markyticka komentáře u knih
Detektivku jsem četla v rámci čtenářské výzvy - kniha poprvé vydaná před rokem 1950. Mám ráda knihy a styl Agáty Christie a Georgese Simenona, ale tohle nebylo úplně ono, nějak mi celé to odhalení zápletky nesedlo, i když alespoň vraha jsem odhalila správně. Možná to bylo způsobeno překladem. Nic jiného jsem od této autorky nečetla.
Útlou knihu jsem objevila náhodou - poezii nevyhledávám, rusky neumím. Ale akademický malíř Jiří Nosek byl soused mých prarodičů a až do své smrti nejen krásně maloval, ale rád se i bavil a vyprávěl - a Arménie byla jeho láskou. Opět jsem se díky malým obrázkům zamyslela nad tím, že bych se pod Ararat měla někdy podívat. Básničky byly krátké a jemně doplňovaly obrázky, spíše jako příběhy než jako poezie. Veledílo nečekejte, ale mne to potěšilo.
Docela dobrý detektivní příběh, i když s docela čitelnou zápletkou. Sheldon napsal i o dost lepší knihy, přesto nelituji toho, že jsem si tuto knihu přečetla.
Moje první setkání s tímto autorem. Na začátku mi přišlo moc popisu pátého činu, ale později to mělo svojí logiku. Ani mi nevadilo, že hned na začátku byl vrah odhalen. Ke konci už jsem si říkala, co Lucasi proboha řešíš? Proč si pro něj nezajdeš, vždyť jméno už máš! Stačí, abys prošetřil toho posledního ze seznamu…
(SPOILER) Za mne rozhodně lepší než Rozkaz zabít. Je to důstojné dovyprávění celého příběhu a mnohé nejasnosti osvětluje. Nicméně ne vždy mi Thomas přijde jako nejchytřejší a pořád netuším, proč ho Tereza "zradila" - proč od počátku více spolupracuje se ZLOSINem a neříká mu vše. Ráda bych se více dozvěděla o ní a o jejích pohnutkách...
Kniha, plná příběhů a pocitů, které tak moc všichni známe, kdo máme větší rodinu. Hezky popsané myšlenky. Ale chyběl mi nějaký smysl nebo závěr... Rodinná oslava skončila, nikdo nic nedořešil, nikdo nic moc neřekl a skončila i kniha. Přesto přečtení knihy neberu jako úplně ztracený čas, i já se v tom dost našla.
Dračí pohádka s ne příliš šťastným dějem a vlastně dobrým koncem. Na přečtení stačí hodinka, když jsem si knihu objednávala, čekala jsem delší příběh. Obrázků je v knize více než textu. Ale bavilo mne to.
Skvělá kuchařská knížka o sushi od Pražského kulinářského institutu. Pro mne začíná báječným úvodem, kde jsou například popsané ingredience a hlavně - jsou tam doporučené značky surovin, které se dají sehnat v ČR. Postupy na rolky jsou detailně popsané i nafocené. S touto knihou jsem se nebála zkusit si udělat vlastní sushi a vyšlo to :)
Zkrátím-li to: hezky, pochopitelně a uchopitelně zpracováno.
Nenáročná zábavná trilogie - přečetla jsem ji před lety v překladu od paní Hrychové a bavila mne. Teď se chystám na překlad od mistra Kantůrka. Jsem zvědavá, jak to změní můj náhled na tuto trilogii.