Maki229
komentáře u knih
P.S. Stále Tě miluju
Jenny Han
Pokračování druhého dílu navazuje na první takřka následující větou. Pro mě zase fajn odpočinkové čtení o středoškolácích a jejich láskách. Jsem zvědavá jak to dopadne a dám si i třetí poslední díl.
Strašidla a krásné panny
Zdeněk Šmíd
Cíleně jsem si tuto menší knížku vzala do Mariánských Lázní, ať mi zpestří pobyt a je to stylové z Karlovarského kraje. Občas jsem si ji brala i na cesty a zpestřila mi odpočinek na vyhlídkách. Příběhy a pověsti se mi dobře četly a někdy jsem se i pobavila.
Slova žen
Annie Girardot
Čtivá, povídková knížka o radostech i starostech žen. I když je psaná před 40 lety a příběhy v ní z doby před 50 lety i starší, je vidět, jak je to pořád podobné. Řešíme stále rodinu, lásku, práci a chceme jen v pohodě žít a být milovány. Příběhy se mi líbily všechny, přesto bych vyzdvihla Trochu klidu - byť já už dávno v té situaci nejsem - honička, práce, malé děti, ale plně chápu a námět je originální. Celkově doporučuji jako odpočinkovou četbu pro pracující ženy.
Hrad mám, hledám prince
Susanna Kubelka
Mile mě překvapilo, že to není jen ženský román, ale je tam hodně humoru a taky chvílemi dobrodružství. Postavy na hradě mi byly sympatické. Jak už tu někdo psal, byla místa, která by se dala více rozvést, ale třeba by se zase rozmělnila linka románu. Za mě čtivé, oddechové a humorné.
Střípky zázraků
Jaroslava Pechová
Verše paní Pechové mám ráda, je to moje už druhá knížka od ní. Jsou laskavé, pohladí. Hodně jich je o lásce, radosti ze života, je tam i pár zklamání, rozchodů. V několika nám ukazuje i střípky z přírody.
Nejvíc mě oslovila hned první báseň - úryvek:
Prosté slovo
"Pět písmen, které v moci máme.
Stojíme při nich u zrození.
Osud je nikdy neoklame.
K rozmaru lidí jsou odsouzeni.
Ke štěstí, zradě, k lhostejnosti.
K nevěře, touze, k upřímnosti.
K pokoře, k víře, k poblouznění.
K nenávisti i k odpuštění."
Poslední sloku si už přečtěte sami :-)
Putování mořského koně
Petr Šabach
Po pár stránkách knihy jsem si říkala, že jsem od ní čekala víc. Bylo to prosté popisování prožívání života. Ani humoru jsem tam moc neviděla. I když musím uznat, že v dřívějších letech nebylo běžné, aby se muž jakkoliv staral o dítě a už vůbec ne, aby zůstal na mateřské. V půlce se to pro mě najednou zlomilo a začalo mě to bavit. Nebo jsem možná přišla na chuť stylu psaní autora...
Za mě pěkná odpočinková knížka.
Zlatý kůň dcery bohů
Anna Bauerová
Knihu jsem si vybrala, protože mám ráda historické příběhy. Z dávné doby okolo přelomu letopočtu toho na trhu zase tolik není. Líbil se mi popis dané doby jak keltů a jejich spojení s přírodou, léčivé byliny, tak Římani se svým nástupem civilizace. Myslím, že obojího je třeba. Příběh Tiany mě oslovil. Byla tam láska, utrpení, zkrátka jak už to v životě chodí a pěkně dovyprávěno až do konce.
Povídání Anny Hogenové s Bárou Nesvadbovou
Barbara Nesvadbová
Forma rozhovorů rozdělená do několika tematických celků. Poutavá je i předmluva Zdeňka Svěráka. Je to zamyšlení o filozofii, ale především o nás lidech samotných. Jak žijeme, kam směřujeme, směřujeme-li v současnosti někam :) ? A že někdy stačí k vylepšení svého duševního stavu vyjít do přírody a dívat se kolem, což mohu osobně potvrdit. Uvědomit si, že chráněním našeho prostoru okolo nás - přírody, ale i toho společenského, vzájemného slušného chování k sobě navzájem, neděláme službu někomu...ale především sami sobě a svým dětem.
Špaček v porcelánu
Ladislav Špaček
Dobře, jasně, stručně a humorně popsaná pravidla společenského chování pro puberťáky. Myslím, že i nejeden dospělák by si je měl přečíst a žilo by nám ve společném prostoru snadněji. Humor, nadhled a schopnost diskutovat - opravdu diskutovat, ne se hádat a vést samolibé monology potřebujeme totiž úplně všichni
Včeličky v Království pod lipou
Jiřina Parmová
Byla jsem k zbláznění nadšená, když jsem tuto knížku z ranného dětství objevila. Neváhala a přes antikvariát objednala. Zvědavost, jak se mi po téměř 50 letech bude jevit, byla. A přišla spokojenost největší, líbila se mi stejně hodně jako ve 3-5 letech. Napadlo mě, že moje radost léčit bylinkami co se dá, možná prvotně pramení odtud. Naopak ranní a večerní modlitbičky včeliček jsem si vůbec nepamatovala a ani dnes mě nevyrušovaly a míním, že tam i zapadly.
Slepičí polévka pro ženskou duši
Jack Canfield
Krátké příběhy se četly dobře. Musela jsem si je dávkovat, maximálně 4 na jeden zátah, abych je vstřebala. Líbily se mi osudy různých lidí a opravdu mě pohladily po duši.
Dcera sochaře
Tove Jansson
Milé čtení, kde se mísí zážitky z dětsví s fantazií. Fantazie je na mě tak akorát, kdyby jí bylo více než skutečných zážitků, bylo by to na mě už moc. Líbí se mi příběhy od moře i z městečka z domu. Pěkně je popsaný i láskyplný vztah k oběma rodičům.
Toulky v nalezeném čase
Jaroslava Pechová
Knížku jsem si koupila před čtvrt rokem. Přečetla a od té doby mi leží na poličce u postele. Když je mi teskno nebo naopak dobře na duši, ráda po ní sáhnu a hned mám ještě lepší den, obohacený o popis přírody, která nám od jara do zimy připomíná, že tu byla dlouho před námi a bude i po nás.
Chyše pod horami
Božena Němcová
Zase moc krásné popisy paní Němcové slovenské krajiny i místních lidí a jejich tvrdého života. Tato povídka mě však oslovila ze všech nejméně, snad že příběh byl příliš stručně napsaný. Je to jen můj pocit a 4 hvězdy si za mě rozhodně zaslouží.
Luk královny Dorotky
Vladislav Vančura
S češtinou umí Vančura zacházet jak se patří, s láskou, citem, dobře se mi to čte. Občas jsem se u těchto povídek i pousmála, bavily mě.
Úplně však s jeho rytmem psaní příběhů v této knize nesouzním a není to proto, že psal před 100 lety, někteří spisovatelé o 50 až 100 let starší mi jednoduše kápnou do noty lépe. Proto jen 3 hvězdy
