mafrid komentáře u knih
Fakt se to nedá číst na veřejnosti, ještě tak v parku nebo na lavičce v lese, ale určitě ne v čekárně u doktora, nebo v nějaký místnosti plný neznámých lidí :-)
Čůrala jsem smíchy! A pak ještě několikrát....
Tahle učebnice mi dala dobrej základ pro studium angliny
Učebnice od Ledy jsou určitě nejlepší. Mám anglinu, španělštinu a teď se chystám ještě na italštinu. Jazyky prostě miluju.
Nad touhle knížkou jsem strávila hooooooooodně času...
Tuhle knížku jsem mimo jiné zdědila po svém dědovi, kterému jsem dodnes vděčná, že mně podporoval ve čtení, pamatuju si jak kouřil Marsky, popíjel English Breakfast s mlíkem, a já u toho četla.
Nesnáším zbytečnosti. Když mi někdo chce něco dát, vždycky to odmítnu s tím, že mi tahaj krámy do baráku, A ono to funguje. Nikdo už mi nenosí krémíky, pičifuky a podobné zbytečnosti. Vždycky když jdu nakoupit, tak se sama sebe ptám: přežiješ bez toho? A zjišťuju, že jo. Sice nějakou dobu trvá, než si na ten nový systém zvyknete, ale jak se říká: Řím taky nepostavili za den...
Mazec!!! Nejhorší tom je, že se toho moc za těch víc než 100 let nezměnilo. Doporučuju americký dokument Továrna na smrt, z prostředí jedné prasečí farmy, já ho ani nedokoukala, neměla jsem na to žaludek...
Učení mi šlo "samo". A ještě líp s pánem, co mě učil, bylo mu 87 let, strávil 10 let v Argentině a Mexiku, takže mi vyprávěl o politice, policii, jak fungujou soudy atd. Bylo to víc než zajímavý.
Koupila jsem si tu knihu, přestože je vším, co u knih, reklam, plakátů a prvních stránkách časopisů nesnáším, a to je její barevnost a tvrzení, že je nejlepší. Ale byla jsem příjemně překvapená, je to inteligentní, srozumitelné počteníčko. I když z něj nevyčtete pravdu, na to si musíte udělat názor sami, aspoň je to dobrý návod, jak k informacím přistupovat, a jak s nimi nakládat.
Tahle pohádka mě strašně baví a zároveň děsí už od dětství (mám na mysli film). Donedávna jsem neměla tušení, že vůbec existuje i její knižní podoba. Byla bych si ji koupila mnohem dřív.
Začátek a konec knihy je smutný, (ne že by uprostřed bylo něco veselého). Byla to blbá doba, a já doufám, že už se nikdy nevrátí...
Je vůbec možné přežít v gulagu skoro 20 let? A ještě o tom dalších 10 let muset mlčet? Žít 30 let ve strachu a nezbláznit se z toho,to mi hlava nebere... Všechna čest...
Taky mě to nebavilo, do čtení jsem se musela vysloveně nutit
Dobrý a vtipný způsob jak aspoň trošku přiblížit nám, absolutním ateistům, Bibli. Pač co si budem namlouvat, Bible je pěkná nuda.
Boston je jedna z mála knih, u kterých jsem brečela. Pak jsem si ještě pustila písničku od Joan Baez, (právě o tomto procesu) a ta mě teda úplně odrovnala...
https://www.youtube.com/watch?v=7oday_Fc-Gc