madem komentáře u knih
Po každé knize od autora si myslím, že jsem četlo to nejlepší a pak přijde další kniha je je ještě lepší.
Úzkostem bych dala i 6 hvězdiček, kdyby to šlo.
Není to kniha o úzkostech, ale hlavně o lásce a jejích podobách. Milují všichni, jen chvíli trvá, než se jejich láska projeví.
Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec. Ukázka toho, co je člověk schopný obětovat pro svůj sen. Knížka se četla sama.
Film jsem také zkoušela, ale byl mnohem, mnohem slabší.
Přečetla jsem staříka a zamilovala se. Po Analfabetce jsem stále byla na obláčku. Po zabijákovi Jsem tvrdě dopadla na zem, druhého staříka jsem měla problém dočíst. Pak se objevila Sladká pomsta a měla dobré ohodnocení, tak jsem za začala zase těšit.
Po přečtení knihy jsem stále rozpačitá. Je to ono nebo je kouzlo pryč? Knížka má humorné momenty, zajímavá propojení, pro autora obvyklé šílené zvraty.
Ale jako celek mi to nesedí.
Film patří mezi mé neoblíbenější. Nyní jsem se po letech setkala s knihou a uchvátila mě ještě více než film. Zvlášť díky změnám vypravěček, každá má svůj jazyk a tento vypravování, svůj pohled na věc. A tím je kniha mnohem lepší než film.
Irák napadne Kuvajt. Veškeré západní mocnosti potřebují vědět, co se chystá. Nikdo tam nemá své lidi. Až se ukáže, že Izraelci tam měli muže jménem Jericho. Najdou ho spojenci a bude spolupracovat? A skutečně dokážete během knihy uhodnout kdo byl Jericho?
Doporučuji vytrvat a překonat trochu delší začátek.
Za příběh z války bych dala i hvězdy 4, ale za ten současný stěží jednu. Nevěřím, že může být žena, která tak myslí, mluví a jedná jako Bo. Nevěřím jí, že by jen tak pracovala v realitách a občas i jinde a nikdo si ničeho nevšiml. Nevěřím, že by mohla existovat vila, která od druhé světové války má veškerý nábytek a vybavení, že to komunisti nezabavili.
A tak bych mohla ve výčtu pokračovat. Jediné zajímavé je propojení s minulosti, ale i to nechápu. Proč platit tolik za hlídání vily, když v ní nikdo nebude a její majetek taky nikdo moc nechce.
Ten jeden bod je za to, že kniha vás donutí zajímat se o některé věci. Ale je plná polopravd a je psaná velmi manipulujícím stylem. Některé informace jsou překonané, některé výzkumu zastaralé nebo popřené. A pak tam jsou perly typu: "ČR je jednou ze zemí, v nichž mají rodiny těžký život..." Myslím si, že jsou země, kde rodiny mají mnohem těžší život než v ČR, jen nemusíme používat tolik chemie. :)
Milá a křehká vzpomínka na dětství. Neznám nikoho, kdo na den matek nerecitoval První dopis mamince nebo alespoň Večerní píseň.
Velmi milá sbírka.
Skvělá detektivka. Skvěle vše klapalo a četla se téměř sama. A pak… přišli templáři. Nevěřím v templářský poklad a už vůbec ne, že ho hlídal kostelník v Olomouci, který pro vlastní bezpečnost se ztratil po válce na Slovensko.
Kdyby se vynechali templáři, bylo by to dokonalé.
Tři příběhy: pro mě je nej ten z 50 let. Má spád a Marii držím palce. Pandě palce nedržím, není mi vůbec sympatická. Rodičům to dlouho přeji, aby spolu zůstali (pak po Itálii vůbec nechápu mámu). A konec ne mi nelíbí. Proč se tak spěchalo? Chci vědět víc o Marii.
Na začátku mi trvalo, než jsem to celé pochopila. Ten název, styl textu a členění. Ale pak to přišlo ...
A já zaplakala. Synovi není ani rok a já už vidím tolik svých chyb. Přitom by stačilo tak málo. Tak to teď u něj doháním. A knihu čte manžel.
Velmi humorná knížka se skvělou gradací děje. Moment s králem a premiérem a izraelským agentem v důchodu byl jeden z nejlepších vrcholů, co jsem četla.
Prásk.
Nečekala jsem, že po Medvědínu může být něco víc dojemného, sportovního, smutného i veselého. Kniha je plná proher, výher, ale hlavně o soudržnosti obyvatel Medvědína.
Prásk. Prásk.
Medvědi serou na mech a všichni ostatní serou na Medvědín.
Prásk. Prásk. Prásk.
Moje nejoblíbenější.
Četla jsem ji několikrát a vždy tam najdu něco nového, co mě osloví.
Nejdříve jsem dlouho nechápala a tápala. Autor vzpomíná na minulost, na dětství. Než se dostane k hlavní události, tak to trvá. Pak už je skvělé vyprávěcí tempo a děj knihy odsýpá a je nádherná. Ten jazyk, ty nápady. Skvělé.
Kniha na téměř 300 stranách popisuje to, co by šlo říci pár větami.
Ten jeden bod je za velmi hezké fotky a ilustrace. Nic zajímavějšího v knize není.
Skvělá kniha. Nemohla jsem ji odložit, tak moc jsem chtěla vědět, jak kapitán Croizer skončí. 640stran a stačily mi dva večery.