maja8148
komentáře u knih

K této knize jsem přišla, jak slepá k houslím. Před více jak rokem jsem ji jen tak dostala od kamošky, že ona ji taky dostala od kamarádky a tak ji posílá taky dál. Nedůvěřivě jsem se podívala na přebal. Celkově se mi nelíbil (ano vybírám knihy, ne úplně vždy, ale většinou, i podle obalu). Něco mi na něm neseděl, něco mě na něm odrazovalo. No a pak to zlaté kolečko Bestseller. Prostě ty nálepky nemám ráda. Neříkám, že populární knihy nečtu, to ne. Ale když to na ni někdo napíše, tak to v mých očích sníží o té knize mínění. Jsem toho názoru, že pokud je kniha Bestseller, tak by jste se o tom měli dozvědět jinak než z obalu knihy. Pro příklad- o HP jsem si poprvé přečetla v časopisu pro mládež, kde jej opravdu vychvalovali. O Stmívání jsem samozřejmě slyšela díky filmu, ale poté jsem slyšela i spolucestující ve vlaku, jak se o něm baví (přečetla jsem to až po ujištění kámošky, že to opravdu není tak hrozný jak si myslím). No a vemte si takovou Trhlinu, nebo Hanu (ani jedno z toho se sice číst nechystám, ale myslím, že pro příklad stačí ne?). To jsou knihy o kterých se všude mluvím. No a pak jsou knihy, které to prostě na sobě musí mít napsáno. A ani pak jim to člověk nevěří (oki jedné jsem to uvěřila a nelituji).
Od začátku jsem byla odhodlána knihu poslat dál, ať se mi bude líbit nebo ne. Pevně jsem doufala, že se mi líbit bude a já ji předám dál s dobrým pocitem. No... předám ji velmi ráda s uspokojením, že mi už nebude zavazet v knihovně Neříkám, že je úplně špatná, ale nějak nedokážu pochopit jednání všech těch postav. Hlavně... Jako ano, je mi jasné, že všichni v tý knize jsou blázni a psychicky labilní, ale kde přesně se ta labilita vzala? Ve výchově? Možná. Ale to mi tam taky úplně nesedí. A taky nechápu tu poslední oběť. A kniha byla chvílemi opravdu velmi hnusná. A často i bezdůvodně. Jako by autoři jen hledali způsob jak šokovat. A proč tam vlastně byla Aiman? Jako postava jistě hodně zajímavá, ale co tam sakra dělala? Proč tam byla? A už vůbec nechápu důvod toho jejího děcka. Prostě dvě úplně zbytečný postavy. A přitom to někde uprostřed vypadalo, že to nabírá zajímavý směr. Ale ve chvíli, kdy vám dojde kdo je vrah už jen prostě nechápete jeho myšlenkové pochody. A myslím, že své na tomto zmatku a nevychutnání si zážitku má i způsob, kterým je kniha psaná a který se ještě během knihy dá zvládnou, ale od půlky už vás občas otravuje a na konci vás jen absolutně zmate a máte pocit, že vám část příběhu, rozuzlení některá z postav zamlčela.
No alespoň mám za sebou knihu do čtenářské výzvy...


Četla jsem to kdysi dávno.. a přišlo mi to relativně dobrý. Teď to poslouchám jako mluvené slovo. Ta Bela je snad nejotravnější knižní postava s jakou jsem se kdy setkala... Ne je vážně na zabití.


Jako dobrodružný epos velmi povedené, skvělé převyprávění, které je autorem obohaceno o přirovnání a ukázky i v rámci jiných náboženství a příběhů ze současnosti a zkráceno o části, které dle autora jsou pro současného čtenáře zbytečné, nudné, či zdlouhavé. Jedinou chybou na kráse je hromada překlepů, kdy chybí či přebývají písmenka, nebo jsou vyměněna za jiná.


Úžasné zakončení úžasné série a to i přes to, že místama mi přišlo trochu natahované a neustálé situace z kterých se hrdinové už opravdu nedostanou mě v rámci této knihy začínali trošku vadit (asi i proto, že v každ knize je těchto okamžiků víc a víc). Rozhodně jsem ráda, že sem se do čtení pustila až ve chvíli, kdy u nás vyšli všechny díly protože bych asi nedokázala čekat dál. I když je pravda, že každý díl je velmi pěkně ukončený, každý má svůj hlavní motiv (a to nejen princezny, ale i v rámci hlavní dějové linky). Takto zpětně po přečtení všech dílů musím říci, že nejlepší je asi třetí. Jednička je totiž díl, který nás uvádí do děje, je ještě klidný vše se tam pomalu rozjíždí. Dvojka (za mně osobně nejzbytečnější díl) se pomalu rozjíždí, vše pěkně plyne, postavy se rychle přesouvají (teda některé zůstávají trčet na místě) a konec je už opravdu hlavně čistá akce. Ve třetím se pořád něco děje, postavy musí jednat a kniha je prodchnuta akcí, ale dostanete i místa kdy se máte možnost nadechout. Čtyřka je trochu jako Avenger: Infinity War- té akce je tam prostě možná už moc, z neustálých nových tragických "koncůj" jednotlivých postav se vám trochu motá hlava i když autorka jak vám tak postavám dopřává čas na odpočinek, tak tyto chvíle už začínájí vypadat trochu hluše. Naštěstí se čtou dobře a utečou rychle. Nevim, takhle kniha mi na jednu stranu přijde z celé serie nejslabší, na druhou je to opravdu povedené završení celé serie.


Asi tak milionkrát jsem měla neuvěřitelnou chuť knihu položit a vlastně ani nevím jak jsem se přes těch 200 "srdcevých" stran dostala.


Hodnocení odpad je něco co knihám standartně nedávám... a nechci říkat, že kniha je to špatná, jen mě absolutně nenadchla a nechytla a jen vlastně z donucení jsem to dočetla do půlky a rozhodně se nechstám v tom pokračovat... Prostě odpad u mě mají rezervovány knihy co je nedočtu. Tečka

Můj první Kotleta a možná i poslední... (komentář může obsahovat Spoilery- záleží jak moc si umíte věci vydedukovat)
Českou literaturu celkově moc nečtu (prostě mě ještě žádný náš autor dostatečně neuchvátil a nepřesvědčil ke zkoušení dalších nebo k vracení se k tomu jednomu). Co se týká této knihy, tak jsem kolem ní chodila minimálně rok. Jenže pak jsem zjistila, že se mi hodí do letošní výzvy a dokonce i od kamošky mi bylo sděleno, že to není špatný a mohlo by mě to bavit a tak jsem se do toho pustila.
Moje první reakce byla No ty Vole! a neskutečné nadšení, které mi vydrželo cca prvních 50 stran (četla jsem to v telefonu, kde se to přestránkovalo na cca 550 stránek), i poté mě to dalších cca 200 stránek celkem bavilo (hlavně po stránce humorné) jenže pak už se humor buď začne vytrácet, nebo se k němu stanete imunní a po snad milionté bitvě (a zázračném znovuzmrtvíchvstání) vás to už přestává bavit (navíc, když všichni kromě Jana jsou mrtví a z jeho nové čubičky je největší badass upárka na světě) a vlastně už je vám úplně jedno jestli to někdo přežije. No jediné co vás možná zajimá je to jestli se dojde pomsty , ale pokuď by jste se to nedozvěděli, tak vám to asi ani vadit nebude...


Upozornění- možná bude obsahovat spoilery.
Do této knihy jsem šla tak trochu naslepo... Dřív jsem zombíky prostě neměla ráda, ale pak se ve mně něco zlomilo a já ty chudáky nemrví prostě žeru a přišla jsem na to, že pokud někdo chce, abych si knihu koupila, dát na obal nebo do názvu zombíka je super nápad (mám ještě jednu takovou úchylku, kdy mě kniha jen díky obalu či názvu donutí ji koupit, ale o tom až jindy). No a tak jsem se do knihy pustila. Ani nevim co jsem čekala. Rozhodně jsem nepředpokládala, že to bude něco ve stylu Pýchy předsudku a zombie (i když nápad zkřížit Alenku s Resident Evilem už dostali v reality show Face off a musím říct, že to bylo cool :D), ale nějak jsem čekala, že to nebude další verze stmívání. Jen víc vtipná. A díky Bohu krvavá! Ne vážně začátek je opravdu slibnej (jasně, že ve chvíli, kdy se dozvíte, že otec viděl netvory, tak je vám jasné, že ona je uvidí taky i když ted je ještě nevidí), pak se to dostane do sterilní a kýčovité polohy bad boy vs good girl (prostě nudná holka po které všichni šílej), ale kupodivu to není tak hrozné jak v jiných knihách a hlavně je to krásně sarkastické. I když v tuto chvíli máte chuť knihu zaklapnout a při čtení vás drží jen to, že jste skoro ve třetině a opravdu se u toho nasmějete, no a pak se konečně něco začne dík (v pravidelných intervalech nuda, romantika, akce- celkem třikrát po sobě). V půlce je vám jasné, jak to úplně všechno dopadne a nepřekvapí vás ani ono "VELKÉ" překvapení. Dokonce se dočkáte i toho, že se Alenka začne kamarádit s úhlavní nepřítelkyní (bývalka jejího přítele). Jasně od knih tohoto žánru se většinou žádné překvapení nečeká, ale alespoň jedno malé, nenápadné by neuškodilo (ne vážně ani to s Kočičkou mě nepřekvapilo). Ne teď bych kecala- trochu mě překvapila hlavní záporačka a to, že mě to fakt bavilo a nejspíš se i pustím do dvojky :D


Za mě osobně zatím nejlepší Gaiman (po mém milovaném Sandmanovi, ale bavíme li se o knihách a ne o grafických románech), který se mi zatím dostal do ruky.


Ze začátku sice trochu trvá než vás to chytne(cca první kapitolu), ale jak vás to uchvátí, tak to dočtete jedním dechem. Jinak Daisy je jedna z nejhorších postav s kterou sem měla tu čest...


Rozhodně to bylo čtivé... První část knihy je opravdu dobrá a zajímavá(neříkám, že je originální a překvapivá, kdepak, ale o to přeci u těchto knih nejde ne?). Ovšem druhá.... má asi vysvětlovat a trochu nypínat, ale působí nesmyslně natahovaně a oproti první části, která dává smysl i nesmyslně, kdy postavy mění neustále své názory a rozhodnutí, klidně z minuty na minutu a to bez pořádného vysvětlení (oka jedna ta změna tam ten důvod má)


Konec hodně dobrý (nevíte někdo kdy vyjde dvojka?) Ale ta část z demontážní místnosti... No TYVOLE! Brutální. Vřele doporučuji.


Varován: Spoilery!!!
Jinak-Úžasné zakončení úřasné serie. A to že je Anton zrozený ze Tmy! Vlastně by se tím dalo vysvětlit i to proč se k němu Zavulon choval jak se choval!!! Jo ten konec co se s Antonem stalo, ten mě dostal a i trochu rozesmutnil(stejně jako to s Tigrem), ale na druhou stranu vrátil dvě nejlepší postavy předchozích dílů zpět k životu(v minulosti mě smrtí jednoho z nich hodně naštval, ale tady si to řádně vyžehlil). No a navíc nechal i Jegora žít, a to už jsem se bála, že i ten to chudák odskáče. A jak všechno v minulosti propojil - Zrcadlo, Tigra a teď Dvojjediného!!! Prostě to působí jak kdyby všechny ty knihy, už od prvního dílu byly psány tak, že směřovali k tomuto konci. A to je dobře.


Nápad to mělo dobrej, zpracování celkem taky, ale strašně mi vadili nesouvislostí ve "vzdělání" hlavní hrdinky. V některých věcech byla zběhlá jak stará zaměstnankyně bordelu a v jiných měla názor jako pětiletý dítě.....


Při čtení této knihy se mi stalo něco co se mi u Lukjaněnka stalo zatím je jednou ( u Rytíře z planety země) a to to, že jsem se strašně dlouho nemohla začíst, s čímž u něj normálně nemám problémy. I když mě třeba jeho kniha ve finále nějakým omylem jako celek neuchvátí, tak vždycky mě hned na začátku chytne, ale tady ne... Nakonec to nebylo až tak hrozné i když autor má i lepší knihy...


Oni k vyvolávání mrtvejch používání Nocronomicom! Tím mě hodně dostali a potěšili :D :D


Tý jo myslím, že kdyby se mě někdo dostal do hlavy a tvořil svět z mnou přečtených knih, tak asi umřeme po prvních 5 minutách. Ale teď k celé knize-jeden příběh mě sice opravdu vůbec nebavil, ale jinak jsem je všechny zhltla jedním dechem.


Čtvrtá kniha, která mně v životě rozbrečela(a vlastně ani nekončí špatně) a to jsem to už skoro od prvního podpisu čekala, protože on byl taková melacholická postava, sice moc prostoru nedostal, ale i tak jsem se do něj zamilovala.
