Majrek komentáře u knih

Správně praštěný úlet netradičním časoprostorovým plavidlem do říše bujných fantazií... Vcelku ideální knížka pro dítě před spaním - pokud ovšem netrpí nočními můrami z časoprostorových paradoxů... :) A skvělé ilustrace hovoří za vše...

4 09.10.2024

Tomie? Jen "tomie"? Proč ne třeba laparotomie, thoraktomie, apendektomie, cholecystektomie...? Protože v Tomii naleznete tak nějak všehochuť všech krvavých operačních výkonů... "Tomé" pochází z řečtiny a znamená "řezat", což je vcelku trefné - nedivil bych se, kdyby se tím autor neinspiroval. Pozoruhodná manga variace na stejné téma - motiv krásné a marnivé ženštiny, která téměř vždy brutálně zahyne, aby se posléze opět obrodila (a nejen v jediném vyhotovení) působí až ostinátně. A přesto každý příběh začíná z jiné perspektivy a nedá se mu upřít originalita. Obdivuji autorovu fantazii - v Japonsku se zřejmě inspiroval skutečnými událostmi - vždyť potkat za denního světla ďábly, démony, sukúby, duchy, neohrožené bojovníky či uhrančivé krásky s barevnými hřívami jistě není nic neobvyklého...

4 28.09.2024

Když jsem u prvního dílu série četl jedno z hodnocení, které dílo označovalo jako "Rodokaps", vnitřně jsem s tím nesouhlasil. U druhého dílu už by tento "odsudek" byl více na místě - kniha je stále zajímavá, daleko více "akční" a lépe šitá na míru modernímu konzumentovi, takže se to v ní hemží různými nezáviděníhodnými způsoby smrti a věrně a detailně (až hypernaturalisticky) je nám popisována zkaženost té doby. Takže zatímco na jedné stránce stříká krev s výkaly a tělesné útroby se derou na povrch, na stránce druhé se intrikuje a smilní ve všech možných podobách. Doba byla nepochybně tvrdší než dnes, možná i zvrácenější, ale např. mýtus o Tiberových praktikách na Capri přeci jen nestojí na tak pevných základech a i na jiných místech knihy se zdá, že autorova fantazie se poněkud utrhla ze řetězu. Nicméně pořád jde o velmi čtivý román, který dá člověku zapomenout na bídu všedních dnů...

4 15.05.2024

Četl jsem společně se synem ke čtenářskému deníku. Vznikla tak zajímavá situace - tvořili jsme deník na podkladě zápisu nalezeného deníku, který zase vycházel ze starých zápisků... Taková informační "matrjoška".. Ale kniha je velmi zdařilá, nejen bohatými ilustracemi, ale i zajímavými popisy exotických zvířat a různých dobrodružných a nebezpečných situací při cestě za poznáním v divoké Amazonii. Ačkoli je zjevně jakousi mystifikací, zanechává v nás příjemnou esenci poznání i touhu vydat se do neznámých končin..

4 26.02.2024

Možná jsou proklaté, pro většinu nepoučených čtenářů nepochopitelné, možná až zákeřné... Všechny ty skoky a "nelogické" chování částic v kvantovém světě, nad nimiž už zpočátku kroutil hlavou samotný Einstein. Zůstává nad nimi rozum stát, protože se chovají natolik odlišně - jsou částicí i vlnou zároveň, vyskytují se současně na dvou místech a tolik se urážejí, když je chceme zblízka zkoumat... Kolik odborných článků a publikací bylo o jejich překvapivých vlastnostech již publikováno... A přesto, nebo možná právě proto, nás elementární částice stále nepřestávají fascinovat. V našich krajích se najde jen málo povolaných odborníků, kteří tomu veškerému hemžení v mikro- i makrosvětě dokonale porozumí a zároveň jsou ještě schopni s humorem vysvětlovat ostatním nechápavcům (nebo zpola chápajícím), jak to v tom roztodivném světě fyziky vlastně chodí. Četl jsem několik knih o kvantové fyzice a na zanedbatelnou dobu jí i možná trochu porozuměl. Ještě jsem však nenarazil na tak originální a srozumitelný výklad, jaký nám předkládá pan profesor. Fascinovala mne už jeho přednáška o kvantových jevech ve vesmíru, takže když mi na dalším odborném sdělení bylo řečeno, že brzy vyjde tato knížka, její pořízení bylo jasnou volbou. Všem zájemcům o fyziku (i těm pomaleji chápajícím - jako jsem koneckonců i já) vřele doporučuji! Stejně jako si nakonec každá elementární částice najde s určitou pravděpodobností svou polohu na stínítku, tak i vaše mysl se informacím díky skvělému vypravování nakonec otevře... A pak vás například neudiví, že "duální" bylo v jistém smyslu i narození Isaaca Newtona... :)

4 01.01.2024

Erotické dílko plné odhalených těl, krásných ženských křivek i naturalisticky zpracovaných mužských aktů, s celým věrtelem násilí. Smilní se zde o stošest snad s každou myslitelnou postavou, hřeší se na každé stránce a autor jednu nadsázku šroubuje na druhou - přebíjí je jako karty ve hře a příběh pak působí, jakoby jej převyprávěl Baron Prášil. Nejvíce ze všech je znásilněna historická věrnost, což mi tak trochu vadí - zejména poté, co jsem jedním dechem přečetl vynikajícího Caravaggia (Milo Manara), který byl nejen co do věrohodnosti mnohem vyváženější. Nechci však jen kritizovat - kreslíř podal skvělý výkon a spisovatelova fantazie je téměř neomezená.

4 17.12.2023

Velmi zajímavá publikace, shrnující zejména Einsteinův vlastní život a skromnější měrou i ten "vědecký" (zájemcům o vlastní Einsteinovo dílo bych doporučil spíše složitější monografii Einsteinův vesmír od Michia Kaku), s bohatou fotodokumentací. Jen ten nadšený, americky laděný tón bych možná zmírnil - Einstein byl nepochybně svobodomyslným člověkem, ale zároveň i realist a nejen naivní snílek. Některé věty jsou k pousmání, např. ze strany 147 (v souvislosti s McCarthismem): "..nebyl zvyklý (Einstein) na bouřlivé projevy demokracie, a tak si neuvědomil, že nakonec půjde jen o další z rychle se střídajících módních politických nálad..". Nu, pokud byl mccarthismus "módou" společnosti, tak tedy dost nebezpečnou a pro některé jedince doslova smrtelnou.. Ale budiž, politiky a amerického nazírání na svět je v knize opravdu jen velmi málo. Takže odřených pět hvězd - ale knihu určitě doporučuji!

4 16.10.2023

Moje duše věčného puberťáka byla plně saturovaná.. :). Úžasná kresba, smysl pro detail, vtip i příjemně erotický náboj.. A s tou Schroedingerovou kočkou mne opravdu dostali...

4 21.02.2023

Vlastně nevím, čím bych měl začít, protože tak rozporuplné pojetí dějin jsem ještě nečetl. Na knihu by se podle módní mluvy možná hodila nášivka "kontroverzní", ale takové označení by vlastně o ničem nevypovídalo. "Německé dějiny pohledem Brita" by také nebyly výstižné. Ale možná nejpřiléhavější a "nejstručnější" vyjádření ohledně Stručných dějin by znělo, že se nese v duchu Dänikenových knih. Je to velmi zajímavé a poutavé čtení, které je vyprávěno svižným jazykem, s jasnou názorovou linkou. Problém tkví ovšem v "detailech". Hawes si podobně jako Däniken vybírá argumenty, které podporují jeho pohled na svět, což je ovšem co do výkladu historie dosti odvážné a podobá se procházce na tenkém ledě. Základní teze, která se vine celou knihou jako červená nit, je založená na teorii "dvojího Německa", tedy toho západního - moderního, které tradičně navazuje na odkaz Římské říše a toho východního, které se od základu liší v téměř všech aspektech nazírání. Některé autorovy postřehy jsou skutečně pozoruhodné, někdy ovšem naopak překvapí svým jednostranným pohledem a vytrháváním myšlenek ze širších souvislostí. Dost překvapivě vyznívá například rozdělení německých národů na Prusko a Německo, nebo lakonicky pojaté označení Rakouska a Pruska na "dvě východní mocnosti" a západního Německa na Německo v onom ryzím slova smyslu. Nelze si rovněž nevšimnout autorovy nevraživosti vůči všemu luteránskému - z reformace jako by se rodilo čiré zlo (rozdělení Německa na drobné státy, vzestup Pruska a dokonce i antisemitismus), zasahující dokonce do dnešní doby. Bismarck vlastně není opravdový Němec, nýbrž Prus. "Západní" Německo jakoby proplouvalo dějinami jen jako tichý a pasivní svědek, ubíjený arogancí Prusů a "nepravých" Němců (zachvácených jakousi "východní" chorobou, vyskytující se od Labe směrem k nám a do Polska). Západní Německo vzhlíží k liberální demokracii a bohatství Británie, která je jeho nedostižným vzorem, ale autor se ani na okamžik nezmíní o kolonialismu (ze které všechno to bohatství a "liberalismus" vzešly), pangermanismu a vzájemných třenicích národů Evropy i na západ od Německa. Chybu hledá v Lutherově náboženské reformaci, ale pomlčí o jejích příčinách. Katolictví je podle něj nositelem pokroku a jakýmsi strážcem tradičních hodnot zároveň. A tak dále... Je jasné, že stručné dějiny nemohou obsáhnout vše, mají-li být opravdu stručné, ale některých nepřesností a zavádějících faktů by se autor mohl vyvarovat. Dějiny žádného státu zkrátka nevyznívají zcela jednoznačně a čím hlouběji je studujete, tím spíše se v tom utvrzujete. Abych ale jen nekritizoval - kniha je čtivá, velmi zdařile přeložená, obsahuje názorné mapky a přehledy a v neposlední řadě vyvolává diskusi. A to je dobře - udržuje mozek svěží...

4 21.10.2022

Pro "neznaboha" seriálu, jakým jsem například já, je komiks poněkud nepřehledný - poté, co mi dcera vysvětlila, o co šlo v seriálu, jsem už neměl problém se trochu zorientovat, přesto bych čekal trochu víc. Nemám vůbec nic proti stylu kresby, jen děj mi přijde trochu slabší a zápletka málo originální. Demogorgon je parádní monstrum, o to víc však bije do očí, když se ním v příběhu pracuje tak málo...

4 04.09.2022

Chcete si přečíst pořádný horor? Připadá vám Stephen King prvoplánový, Dean Koontz málo strašidelný a Clive Barker málo naturalistický? Tak sáhněte po dětské onkologii - je to opravdová hrůza, která vás budí ze spánku a při jejíž četbě vám vstávají vlasy na hlavě. Zejména pokud máte vlastní děti. Na druhou stranu, neexistuje zřejmě člověk povolanější, než je profesor Koutecký, který by tento obor medicíny dokázal čtenáři přiblížit lépe. Říká se, že příklady táhnou a je to pravda - v knize najdete nejen kapitoly o vzniku dětské onkologie v ČSR, její trnité cestě k úspěchům, ale také o medicínských základech onkologie, o dětských pacientech, jejich osudech a mnoho zajímavých informací o autorovi. Poznal jsem jej coby student osobně a byla to pro mne velká čest. Navzdory svému postavení (byl děkanem fakulty, profesorem, i přednostou kliniky v jedné osobě) se nad studenty nikdy nepovyšoval - naopak, v kontrastu s mnohými jinými učiteli byl vždy laskavý, empatický a přátelský. Když jsem mu například během semináře opravil dataprojektor, usmál se a řekl: "Děkuji, bude zohledněno u zkoušky!".
Nebylo - potil jsem se pod nepříjemným tlakem otázek ze strany jiného zkoušejícího. Profesor přitom nakoukl do učebny a účastně se zeptal: "Ty jsi ještě tady? Proč jsi nešel na zkoušku ke mně?". Jako bych si v tu chvíli mohl vybírat... Šťastlivci, kteří k panu profesorovi na zkoušku šli, pak vyprávěli, jak příjemný to byl rozhovor... Jen několik setkání, jen pár střípků v mozaice šestiletého studia - a přesto mi pan profesor nezmizel z paměti - naopak, s radostí si na něj vždy vzpomenu. Bylo mi ctí...

4 24.04.2022

Na malé ploše studeného ostrůvku Isla de los Estados se odehrává velké drama o malém počtu "herců". Karty jsou víceméně rozdány již na začátku, ale to by nebyl Jules Verne, aby nedokázal z tématu vytěžit maximum... Jako "nezávislý pozorovatel" se ve vypravování soustřeďuje na obě strany - strážců i padouchů a místy jakoby držel palce oběma... Já byl spokojený - nejen s vypravěčským umem, zajímavým prostředím, nebo realistickým popisem manévrování lodí. Konečně vím, jak vypadá Ostrov Stavů, o kterém jsem dříve ani neslyšel...

4 13.02.2022

V tomto zatím posledním komiksu podle předlohy románového velikána se přesuneme do Indie, kde budou hrdinové, cestující v poněkud netradičním dopravním prostředku, čelit mnohým nebezpečenstvím... Opět velmi pěkně výtvarně zpracovaná verneovka.

4 16.11.2021

Adamsův rukopis je téměř nenapodobitelný - jeho nápady a hříčky se slovy a motivy jsou originální, vtipné a možná nepřekonatelné - jemným humorem je protkán celý spletitý příběh - a jak je u Adamse i Gosse charakteristické, žádný detail nelze zcela zanedbat, neboť může být zdrojem nečekaného dějového zvratu a nakonec pozměnit celou pointu. Pro mne je pořád nejlepší "Pirátská planeta", ale "Město smrti" za ní rozhodně o moc nezaostává... Nejméně přiléhavý mi přijde samotný název knihy, ale alespoň tak čtenáři nic dopředu neprozradí... :)

4 28.08.2021

Velmi čtivá knížka, od které je těžké se odpoutat - čte se velice lehce a člověk má pocit, jako by sám objevoval neznámé země... Z pochopitelných důvodů se autor nemohl věnovat detailnímu popisu jednotlivých výprav - zde bych pro zájemce doporučil monografie od Petera Aughtona "Endeavour" a "Na palubě Resolution", popisující první dvě Cookovy plavby.

4 13.04.2020

"Břeh je konec oceánu, každá noc se chýlí k ránu. Ani kletba věčná není - čas ji změní v odpuštění...". Úžasná nostalgie....

4 13.07.2017

Velmi podrobně a detailně (byť přesto "stravitelně") zpracovaná studie profesora Vlčka a kolektivu odborníků, která jednoznačně zodpovídá nejen otázku základní Mistrovy nemoci, ale seznamuje čtenáře i s dalšími zajímavostmi, týkajícími se ostatků našeho hudebního velikána.

4 05.03.2017

"Máj pana Máchy nehodnoť posuzovati, neboť nedosáhla tato báseň rozměrů uměleckých....". Takto hodnotil dílo jeden ze soudobých kritiků Tomíček a dlužno dodat, že díky své tuposti tak trochu vstoupil do dějin. Melodika veršů i celkový náboj básně je vynikající, romantická atmosféra jedinečná. Zcela právem se toto dílo řadí mezi nesmrtelné literární skvosty...

4 27.09.2015

Také jsem začal (obdobně jako uživatel Ronin) jiným, než prvním dílem a byl jsem nadšen, takže jsem si postupem času opatřil všechny čtyři knihy. Líbí se mi jednak čtivé zpracování a jednak autorovo úsilí podat obrazy z historie v co nejvěrnější a nejméně zkreslené podobě - zabývá se zde každým detailem, vykládá věci v souvislostech. Doporučuji.

4 19.09.2015

Musím říct, že mi prolínání fiktivních prvků s realitou vůbec nevyhovovalo, na druhou stranu nemůžu tvrdit, že by se mi kniha špatně četla, nebo že by snad byla nezajímavá. Závěr, ať už působí poněkud surrealisticky (jako ostatně celý děj) je nicméně domyšlený a můj celkový dojem je kladný.

4 19.09.2015