markyticka komentáře u knih
Knihu mi doporučil kamarád, který má rád fantasy jako já. Na začátku mi kniha přišla jen pro děti, ale nenechala jsem se odradit a postupně jsem byla vtažena do příběhu. Těším se na pokračování :)
Dočteno, zamáčknuta slza... (ne)Jen pro ten dnešní den... Sbohem Hrdino od Istanbulu, vítej nový světe… Bylo to rozvleklé, ale bylo to dost dobré – od všeho kousek a jen ta dlouhá cesta byla neuvěřitelně neskutečná…
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Asi jako každý, kdo četl sérii, jsem se těšila na prequel, abych se konečně dozvěděla, kde se nemoc erupce, labyrint, Zlosin, placeři a Tom vzali. Jen v příběhu bylo více bitek, útěků a jejich popisů, než bylo nutné.
Do knihy jsem se začetla hned od začátku, a i když už mi to přišlo až moc překombinované, hodnotím 5 hvězdičkami. Ideální je vyhradit si pár dní a přečíst celou sérii v kuse a to vč. Vlků. Upíry mám ráda, ale o fous sympatičtější mi byly přece jen postavy v sérii Perunova krev. I když Radegast je Radegast :)
Mám z knihy podobné pocity, jako čtenáři přede mnou. Vcelku jednoduše se četla, příběh byl docela chytlavý, ale často jsem se těšila, až budu mít za sebou rozuzlení na konci a ten konec nakonec nepřišel. A ani mne nemrzí, že nevím, co se stalo s Polly, občas opravdu někdo zmizí a víc se nikdy nedozvíme.
Příběh uvíznutí kvůli sněhu na horské chatě, která má temnou historii a svého ducha, kvůli kterému přijel i pisálek z plátku o nadpřirozenu, se ze začátku četl velmi dobře. Pak se to nějak zvrtlo a už to nebylo ono.
Smutná kniha se smyšleným dějem napsaná na základě skutečnosti. Příběh měl docela spád, ale moc rychle skončil.
Čtvrtý díl se opět četl snadno a rychle, ale tolik mne nebavil. V podstatě jen přemisťování a boje a žádná větší myšlenka. Jsem zvědavá na konec série.
Kniha o Emily, o Emily, která se mění a vyvíjí. Oddychovka, přečíst se to dá.
Neočekávala jsem nic a tak jsem nebyla zklamaná. Andy je jiná, už to není puťka a svět módy ji začal bavit do té míry, že mají s Emily luxusní časopis o svatbách. Ale kdo z nás myslí a jedná stejně jako před 10 lety? Za mne fajn oddychové čtení na víkend u bazénu.
Nemůžu říct, že Péťu znám, ale potkávám ho už léta na koncertech. Vždy jsem obdivovala jeho rodiče a kamarády, jak ho vyváží na různé koncerty po celé ČR. Teď jsem měla možnost přispět drobně na vznik jeho knihy. Povídání Ireny s Petrem je milé a plné pohledu na svět z vozíku. Čte se to samo, vhled do duše chlapa s DMO na vozíku, který se raduje ze života a není zahořklý, který bere život takový, jaký je, a který rád zpívá.
Poměrně matoucím dojmem působila řada kapitol, které byly výstředně poskládané za sebou. Podezřívám Vladimíra, že je poskládal logicky za sebou a pak mu vytištěné stránky ke korektuře vypadly ze šanonu na zem a on je poskládal tak, jak mu přišly pod ruku. Poměrně matoucím dojmem působilo množství komentářů pod čarou - snadno by je šlo zapracovat do textu a neodvádět tak výstředně pozornost čtenáře. Čtení popisků toho, odkud kam dojel, pro mne nebylo záživné, přednášky Vladimíra naživo mám naopak moc ráda. A neúnosně mi chyběly v knize fotografie, ne že by tam nebyly, ale někdy upřednostnil ty, které mu jsou blízké před těmi, kde by bylo vidět popisované. Přesto nelituji, že jsem se hecla a knihu dočetla. Moc mne bavil třeba příběh o stopnutí generála arménské armády a klidně by mohl být v jedné kapitole. Těším se na pokračování.
Larabela Liška - je jí asi třináct, je sirotek, své rodiče si nepamatuje, živí se tak, že prochází kanály pod městem a hledá ztracené věci, které prodává a je v tom sakra dobrá. Až jednou se nad kanálem stane vražda a Laře se změní celý život.
Nejdřív popsané vše dopodrobna a pak najednou konec na pár stránkách. Ale hezky napsaný příběh, rozjetý svět, třeba bude i pokračování, jednou...
Příběh se zas trochu rozjel, a nebyl tak úplně předvídatelný, jako v přesdchozích 2 dilech série. S rozjetím na konci knihy jsem teď hodně zvědavá, jak to pátý díl příběh ukončí.
Druhý díl byl srovnatelný s tím prvním, žádné překvapení pro toho, kdo čte pozorně.
Po překonání prvních 15 stránek jsem se začetla a už jsem se neodtrhla. To co se Call dozví až na konci knihy je ale čtenáři jasné už od prvních stránek. V tom asi někteří vidí podobu s HP. Těším se na další díly.
Dala bych 4 hvězdičky za příběh, ale dávám 5 za statečnost - napsat toto v 15ti letech je dobré a dopracovat to a vydat v 17ti je velmi dobré. Fantasy příběh ze světa kde žijí lidé i elfové, ale jen někteří z nich mají kouzelnické nadání. Je fakt, že kolem kouzlení je to takové trochu rozvleklé a pak souboje a akce ke konci strašně rychle uběhnou. Vzhledem k tomu, jak kniha končí doufám, že bude pokračování :)
Kniha je krátká, chvílemi mne nebavila. Zajímavé, jak jednu stejnou událost popisují tři osoby různě.
Knihu jsem četla kvůli čt.výzvě - kniha vydaná před více než 100 lety - nechtěla jsem žádné novější vydání a zjistila jsem, že knih vydaných tak dávno moc nemáme. Jazyk mi dal dost zabrat, některé věty jsem musela číst podruhé, abych jim porozuměla, obecně jsem se musela na čtení více soustředit než obvykle. Některá spojení mi přišla i docela vtipná, u jiných jsem přemýšlela, proč se to tak říkalo - třeba slovní spojení pro úmrtí - "odešla do Hlinska" - mne dost zaujalo. Povídky byly různé, ze života, některé více romantické, některé více s poučením. Jen tu poslední jsem moc nepochopila - byla jen popisem situace v kanceláři, bez nějakého příběhu.
Kniha mi dnes přišla podepsaná od autory. Nešlo než vše pustit a listovat a číst a zkoumat recepty a postupy. O víkendu z ní zkusím tažený štrůdl. Některé recepty už jsem zkoušela dle videonávodů od paní Mirky. Trochu mi u těch receptů chybí její hlas :) Kuchařka je to nádherná. Co bych ocenila příště, by byly fotky z postupu k textu.