Makyt komentáře u knih
Nejsem zastánce homofobních vztahů, ale bylo mi líto, s čím se hrdinové musí potýkat a jak složité je bojovat o své místo a svou lásku. Proto bylo potěšením, jak to nakonec jejich okolí přijalo. Jo a Jamieho mámu by měli naklonovat. Tolik lásky, kterou bezvýhradně dává... i Wesovi, což bylo asi to nejkrásnější z celé série.
No... tohle jsem vážně nečekala... když jsem po knize sahala, myslela jsem, že to bude další eroťárna a čtení pro holky, ale... nebylo to přesně to, co jsem čekala, naopak, bylo to pro mě něco nového a netypického. Přečetla jsem a dokonce jsem sáhla i po druhém díle.
Přečteno za 6 hodin. První pokus čtení skončil odložením, teď mohu říci, že jsem na knihu asi nebyla připravená. Ale teď, v jiném rozpoložení a jiném čase, dokonalá propracovanost děje včetně popisu hrůz, vtipný a tajemný Asad, naprosto neautoritářský Carl a vlastně i okolnosti vzniku Oddělení Q. Do posledního odstavce jsem netušila, jak to dopadne...
Tak tohle je pecka... pro chlapa asi naprosto nepochopitelné, ale myslím, že každá žena bude mít co chvíli podezření, že jí autorka sonduje v hlavě.... Jak vidí svůj odraz ve výloze, jak se vláčí s kabelou, nákupem, batohem dítěte, občas i s dítětem a navíc s balíkem z pošty, který si objednal chlap :-) a pak se zamyslíte a ptáte se sama sebe - "Jsem já vlastně v životě šťastná?" a odpověď je ANO, protože kdybych nebyla šťastná, neměla bych sílu číst, nakupovat, vyzvedávat děti... prostě každý jsme strůjce svého štěstí a jestli si vezmeme jen málo z této knížky, rozhodně ho začneme potkávat na svých cestách ještě více ;-)
Četla jsem v metru a nekontrolovatelné záchvaty smíchu vzbudily pohledy spolucestujících... Knížka stojí i za pár pohoršených pohledů - proč by se člověk nemohl zasmát? Neustálé špičkování a promlouvání se svým Óčkem mě dostávalo. Jo a kocour Clive je taky úžasnej.
Dostala jsem doporučení od kamarádky na Sestry, tak jsem začala nejprve pátrat, jestli nejsou součástí celku. Mráz je první knihou, proto jsem ji okamžitě začala číst. Pohltilo mě to a za 24 hodin jsem věděla, jak to dopadlo. Popis počasí mi úplně přiváděl zimnici, postupy v ústavu pak až lítost... ale to vyvrcholení, to mě skolilo úplně. S nadšením jdu hltat 2.díl, i když jsou 2 ráno...
Další Hoelovka, přečtená jedním dechem. Pořád jsem čekala, kdy přijde ten zvrat... a on přišel. Opět Harry nezklamal a rozuzlení příběhu bylo úplně mimo mojí představivost. Přitom je to po Harryho vysvětlení úplně jednoduché.... role obětního beránka a svět chudší o jednoho hajzla. A náznak pokračování k tomu... co víc si přát? ;-)
Jo tak tohle byla paráda. Zvlášť když si uvědomíte, že jste také na seznamce a chodíte i na rande. Ano, jasně, máte nějaká svá pravidla a své pojistky, ale po přečtení téhle knihy je ještě víc zefektivníte.
Další důkaz o tom, že ženskost vychází zevnitř. Je potřeba naučit se nosit kila s grácií, umět si ze sebe udělat srandu, ale nikdy ne chudinku. Zajímavý pohled na život tlustoprdky od skoro 60leté paní, který mě snad v něčem inspiruje a poučí.
Při čtení jsem měla pocit, že už jsem to četla nebo aspoň viděla, ale to se mi stává pořád. Konec byl dost překvapivý, plný zvratů a věcí, které mi pomohly dát si 1 a 1 dohromady. Kam až je schopný člověk zajít kvůli penězům? A jak se zachová člověk, který brání svou rodinu a majetek? Překvapivé, ale docela reálné.
Sice trochu přitažené za vlásky, ale začátek a pak i konec to vyvážil. Jen škoda, že konec byl takový "zrychlený". Andie i Simon mi přišli jako ideální pár už od začátku, jejich mluva byla vtipná a jejich láska? Záviděníhodná... je ochoten pro ni udělat cokoli... a víc neprozradím ;-)
Tak u téhle knihy jsem docela trpěla, čekala jsem vtip jako u Nabíječe a Roštěnky, ale nic takového se nekonalo. Nudný a dost naivní příběh se spoustou nesrovnalostí ...nevím, jestli se přinutím k 2. dílu...Grace a její neustálá samochvála na její "úžasný" prsa a naopak stěžování si na svůj věk...prostě tady jen jedna hvězdička za Rebeccu, Lanea a Nicka :-)
Opět pohádka, pravda - trochu protkaná sexem, ale pořád pohádka. O výpomoci, aby nemocný otec věřil, že se syn usadil, o tom, jak je v některých situacích obtížné říct ne, ale taky o tom, jaké mohou být rodinné vazby zvláštní a děsivé. O tom, jak je těžké připravit se na vlastní smrt a jak říct svému dítěti všechno, co už sami ve zbytku toho času nezvládnete.
(SPOILER) Za začátku jsem měla pocit, že jsem začala číst historický román. Tvrdá výchova, víra, lpění na pravidlech, respekt k otci... Ovšem v momentě, kdy hlavní hrdinka vytáhla mobil jsem se z toho dostala. Líbily se mi hlášky paní Sterlingové a její věštba, že oni dva k sobě patří, že se navzájem ochraňují. To, jak rozebrala masku, kterou na sobě Wolf nosil, to, jak se dokázala postavit situaci a jak ho tak trochu nenápadně zmanipulovala čistou láskou.
Tady snad jediné - všímejme si svých dětí a toho, zda je něco/někdo trápí, zkontrolujme občas i tu digitální stopu a rozhodně jim dávejme dost často najevo, jak moc je milujeme.
Když se mezi dvěma lidmi s natolik pohnutými osudy vyvine opravdový vztah, už to je obdivuhodné. Když se s tím dokážou ještě takhle poprat, tak to je životní výhra. Ponaučení? Jen to, že byl někdo ve vězení, neznamená nutně, že je navždy špatným člověkem.
Jo, tak tohle byla pecka... a musím říct - kam se hrabe Paulina Swift.. i když jsem nečetla, ožívaly mi před očima obrazy a já si říkala, proč to někdo nezfilmuje. Konec jsem dost předpokládala, ale dominance, postavení, dostatek, to vše tam bylo. A bylo toho dost.
Za začátku jsem se do čtení nemohla dostat vadilo mi prolínání minulosti a přítomnosti. Jmen tam padalo taky dost a ne každé bylo důležité.. Pak jsem se ale začetla. Trochu delší než bych potřebovala, byla ta část ve vězení.. daleko raději bych četla o vztahu s detektivem, o tom, jak to s nima začalo. I Calvin mohl dostat více prostoru, třeba k vysvětlení toho, jak Geo hlídal nebo jak reagoval, když se objevily "jeho" další oběti.
Letní oddychovka s vtipnými scénkami hlavně aktivních seniorů. Egon a jeho pečení. :-) toho bych chtěla mít doma... i když ne, asi ne... protože nejen on připravovali svému okolí náročné scény. 2 dědoušci, kterým bylo líto mrtvoly, "řidička" Martha, snadno zkorumpovaný policajt... oddechovka na 4 letní odpoledne.
Po Noci, ze které jsem nebyla moc odvařená, jsem začala číst Sestry... počáteční retrospeltiva mě trochu odrazovala, ale překousla jsem to a bylo to dobře. Spojitost s případem starým 25 let, jen mám pár otázek, na které si nedokážu sama odpovědět. Takže pozor, SPOILER! Proč na pomstu čekala 25 let? A proč se "nechala" zabít, takhle systematicky se ničit... závěrečná linka s Rémym a Gustavem byla zas dost přitažená za vlasy, ale celkově se mi líbily odkazy na předcházející díly. Vzpomínka na koně s uříznutou hlavou, na lavinu, na Juliana, na Marianne, v retrospektivě vlastně i vzpomínka na soužití s Alexandrou... takže tento díl fakt pecka, zajímalo by mě, co se dál děje s Julianem a hlavně s Marianne... to vypadá jako otevřená vrátka pro pokračování. Tak třeba ;-)