skvěle orientoval ve spoustě židovských jmen bez většího úsilí. Když nějaké informace nebyly známy, okamžitě to přiznal a přidal i hypotézy, jak to mohlo být.
Hlavně se mi na knize líbí, že ukazuje, jak fungovaly válečné obchody a podvody, jak se němečtí pohlaváři dali uplácet a jak v tom Schindler uměl chodit. Autor však Schindlera nijak nepřikrášluje. Ukazuje čtenáři všechny stránky tohoto pozoruhodného obchodníka s velkým srdcem.
Opravdu stojí za přečtení. Doporučuji všemi deseti.
Překrásná kniha o tom, jak bychom se měli chovat k ostatním a o pochopení světa. Krásně a jednoduše vše ukazuje a přes to všechno na mnohé stále zapomínáme ač si to stále dokola připomínáme. Proto bychom tuto knihu neměli zapomínat číst pravidelně. Taková výchovná kniha pro dospělé i děti. Každým novým čtením zde nacházím stále nové a nové. A myslím, že mi tato kniha nikdy nezevšední.
Naprosto úžasné povídky s nečekaným rozuzlením. Je v nich pobavení, pohlazení, napětí i poučení. Nikdy neomrzí a nezklamou a navíc jsou krátké. Prostě GENIÁLNÍ!
A nakonec je to přeci jen příběh romantický....
Hezké, příběhy nudné nejsou, protkané lehkým popisem týrání ve věznici.
Vadily mi tam opakující se pasáže, měla jsem u nich pocit, že si hlavní hrdina myslí, že čtenář neudrží myšlenku nebo že po xxx stránkách musí zapomenout, co bylo na předešlých.
Nezastírám, že jsem se na knihu moc těšila a měla jsem vysoká očekávání. Rozhodně mi kniha nezměnila pohled na svět a pro mě není přelomová. Bohužel žádné 'Páni, kdo by to byl řekl?!' se nekonalo. Čekala jsem více vysoké filosofie asi.
Hlavní myšlenka dobrá, snad si na ni čtenáři vzpomenou, až ji bude potřeba.
Po strašně dlouhé době jsem ji vytáhla. Toto pro mě není kniha, představuje pro mě dětství, naprostou pohodu, ale také skvělé dobrodružství. I teď mám před očima, jak jsem se občas strachovala o zvířátka a představovala si všudypřítomný černý les. Ještě pořád některé pohádky umím nazpaměť a pokaždé když je čtu, slyším hlas své matky. Naprostá nostalgie.
Ještě lepší než Naslouchač! Četla jsem jedním dechem. Skvěle promyšlené! Napínavé! Krásné! Tak se to má psát! Kdybych mohla, dám hvězdiček víc. Dokonce i husí kůže se při čtení objevila a to se stává zřídka kdy. U všech Amarijských věží tohle musí číst každý! DOPORUČUJI!
Nádherná kniha s nádhernými postavami, které mají nádherná srdce (hlavní postavy). Bavilo mě, že i když příběh skákal z minulosti do budoucnosti a z budoucnosti do přítomnosti, nikdy jsem se neztratila. Autor čtenáře stoprocentně vtáhne do děje. Samozřejmě jsem se naprosto zamilovala do hlavního hrdiny.