Maitter komentáře u knih

Kate Danielsová je často přirovnávána k Mercy Thompson, tak jsem si řekla, že se na ni konečně podívám. Z mého pohledu
plusy: urban fantasy, dobrá překladatelka (je to fakt čtivé!), sympatická hlavní hrdinka (automechanička [srdíčko]), neotřelý původ hlavní hrdinky, nedozvíme se všechno hned (pustím se do dalších dílů, protože úžasná série s Kate už skončila), zajímavé pojetí magie upírů a opět bez plného vysvětlení (někde se pomalé odhalování informaci hodí, jinde ne);
mínusy: nudný, jednoduchý svět, míchání mytologií bez vysvětlení, dětinské a/nebo hloupé a/nebo přehnaně iracionální vedlejší postavy, divné vztahy, předvídatelnost vývoje romantiky (but I still ship it), nevěrohodná (nepromyšlená?) zápletka (jako by autorka psala neustále vpřed a pořádně podle toho neupravila děj zpětně).
K obálce od Fantom Printu řeknu jen: A C H J O. Také v tom vyloženě vidíte pragmatickou automechaničku v zimě?

2 23.02.2020

Četla jsem ji jako malá... a pokud si dobře vzpomínám, opravdu mne bavila.

28.09.2019

Nedočteno. Zaujal mne námět (asociace na Elvenbane), ale asi je určena spíše dětem kolem 12 let... má jednoduchý, nezáživný sloh.

Nedočteno. První kniha od proslulého Pattersona, s níž se setkávám; na mě příliš nudný sloh.

Nedočteno. Umírala jsem nudou. Nevěřila jsem, že je to možné.

Nedočteno. Nechci číst o tom, jak se andělé a padlí hádají ve stylu: „Takhle s námi mluvit nebudete!“ – „Budeme si mluvit, jak chceme, tak jsme to dělali vždycky!“ Kdyby autor podivně nekontrastoval vážné a absurdně pitomé části, šlo by to. Jenže to už by někoho parodoval. Tak hloupá, nepromyšlená knížka se spoustou nevyužitého potenciálu.

Nedočteno. Nešlo to. Chápu, že vydat knihu v tak útlém věku je pro autora jistě potěšující, zato nechápu, proč byla vůbec vydána; strašný sloh.

Nedočteno. Nakolik zajímavý, natolik nepromyšlený námět; emotivně popsaná „absence emocí“ (já vím, Star Trek – obzvlášť Enterprise – to u Vulkánců dělá také, ale to Tinterovou neospravedlňuje); po zhltnutí tisíce a jedné dystopie mě odradila předvídatelnost.

Nedočteno. Děj příliš nudný a sloh příliš nezáživný na to, abych se neunudila. Chybělo mi tempo VA.

Nemám povídky ráda, jsou pro mě příliš stručné. Některé však mile překvapily, ačkoli je lepší je brát jako úvod k delším příběhům. Bojím se k hodnocení něco dodávat, protože je snadné něco prozradit. Komentáře, úvahy a vtipy booktuberů, které následují za povídkami, nehodnotím.
1. Krev Imuriv - 4 hvězdy. Čtivá, pohled do hlavy „protagonisty“ zaujal, sci-fi. Úvod neexistujícího románu, ne povídka.
+ Očkování proti zlu: Držte si temnotu od těla - výjimečně hodnotím také, a to čtyřmi hvězdičkami, protože mi sedl autorčin milý humor.
2. Jack - 2,5 hvězdy. Dobře namixované zadání, ale zdlouhavé a nudné.
+ Obři a tyrani
3. Gwen a Art a Lance - 5 hvězd. Skvělý nápad, co se zpracování týče, a navíc realistické chování zdaleka ne dokonalých postav.
+ Síň slávy zlobivých holek
4. Shirley a Jim - 2,5 hvězdy. Sice zajímavé, jenže jsem na to téma očekávala něco originálnějšího, analytičtějšího. Tohle zpracování mě zklamalo.
+ Drahá Sasho, informace pro padouchy
5. Chvála drobných radostí - 4 hvězdy. Těžko se hodnotí, neb se tu válí nevyužitý potenciál (například Sigridina totožnost!), a přitom jde i tak o svižnou povídku s neobvyklými postavami. Spíš rozjezd než povídka.
+ Mohl by ten opravdový padouch, prosím, zvednout ruku?
6. Mořská čarodějnice - 4 hvězdy. Pohádka nepohádka. Meyerová má schopnost popsat hrozné věci a pocity stručnými slovy, aniž by to znělo blbě. Konec mi trochu neseděl.
+ Padouch, nebo hrdina? Rozhodněte sami!
7. Krásný jed - 3 hvězdy. Geografické zasazení příběhu a využití tamějších zvyklostí je parádní změnou. Epizody děje by mi víc sedly jako delší útvar, anebo zpracované coby pověst.
+ Nebýt na světě zla, jak bychom poznali dobro?
8. Umíráček - 3,5 hvězdy. Vlastně není špatně nic konkrétního. Čte se dobře, lehce mrazivě, sloh není typický. Přesto mi to přišlo... nedotažené.
+ Drahá smrti
9. Marigold - 3 hvězdy. Předvídatelná, ale s dobře zakomponovanými předsudky a tradicemi doby děje.
+ Odhalené zlo
10. Ty, ty, pořád jen ty - 4,5 hvězdy. Ruku by musela mít velmi krátce, aby z ní nezůstaly jen ty kosti, ale budiž. Očekávala jsem, že mě vyprávění v druhé osobě bude rozčilovat, ale mýlila jsem se. Byla to zábava. Karla jsem nepředvídala.
+ Za padouchovou maskou
11. Julian proti všem pravidlům - 5 hvězd. Nasmála jsem se. Fakt dobrý kousek, který bych si klidně přečetla znovu.
+ Julian Powell: Vzorový mladistvý psychopat
12. Indigo a stín - 3 hvězdy. Divná psychika Indigo, otravná hlavní postava, docela fajn konec.
+ Idealizovaná náprava: Očekávání versus realita
13. Sera - 4,5 hvězdy. Líbil se mi sloh, celkové zpracování a závěr Seřiným pohledem. Pro mě nečekané rozuzlení - a skvělé.
+ Průvodce zlobivých holek pro padouchování

1 31.03.2019

Obdivuji Briddeyinu trpělivost, neboť být na jejím místě, z takové rodiny by mě dávno kleplo. Třikrát. Kniha je nacpaná dialogy a na pocity nezbývá mnoho místa, ačkoli to člověk může svést na všelikými lidmi přetížené vnímání Briddey. Něco je předvídatelné, něco ne. 95 % knihy se četlo velmi svižně, humor hlavních postav mě bavil. Téma telepatie je zpracováno docela promyšleně, neslouží jen jako zesilovač „romantiky“. Pátou hvězdičku strhávám hlavně za řešení celého příběhu, které tristně nedává smysl a vyznačuje se divností přesahující pozitivní divnost celého díla. Na můj vkus je tento zásah seslaný příliš zhurta a nevěrohodně.
Ale! Přes to všechno knihu doporučuji, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
P. S. Obálku vůbec nechápu.

2 19.03.2019

Bože můj, Christopher!
Škoda nepřeložených novel Dali a Jima, Julie a Dereka, Curranových chvilek... angličtináři si minimálně Curranův úhel pohledu mohou přečíst na stránkách autorů.

3 07.12.2018

V porovnání s předešlými díly v sérii hodnotím pěti hvězdami, jinak... nu... dobře, přiznávám, byl to fakt zábavný díl. Opět nechutně idealistický, ale to nevadí. Četla se výborně.

2 28.06.2018

Říkala jsem, jak to Másová s Chaolem a Nesryn vyřeší, když postrádali dynamiku ostatních párů. Předvídatelné, ale zábavné. Není nutné číst Krvavé ostří, sbírku povídek ze Celaenina putování, ale jsem ráda, že jsem tak učinila. Yrene Vížka je bezva postava. Mimochodem, velice oceňuji překladatelské hříčky Ivany Svobodové. Zní moc hezky.
Korektura trochu pokulhává, ač zdaleka ne tak strašně jako v Říši bouří. Co Kubulíni nezvládli, je popis na obálce – název města je Antica, nikoli Atica. A proč kruci tolik vět na samostatných řádcích? Začínám si myslet, že ta bichle mohla být o něco užší.
Sloh je jako vždy celkem jednoduchý, čtivý, děj odsýpá. Jelikož jsem trapně propadla celému Skleněnému trůnu a nemohla jsem se dočkat pokračování, sem tam jsem přeskočila řádek popisu. Hanba mi, já vím. Musím ovšem uznat, že Másová popisuje chytře; docela stručně, a čas od času připomene zbrklým čtenářům, jak co vypadá.
Idealismus. Prachsprostě nerealistická kniha.
Na konci jsem zavýskla nadšením. Směruje to k epickému závěru. SEM S NÍM.

7 15.06.2018

To je tak ukrutně nevyrovnaná kniha. Mentalita protagonistky sebou kymácí mezi zbrklou, vyjukanou Miou a sarkastickou, adolescentní Suze a stejně tak sloh. V jednu chvíli se chechtám za čtyři hvězdičky, v další scéně ohrnuji ret nad přílišnou chaotičností.
Meg Cabotová oddalovala vysvětlení vždycky, pokud si dobře vzpomínám, ale tady to nestálo za to... I tak si nejspíš přečtu další díly, co kdyby se zlepšily, že? A... meh, třeba aspoň vytáhnou na tu čtvrtou hvězdu.
P. S. Pierce je skvělé jméno.
SPOILER, NEČTENÁŘI, NEČTĚTE
Nadchla jsem se pro představu, že jde o Háda... a nič.

2 04.12.2017

Tímto přestávám přehlížet české autory.
Vilma Kadlečková ví, co znamená "poutavý, čtivý sloh", a ví, jak nalákat mě. Libuji si v mimozemských civilizacích, cizích řečích (a především písmech!), zvycích a účincích drog a svým způsobem i v těch houbách, když počítám svůj takřka panický strach z parazitů. Jak bych jen mohla odolat Myceliu? Pokaždé, když jsem jeho díly dřív v knihovně míjela, jsem se bála, že výraz mycelium zneužila autorka pouze pro jeho hezký zvuk. Koneckonců, je poněkud krkolomné představovat si děj sci-fi série o podhoubí.
Nesouvisející název? Ha. Ani náhodou. Mycelium sedlo jako...
Kadlečková naznačila nový vesmír, představila postavy sympatické i nesympatické. Uhranula mě psychologickými extrémy, tedy Gilesem Hildebrandtem, Lükeasem Lusem a jistým gleewarinem. Relativismus je super. Rozčílila mě nešťastnicí Pinkertýnkou a zpropadeným Robertem Travisem. Poněkud jsem se ztrácela v mentalitě Össeanů a rozčilovalo mě, že netuším, jak číst ë. (Rë Akkütlix, Kamëlëmöernu!)
Zaujalo mne, že se Kadlečková uchylovala především k anglickým jménům, a pak z písmen vyletěla stanice Neo Brno.
Před otevřenou propastí po otevřeném závěru mě zachránil druhý díl po ruce v knihovně. Kruci, Mycelium je dobré.

9 25.10.2017

V tomhle díle jsem se trochu ztrácela. Párování mi trošku lezlo na nervy idealističností, neb tomu jsem propadla u nádherně (ne)pohádkových Měsíčních kronik, kam to na rozdíl od realističtějšího a servítky si příliš neberoucího Skleněného trůnu zapadalo (fuj, to je věta). SJM posunula věkovou hranici o pár let výš několika otravnými intimnostmi. Mraky pocitů a odhalených duší. Uznávám však, že v takto vykreslené době by emoce mlátily se všemi a vším.
Vůbec si nestěžuji na střety, setkání a vývoj postav starých i nových. Všechno je to zajímavé a charaktery protagonistů čtenáře poutají a baví. Leč měla jsem číst a zpracovávat o něco pomaleji, důkladněji, abych nezapomínala a neztrácela přehled o drobnostech a nápovědách.
Bylo to zábavné. Fakt.
Másová mě tloušťkou knih začíná štvát. Špatně se drží v rukou při chůzi. A HLAVNĚ PŘÍBĚH STÁLE NEUKONČILA.

8 03.10.2017

Je jedno, kolik mi je, a je jedno, na jaké straně je otevřu – knihy Demonata a upíra Darrena Shana prostě neodložím dřív než po připomenutí si aspoň padesáti stránek. Které už tak znám velmi dobře. Ale stejně... proč si je nepřečíst tak... po osmé?

15.09.2017

O velké čtivosti a atmosférické kvalitě knihy není pochyb. Už ji nikdy nechci číst znovu. Skvěle jsem se bála!

2 03.07.2017

Mé první setkání s Clivem Barkerem. Pro další díl si do knihovny poběžím brzy.
Ne tak energicky optimistické jako Oksa Pollocková, leč ani tak temné jako jiné příběhy. Prostě správně vyvážené. Sympatická hlavní hrdinka se zdravou mentalitou. Poutavý, nápaditý svět i vedlejší postavy. Rozhodně vtipné. Originální. Bizarnost střídá hravost, zvlášť v autorových ilustracích, které si můžete a nemusíte přiřadit k vlastní představě. Příjemná absence děsivého kulturního šoku u protagonistky.
Místy mi tu chybělo trochu víc omáčky nebo dialogů nebo myšlenek, nevím, jednoduše NĚCO. Sloh je čtivý, nenáročný.
Záporáci jsou také pěkně vystavění. Scény, ze kterých by se dal udělat horor (jenž, koukám, je autorovým běžným polem působnosti), tu docela lehce proplují a mrazí čistě proto, že čtenář dobře ví, jak mrazivě by se popsat DALY. A Carrionův límec je vážně něco.
Ani všecky mapy světa by mi nepomohly orientovat se v prostoru. To ovšem nemohu celé dávat za vinu autorovi.
Mimochodem, vytisknout knihu na křídový papír je vražda. Váží snad přes kilo!

3 28.06.2017