Marcik7 komentáře u knih
Co na to říct? Všechno už tu bylo- napínavé, kruté, dojemné, láskyplné a velmi čtivé. Večer jsem číst nedokázala, nemohla bych usnout a i přes den jsem si dávala pauzy. Kim je tak obdivuhodná, že to snad ani není žena a zajímalo by mě to její tajemství. Pokud už někde bylo zmíněno tak mi to uniklo. Nelze jinak než dát plný počet!
Příběh Imogen, která našla odvahu odejít z manželství s manipulátorem a vytvořit si nový život s novými lidmi kolem sebe. Proč jí trvalo tak dlouho uvědomit si s kým to vlastně žije a co s ní provádí, jak ji mění k obrazu svému, to je zde popsáno velmi jasně.
Další případy majetkářů Mácha a Studničky, tentokrát jim zkomplikovali život vězni propuštění na Havlovu amnestii. Jinak nic napínavého v tom nehledejte, je to rutina a také ukázka spolupráce mezi kolegy z různých krajů. Případy se jim “narodí “, vochlafond se plní díky pátračce Čtverákové a voní to po čerstvé sekané či česnečce a utopencích.
Další příběh mé oblíbené komiksové hrdinky Hildy a jejího kamaráda Větvíka, tentokrát s velkým bílým hadem, strážcem pokladu.
(SPOILER) Vždy mě znovu překvapilo, když se v textu zmínil věk hlavních postav této knihy-byli to čtyřicátníci. Oba pracovně veľmi vytížení, on s menším traumatem z dětství si ani neuvědomoval svou osamělost a ona, skrývající před ním velké tajemství. Pro oba to byla láska osudová a bohužel velmi krátká. Nebudu prozrazovat pozadí a konec příběhu, který tentokrát moc happy nebyl.
Tyto skutečné případy se odehrávají na pozadí historických událostí, kdy život nebyl pro mnoho lidí jednoduchý, ale motivy těchto vražd byly podobné těm dnešním. Takže touha po penězích, žárlivost. Některé se však týkaly i úmrtí dětí, a to se mi nečetlo vůbec dobře. Navíc jsou zde citovány protokoly s detailními popisy těchto činů, takže jako běžnou detektivku to brát nelze.
Dobré to bylo, i když agentů jak máku a hlídací sousedka jako z pohádky, trošičku jsem se místy ztrácela ve jménech, ale jinak dobrý.
Kniha pro chvíle kdy potřebujeme něco nenáročného a docela příjemného ke čtení třeba na dobrou noc.
Já mám příběhy Čtyřlístku moc ráda už dlouho, jsou to jedny z mála knih, které si kupuji.
Chvilku déle mi trvalo se začíst, ale jako vždy hodně pomáhají kratičké kapitoly, které rychle posouvají děj kupředu. Konec napínavý a vyřešení pro mě velmi překvapivé.
Typická Clark- celým příběhem se vinou nitky jednotlivých postav, aby se na konci spletly do jednoho provazu, na kterém oběsí pachatele. Četlo se to dobře a rychle.
Ač se nejedná o těžké zločiny, majetkáři Mach a Studnička projevují velkou osobní i místní znalost skoro podobně jako jejich předváleční kolegové a mě to bavilo.
I přes několik nenápadných poznámek k dění v Sudetech a o bláznivém uřvaném chlapovi s malým knírkem pod nosem, což napovídalo smutné události, byla tato kniha pohlazením na duši. Četníci měli výbornou “místní znalost a předem odhadli kdo má ten který přečin na svědomí. To byl ještě svět normální …
Kniha o tom, jak je důležité být sám sebou, nenechávat problémy “vyhnít ale řešit je a hlavně užívat života dokud můžeme.
Dobrodružství poněkud potrhlé Ruby, která při hledání své sestry v Indii najde lásku, na kterou předtím už přestala věřit. Četlo se to velmi dobře, bylo to i vtipné a zajímavý byl popis života v Indii v místech, kam turisté běžně nechodí.
Autor má velmi rád Krušné hory a umí o nich moc hezky psát. Podle titulu bych čekala nějaký válečný román o letcích a to bych se hodně pletla. Jde o příběh muže, který dostal od přírody velký talent a vlastně šťastnou povahu, ale díky své lásce k alkoholu a veselé společnosti skončil na samém dně. Podařilo se mu až zázračně vše překonat a najít vyrovnanost a životní lásku.
Tento kraj mě okouzlil a ač ho neznám nijak zvlášť osobně a chtěla bych víc, tahle kniha mi v tom určitě hodně pomohla. Je vidět, že autor ji zná a má ji moc rád.
Opravdu by nemělo smysl postavit proti Robertu Hunterovi jiného soupeře než vysoce inteligentního, technicky vyspělého a hodně, opravdu hodně psychicky narušeného jedince. Bylo to opět velmi napínavé a drsné až se člověku tají dech a raději jsem to pak už nečetla před spaním. Takže doporučuji !
Je těžké si představit člověka, kterého může zabít dotyk pokožky na pokožku, nemožnost jakéhokoliv fyzického kontaktu. Jubilee má tímto strašně zkomplikovaný život od dětství, kdy byla vyloučena z kolektivu ostatních dětí, až po dospělost, kdy toužila po doteku milovaného muže. Příběh je plný dalších postav s různými jinými problémy, ale je velmi milý, místy vtipný a také samozřejmě dojemný.
…láska je chaos. Nepřichází k nám v dokonalé krabičce, zabalená a s mašlí. Je to spíš jako dar od dítěte, načmáraná pastelkami a pomačkaná. Nedokonalá. Ale stejně je to vždycky dar.
Přišlo mi to takové chaotické a nepřehledné, nečetlo se mi to dobře. Asi nejvíc se mi líbily ty veršíky.