MaláKnihomolka
komentáře u knih

Série Začít je moje velká srdcovka, série Zachraň byla taky skvělá, ale víc by si mě získala pár let zpět. A teď Mona opět nasadila laťku dost vysoko hned prvním dílem ze série Scarlet Luck - Osamělé srdce. Kniha, která vás provede internetovou šikanou, panickými atakami, ale i jinými, vážnými problémy.
Mně tahle kniha padla do noty už z principu, že tu máme mladou Rosie, jež má svoji show, kde dělá rozhovory s kapelami, zpěváky a zpěvačkami a na druhé straně tu máme kapelu Scarlet Luck, která pro ni mnohé znamená. Já sama jsem před lety prožívala svoji Wattpad éru, kde jsem četla jednu fanfikci za druhou na mé oblíbené skupiny, takže tohle byl jednoduše příběh jako dělaný pro mě.
Rosie byla moc fajn, taková holčina, jež bych i brala za kamarádku. S kluky z kapely byla sranda a i je jsem si hned oblíbila. Nejvíc si mě zatím získal právě bubeník Adam, jelikož se z něj v průběhu příběhu vyklubal opravdu sympaťák. Ale jsem zvědavá co skrývá za démony, proč mu tolik vadí cizí doteky snad se to brzy dozvíme v dalším dílu.
Dost mě mrzelo jak se k Rosie zachovali fanoušci i to, co se událo ke konci Adamovi.
Romantická linka je tady dost slow-burn, což mi vůbec nevadilo, jelikož tu hlavní postavy dostali možnost se z části poznat, být přátelé a nepřehoupli se okamžitě do vztahu. Plus fanoušci sexuálních scén si tentokrát na své úplně nepřijdou, hah.
Jednoduše mi tahle kniha až moc rychle utekla a po tom konci doufám, že druhý díl bude brzy. Nutně ho potřebuji.


Za poskytnutí knihy v rámci #spoluprace děkuju @humbookblogeri, @humbook a @endlessbibliophile. #humbookblogeri
Tahle kniha je jednoduše jedna velká pohádka. Takže fanoušci pohádek (jako jsem já) si zde přijdou na své. Každopádně jsem se zpočátku docela lekla, že moje hodnocení bude spíš tak průměr.
Micah byl hned na začátku knihy jako neřízená střela. Honem najít kluka číslo 100, se kterým bude mít svůj vysněný vztah. A když ho potká, tak na všechno jdou dost zhurta. No, nebudu kecat. Taky jsem hrrr člověk, takže jsem ho částečně chápala, ale místy už jsem měla sama chuť ho krotit. Micah mi celkově několika povahovými rysy úplně nesednul, ale Elliot to zachraňoval.
Nechci vám tu moc rozebírat další postavy, ať se máte na co těšit při čtení, až budete spolu s Micahem zjišťovat zda je stý kluk ten pravý. Jenom řeknu, že ke Grantovi bych měla nějakou tu výhradu, ačkoliv to jinak byl asi milý kluk.
Jestli je tu něco opravdu skvěle ukázáno, potom síla přátelství.
Na konci si spolu s Micahem uvědomíte, co je správně, pochopíte jeho pocity a vše do sebe jak jinak, než pohádkově zapadne. I když mu to mohlo docvaknout teda dřív, jelikož čtenáři je to od začátku nejspíš jasné.
Největší plus knihy jsou i moc povedené ilustrace, které příběh hezky dotváří a já jsem ráda, že se tam objevily.
Závěrem bych řekla, že je to fajn oddechovka pro duhové čtenáře. :)


Pořád nevíte co si teď přes léto vzít na dovolenou ke čtení? Pak tu pro vás mám ještě tip, který potěší kde jakou romantickou duši jako jsem já.
Lily mi zpočátku přišla dost naivní a já doufala, že z toho co nejdřív procitne, jelikož se tím obírala o čas s Alexanderem. Ale jinak byla skvělá a bavila mě. Co se týče Alexandera, tak k tomu asi nemám co říct. Při prvním setkání sice nebyl největší milouš, ale po zbytek knihy si mě obmotával okolo prstu.
Navíc jsem typ, který se u knihy i rád zasměje a u téhle knihy jsem byla vážně spokojená, protože to jejich pošťuchování (i s Jackem, dalším čelenem týmu) apod., mě moc bavilo.
Děj pak propojuje dva světy. Fyzioterapii (se kterou jsem se v knize setkala poprvé) a svět sportu, konkrétně rugby. Tahle kombinace byla skvělá. Navíc tu je ještě jedno téma, s nímž jsem se setkala poprvé, ale víc vám neřeknu, ať máte překvapení, pokud jste knihu ještě nečetli.
Romantická linka je milá, bez nějakých nesmyslných vytáček, kdy se oba chovali na svůj věk. Jediné co, tak ten konec mi přišel docela rychle uspěchaný.
Za štafetu děkuju samotné autorce @mkhardy.


Vždycky se za tebou vrátím, miláčku. Jsi královna, ne pěšák.
První díl Zvrhlého krále byl pecka a obzvlášť konec naláká čtenáře na druhý díl.
A tak tu teď jsem samozřejmě i já s recenzí na Ocelovou princeznu. Asi to tu nebudu raději moc okecávat, ať vám náhodou něco nevyspoileruju.
Většina knihy se točí okolo jednoho a toho samého. Navíc hlavní postavy své problémy neřeší tím, že by spolu komunikovali. Ne, oni je řeší sexem. Což asi není úplně novinka, minimálně od Aidena nikdo z nás nic jiného nečeká. Není to žádný bad boy, kterého může napravit a přivést na světlou stránku jedna dívka. Stejně jako u Šílené posedlosti, i Aiden je hrozně majetnický, nedovolí Else se přiblížit k nikomu mužského pohlaví, kromě jezdců. On už prostě takový je a bude. Avšak Elsa byla jako na houpačce. Chvíli jsem si říkala jo, budu jí fandit, teď se chová docela rozumně. No, chvíli na to bum a zase jsme sklouzli tam, kde jsme byli.
Koho jsem si tu však docela oblíbila byli právě jezdci. Jsem zvědavá na jejich příběhy. Plus musím zmínit, že nad Ronanovými hloupostmi/hláškami jsem se opravdu bavila.
Posledních cca 100 stran je pak vážně jízda, kdy vás Rina Kent přesvědčí, že další díl prostě chcete číst. Jelikož to co se dozvíte, co se všechno stane musíte vědět jak to dopadne!
Jednoduše dark-bully romance Královská elita není pro každého. Ovšem stojí to za přečtení. A já jdu nedočkavě vyhlížet Zvrácené Království.


Kdo mě sleduje už nějakou dobu tak ví, že první díl série Made jsem si zamilovala. Napsat dobrou eroťárnu (romanťárnu) s mafiánským prostředím se zdá asi docela lehký, ale napsat to tak, aby to nepůsobilo lacině, si myslím že je docela oříšek. A za mě v tomhle Danielle Lori umí chodit. I druhý díl se mi četl prakticky sám, ale nějak mi nedosahoval na první díl, který tak u mě pořád o něco vede.
Christian a Gianna měli skvělou chemii, o tom žádná. Plus to jiskření by nepřehlédnul ani slepý. Jenže až tak moc posedlého chlapa jako byl Christian bych teda úplně nechtěla, co si budeme. Pomalu se bát mluvit třeba s kamarádem (mužského pohlaví), aby ho ten můj nezabil, nevím nevím. Jinak je to prostě kus chlapa, za kterým se otočí pomalu každá sukně. Ačkoliv to, čím si v minulosti prošel je silný kafe, to musím uznat.
Gianna mě docela bavila, nevadila mi její výstřednost, ale místy jsem jí nechápala a možná bych jí někdy i majzla za její chování #sorrynotsorry. Ovšem její přeřeky, kdy ji Christian opravoval, stály za to. A ano, její otec by potřeboval přejet bagrem, za to jak se k ní choval. Jednoduše, být ženou v mafiánském gangu není procházka růžovým sadem.
Osobně mi tu chyběl nějaký zvrat, akce přeci jenom to prostředí si o to úplně říká. Navíc jedna situace se vyřešila dost rychle s bez problémů, přitom se z toho dal krásně vytřískat právě nějaký zvrat v kombinaci s chladným Allisterem, kdy by si čtenář řekl wow!
Konec byl pak takový no, nebudu lhát, čekala jsem že to tak bude, což by mi nevadilo, ale zase to bylo vyřešeno stylem hop šup konec.
Sladká nevědomost u mě zůstává na pomyslné první příčce.


Na Hradní intrikáře jsem se hodně těšila, zvlášť po konci prvního dílu. Už podle samotného názvu asi tušíte o co zde především půjde.
Ale setkáváme se zde i s lidskými vztahy, láskou a taky jedním aktuálním tématem, které vám úplně nechci říkat, ať právě nespoileruju. Děj sleduje především mladé Bohemian Royals, i nový král Albert je ještě mlaďoch a má své plány, které by v životě rád uskutečnil. Co jsem na něm ocenila je to, že se snaží vládnout správně, nerad by něco pokazil, ALE díky tomu musí udělat i těžká rozhodnutí, která nepotěší každého a samozřejmě jsou tu lidé, kteří z monarchie a královské rodiny zrovna nadšení nejsou.
Osobně mi z postav nejvíc sedí Leontýna, která zde řeší nejen první lásku, ale potýká se i s následky toho, co se jí stalo v prvním dílu. Udělala to ona sama či jí někdo pomohl? Pak jsem si ještě oblíbila Konstanci, u které doufám v jednu věc ve spojení s jinou postavou.
Co se týče děje, tak bohužel první polovina knihy mě moc nebavila, táhlo se mi to a docela jsem se jí musela prokousat. Ovšem druhá půlka knihy? To byla jízda, kdy jsem hltala každou další stranu! Kdyby to tak bylo hned od začátku, pak bych byla nadmíru spokojená.
Jsem hodně zvědavá jak se příběh české královské rodiny vyvrbí.
Na závěr bych ráda vyzdvihla grafické zpracování knihy, od obálky po vnitřek. Na začátku najdete mapku a na konci seznam postav, který se vám zajisté bude hodit.
Třetí díl Bohemian Royals nás čeká na jaře 2024.
3,5/5


Děkuji samotné autorce za možnost si její knihu přečíst (a také za trpělivost) v rámci #spoluprace.
Ačkoliv má kniha 300 stran, tak se mi po hodně dlouhé době povedlo ji přečíst prakticky za jeden den. Už to myslím vypovídá o tom, že se lehce čte, strany vám ubývají před očima a vy můžete u této knihy hezky vypnout.
Nahlédnete nejen do života Šárky, ale i několika jejích blízkých. Možná se budete divit, jako třeba já, kolik životů se může vzájemně proplést a zkřížit si cestu.
Nejprve tu máme právě Šárku, která nikdy neučila, nyní však nastupuje na průmyslovku jako nová češtinářka. Ovšem laťka je nastavená vysoko, a to díky předchozímu učiteli Ivanovi, jež odešel do důchodu. Co když se tihle dva setkají? Co když se Šárka zamiluje? Může vztah s věkovým rozdílem přes 30 let vydržet? Nebo podlehne nátlaku okolí?
Mimo to tu ovšem máme i osudy jejích rodičů, samotného sarkastického, protivného kolegy Chrousta, Šárčiných kamarádek A začíná spletitá jízda životem několika lidí.
Už jsem četla knihu, kde byl mezi postavami větší věkový rozdíl a není to pro mě problém. Jen mám radši, když je alespoň jedna z hlavních postav věkově cca jako já. Což tady úplně není. Jednoduše, tihle lidé už v životě dost zažili, lecčím si prošli a já jsem zvyklá na své NA romantiky. Takže asi tak.
Za mě je to opravdu fajn oddechovka teď na léto, třeba k vodě, na dovolenou apod. Lehce, ale čtivě napsané. Jediné co mně osobně trochu vadilo, bylo to, že zde nemáme názvy nebo číslování kapitol. Nebo ani z pohledu koho je zrovna ona část knihy. Jsou tu jen čtverečky a na to nejsem zvyklá. Pokud tedy chcete zkusit něco lehčího, od české autorky, pak Schovávanou nešlápnete vedle.


Hned na začátek bych ráda poděkovala autorce @bajadolceautor a nakladatelství @venupress za tuto krásnou spolupráci.
Musím vás však upozornit, že jde o dark romanci. Vyskytují se zde témata jako násilí, drogy, prostituce, vulgarismy atd. Pokud jste čtenáři tohoto žánru, pak určitě můžu Habibiho doporučit. Pokud to chcete zkusit, pak s otevřenou myslí a bez předsudků.
Ani nevím kde začít, protože ve mně po dlouhé době kniha zanechala opravdu spoustu pocitů. Jsem ráda že vyšla i u nás v češtině, protože jestli hledáte dark erotiku se vším všudy, pak jste na tom správném místě.
Já se musím přidat k těm, kteří milují jak obálku s povedenou ořízkou (jež vám bude zdobit knihovnu), tak i příběh, který jsem dostala na těchto 400 stranách. Bylo to zvrácené, ale jak říká už titulek pod názvem Ukážu ti svět bez cenzury, tak to sedí.
Hlavní postavy jsou jak tu jako dva protiklady. Milá, nadějná spisovatelka Cassie se zde setkává s Harrym alias Habibim. Ten však vede život na míle vzdálený tomu jejímu a není to žádný princ na bílém koni, který ji přišel zachránit. Hned od začátku jí jasně dává najevo, že to s ním nebude jako na kopci z cukrové vaty. Ovšem ani Cassie se nebojí mu ukázat, že sebou nenechá zametat a to se mi na ní líbilo.
Navíc má autorka skvělý humor, který do knihy proniká přes Cassiiny kamarády Beu a Leviho. Víc potřeštěnou trojici jsem snad ještě nepotkala.
K ději něco možná předvídat či tušit budete, něco zase ne. Každopádně očekávejte tajemství, jiskření a hlavně pořádnou jízdu, kterou budete muset číst dál a dál. Já od druhé půlky nerada knihu dávala z rukou, protože jsem potřebovala vědět co bude dál. Hlavně vás tu nečeká žádná cukrovka, pokud nejste na přeslazené romanťárny. A ten konec? To bylo něco!
Doufám, že se brzy budeme moc těšit i na překlad Candyho. Jinak si to budu muset přečíst ve slovenštině. Takže tak či tak.


Potřebovala jsem nějakou oddechovku, která se bude lehce číst a přesně to jsem dostala u této YA knihy.
Příběh má dvě dějové linky. Jednu v současnosti, kdy se Zoe poznává se svým otcem a lidmi okolo něj a druhou, která se odehrává před 20 lety, v níž sledujeme život její matky.
Postupně odhalujete tajemství, užíváte si pečení sladkého, až se vám sbíhají sliny na jazyku, užíváte si hudební prostředí, ale také život mladého fotbalisty atd. Nějaké to drama se zde taky najde, ovšem jen tak lehce. Je to opravdu spíš taková odpočinková kniha, která by mi vůbec nevadila delší a více rozepsaná. Plus nějaké to klišé se zde sice taky objeví, ale mě to přesto táhlo číst dál a bavilo mě to. Jednoduše jsem si Druhou šanci pro Zoe užila a už teď se moc těším na další autorčinu knihu.


Po tom, co jsem si ve štafetě přečetla první díl "Ztracena v bílém šumu", mi bylo jasné, že druhý díl si určitě nemůžu nechat ujít. Zvlášť když právě už ke konci prvního dílu se nám rozjíždí další případ a to v momentě, kdy novinářka Miren Triggsová dostane na autogramiádě fotku svázaného děvčete.
Osobně se mi těžko vyjadřuje jaký vztah mám s hlavní postavou Miren. Co se týká případů, tak jí vždy fandím, aby je vyřešila, ale jako člověk mi úplně nesedí.
Každopádně se zde setkáváme ještě s pohledem jejího bývalého učitele Jima Schmoera a také vyšetřovateli. Tentokrát se děj odehrává během několika dní a nenatahuje se nám tak do několika let, jak tomu bylo u Ztracené.
Tady mi úplně nesedl začátek knihy, který mě jednoduše nebavil a docela jsem se bála, aby nepřišlo nějaké větší zklamání. Jenže jak se děj konečně rozjel, tak mě to pohltilo a musela jsem číst pořád dál, protože autor usekával kapitoly/pohledy jednotlivých osob zrovna v tom nejzajímavějším. Takže vás to jednoduše nutí číst dál a dál.
Plus se nám tu prolínají osudy dvou mladých holek a na povrch vyplouvají dost ošklivá tajemství. A fanoušci knih, kde se lidé opírají o náboženství, aby tak obhájili své činy, si tu taky přijdou na své.
A ten konec? Rozhodně stál za to, protože se událo takových věcí, že mi zůstával rozum stát. Určitě se pustím do dalších autorovo knih, pokud se u nás přeloží.


Osobně mi zde byli hlavní postavy o dost bližší než Kate a Aidan z prvního dílu. I to, co milovali mi bylo bližší. Přeci jen jsem taky milovník rostlinek atd. Nechci tu hned na začátek vše vyzradit.
Hope byla takové milé, usměvavé sluníčko, ačkoliv přišla o někoho blízkého. Takovou osobu byste rádi měli za kamarádku. To samé platí pro Yeonjuna. Tihle dva mi jednoduše rychle přirostli k srdci.
Docela mě zamrzelo chování matky Hope. Ano, prošla si taky ztrátou a to nikdy není lehké, jenže způsob, kterým svoji bolest řešila Ačkoliv její táta mohl taky něco podniknout.
Plus děj, který se odehrával v Londýně, Brightonu (kde jsem sama byla a miluju to tam). Hned mi bylo bylo smutno, že se tam nemůžu zatím vrátit. Ale alespoň jsem si zavzpomínala na moře apod.
V tomto příběhu hraje velkou roli i hudba a přátelství. Takže pro hudebně nadané knihomoly tu máme jedno příjemné čtení. A pokud máte taky občas rádi změnu romantické linky, pak se zde můžete setkat právě s friends to lovers. Což já můžu. Postupné seznamování hlavních postav, kdy bylo poznat jak se ty city mění, rostou Bylo mezi nimi opravdu cítit pouto.
Kniha Všechno co jsme ztratili měla minimálně pro mě velký potenciál, který ale bohužel autorka nevyužila. Stejně jako ostatním mi tu chyběla nějaká akce, která by děj okořenila. Takhle se to místy už vcelku táhlo a pokazilo to hodnocení, protože na plný počet to není. I tak jsem si ji však ráda přečetla. Plus nevím zda jsem ráda, že na konci zůstala jedna věc otevřená, či nikoliv. Já jsem fanda úplně uzavřených konců, pokud možno.


Musím říct, že tohle byla asi první kniha, kde jsem se setkala s PPP. Důležité téma, o kterém se zas tak moc nemluví. Proto oceňuji linku s touto nemocí, kterou autorka do příběhu zakomponovala. Ukáže vám, jak to může vypadat, jak člověk s touto nemocí přemýšlí, jak se cítí, jak sám sebe vidí. Překvapilo mě, že může vědět jak to není dobré, ale přesto jej uspokojuje vidět v zrcadle jak postupně mizí. No, nejde o lehké téma. Přesto si myslím, že byste této knize měli dát šanci. Je to docela bichlička, ale mně se hned od začátku četla dobře. Stránky mi mizely před očima. Mít víc času a nálady na čtení, tak jsem ji přečetla mnohem dřív. Navíc autorka nevycházela z nějakých odborných knih apod., ale z vlastních zkušeností, takže se vám hlavní postavě lépe porozumí.
Líbilo se mi, že okolí nebylo lhostejné jak na tom Rose je. Zajímali se, snažili se jí nějak, alespoň trochu pomoct. Sice se to nezlepší tím, že do toho člověka jednou za čas dostanete kousek jídla, ale alespoň se snažili.
Nemusíte se bát, že byste četli přes 550 stran jen o PPP. Někdy se i zasmějete, budete číst o strastech i radostech studentů maturitního ročníku a hlavní linka, která se prolíná příběhem, je romantická. Fandové zakázaných lásek si tu přijdou na své, protože jde o vztah učitel x studentka.
Pár menších výtek mám. Například konec byl na mě trochu hrr. A zajímalo by mě například co matka Rose. Každopádně citát na konci knihy je top.
Děkuju autorce @terka_pise a @nakladatelstvi_canc za možnost přečíst si eknihu. :)


Jak vždycky zmiňuju, jsem čtenář thrillerů jen okrajově, takže u nich nemám takový rozhled jako u romantických knih.
Avšak tohle byl za mě opravdu povedený kousek, i když nějakou tu výtku mám. Vím, že dítě se ztratí snadno, ovšem tady bylo pár věcí, které mi úplně neseděli.
Hlavním problémem pro mě byla asi hlavní postava, Miren Triggsová. V jednu chvíli jsem jí vážně fandila, líbilo se mi, jak nevzdávala hledání malé Kiery. Jenže pak udělala něco, co mi úplně nešlo do hlavy a neměla pak ani maličko výčitky svědomí. No, nevím. Najednou z ní byla prostě pomalu superhrdinka.
Autor zde dost střídá časové linie, pohledy postav a místa. Občas jsem se ze začátku lehce ztratila, ale pak jsem si zvykla a už jsem věděla. Četlo se to samo, doslova jsem se nemohla od téhle knihy odtrhnout, protože jsem chtěla vědět co bude dál. Jak už jsem psala, nějaké nesrovnalosti nebo zvláštnosti by se našli, ale jinak mě to opravdu hodně bavilo číst. Přemýšlím jak to napsat, abych vám nic nevyzradila, ale důvod, proč Kiera zmizela bylo mi líto, že kdyby se to někdo rozhodl vyřešit jinak, nemuselo se to stát. Ale to bychom tu pak neměli tuto knihu.
Shrnuto podtrženo, do plného počtu tomu něco chybělo, ale jinak jde o napínavé čtení, které nebudete chtít odložit a konec vás naláká na další díl, protože se v něm pomalinku rozjíždí další případ pro Miren Triggsovou.


ᴍᴀ sᴍʏsʟ ᴀʙʏᴄʜ ᴛᴜ ᴛᴜʜʟᴇ ᴋɴɪʜᴜ ɴᴇᴊᴀᴋ sᴀʜᴏᴅʟᴏᴜᴢᴇ ʀᴏᴢᴇʙɪʀᴀʟᴀ? ʀᴇᴋʟᴀ ʙʏᴄʜ, ᴢᴇ ᴜᴢ ᴊsᴛᴇ ᴊɪ ᴠsɪᴄʜɴɪ ᴠɪᴅᴇʟɪ, ᴠsɪᴄʜɴɪ ᴊsᴛᴇ ᴏ ɴɪ ᴄᴇᴛʟɪ ᴀ ᴠᴇᴛsɪɴᴀ ᴜᴢ ᴊɪ ᴅᴏᴋᴏɴᴄᴇ ɪ ᴄᴇᴛʟᴀ. ᴊᴀ (ɴᴇᴊᴠᴇᴛsɪ ᴏsᴛᴜᴅᴀ) ᴘʀᴏ ɴɪ ɴᴀʙᴇʜʟᴀ ʜɴᴇᴅ ᴛᴇɴ ᴅᴇɴ, ᴄᴏ ᴜ ɴᴀs ᴠʏsʟᴀ, ᴀʟᴇ ᴅᴏsᴛᴀʟᴀ ᴊsᴇᴍ sᴇ ᴋ ɴɪ ᴀᴢ ᴛᴇᴅ. ᴄʜᴛᴇʟᴏ ʙʏ ᴛᴏ ᴅᴇʟsɪ ᴅɴʏ.
ᴏʙᴠʏᴋʟᴇ ᴀᴜᴛᴏʙɪᴏɢʀᴀғɪᴇ ɴᴇᴄᴛᴜ, ᴛᴏʜʟᴇ ʙʏʟᴀ sɴᴀᴅ ᴍᴀ ᴘʀᴠɴɪ ᴠ ᴢɪᴠᴏᴛᴇ ᴀ ᴊᴀ sɪ ᴊɪ ᴜᴢɪʟᴀ. ʜᴀʀʀʏ ᴘᴏᴛᴛᴇʀ ᴍᴇ ᴘʀᴏᴠᴀᴢᴇʟ ᴜᴢ ᴏᴅ ᴍᴀʟɪᴄᴋᴀ ᴍʏᴍ ᴅᴇᴛsᴛᴠɪᴍ, ᴠʏʀᴏsᴛʟᴀ ᴊsᴇᴍ ɴᴀ ғɪʟᴍᴇᴄʜ ᴀ ᴋɴɪʜʏ ᴍɪ ᴜᴋᴀᴢᴀʟʏ ᴋᴏʟɪᴋ sᴇ ᴛᴏʜᴏ ᴅᴏ ғɪʟᴍᴜ ɴᴇᴅᴏsᴛᴀʟᴏ. ᴋᴀᴢᴅᴏᴘᴀᴅɴᴇ ᴛᴇɴʜʟᴇ sᴠᴇᴛ ᴍɪʟᴜᴊᴜ ᴀ ᴄʜᴛᴇʟᴀ ᴊsᴇᴍ sɪ ᴘʀᴇᴄɪsᴛ ɪ ɴᴇᴄᴏ ᴢᴇ ᴢᴀᴋᴜʟɪsɪ. ᴄᴏᴢ ᴍɪ ᴛᴀʜʟᴇ ᴋɴɪʜᴀ sᴘʟɴɪʟᴀ. ᴛᴏᴍ ᴠᴛɪᴘɴᴇ ᴘᴏᴘɪsᴜᴊᴇ sᴠᴇ ᴅᴇᴛsᴛᴠɪ, ᴘʀᴠɴɪ ʀᴏʟᴇ ᴀ ᴊᴀᴋ sᴇ ᴋ ɴɪᴍ ᴅᴏsᴛᴀʟ, ᴏ sᴠᴇᴍ ᴢɪᴠᴏᴛᴇ, ᴏ ᴛᴏᴍ ᴅᴏʙʀᴇᴍ, ᴀʟᴇ ɪ sᴘᴀᴛɴᴇᴍ ᴀ ᴅᴏᴢᴠɪᴛᴇ sᴇ ᴛᴏʜᴏ ᴅᴏsᴛ ɪ ᴏ ᴊᴇʜᴏ ʀᴏᴅɪɴᴇ.
ᴋᴅᴏ ʙʏ ɴᴇᴢɴᴀʟ ʙʟᴏɴᴅᴀᴛᴇʜᴏ ɴᴇᴘʀɪᴛᴇʟᴇ sʟᴀᴠɴᴇʜᴏ ʜᴀʀʀʏʜᴏ ᴘᴏᴛᴛᴇʀᴀ? ᴅʀᴀᴄᴏ ᴍᴀʟғᴏʏ ᴍᴏᴢɴᴀ ɴᴇʙʏʟ ᴠᴀsɪᴍ ғᴀᴠᴏʀɪᴛᴇᴍ ᴠ ᴛᴏᴍᴛᴏ sᴠᴇᴛᴇ, ᴀʟᴇ ᴛᴇɴ ᴋʟᴜᴄɪɴᴀ, ᴋᴛᴇʀʏ ʜᴏ ᴛᴇʜᴅʏ ʜʀᴀʟ, sɪ ᴠᴀsɪ ᴘᴏᴢᴏʀɴᴏsᴛ ᴏᴘʀᴀᴠɴᴇɴᴇ ᴢᴀsʟᴏᴜᴢɪ. ᴜᴢ sᴀᴍᴏᴛɴᴀ ᴘʀᴇᴅᴍʟᴜᴠᴀ ᴏᴅ ʜᴇʀᴍɪᴏɴʏ ᴀʟɪᴀs ᴇᴍᴍʏ ᴡᴀᴛsᴏɴ ʙʏʟᴀ ᴋʀᴀsɴᴀ. ᴀ ᴢᴊɪsᴛɪᴛ ᴊᴀᴋʏ ᴊᴇ ᴛᴏᴍ ғᴇʟᴛᴏɴ ᴅᴏᴏᴘʀᴀᴠᴅʏ ᴄʟᴏᴠᴇᴋ? ɪ ᴏɴ ʙʏʟ ᴊᴇɴ ᴅɪᴛᴇ, ᴅᴇʟᴀʟ ᴠʏʟᴏᴍᴇɴɪɴʏ, ᴅᴏsᴘɪᴠᴀʟ ᴠ ᴄʟᴏᴠᴇᴋᴀ, ᴋᴛᴇʀʏᴍ ᴊᴇ ᴛᴇᴅ, ᴘʀᴏsᴇʟ sɪ ɪ ᴘsʏᴄʜɪᴄᴋʏᴍɪ ᴘʀᴏʙʟᴇᴍʏ ᴊᴇᴅɴᴏᴅᴜsᴇ ᴊsᴇᴍ ʀᴀᴅᴀ, ᴢᴇ ᴊsᴇᴍ sɪ ᴊᴇʜᴏ ᴋɴɪʜᴜ ᴘʀᴇᴄᴇᴛʟᴀ, ᴘʀᴏᴛᴏᴢᴇ ᴛᴏ ɴᴀᴘsᴀʟ ᴀsɪ ɴᴇᴊʟᴇᴘᴇ, ᴊᴀᴋ ᴍᴏʜʟ. sᴠᴇᴛ ɴᴇɴɪ ᴄᴇʀɴᴏʙɪʟʏ, ᴀɴɪ ᴜ sʟᴀᴠɴʏᴄʜ ʜᴇʀᴄᴜ.
ʀᴇᴋʟᴀ ʙʏᴄʜ, ᴢᴇ ғᴀɴᴏᴜsᴄɪ ᴋᴏᴜᴢᴇʟɴᴇʜᴏ sᴠᴇᴛᴀ sɪ ᴛᴜʜʟᴇ ᴋɴɪʜᴜ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴜᴢɪᴊɪ. ᴀ ᴛʀᴇʙᴀ ᴢᴊɪsᴛɪᴛᴇ, ᴢᴇ ɴᴇ ᴋᴀᴢᴅᴇ ᴅɪᴛᴇ, ᴋᴛᴇʀᴇ ᴠᴇ ғɪʟᴍᴇᴄʜ ʜʀᴀʟᴏ, ᴘᴏ ᴛᴏᴍ ᴢʀᴏᴠɴᴀ ᴠʏsʟᴏᴠᴇɴᴇ ᴛᴏᴜᴢɪʟᴏ.


Myslím že většina z nás zná alespoň jeden film, který vzniknul ve filmovém studiu Ghibli. Já osobně jsem jich během dětství viděla několik a po téhle knize mám chuť si je znovu pustit. Plus mě zaujaly ještě další. Konkrétně jsem viděla (a můžu doporučit) tyto:
Laputa: Nebeský zámek
Můj soused Totoro
Doručovací služba čarodějky Kiki
Cesta do fantazie
Zámek v oblacích
Ponyo z útesu nad mořem
Ráda bych pak zkoukla ještě minimálně tyto dva filmy:
Léto s Marine
Království Koček
Hlavní co bych na této knize ocenila, je grafické zpracování. Na první pohled mě zaujala krásná, milá obálka a samotná kniha je plná fotek z filmů, které mě tak hned vrátily do dětství, kdy jsem na ony filmy koukala. Jediné, co bych v tomhle ohledu vytknula, bylo opravdu malinké písmo. To se nečetlo vůbec dobře, navíc když je kniha většího formátu.
Nejsem skalní fanda, tak omluvte mou případnou neznalost, kdybych napsala něco, co nesedí. Každopádně je kniha plná informací o již zmíněných 24 hlavních filmech. Mě zajímaly především ty, které jsem viděla a moc ráda jsem si o nich něco přečetla. Navíc mě kniha nalákala na další filmy, ačkoliv teď na ně moc nekoukám, protože nemívám čas ani náladu a radši si čtu. Pokud jste fanda tohoto studia, je tato kniha pro vás jako dělaná. Najdete tu spoustu fotek, obrázků, historie studia, informací a recenzí.


ᴄ̌ᴇᴛʟɪ ᴊsᴛᴇ ᴜᴢ̌ ɴᴇ̌ᴋᴅʏ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋᴏᴜ ᴋɴɪʜᴜ, ᴜ ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴠᴀ́ᴍ ʙʏʟᴏ ɴᴇᴠᴏʟɴᴏ?
ᴛᴀᴛᴏ ᴍᴀɴɢᴀ ᴜʀᴄ̌ɪᴛᴇ̌ ɴᴇɴɪ́ ᴘʀᴏ ᴋᴀᴢ̌ᴅᴇ́ʜᴏ. ᴜᴘᴏᴢᴏʀɴᴇ̌ɴɪ́ ɴᴀ sᴛʀᴀ́ɴᴋᴀ́ᴄʜ ᴋᴅ ᴛᴀᴋ ᴘʀᴏsɪ́ᴍ ɴᴇᴘʀ̌ᴇʜʟɪ́ᴢ̌ᴇᴊᴛᴇ: „ᴅᴏᴘᴏʀᴜᴄ̌ᴜᴊᴇᴍᴇ ᴘʀᴏ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ᴇ sᴛᴀʀšɪ́ 18 ʟᴇᴛ. sᴇ́ʀɪᴇ ᴏʙsᴀʜᴜᴊᴇ ᴇxᴘʟɪᴄɪᴛɴɪ́ ᴢᴏʙʀᴀᴢᴇɴɪ́ ᴋʀᴠᴇ, ɴᴀ́sɪʟɪ́ ᴀ sᴇxᴜᴀ́ʟɴɪ́ᴄʜ sᴄᴇ́ɴ ᴀ ᴍᴜ̊ᴢ̌ᴇ ɴᴀ ɴᴇ̌ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ᴇ ᴘᴜ̊sᴏʙɪᴛ ᴢɴᴇᴘᴏᴋᴏᴊɪᴠᴇ̌.”
ᴊᴀ́ ᴅᴏ ᴛᴏʜᴏ šʟᴀ, ᴢ̌ᴇ ᴛᴏ ᴠ ᴘᴏʜᴏᴅᴇ̌ ᴢᴠʟᴀ́ᴅɴᴜ ᴀ ᴍᴜsɪ́ᴍ ᴘʀ̌ɪᴢɴᴀᴛ, ᴢ̌ᴇ ᴋᴇ ᴋᴏɴᴄɪ ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ ᴊᴇɴ ᴄʜᴛᴇ̌ʟᴀ ᴍɪ́ᴛ ᴢᴀ sᴇʙᴏᴜ ᴠšᴇᴄʜɴʏ ᴛʏ ɴᴇᴄʜᴜᴛ̌ᴀ́ʀɴʏ. ᴋᴀᴢ̌ᴅᴏᴘᴀ́ᴅɴᴇ̌ ᴍᴇ̌ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴘᴏʀ̌ᴀ́ᴅ ɴᴜᴛɪʟᴏ ᴄ̌ɪ́sᴛ ᴅᴀ́ʟ. ᴀsɪ ᴢᴠᴇ̌ᴅᴀᴠᴏsᴛ ᴊᴀᴋ sᴇ ʙᴜᴅᴇ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ ᴠʏᴠɪ́ᴊᴇᴛ. ᴄᴏ sᴇ ᴛʏ́ᴄ̌ᴇ ʜʟᴀᴠɴɪ́ ᴘᴏsᴛᴀᴠʏ, ᴛᴇ̌ᴢ̌ᴋᴏ ʀ̌ɪ́ᴄᴛ ᴊᴀᴋ ʜᴏ ʜᴏᴅɴᴏᴛɪᴛ. ɴᴀ ᴊᴇᴅɴᴜ sᴛʀᴀɴᴜ ʙʀᴀʟ ᴅᴏ sᴠʏ́ᴄʜ ʀᴜᴋᴏᴜ sᴘʀᴀᴠᴇᴅʟɴᴏsᴛ ᴀ ᴛʀᴇsᴛᴀʟ ᴢʟᴏᴄ̌ɪɴᴄᴇ, ᴊᴇᴢ̌ sᴇ ᴠʏʜɴᴜʟɪ sᴘʀᴀᴠᴇᴅʟɴᴏsᴛɪ, ᴊᴇɴᴢ̌ᴇ ᴊᴀᴋʏ́ᴍ ᴢᴘᴜ̊sᴏʙᴇᴍ. ɴᴇᴊᴇɴ ᴢ ᴛᴏʜᴏ ᴍɪ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ɴᴇʙʏʟᴏ ᴅᴏʙʀ̌ᴇ. ᴋᴀᴢ̌ᴅᴏᴘᴀ́ᴅɴᴇ̌ ᴊᴇ ᴛᴏ ᴢᴀᴊɪ́ᴍᴀᴠᴇ́ ᴘᴏᴊᴇᴛɪ́ ᴅᴇᴛᴇᴋᴛɪᴠᴀ.
ɴᴇᴊsᴇᴍ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋʏ́ ᴇxᴛʀᴀ ᴄ̌ᴛᴇɴᴀ́ʀ̌ ᴍᴀɴɢʏ, ᴛᴏʜʟᴇ ʙʏʟᴀ ᴍᴀ́ ᴅʀᴜʜᴀ́, ᴛᴀᴋᴢ̌ᴇ ᴍᴏᴊɪ ʀᴇᴄᴇɴᴢɪ ʙᴇʀᴛᴇ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴏʙᴊᴇᴋᴛɪᴠɴᴇ̌. ᴘɪ́šᴜ ᴊᴀᴋ ᴘᴜ̊sᴏʙɪʟᴀ ɴᴀ ᴍᴇ̌, ɴᴇᴠɪ́ᴍ ᴏ ᴛᴏᴍ ᴛᴏʜᴏ ᴛᴏʟɪᴋ ᴊᴀᴋᴏ ᴊɪɴɪ́. ᴀʟᴇ ᴋʀᴇsʙᴀ ᴍɪ ᴘʀ̌ɪšʟᴀ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴘᴏᴠᴇᴅᴇɴᴀ́, ᴛᴇxᴛ sᴇ ᴄ̌ᴇᴛʟ ᴅᴏʙʀ̌ᴇ, ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ sɪ ɪ ᴢᴠʏᴋʟᴀ ɴᴀ sᴍᴇ̌ʀ/sᴛʏʟ ᴄ̌ᴛᴇɴɪ́ ᴍᴀɴɢʏ. ᴄ̌ᴇᴛʟᴀ ᴊsᴇᴍ ɴᴇ̌ᴊᴀᴋᴏᴜ sᴛɪ́ᴢ̌ɴᴏsᴛ ɴᴀ ᴘᴀᴘɪ́ʀ, ᴛᴏ ᴏᴠšᴇᴍ ɴᴇᴍᴜ̊ᴢ̌ᴜ ᴘᴏsᴏᴜᴅɪᴛ. ᴊᴀ́ s ᴛɪ́ᴍ ᴘʀᴏʙʟᴇ́ᴍ ɴᴇᴍᴇ̌ʟᴀ.
ᴏʙᴇᴄɴᴇ̌ ᴠšᴀᴋ ᴠᴜ̊ʙᴇᴄ ɴᴇᴛᴜšɪ́ᴍ ᴊᴀᴋ ᴍᴀ́ᴍ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴛᴀᴋᴏᴠᴇ́ʜᴏ ʜᴏᴅɴᴏᴛɪᴛ. ᴄ̌ᴇᴛʟᴏ sᴇ ᴛᴏ ʀʏᴄʜʟᴇ, ᴅᴏʙʀ̌ᴇ, ʙʏʟᴏ ᴛᴏ ᴢᴀᴊɪ́ᴍᴀᴠᴇ́, ᴀᴠšᴀᴋ ᴅᴏᴘᴏʀᴜᴄ̌ᴜᴊᴜ ᴛᴏ ʟɪᴅᴇᴍ sᴇ sɪʟɴᴏᴜ ᴘᴏᴠᴀʜᴏᴜ, ᴋᴛᴇʀ̌ɪ́ ᴢᴠʟᴀ́ᴅɴᴏᴜ ᴍʀᴛᴠᴏʟʏ, ɴᴀ́sɪʟɪ́, ᴋʀᴇᴠ ᴀᴘᴏᴅ.


Předem upozorňuji, že vám tu můžu svojí recenzí vyspoilerovat první díl.
„I love you Layla, do you hear me? I’ve loved you since the first moment I heard your voice and I will continue to love you. No matter what. I love you.“
V tomto dílu se čtenáři dostane především milostného trojúhelníku mezi Laylou, Zaynem a Rothem. Jak jsem si nejdříve oblíbila bad boye Rotha, tak tady si mě docela získal i hodný Zayne, ačkoliv u mě náš démoní princ před strážcem stále o kousek vede.
Děj byl nabitý akcí od začátku až po konec. Tajemství, zrady, intriky, úmrtí. Prakticky pořád se něco dělo a vás to tak nutí číst pořád dál. Je teda pořád poznat, že to není zrovna nejnovější knižní trilogie, ale mně to na tom vůbec nevadí. I tak si vždycky užívám ten humor, pošťuchování a narážky mezi hlavními postavami. Například Rothovo přezdívku pro Zayna aka Kameňáka si budu pamatovat ještě dlouho.
Taky nesmím zapomenout zmínit moji oblíbenou hadí pokrevnici Bambi. Takové tetování bych brala taky. Plus doufám, že ve třetím dílu dostaneme konečně víc Rothova draka, hah. A na závěr - koťátka! Proč tam nebyly víc? Já ty nezbedy vážně žeru!
Co se týče posledních cca 100 stran knihy, tak to byl vážně nářez. Od začátku jsem sice tušila kdo za přízraky a mrtvými stojí, ale ten zbytek? To bylo vážně nečekaný a já ty stránky naprosto hltala. Opět tu máme dost otevřený konec, takže nám zase nezbývá než čekat na ten poslední třetí díl, který nám doufám zodpoví všechny otázky.
Pokud máte jako já rádi fantasy s romantickou linkou, pak určitě dejte příležitost této sérii.


„ɴᴇɴᴇᴄʜᴀ́ᴍ ᴛᴇ̌ ᴢᴇᴍʀ̌ɪ́ᴛ.“ … „ᴊᴇšᴛᴇ̌ ᴊsᴇᴍ s ᴛᴇʙᴏᴜ ᴛᴏᴛɪᴢ̌ ɴᴇsᴋᴏɴᴄ̌ɪʟ.“
ᴜᴘʀ̌ɪ́ᴍɴᴇ̌, ᴅᴏ sʟᴀᴅᴋᴇ́ ɴᴇᴠᴇ̌ᴅᴏᴍᴏsᴛɪ ᴊsᴇᴍ šʟᴀ s ᴛɪ́ᴍ, ᴢ̌ᴇ ᴛᴏ ʙᴜᴅᴇ ᴠᴀ́ᴢ̌ɴᴇ̌ ᴇʀᴏᴛ̌ᴀ́ʀɴᴀ s ᴍᴀғɪᴀ́ɴsᴋʏ́ᴍ ᴘʀᴏsᴛʀ̌ᴇᴅɪ́ᴍ.
ᴍᴀғɪᴀ́ɴʏ ᴊsᴇᴍ ᴅᴏsᴛᴀʟᴀ, ᴀᴄ̌ᴋᴏʟɪᴠ ᴊsᴇᴍ ᴏᴄ̌ᴇᴋᴀ́ᴠᴀʟᴀ ᴠɪ́ᴄ ᴀᴋᴄᴇ, ᴘʀ̌ᴇsᴛʀ̌ᴇʟᴇᴋ… ᴠʀᴀᴢ̌ᴅʏ ᴛᴜ ʙʏʟʏ, ᴀʟᴇ ɴɪᴄ ᴇxᴛʀᴀ ᴄ̌ᴀsᴛᴇ́ʜᴏ. ᴀᴄ̌ᴋᴏʟɪᴠ ᴛʀ̌ᴇʙᴀ sᴄᴇ́ɴᴋᴀ s ʙᴇɴᴢɪ́ɴᴋᴏᴜ, ᴛᴀ ʙʏʟᴀ . ᴊᴇɴ ᴊsᴇᴍ ᴀsɪ ᴄ̌ᴇᴋᴀʟᴀ ᴠɪ́ᴄ ᴛᴇᴍɴᴇ́ sᴛʀᴀ́ɴᴋʏ ᴏʜʟᴇᴅɴᴇ̌ ᴘʀᴏsᴛʀ̌ᴇᴅɪ́, ᴠᴇ ᴋᴛᴇʀᴇ́ᴍ sᴇ ᴅᴇ̌ᴊ ᴏᴅᴇʜʀᴀ́ᴠᴀ́. ᴋ ᴛᴇ́ ᴇʀᴏᴛɪᴄᴋᴇ́ sᴛʀᴀ́ɴᴄᴇ ᴋɴɪʜʏ, ᴛᴀᴋʏ ᴛᴜ ʙʏʟᴀ ᴀ ᴢᴀ ᴍᴇ̌ ᴛᴀᴋ ᴀᴋᴏʀᴀ́ᴛ. ɴᴇᴘᴏᴛʀ̌ᴇʙᴜᴊᴜ ᴄᴇʟᴏᴜ ᴋɴɪʜᴜ ᴊᴇɴ ᴏ sᴇxᴜ, ᴠ ᴛᴏᴍʜʟᴇ ᴍɴᴏᴢ̌sᴛᴠɪ́ ᴊᴀᴋ ᴛᴏᴍᴜ ʙʏʟᴏ ᴛᴀᴅʏ ᴍɪ ᴛᴏ ɴᴀᴘʀᴏsᴛᴏ ᴠʏʜᴏᴠᴏᴠᴀʟᴏ. ᴜᴢ̌ɪ́ᴠᴀʟᴀ ᴊsᴇᴍ sɪ ᴊᴇᴊɪᴄʜ ᴘʀᴏᴠᴏᴋᴏᴠᴀ́ɴɪ́ ɴᴇʙᴏ ʟᴇᴛᴍᴇ́ ᴢᴀᴋᴀ́ᴢᴀɴᴇ́ ᴅᴏᴛᴇᴋʏ.
ᴇʟᴇɴᴀ ʙʏʟᴀ ʟᴇʜᴄᴇ ɴᴀɪᴠɴɪ́, ᴀʟᴇ ᴢɪ́sᴋᴀʟᴀ sɪ ᴍᴇ̌ ᴛɪ́ᴍ, ᴢ̌ᴇ ʙʏʟᴀ sᴠᴀ́, ᴍᴇ̌ʟᴀ ᴘʀᴏʀ̌ɪ́ᴢʟᴏᴜ ᴘᴜsᴜ ᴀ ᴄʜᴛᴇ̌ʟᴀ ᴀʟᴇsᴘᴏɴ̌ ᴄ̌ᴀ́sᴛᴇᴄ̌ɴᴇ̌ ᴏᴅᴄ̌ɪɴɪᴛ ɴᴇ̌ᴄᴏ ᴢ ᴍɪɴᴜʟᴏsᴛɪ. ᴋ ᴛᴏᴍᴜ ᴘᴀᴛʀ̌ɪʟ ᴘʀsᴛʏ́ɴᴇᴋ, ᴊᴇᴢ̌ ɴᴇᴜsᴛᴀ́ʟᴇ ɴᴏsɪʟᴀ ɪ ᴋᴅʏᴢ̌ ᴛɪ́ᴍ ɴɪᴄᴀ šᴛᴠᴀʟᴀ. ɴɪᴄᴏ ʙʏʟ ᴅʀsɴ̌ᴀ́ᴋ, ᴢ̌ᴀ́ʀʟɪᴠʏ́ ᴀ ᴍᴀᴊᴇᴛɴɪᴄᴋʏ́, ᴊᴇɴ ᴍɪ ᴏʜʟᴇᴅɴᴇ̌ ᴊᴇʜᴏ ᴘᴏᴠᴇ̌sᴛɪ ᴄʜʏʙᴇ̌ʟᴏ ᴀsɪ ᴜᴋᴀ́ᴢᴋᴀ ᴛᴏʜᴏ, ᴢ̌ᴇ ᴛᴏᴍᴜ ᴛᴀᴋ ᴊᴇ. ᴀɴᴏ, ᴊᴀᴋ ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ ʀ̌ᴇᴋʟᴀ, ɴᴇ̌ᴊᴀᴋᴀ́ ᴛᴀ ᴠʀᴀᴢ̌ᴅᴀ ᴄ̌ɪ ɴᴀ́sɪʟɪ́ sᴇ ɴᴀšʟᴏ, ᴀʟᴇ ᴊɪɴᴀᴋ sᴇ ᴄʜᴏᴠᴀʟ ᴠᴄᴇʟᴋᴜ ᴊᴀᴋᴏ ʙᴇʀᴀ́ɴᴇᴋ, ᴘʀ̌ᴇᴅᴇᴠšɪ́ᴍ ᴏʜʟᴇᴅɴᴇ̌ ᴇʟᴇɴʏ.
ᴛᴀᴋᴢ̌ᴇ ᴘᴀ́ʀ ᴠᴇ̌ᴄɪ́ ᴍɪ sɪᴄᴇ ɴᴇsᴇᴅʟᴏ, ᴘʀ̌ᴇsᴛᴏ ᴊᴇ ᴛᴏ ᴢᴀᴛɪ́ᴍ ᴊᴇᴅɴᴀ ᴢ ɴᴇᴊ ᴛᴀᴋᴏᴠʏ́ᴄʜ ᴋɴɪʜ, ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴊsᴇᴍ ᴄ̌ᴇᴛʟᴀ. ɴᴀᴊᴅᴇᴛᴇ ᴛᴜ ᴍɪᴍᴏ ᴊɪɴᴇ́ ɪ ᴘʀ̌ᴇᴅᴇᴍ ᴅᴏᴍʟᴜᴠᴇɴᴏᴜ sᴠᴀᴛʙᴜ, ᴛᴀᴋᴢ̌ᴇ ғᴇᴍɪɴɪsᴍᴜs ᴅᴇᴊᴛᴇ ᴀsɪ ʀᴀᴅšɪ sᴛʀᴀɴᴏᴜ. ᴛɪ ᴅᴠᴀ sᴇ ʙᴇᴢᴛᴀᴋ ʜʟᴇᴅᴀʟɪ ᴀᴢ̌ sᴇ ɴᴀšʟɪ ᴀ ᴊᴇ šᴛᴇ̌sᴛɪ́, ᴢ̌ᴇ ᴀᴅʀɪᴀɴᴀ (sᴇsᴛʀᴀ ᴇʟᴇɴʏ) ᴅᴏsᴛᴀʟᴀ ᴅᴏ ᴢᴀᴘᴇᴋʟɪᴛᴇ́ sɪᴛᴜᴀᴄᴇ.
ᴛᴇ̌šɪ́ᴍ sᴇ ɴᴀ ᴅᴀʟšɪ́ ᴅɪ́ʟ, ᴋᴛᴇʀʏ́ ᴠʏᴊᴅᴇ ᴜᴢ̌ 19.4.2023 s ɴᴀ́ᴢᴠᴇᴍ šɪ́ʟᴇɴᴀ́ ᴘᴏsᴇᴅʟᴏsᴛ.


ᴋɴɪʜʏ ᴄ̌ᴇsᴋʏ́ᴄʜ ᴀᴜᴛᴏʀᴜ̊ ᴍᴇ̌ ᴢᴀᴄ̌ᴀʟɪ ʙᴀᴠɪᴛ ᴠ ʟᴏɴ̌sᴋᴇ́ᴍ ʀᴏᴄᴇ ᴀ ᴊsᴇᴍ ʀᴀ́ᴅᴀ, ᴢ̌ᴇ ᴊsᴇᴍ ɴᴀ ᴛᴜʜʟᴇ ᴠʟɴᴜ ɴᴀᴠᴀ́ᴢᴀʟᴀ ɪ ʟᴇᴛᴏs s ᴋɴɪʜᴏᴜ ᴀɴᴏ, ᴘᴀɴᴇ ʀ̌ᴇᴅɪᴛᴇʟɪ ᴏᴅ @ʟᴜᴄʏsʀɴᴋᴀ, ᴋᴛᴇʀᴇ́ ᴛɪ́ᴍᴛᴏ ᴍᴏᴄ ᴅᴇ̌ᴋᴜᴊᴜ ᴢᴀ ᴍᴏᴢ̌ɴᴏsᴛ sɪ ᴋɴɪʜᴜ ᴘʀ̌ᴇᴄ̌ɪ́sᴛ, ᴘʀᴏᴛᴏᴢ̌ᴇ ᴛᴏ sᴛᴀ́ʟᴏ ᴢᴀ ᴛᴏ.
ᴊᴀᴋ ᴜᴢ̌ ᴊsᴇᴍ ᴘsᴀʟᴀ ɴᴀ sᴛᴏʀɪᴇs, ᴍɪ́šᴀ sᴇ ᴍɪ ʟɪ́ʙɪʟᴀ ᴛɪ́ᴍ, ᴊᴀᴋ sᴇ ɴᴇʙᴀ́ʟᴀ ᴏᴛᴇᴠʀ̌ɪ́ᴛ ᴘᴜsᴜ, ᴀᴄ̌ᴋᴏʟɪᴠ ᴊᴀ́ ʙʏᴄʜ ᴏsᴏʙɴᴇ̌ ᴀsɪ ᴜᴢ̌ ᴍᴀʟɪɴᴋᴏ ʙʀᴢᴅɪʟᴀ. ᴀ ᴀᴅᴀᴍᴀ ʙʏᴄʜ ɴᴇ̌ᴄ̌ɪ́ᴍ ᴍᴀᴊᴢʟᴀ, ᴢᴀ ᴊᴇʜᴏ ɴᴇᴜsᴛᴀ́ʟᴇ́ ʀ̌ᴠᴀ́ɴɪ́ ᴀ ᴄʜᴏᴠᴀ́ɴɪ́. ᴏᴠšᴇᴍ ʙᴇᴢ ᴛᴏʜᴏ ʙʏ ᴛᴇɴʜʟᴇ ᴘʀ̌ɪ́ʙᴇ̌ʜ ɴᴇᴍᴇ̌ʟ ᴘᴀᴋ ᴛᴇɴ sᴘʀᴀ́ᴠɴʏ́ ɴᴀ́ʙᴏᴊ. ᴀ ᴋ ᴀᴅᴀᴍᴏᴠɪ ᴊsᴇᴍ sɪ ᴘᴏsᴛᴜᴘɴᴇ̌ ᴛᴀᴋʏ ᴄᴇsᴛᴜ ɴᴀšʟᴀ.
ʜɴᴇᴅ ᴢᴇ ᴢᴀᴄ̌ᴀ́ᴛᴋᴜ ᴊsᴇᴍ ʙʏʟᴀ ʟᴇʜᴄᴇ ᴢᴀsᴋᴏᴄ̌ᴇɴᴀ́ ᴀ ᴍᴜsᴇʟᴀ ᴊsᴇᴍ ᴠᴇɴᴛɪʟᴏᴠᴀᴛ sᴠᴇ́ ᴘᴏᴄɪᴛʏ ᴋᴀᴍᴀʀᴀ́ᴅᴄᴇ ᴠ ᴄʜᴀᴛᴜ (ᴀʜᴏᴊ ᴋᴀ́ᴊᴏ ). ᴏᴠšᴇᴍ ɪ ᴛᴀᴋ sᴇ ᴍɪ ʟɪ́ʙɪʟᴏ ᴊɪsᴋʀ̌ᴇɴɪ́ ᴍᴇᴢɪ ʜʟᴀᴠɴɪ́ᴍɪ ᴘᴏsᴛᴀᴠᴀᴍɪ ᴀ ɪ ᴛᴜ ᴄʜᴇᴍɪɪ ᴊsᴇᴍ ᴊɪᴍ ᴠᴇ̌ʀ̌ɪʟᴀ. ᴛᴀᴋʏ ᴊsᴇᴍ ʙʏʟᴀ ᴢᴠᴇ̌ᴅᴀᴠᴀ́ ᴊᴀᴋᴀ́ ᴢᴀ́ᴘʟᴇᴛᴋᴀ ᴘʀ̌ɪᴊᴅᴇ, ᴘᴏᴅʟᴇ ᴀɴᴏᴛᴀᴄᴇ ᴏ ᴀᴅᴀᴍᴏᴠᴇ̌ ᴍɪɴᴜʟᴏsᴛɪ. ɴᴏ, ᴛᴏ ᴊsᴇᴍ ᴛᴀᴋʏ ɴᴇᴄ̌ᴇᴋᴀʟᴀ, ʙʏʟᴀ ᴊsᴇᴍ ᴢ ᴛᴏʜᴏ ᴅᴏᴄᴇʟᴀ ᴠʏᴋᴏʟᴇᴊᴇɴᴀ́. ɴᴇᴠɪ́ᴍ ᴊᴀᴋ ʙʏᴄʜ sᴇ s ᴛɪ́ᴍ ᴠ ᴊᴇᴊɪᴄʜ sɪᴛᴜᴀᴄɪ ᴠʏᴘᴏʀ̌ᴀ́ᴅᴀʟᴀ.
ᴊᴀᴋ ᴋɴɪʜᴀ sᴋᴏɴᴄ̌ɪ́? ʙᴜᴅᴇ ᴛᴏ ʜᴀᴘᴘʏ ᴇɴᴅ ᴄ̌ɪ ɴᴇ? ᴛᴏ ᴠᴀ́ᴍ ɴᴇᴘʀᴏᴢʀᴀᴅɪ́ᴍ, ᴀᴛ̌ ᴛᴏ ᴍᴜ̊ᴢ̌ᴇᴛᴇ ᴢᴊɪsᴛɪᴛ sᴀᴍɪ, ᴋᴅʏᴢ̌ sɪ ᴛᴜʜʟᴇ ᴋɴɪʜᴜ ᴘʀ̌ᴇᴄ̌ᴛᴇᴛᴇ. ᴊᴇɴ ᴏᴘʀᴀᴠᴅᴜ ᴘᴏᴄ̌ɪ́ᴛᴇᴊᴛᴇ s ᴇʀᴏᴛɪᴋᴏᴜ ᴀ ᴇʀᴏᴛɪᴄᴋʏ́ᴍɪ sᴄᴇ́ɴᴀᴍɪ, ᴊᴇ ᴊɪᴄʜ ᴛᴜ ᴅᴏsᴛ, ᴀʟᴇ ᴍᴜsɪ́ᴍ ʀ̌ɪ́ᴄᴛ, ᴢ̌ᴇ ᴊᴇ ᴀᴜᴛᴏʀᴋᴀ ᴢᴠʟᴀ́ᴅʟᴀ ɴᴀᴘsᴀᴛ sᴋᴠᴇ̌ʟᴇ, ᴛᴀᴋ ᴀᴋᴏʀᴀ́ᴛ.
ɴᴀᴋᴏɴᴇᴄ ᴊsᴇᴍ sᴘᴏᴋᴏᴊᴇɴᴀ́, sᴛʏʟ ᴘsᴀɴɪ́ ɪ sᴛʀ̌ɪ́ᴅᴀ́ɴɪ́ ᴘᴏʜʟᴇᴅᴜ̊ ᴍɪ ᴠ ᴛᴇ́ʜʟᴇ ᴋɴɪᴢᴇ sᴇᴅʟᴏ, ᴠᴀᴅɪʟᴏ ᴍɪ ᴊᴇɴ ᴀᴅᴀᴍᴏᴠᴏ ᴄʜᴏᴠᴀ́ɴɪ́ ᴢᴇ ᴢᴀᴄ̌ᴀ́ᴛᴋᴜ ᴀ ᴢᴀ ᴍᴇ̌ ᴍᴀ́ ᴋɴɪʜᴀ 50 sʜᴀᴅᴇs ᴠɪʙᴇs. ᴄᴏᴢ̌ ɴᴇɴɪ́ šᴘᴀᴛɴᴇ̌, ᴊᴇɴ ᴛᴏ ɴᴇ̌ᴋᴏᴍᴜ ᴀsɪ ᴜᴢ̌ ᴘʀ̌ɪᴊᴅᴇ ᴏᴛʀ̌ᴇᴘᴀɴᴇ́. ᴊᴀ́ sɪ ᴜʀᴄ̌ɪᴛᴇ̌ ᴘʀ̌ᴇᴄ̌ᴛᴜ ᴅᴀʟšɪ́ ᴋɴɪʜᴜ ᴛᴇ́ᴛᴏ ᴀᴜᴛᴏʀᴋʏ.


Autorka si mě získala už svými knihami Malibu v plamenech a Daisy Jones, proto jsem si nemohla nechat ujít ani příběh Evelyn Hugo a tímto děkuju @knihydobrovsky za překvapení v podobě recenzního výtisku.
K téhle knize bych mohla napsat dlouhou recenzi, ale budu se snažit to zkrátit, protože o ní určitě ještě nejednou uslyšíte.
Trochu jsem se zpočátku bála toho množství manželů, protože sedm není zrovna málo. Ale Reid to pojala asi nejlépe jak mohla a já chápala proč si kterého z nich Evelyn vzala. Tehdejší doba nebyla příznivá pro lidi jako ona, musela udělat těžká rozhodnutí, jež častokrát někomu ublížila. Kam až byste kvůli slávě a penězům zašli vy?
Osobně se mi nejvíc líbil Harry Cameron, chováním mi k srdci přirostl asi nejvíc. Co se týče Evelyn, opět jsem měla chuť ji hledat na internetu. Asi bych i upozornila, že se tu vyskytuje LGBT téma a tak by s tím někteří možná mohli mít problém.
Jednoduše řečeno, dostala jsem realistický příběh, plný úspěchu i pádů, osobních problémů… a zda si k Evelyn najdete cestu, to je na vás, až si přečtete její životní příběh.
Ovšem ten konec? Já to tedy nečekala. I když napadnout mě to mohlo. Ale alespoň mi tím hezky zapadl poslední dílek puzzle do skládačky. Určitě se k této knize někdy vrátím i v originálu, který jsem si taky pořídila.
