Marcela1968 komentáře u knih
Velice zajímavý a smysluplný nápad! Knížka potěší a často při čtení dopisů pro Ježíška i pobaví. Dík oběma autorkám, že vydáním této knížky daly literatuře zase další rozměr. Po přečtení mě to přivedlo k zamyšlení, že by nebylo vůbec špatné také po letech zase Ježíškovi napsat. Poprosit a hlavně poděkovat:-)
Hana Mornštajnová opět potvrdila svůj naprosto skvělý vypravěčský talent na opravdu silném příběhu. Knížku jsem přečetla jedním dechem a opravdu ji vřele doporučuji!
Čekala jsem od této knihy hodně, Marek Eben má u mě vysoký standard, a dostala jsem ještě víc! Inteligentní, milý humor, který mě několikrát dohnal až k slzám smíchu. Nevím, kdy naposled jsem se u knížky tak pobavila.
Mně knížka pohltila od první stránky a nepustila mě, dokud jsem ji nedočetla. Podle mě skutečně poutavě a neotřele napsaný příběh. Super nečekané zvraty, napětí... dobře se čte. Můžu jen doporučit.
Knihu jsem začala číst ráno a v 15.30 jsem ji dočetla. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Neuvěřitelný příběh neuvěřitelně silné ženy. Její životní filozofie, ke které se dopracovala i díky své nemoci, má co říct i zdravým lidem. Díky za tuto knihu, Deniso!
Po knížce jsem sáhla, protože mám ráda témata se skutečnými lidskými osudy. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale chvílemi mi přišla zbytečně rozvleklá a že se stále opakuje popis stejných situací dokola. Necelých čtyři sta stran mě přijde zbytečných, možná kdyby byl příběh napsaný na dvě stě stran, získal by víc na dynamičnosti. Ale je dobře, že se autorka o svůj příběh podělila a dala naději na vyléčení lidem, kteří bulimií trpí.
Skvělá knížka! Jako babička tří vnoučků můžu objektivně říct, že je opravdu ze života. A kdybych babičkou dosud nebyla, po přečtení této knížky bych jí chtěla co nejdříve být:-)
Skvělá kniha!!! Čtivě napsaná, zajímavá a tím, že je to autobiografie, tudíž autentické pocity a prožívání, získává kniha jen na hodnotě. Vřele doporučuji!
Musím se přiznat, že jsem se na knihu velice těšila, ale byla jsem tak trošku zklamaná. Některé kapitoly jsou psané spíše pro odborníky, nerozuměla jsem jim, tak jsem je začala přeskakovat. Části knihy, ve kterých psala autorka o sobě a o svém životě byly naopak psané čtivě, takže alespoň na nich jsem se "pohojila":-)) Jsem ráda, že jsem se tou knihou prokousala, protože jen velice nerada některou po rozečtení odkládám. Věřím, že pro lidi, kteří se ve vědě orientují, kniha může být čtivá, ale pro mě to nebyl můj šálek kávy.
Čekala jsem příjemnou oddechovku, ale byla jsem docela zklamaná. Možná by těm kratinkým ,povídkám' prospělo trochu víc rozvedeného děje. Tak byly celkem o ničem. S každým novým příběhem jsem doufala, že teď to bude lepší. Nebylo. U této knížky jsem se nudila a dočetla jsem ji spíš jen z neochoty odkládat rozečtené knihy. Ale tisíc lidí, tisíc chutí. Někomu třeba tato knížka sedne.
Skvělá kniha, přečtená za jeden den. Závažné téma psychicky i fyzicky týraných dětí je Michaelou Fišarovou zpracované tak, že od knihy neodradí ani takové citlivky, jako jsem já:-) Na příběhu je krásně popsaný vztah pečujícího staršího sourozence o mladšího, vliv násilnického přítele na matku a hlavně to, jak je v takových případech důležitá odborná pomoc.
Zajímavě udělaná kniha, graficky přitažlivá, ale naprosto souhlasím s názory bibi.r a broskve28 - ne vždy se dobře čte (tmavá písmena na tmavém podkladu, přesah textu na další stranu). A pro děti podle mě docela těžká na chápání významu slova "smrt". Asi je dobré tuto knihu číst s dětmi a vysvětlovat. Ale jinak - u mě dobrý:-)
Knížka mi dějem v mnohém připomínala Malého prince. Líbila se mi. Text stojí za zamyšlení a doporučila bych ji klidně i dospělákům.