maris123
komentáře u knih
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Babička, dcera a vnuk a střet jejich světů, představ o životě a přání. Skvěle vystihnuté charaktery, výborně napsané.
Každý se tu může najít, každý byl přinejmenším dítětem a měl rodiče. Obecně vzato, dospívání dětí se věnuje tolik pozornosti, ale velmi málo tomu období, kdy rodiče zestárnou (a nemusí ani začít dětinštět) a musí se naučit přijmout pomoc, přijmout fakt, že dospělé děti už nelze vychovávat, smířit se s tím, že lepší už to nebude, zatímco dospělé děti se musí naučit, jak se postarat o své rodiče a nezbavit je přitom důstojnosti.
A neřešit, zda " věci mají sloužit nám, ne my jim" nebo " člověk se o věci musí starat, protože jenom když má člověk v pořádku maličkosti, může mít v pořádku celý život". Protože pravda je krásná věc, ale v mezilidských vztazích velmi subjektivní.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Kniha se mi líbila víc než Hana. Důvody jsou už rozebrané v předchozích komentářích. Pro mě osobně hraje velkou roli to, že s "pachateli dobra" z minulého režimu mám osobní zkušenost. Věřím, že to s lidstvem mysleli dobře, ale zapomněli na člověka.
O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
Je listopad a já jsem se odstěhovala na Korfu. Aspoň v duchu... Škoda, že je knížka tak krátká.
Nezvratné alibi
Peter May
Konec dobrý, všechno dobré. Závěrečný díl série odhaluje kriminalistická i rodinná tajemství naznačená v předchozích dílech překvapivým způsobem. Některá rozuzlení jsem odhadla, některá ne, ale rozhodně jsme se nenudila.
Pokud čtete Akta Enzo napřeskáčku, nechte si tento díl opravdu až na konec :-)
Blues: Blues pro bláznivou holku
Václav Hrabě
Nádhera. Škoda že autorovi nebylo dopřáno napsat víc.
Nadace
Isaac Asimov
Kultovní dílo sci-fi. Z jednoho úhlu pohledu beznadějně zastaralé. Zejména technické vynálezy jsou poplatné své době, ale i představa o možnostech psychologie.
Na druhé straně důsledky lidského konání, jeho motivy, otázky víry a nevíry, síly a moci - to vše se v historii stále opakuje a nadále opakovat bude...
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Moje první detektivka od Klevisové. Psychothriller spíš než klasická detektivka, napětí buduje pomalu, obejde se bez popisů brutálního násilí a přitom celkový dojem je velmi dobrý.
Řbitov zviřátek
Stephen King
Zpočátku idylický popis rodinného života mě vtáhl do děje. A pak téma smrti a smrtelnosti podané způsobem děsivějším než jsem čekala. Asi už nikdy nepůjdu potmě lesem, aniž bych si vzpomněla na potápky dole u Prospektu...
Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Posloucháno jako audiokniha na ČRo2. Autorka skvěle vystihla kouzlo blat, strašidelných, nebezpečných a přesto krásných, a v protikladu k nim líčí jednotlivé postavy - přímočaře hrubé a zlé i ty, které svoji podstatu umně skrývají.
Mluvící balík
Gerald Durrell
Krásný pohádkový dobrodružný příběh pro děti, do kterého jen nenápadně prosakuje autorova láska ke všemu zvířectvu. Užila jsem si ho i jako dospělá.
Leonardo da Vinci
Walter Isaacson
Úžasný vhled do Leonardovy doby, života a díla založený na jeho denících. Audiokniha nebyla tou nejvhodnější formou, když došlo na popisy obrazů a kreseb, musela jsem si všechno vygooglit. Leonardo nám zůstává vzdálený přes pět století, ale jeho zvídavost, zaujetí pro detail, láska k lidem i zvířatům, fascinace přírodními zákony je inspirující dodnes. Mnozí se tedy poznají spíš v jeho schopnosti prokrastinace...
Paní jezera
Andrzej Sapkowski
Po fázi velkého očekávání přišla fáze zklamání. Sapkowski v posledním díle nepřekročil úroveň předchozích dílů a zejména úroveň svých povídek. Ságu rozběhl ve svém (a mém oblíbeném) povídkářském stylu, ale závěr se mu jaksi rozplizl pod rukama.
Bod dávám za popis válčení, dál už jsem si jen říkala, že to je snad nějaká jiná dimenze, nějaký sen, ale ono ne. Takové rozuzlení bych čekala někde v červené knihovně. Dva body za odkaz na Artušovskou legendu., ale víc ani ťuk.
A ještě, aniž bych chtěla vyvolávat hejty a fajty: Někdo tady v komentářích vyzdvihl tuto ságu nad Tolkienova Pána Prstenů - tak to ani náhodou.
Pí a jeho život
Yann Martel
Čemu chceme věřit? Každý příběh je jen odraz toho, co se skutečně stalo. Deset účastníků jedné události bude vyprávět deset různých příběhů. Důležité je, co si z nich odnášíme v sobě dál. Ať už je to příběh chlapce a tygra nebo příběhy jednotlivých náboženství, jejich vyprávění a sdílení odlišuje člověka od zvířat.
Karanténa
Peter May
Průměrná detektivka, ve srovnání s jinými autorovými knihami je ke konci zápletka místy přitažená za vlasy. Nebýt aktuálního lockdownu, zůstala by buď v zapomnění nebo by ji autor doladil na svou obvyklou úroveň
Počátek
Dan Brown
Jiné postavy, jiná místa, ale v podstatě stále stejný příběh. A naštěstí stále stejný hlavní hrdina - bohužel tentokrát vice v roli akčního hrdiny než odborníka na symboly.
Bod za moje milované Španělsko, Barcelonu, Gaudího - jako cestopis to je dobré. A za Winstona.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
S každým dalším dílem se mi tato série líbí víc a víc. Šéfinspektorka Erika mi v posledních dvou dílech připomíná jednu skutečnou známou, je vykreslená velmi realisticky :-)
Ďáblova slza
Jeffery Deaver
(SPOILER) Pro mě jedna z nejlepších detektivek autora. K závěru se čtenář propracuje přes několik vrstev odhalení a o překvapení není nouze.
Spoiler:
Pokud beru detektivku jako pohádku pro dospělé, tak neznám lepší pohádku, než usnout v zdevastovaném bytě a probudit se do uklizeného a čistého :-)
Souostroví Gulag - 1. díl
Alexandr Isajevič Solženicyn
První díl popisuje historii gulagů na příběhu autorova zatčení, věznění, soudu a cesty do pracovního tábora. Fakta, odkazy, dokumenty a také náhled do myšlení ruských marxistů a komunistů. Paměť je jediné, co vězňům zbývá, ale paměť též klame, milosrdně klame. Příšerné moskevské vězení Butyrka se po dvou letech v lágru zdá autorovi jako přijatelné místo, kde mu neomrzají nohy, dostane pravidelně najíst a může si dle libosti povídat se spoluvězni.
Počet obyvatel Sovětského svazu před a po 2. světové válce byl zhruba 100 milionů, gulagy prošlo dle odhadů 15 - 18 milionů, z nich asi 1,5 milionu tam zemřelo. Tolik statistika. Co taková decimace bez následné hluboké sebereflexe udělá s duší národa, vidíme dnes v plné nahotě.
Bohužel mám pocit, že ani autor do konce svého života nepochopil, že nedílnou součástí "západního vulgárního kapitalismu" je humanismus, a co to pro západní civilizaci znamená. Viz citace Solženicynova slavného projevu při přebírání čestného doktorátu na Harvardově univerzitě v roce 1978: "Jakákoliv starodávná a hluboce zakořeněná autonomní kultura, zvláště pokud se šíří na rozlehlé části zemského povrchu, představuje samostatný svět plný záhad a překvapení pro západní myšlení. Rusko do této kategorie náleží už 1 000 let."