Maki229
komentáře u knih
Zlý pes
Alex Smith (p)
Šéfinspektor Robert Kett do úmoru vyšetřuje další vraždu. Nic není tak, jak zprvu vypadá. Práce detektivů těžká, čtení pro nás lehké, odsýpající. Do toho všeho se musí starat o své tři malé dcerky, a tak nechybí ani humor.
Smrt šumavského poustevníka
Vlastimil Vondruška
Další dobrodružství Oldřicha z Chlumu. Líbí se mi jako ostatně všechny knihy s ním. Někteří zde poukazují na větší množství postav a komplikovanost příběhu. Podle mě to příběh naopak dělá zajímavějším. Četla jsem ho trochu pomaleji a snažila se rozlousknout, což se mi povedlo tak napůl.
I když jsou to detektivky, při jejich čtení si vždy příjemně odpočinu a ponořím se do vzdáleného 13.století.
Zločiny pro dva
Agatha Christie
Druhé setkání s Pentličkou a Tommym bylo stejně báječné jako to první. Ti dva mě baví. Detektivní příběhy možná vždy nejsou takové wow jako u slečny Marplové nebo u Hercula Poirota, ale se stylem pátraní Pentličky se dokážu ztotožnit a užívám si každý příběh od začátku do konce. A pár jich tu bylo velmi dobrých, jak jen to královna detektivky umí podat. Mně osobně se nejvíc líbil Dům, kde číhá smrt a Červený dům.
Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku
Karel Čapek
Útlá milá knížka od pana Čapka. Trochu mě překvapilo, že 3/4 knihy je zase o pejscích, ale to vůbec nevadilo. Z jeho pera je zřejmé, že miloval všechna zvířata a přírodu vůbec. Po přečtení jsem hned knížku rozpůjčila po rodině a všichni jsme se shodli, že když už doma pejska máme, není to tak, že my určujeme program, do kterého se domácí mazlíček zařadí, nýbrž on je tvůrce našeho volného času.
Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
Přečetla jsem za jeden den. I když mám informace, jak to tady 40 let po II.světové válce probíhalo, jsem ráda za knihy, které to poutavou formou přiblíží těm, co nezažili socialismus. Je potřeba, ať to nevymizí z paměti lidí a ať si všichni včetně mě uvědomíme, jak se máme dobře, navzdory těžkostem, co nás obklopují... můžu pořád říci...ještě dobrý. Obdivuji všechny 4 ženy, jak se popraly s osudem a ledacos zvládly, protože musely.
Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Knihu jsem přečetla časově velmi vzdálena školním lavicím. Krásná, bohatá čeština, částečně poetický příběh zasazený do reálií života před zhruba 100 lety. Je napsaný čtivě, řeč i s přechodníky mě bavila. Možná je to ode mě troufalé, ale pro mě byly všechny postavy dost povrchní, dávám 4 hvězdy a doporučuji k přečtení.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Začátek a uvedení do děje je zde vskutku originální. Bavila jsem se od začátku do konce. Olive je mi sympatická a Adam je pod svojí slupkou nepřístupnosti a protivnosti bezva chlap. Děj plyne všelijak a končí tak jak má.
Chlapec, krtek, liška a kůň
Charlie Mackesy
Přečetla jsem jedno odpoledne nemocná v posteli a bylo to jemné pohlazení po duši. Beru to jako krásné čtení pro všechny od 2 do 100 let o přátelství, pomoci a naději. Takto pěkně bychom se měli k sobě chovat v každodenním životě a tím ho činit hezčím.
Myší díra
Simona Votyová
Anotace se mi zdála zajímavá, tak jsem si knihu vypůjčila v knihovně. A dobře jsem udělala. V jednom domě je tolik "ztroskotanců"..., jak se ukáže, když si lidé pomáhají a nejsou lhostejní ke druhým, dá se zvládnout hodně a život se dá zlepšit kdykoli a v jakémkoli věku. Neotřelý je pohled myši, která v domě rovněž přebývá a střídavě navštěvuje všechny nájemníky.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Mám ráda ženské romány. Ty se dají napsat dobře nebo nezajímavě. A tento je pěkně napsaný, rychle se čte a odsýpá. Chtěla jsem si ho přečíst stylově o vánocích, ale v knihovně byl žádaný a tak na mě vyšel až teď. No alespoň jsem si ho přečetla v době velkého ochlazení na 5°C po předchozích teplých dnech 20 - 25°C. Vyšlo mi čtení u popíjení horkého čaje, zasněžená skotská krajina, romantika, co chtít víc?
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Miluju koně i knihy. Už z podstaty to je knížka, kterou nemůžu minout. A když se k tomu ještě připojí dobrý příběh, vyjde z toho dost hodin příjemně stráveného času. Hlavní hrdinky - knihovnice v sedle jsem si oblíbila všechny. Každá je jiná a když jde o dobrou věc, vytvoří sehraný tým. Navzájem si pomáhají v práci a povzbuzují se v osobním životě. Je to román o drsném životě 30.let 20.století v Kentucky a především o opravdovém a upřímném přátelství, které pomůže překonat všechny nesnáze.
Kód růže
Kate Quinn
Moje první kniha od autorky a jsem unešená. 650 stránek uteklo jako nic. Dozvěděla jsem se o kryptografickém pracovišti v Anglii a doplnila si více informací o II. světové válce i z jiných zdrojů.
Příběh tří přítelkyň byl také pěkně popsán. Zažily toho mnoho. Přátelství, práci, lásku, bolest i smíření. Doporučuji těm, které baví knihy na základě skutečných událostí, tomu, kdo se chce dozvědět něco o II. světové válce a konečně je to i pěkný román pro ženské čtení.
Štěstí má barvu levandule
Pauline Mai
Vybrala jsem si do ČV jako knihu s fialovým obalem. A jsem ráda. Prostředí Provence a zamilovaný příběh byla pro mě sázka na jistotu. Jenže ne všechno běželo hned hladce, ani to zamilování... k tomu ještě příběh babičky ležící v nemocnici. Já mám ráda dobré konce a to se mi tu splnilo.
Vražedný chlad
Louise Penny
Druhý případ inspektora Gamache se mi líbil stejně hodně jako první.
Jeho čtení jsem si naplánovala na dobu vánoční, ve které se příběh odehrává a tak si užívám přívalů sněhu alespoň v knize na kanadském venkově.
Líbí se mi styl, jak zdánlivě pomalu a o to více důsledněji, jde Gamache za svým cílem a odhalí tak vraha pomocí podrobného rozplétání osudů osob okolo něj.
Doručovatelky
Alex Smith (p)
Zase jednou jsem měla chuť na detektivku a našla tuto. Čtením jsem příjemně strávila čas. Výborná zápletka a navíc je to okořeněné zážitky vyšetřovatele - otce tří dcer, které mě pobavily a přidávám se k té skupině čtenářů, co si myslí, že tím knihu obohatily.
Zpověď farářky
Martina Viktorie Kopecká
Jak sama autorka poznamenala, na rozdíl od Deníku farářky jde tady více do hloubky a je to pravda. Knihu jsem četla docela dlouho. Ne proto, že by byla málo čtivá, ale protože jsem si ji vychutnávala a kouskovala jsem si i jednotlivé kapitoly. Je zde mnoho námětů k zamyšlení nad vírou, nadějí, nad církvemi, ale i nad každodenním životem každého z nás s běžnými radostmi, starostmi a i vážnými bolestmi. Vnímavý člověk si tu určitě najde něco pro sebe a třeba mu to i pomůže ulehčit život, který rozhodně není pořád, jak já říkám, na růžovém obláčku.
Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
V době letního pařáku, který nám panuje, se hodí přečíst si Vondruškovinu ze sněhem zapadlého Bezdězu z dávných věků 13.století. Na tomto příběhu se mi nejvíc líbí posun hlavních hrdinů. Oldřichovi z Chlumu se blíží padesátka, Ludmila má už taky leccos za sebou - rozhodně dívčí postavu, zato více ženské moudrosti v manželství a děti jdou pomalu do puberty. Však se také zapojí do pátrání.
Děj je napínavý, ve více rovinách, ale Oldřich z Chlumu s panošem Otou a Divišem vše rozluští a my si můžeme užít další z detektivních příběhů.
Désirée
Annemarie Selinko
Byla mi doporučena. Sama bych po ní patrně nesáhla, mám raději historické romány z dob dřívějších. Eugénie - Désirée mi byla sympatická od první chvíle a vtáhla mě do děje. Čtivě napsané, historické milníky taky souhlasí. Kdo má rád příběhy z minulosti, bude se určitě líbit.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Dlouho jsem se na první knížku od Julie Caplin chystala, pořád byla vypůjčená. Prostředí dánské Kodaně s útulnou kavárnou bylo uklidňující. Linka příběhu v Kodani se mi líbila více než části v Londýně.
Celkově je to čtivý romantický příběh s dobrým koncem.
Čokoláda
Joanne Harris
Nechala jsem se unášet na čokoládové vlně. V jednu chvíli jsem si ji i smlsla naživo s rozinkami a mandlemi. Jinak je to příběh o ženě, která ve vzpomínkách na dětství i nyní hledá svoje místo na světě a na konci je snad i našla.
Její obchůdek s čokoládou je trnem v oku pár lidem se starým zkostnatělým smýšlením, v čele s farářem, kterej je fakt "hustej". Naštěstí je ve vesnici dost lidí bránících se dávno překonaným pořádkům a se smyslem pro humor. A tak veselá nálada a zdravý rozum vítězí.