marieke komentáře u knih

O Rudých Khmerech jsem samozřejmě slyšela v televizi nebo četla nějaké články, ale přímo kniha zabývající se touto krvavou totalitou v 70. letech v Kambodži se mi ještě do ruky nedostala, takže hlubší vhled jsem získala až s ní. Příběh je částečně autobiografický, hlavní hrdinka, tehdy malé dítě, pochází z kambodžské královské rodiny a intelektuální elity (oba rodiče byli vzdělaní, ovládali několik jazyků a otec dokonce psal básně) a ze dne na den jsou vystěhováni ze svého sídla jen s pár nezbytnými věcmi na náklaďáku na venkov, aby pomáhali rolníkům na poli. I přes otrockou práci, hlad, nemoci a každodenní popravy (režim Rudých Khmerů byl tak šílený, že třeba i nošení brýlí mohlo být trestáno smrtí jako symbol toho, že se člověk řadí k intelektuálům) se rodiče malé Raami snaží překlenout těžkou dobu tím, že jí nadále vyprávějí staré kambodžské mýty a příběhy, jejichž poetika je ostře konfrontována s každodenní mizérií, nakonec je ale i jejich rodina včetně strýce, tet, bratranců a staré babičky-královny brutálně roztržena....

4 13.06.2021

Perfektní kniha, která se čte jedním dechem, ačkoli většinou četby jste naštvaní, tedy já jsem byla. Na ty dvě holky, které takhle ublížily rodině a pohrdly vším, co jim země, kde vyrostly, nabídla (chápu, že řada imigrantů se cítí vykořeněných, ale jsou-li při smyslech tak kvůli tomu snad nepůjdou válčit za ISIS, zvlášť když jejich rodiče už před nějakou válkou utekli), na naivní rodiče, kteří to nechali zajít tak daleko, na samozvané rádoby "duchovní", kteří mladým lidem vymývají mozky a v neposlední řadě na samotné Nory, kde tolerance v některých případech už hraničí s hloupostí (evidentně se jim tohle podhoubí nedaří potlačovat, štědré sociální dávky lidem, kteří se ani nesnaží naučit norsky, předávání maturitního vysvědčení v kostele se zakrytými křesťanskými symboly, aby to neurazilo muslimské studenty...nad tím už člověk, přestože jinak proti pomoci válečným uprchlíkům nic nemá, může akorát kroutit hlavou). Jako nejsympatičtější mi ze všech postav přišel bratr Ismael. Každopádně všechny Absyntovky, které jsem zatím četla, byly úžasné a těším se, až se mi do ruky dostane nějaká další, teď to vidím na Ku-klux-klan (Tady bydlí láska), který si už chci nějakou dobu přečíst, popř. od téže autorky Knihkupec v Kábulu.

4 13.10.2020

Moje první "Caplinka" . Jako letní oddechovka dobré, ale na mě až moc romantika, i když popis života smetánky na jachtě mě bavil takže hodnotím jako průměr.

3 27.09.2024

Další krásná kniha autorky. O australských nevěstách, které se většinou po krátké známosti provdaly za britské vojáky, kteří zde během 2. světové války sloužili a po jejím konci za nimi odcestovaly po moři do Británie, jsem nic nevěděla, velmi zajímavé téma a celou dobu jsem měla pocit jako bych na bývalé válečné lodi byla s nimi. Jako vždy i pěkně vykreslené charaktery všech hlavních hrdinek, která jsou každá úplně jiná, ale cesta je spolu vlastně osudově spojí.

3 30.06.2024

Miluji absyntovky a doporučuji taky všechny výborné knihy od této norské reportérky, která po pádu 1. vlády Tálibánu (po 11.září 2001) žila jeden čas v rodině afghánského knihkupce.
Sultán Chán je majitelem knihkupectví a patří tak k vzdělanější a bohatší vrstvě obyvatel. Rád se i považuje za pokrokáře, ale doma vládne pevnou rukou a obě jeho manželky i všechny děti včetně těch už dospělých ho musí poslouchat.
I menší děti musí tvrdě pracovat a nejhůř jsou na tom dívky. Ačkoli v té době mohly do práce a školy nebylo to samozřejmostí a většinou zůstávaly doma a o celém jejich životě rozhodovala rodina včetně výběru manžela. Sejít se s chlapcem před svatbou nebo si jen vyměňovat dopisy mohlo skončit smrtí.
Depresivní čtení o absurdní zemi, kde si celou dobu říkáte jen wtf. Teď je to samozřejmě zas mnohem horší, když se Tálibán vrátil (Chánovi a jeho rodině se údajně podařilo utéct a žijí pod jinou identitou v Británii).

3 20.03.2023

Hodně silné téma. Nejen části odehrávající se v koncentračních táborech, ale i po osvobození ve Švédsku. Dnes jej považujeme za tolerantní multikulturní zemi, ale tehdy to i tam měli Romové těžké a proto se Miriam bála celý život přiznat pravdu. Určitě by knih pojednávajících i o pogromu Romů za 2. světové války mělo existovat víc, přijde mi škoda, že to není zdaleka tak zmapováno jako holocaust takže si cením, že se autorka rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu.

3 26.11.2022

Asi nebyl nejlepší nápad číst to v těhotenství :) ale jinak zdařilý silný příběh, autorka měla evidentně nastudovanou psychologii amerických školních vrahů a ačkoli se jedná o fikci tak zmiňuje i známé skutečné případy. Snad bych jen osekala úvahy hlavní hrdinky, místy jsem je už přeskakovala a její manžel byl bohužel úplný blb. Plus za konec, který se sice dal čekat, ale stejně byl hodně mrazivý. Film jsem neviděla takže nemůžu srovnat.

3 04.11.2021

Pěkný příběh o osudech jedné ženy a její rodiny v kulisách dramatických proměn 20. století v Československu. Těmhle událostem "na pozadí" se dost věnuje i Mornštajnová, tohle bylo takové poetičtější, víc román pro ženy a ne tak vtipné, prostě zase jiný styl. Ze začátku to teda vypadalo, že hlavní hrdinka bude akorát rodit jedno dítě za druhým, zatímco venku se střídají roční období, pak se příběh rozjel více, ale stejně jsem čekala, že se ještě něco stane, i když vlastně nevím co :-) Ale celkově se to četlo velmi dobře.

3 01.01.2020

Vše, co potřebujete vědět o Titanicu, najdete v této knize. Je to literatura faktu, ale čte se jedním dechem jako román. Osobně mě bavil i začátek o úplných začátcích paroplavby a samotné stavbě lodi, o následujícím podrobném popisu plavby od prvního krásného slunečného dne po samotný hořký a ledový konec nemluvě.

3 30.12.2019

Rozhodla jsem se dát autorce poslední šanci, protože první dvě knížky, které jsem od ní četla (Poslední dopis od tvé lásky a Stříbrná zátoka) mě moc nenadchly, zejména druhá jmenovaná byla teda hodně přehnaná a přeslazená červená knihovna. Dívka... je rozhodně o pár tříd lepší, především linie odehrávající se za 1. světové války ve Francii je krásný smutný příběh, ale i "soudní drama" ze současného Londýna se četlo velmi dobře. Šanci tedy Moyes ještě dám :-)

3 17.04.2017

Hudba Britney nepatří úplně do mého žánru, ale jsem ještě generace, která o ní četla hned od začátku její kariéry v Bravíčku a sledovala její klipy na MTV takže biografii jsem si přečetla opravdu se zvědavostí a dala bych tomu podtitul Popová princezna ve zlaté kleci. Tu bezmoc z omezení styku s malými dětmi si neumím ani představit a papínkovi přeji, ať mu karma vše vrátí. I kdyby si Britney za něco mohla i sama tak 13 let žít takový život je opravdu šílené a ačkoli teď třeba dává zvláštní videa na IG, mohlo to dopadnout mnohem hůř.
Žena ve mně není žádná vysoká literatura, což jsem ani neočekávala, ale určitě doporučuji i těm, kteří stejně jako já úplně skalní fanoušci nejsou, ale mají rádi příběhy slavných.

2 25.07.2024

Škoda, že jsem si knihu nepřečetla hned v roce 2019, kdy vyšla, protože zrovna tato data rychle ztrácí na aktuálnosti (což samozřejmě není chyba autora) a po covidu a následné válce, drahých energií a inflaci se toho určitě zase dost změnilo. Jinak hodně zajímavé čtení, jen škoda, že by si to mělo přečíst dost lidí, kteří si to ale nepřečtou.

2 16.03.2024

Sice je teprve únor, ale už teď řadím mezi nejhezčí knížky, které jsem letos přečetla. Obě dějové linie jak s tučňáky na Arktidě tak těžký osud hlavní hrdinky za druhé světové války v Británii (díky tomu i čtenář zjistí, proč navenek působí stará paní nejprve tak chladně) mě chytly za srdce. Opravdu moc pěkný příběh s laskavým humorem i hlubokým smutkem.

2 27.02.2024

(SPOILER) Četlo se to dobře, ale Malinka i Alice mě štvaly. Malinka svou nezodpovědností, ale Alici bych vyškrábala oči kdyby si takhle brousila zuby na moje dítě. Obě mají sice ke svému chování důvody a nemají to v životě lehké, ale sympatie mi tím nezískaly. Nejvíc mi bylo líto Iny. Určitě si někdy přečtu Běsu, kde se doufám dozvím víc o pravé matce Malinky. Plus také za povedenou grafiku knihy.

2 17.04.2023

Babička má v knihovně většinu příběhů z 87.revíru takže je mám přečtené i já a pokud bude čas, ráda se k nim zase někdy vrátím. Ale starší (autor je psal přes 50 let!) byly rozhodně lepší. Vhled do hudební scény byl sice zajímavý, ale jinak mě zápletka moc nezaujala a Carella se objevil na scéně až někdy v půlce knihy. Je sice fajn, že autor se snažil jít s dobou, což se v knize odráží, ale na jeho už klasiku to prostě nemělo.

2 22.04.2022

Opravdu originální námět na knihu. Tak trochu kuchařka, ale hlavně o politice a vzpomínkách kuchařů na známé diktátory, kterým vařili takže to nejsou ani klasické životopisy. Líbí se mi, že autor ani v nejmenším neodsuzuje zpovídané osoby, naopak mnozí neměli na výběr než práci vzít a musím říct, že ani jeden z kuchařů a kuchařek mi nebyl nesympatický, jsou to prostě obyčejní lidé, kteří se řízením osudu dostali velmi k blízko k těmto nechvalně slavným vůdcům a popisují je i z pohledu, který jsme dosud z novin a televize vůbec neznali.

2 20.01.2022

Od této autorky jsem přečetla už několik knih a ze začátku jsem si říkala, že už to začíná být na jedno brdo s těmi praštěnými matkami. Ale nakonec se příběh rozjel a poslední stránky jsem úplně hltala, finále nezklamalo ;-) Nejvíce se mi líbil příběh Celeste, protože byl nejsilnější a nejvíce sympatická mi byla Madeline. Určitě se někdy podívám i na seriál.

2 24.01.2020

Dala bych plný počet nebýt toho konce, který jsem absolutně nepobrala. Jinak Julie teda pěkné psycho, Agnes mi bylo líto a není divu, že se na protest spustila, taková žena by nedokázala vychovat ani vlastní bílé dítě.

2 01.01.2020

Hodně lidí knize "vyčítá" strohost, mně naopak tato strohost sedla. Ráda čtu 500stránkové romány, ale toto nebyla špatná změna. Naopak, nemluvnost, odcizení, anonymní postavy, opuštěná místa, neustálá krutá zima, to všechno dokreslovalo atmosféru, místy až hororovou (hlavně cesta vlakem do továrny). Podle mě hodně silný a působivý příběh.

2 19.08.2018

Nebylo to špatné, hlavně kvůli mým oblíbeným 60. létům, ale trošku to působilo spíš jako cestopis Británie, zas nějak strhující to nebylo. Každopádně naléhavé poučení, že nejhorší v životě je litovat věcí, které člověk mohl nebo měl udělat a neudělal...nějak se s těmi knížkami o seniorech v poslední době roztrhl pytel, ale je to zas něco jiného a ráda si je přečtu.

2 08.06.2017