marketabo komentáře u knih
Příběh, který vás chytne za srdce. Jedinečná kniha, žádnou podobnou jsem neměla ještě v ruce. Myslím, že na Stellu a Dana budu myslet ještě dlouho.
Hluboce smekám. Kniha byla perfektní, skvěle vybrané hlavní postavy - líbilo se mi zahrnutí Millie trpící mentální poruchou, která děj obohatila víc, než by kdo mohl u tohoto člověka čekat. Jackova postava byla propracovaná do posledního detailu - a to tak moc, že jsem si nedovolila odhadnout, jak to celé vlastně dopadne. Poslední stránky jsem dočetla jedním dechem a především s velikým očekáváním, jaká bude ta zcela poslední. Nemohu jinak než doporučit.
Vyloženě pohodové čtení, které rychle utíká. Jsou to příběhy ze života, kde si můžeme připomenout, že každého někdy něco trápí, i když má navenek skvělý život. I přesto, že má kniha přes 400 stránek, utekla mi velmi rychle a ráda si od Hartla přečtu něco dalšího.
Stella byla naprosto perfektní a pro mě velmi zajimavá postava počínaje její prací a konče zálibou ve čtení deníků. Neobvyklé a zajímavé. Knihy od Vi mám moc ráda a oceňuji, že už ma také přijatelnější přebaly knih (ano, nemá se soudit dle obalu, já vím) než u starších děl. Pokud někdo raději víc romantiky a toho "sladkého", tak tohle je to pravé.
Iona Grey prostě umí chytit čtenáře za srdce, a to se v dnešní době podaří málokterému autorovi. Poválečná doba a život vyšší třídy se promítá s dobou pozdější. Strašně se mi líbily dopisy, které Selina psala Alici a postupné naťukávání čtenáře, aby začal tušit, že je něco špatně. Konec je dojemný, nebrečela jsem, ale věřím a chápu, že někdo ty slzy neudrží.
Sérií Katova dcera nasadil autor laťku hodně vysoko. Za mě osobně ji touto knihou nepřekonal, ale to ji nikterak neubírá na její čtivosti. Zhruba od poloviny jsem se nemohla odtrhnout a taktéž stojí za zmínku autorův doslov na konci knihy, kde jsou zajímavosti pro čtenáře ve smyslu, že fikce nevznikala "náhodou", ale na základě upravené pravdy a některé postavy reálně ve Vídni působily.
Autorova slabost pro katy, hrobníky a lidi tzv.na okraji společnosti (jak sám přiznává) je téměř nakažlivá.
Na nějakou knihu od Patrika Hartla jsem se chystala už delší dobu, nicméně jsem tápala, kterou vybrat. Díky tomu, že bylo aktuálně v kinech filmové zpracování tohoto díla a dostávalo se mu velmi kladných ohlasů, byl výběr ulehčen. Přečteno jsem měla prakticky za dva večery. Styl P.H. je čtivý a humorný, líbí se mi. Nesmála jsem se sice nahlas, ale spousta scének mě opravdu pobavila a bylo to fajn oddechové čtení.
B.A.Paris si mě získala svou první knihou a nezklamala druhou. Jsem nadšená, zbožňuji její styl psaní, to napětí a vyústění děje. Já jsem neměla ani tušení, až jsem skoro byla naštvaná, že nemám žádné podezření, na nikoho, a pořád jsem čekala, kdo se ještě objeví na scéně. A posledních cca 100 stránek? Doslova jedním dechem! Doporučuji.
Přiznám se, že mě nejprve zaujal především obal knihy. Očekávala jsem odpočinkovou četbu a to jsem také dostala. Líbí se mi autorčin humor i jak příběh plyne. Sofii i Westona jsem si oblíbila hned od začátku a oceňuji, že byli oba na stejné vlně (mám na mysli, že pracovně byli opravdu "rivalové", nejednalo se o klasický vztah šéf a podřízená apod.).
Díky krátkým kapitolám mě to nutilo pořád pokračovat, nemohla jsem se odtrhnout. Neměla jsem velka očekávání, protože víme, jak to poslední dobou bývá s knihami mivajici zlatou nalepku, ale byla jsem mile prekvapena a knihu jsem precetla za den.
Za mě je to naprosto perfektní literární počin, i když jak to tu tak čtu, tak možná budu jediná nebo jedna z mála. První díl této série jasně rozhodl o tom, že další díly nevynechám, aby mi neuniklo nic dalšího z Kuislovic dobrodružství. Je to čtivé děj má spád, já osobně jsem byla napnutá až do konce.
Je to pohádka, kde ten happy end přijde až opravdu na úplném konci, ale já jsem si čtení opravdu užila.
Věřím, že se najdou lidé, kterým kniha může i pomoci. Osobně teď budu na Přátelé koukat trochu jinak. Vlastně asi jen na Chandlera, tak nějak jsem měla za to, že jeho závislosti započaly v momentě velké slávy, ale jak vidno, tak to byla mylná myšlenka. Knihu jsem četla v březnu 2023, tedy v době, kdy herec ještě žil. Držela jsem mu palce a přála jen to nejlepší - zdraví a aby si užil s úsměvem ten život, co ho ještě čeká. Bohužel toto přání nevyšlo, a o to víc jsem ráda, že jsem knihu nenechala na později.
Na závěr bych jen dodala, že se často opakuje v různých hodnoceních poznatek, že překlad není úplně povedený. Musím dát bohužel za pravdu, že některé věty jsou takové krkolomné, nehezké. I tak bych ale knihu doporučila.
(SPOILER) Podle anotace mě knihy této autorky moc nezaujaly. Jenže pak jsem Fámu dostala darem a rozhodla se jí dát šanci. Nakonec jsem ji přečetla za jeden den, jak jsem se nemohla odtrhnout a bavilo mě to. A to samé je s touto knihou. Krátké kapitoly mě nutily neustále pokračovat kupředu, už jen proto, abych si ověřila své podezření, že to s Helen nebude tak jednoduché a milé, jak to na první pohled vypadá.
Vi umí skvěle jednu věc a vždy to u ní opakuji - vždy se nějakým způsobem v tom odlehčeném erotickém románu dotkne nějakého více či méně vážného tématu. Už mě přiměla vyhledat si informace o různých nemocech, ale v této knize zvolila zcela jiný level. Doporučuji.
Příjemná nenáročná oddychovka. Navíc za mě má Keeland ve svých knihách přidanou hodnotu, že zmiňuje témata jako je v tomto případě roztroušená skleroza, kdy se člověk za prvé zamyslí a za druhé si třeba i vyhleda informace.
(SPOILER) Zmiňovat v oddechové četbě problémy střídavé péče, rozvodu a otcovství je pravděpodobně trochu risk, ale Vi už několikrát dokázala, že se toho nebojí a více či méně závažná témata vždy alespoň nakousne. Za to má u mě velké plus a opět mohu jedině doporučit. Emerie mi chvílemi lezla na nervy, obzvlášť kvůli svým nevyjasněným citům vůči Baldwinovi. Ale Drew to ve velkém zachraňoval, občas jsem se i zasmála nahlas.
Na začátku knihy mi připadal Aleš jako kolosální pako. Na konci knihy už jen jako pako. Příběh se četl moc hezky a dobře i přes svou obsáhlost ale přiznám se, že s hlavní postavou jsem příliš nesympatizovala.
Byla jsem dost skeptická ke knížce jako takové, ale pak jsem slyšela pana Vojtka mluvit v Show Jana Krause a v dalším videu a řekla jsem si - jo, stojí mi to za to, tenhle chlap se prostě dá poslouchat, takže by se měl dát i číst. A dal. Ta knížka je prostě skvělá, otevírá oči (někdy ne moc příjemně, co si budeme povídat). Je psaná tak, aby nenudila, doplněna příklady z reálného světa, doporučuji všema deseti.
Tak to byla jízda! Přiznám se, že mě kniha sice nechytla hned od začátku, ale zhruba od půlky jsem se nemohla odtrhnout. Obvykle se najde oběť a hledá se vrah nebo jeho motivy, nicméně tady máme vyprávění přímo od "zdroje". Ráda bych knihu viděla zfilmovanou.