markyticka komentáře u knih
Kniha se mi líbila, i když bych řekla, že první díl se mi četl snáze.
Na základě informace od kamaráda jsem čekala pohádku. Tak to opravdu ne, i když některé rysy pohádky tu jsou. Místy vcelku drsný příběh o dobru, které v některých přežívá, i když okolnosti nejsou příznivé, a o lži, která může změnit mnoho a obzvlášť, když se k ní připojí strach. Přečteno za nedělní dopoledne :)
Kotleta bez sexu? Ale i tak krásná kniha! Spousta mrtvol a mimozemšťanů - ke konci už jsem si začala jednotlivé druhy emzáků kreslit, abych se v nich vyznala :)
Povídky jsou pěkné, dobrá je i předmluva ke každé starší. Za mne byla nejlepší povídka Ve válce. V paměti mi utkvěla i V Pomerančové zahradě a obě z Penzionu. Za mne bych vynechala v papírové podobě ukázku z knihy Spad, ten už jsme přece všichni četli :)
První kniha, kterou jsou od S.Sheldona četla. Okamžitě mne chytla. I podruhé jsem z ní byla nadšená. Až konečně budu mít knihovnu a vybalím knihy ze sklepa z krabic, chystám se na ni potřetí. Žádná jiná kniha od tohoto autora mi nepřišla lepší, i když některé byly také hodně dobré.
Kniha o tom, jak se může během chvilky život obrátit o 180 stupňů a že je dobré neztratit hlavu a zkusit s tím něco dělat. A že někdy pomsta může být sakra sladká :)
Knížka je útlá, přečíst se dá během odpolední ķávy. Čte se snadno, i když se to nedá nesrovnávat se smutným osudem autorky. Psychické nátlaky a násilí i ta dlouhá neschopnost utéci... Konečné řešení však narozdíl od skutečnosti bylo docela trefné.
Začátek ani konec mne moc nenadchl, je to oddechová četba bez nějaké větší myšlenky, vcelku předvídatelný děj.
Autora jsem neznala, upoutala mne obálka. Obsah mne nezklamal, i když rozjezd byl rozvleklejší. Téma nacistických zločinů by nemělo zaniknout, ani to, co se dělo po válce a jak bylo s lidmi dále manipulováno. Rozuzlení a konec se mi líbil.
Krátký a velmi vtipný návrat Mrakolaše a jeho Zavazadla na Zeměplochu.
Útlá krátká knížečka, kterou jsem si přečetla v rámci výzvy, konečně - v knihovně už ji mám nějakou dobu. Nezklamala, nenadchla. Je tak za dva a půl hvězdičky. Pohádkové příběhy jsou fajn, Brumbálovy poznámky mne moc nezaujaly, dovětky autorky už vůbec ne.
Cca po padesáti stránkách jsem se začetla a ač to probíhalo předvídatelně, docela mne to bavilo. Jen závěr - to jak mu najednou dovedla něco tak rychle provést a že by se z toho před policií dostala – tomu úplně nevěřím, byla tam několikrát i přes noc, takže tam po ní muselo zůstat mnoho biologických stop a to i na obrazech, které malovala… ale v knize vlastně není, jestli to prošlo…
Příjemné letní oddechové čtení - dva příběhy a události, které dělí 50 let a které se nakonec souhrou osudu protnou. Čtivá a milá kniha o lásce, vášni, lži a odhodlání.
Když jsem se do knihy začetla, už jsem se nemohla odtrhnout - čte se opravdu lehce. Při čtení jsem si vzpomněla na film Ostrov. Až mrazí z toho, že by člověk mohl spolu s transplantovaným orgánem získat i část zkušeností-vzpomínek původního majitele.
Chvilku mi trvalo zorientovat se v mnoha jménech, ale kniha mne bavila od začátku do konce.
První díl se četl lehčeji a lépe, přesto ani u druhého dílu se čtenář nenudí. Příběh se výrazně posunul a jak mi konec prvního dílu přišel vcelku uzavřený, tento díl skončil naopak značně otevřeně. Těším se na další pokračování.
Ani po týdnu po dočtení knihy nevím, co napsat. Mnoho rozehráno, ale ne vše je pro mne dokončeno, nebo jsem ne všemu rozumněla? Čte se to lehce a dobře, ale v určitou chvíli jsem byla ztracena a pak jsem asi přejela konečnou. Takový ten pocit v paternosteru, když nevystoupíš, kde se má vystoupit a jedeš zas opačným směrem.
Mohlo to být skvělé pokračování příběhu z Prašiny, ale vždy se to rozjelo a pak autor sáhl na brzdu a asi poztrácel koncepci, jak s postavami a merkuritem někam dál pohnout. Plechový panáček z vyprávění babičky byl nejlepší částí příběhu této knihy.
Kniha, kterou když otevřete v tramvaji/buse, tak doufáte, že ta paní vedle vás vám nezkusí číst přes rameno... V souvislosti s aktuální kauzou toho, že za znásilnění se odchází od soudu s podmínkou, si říkám, jestli by soudce taky nevzal v potaz, že oběť četla Kotletu a tím si o to vlastně řekla, a neomilostnil by násilníka. Ale zpět ke knize - užila jsem si příběh a těším se na pokračování.
Rozhodně čtivější než Smrtící byznys. Tato kniha na jedno sobotní dopoledne se čte velmi dobře, i když v jednu chvilku bylo rozjetých až moc příběhů. To že se čte dobře ale neznamená, že z popisovaných situací nemrazí. Co oceňuji, je doslov autorky ve stylu - jak by to bylo doopravdy.
Třetí díl mne neskutečně bavil. Teď jen přežít čas, než vyjde ten další.