Marley_Kid
komentáře u knih

Milujem kriminálny seriál Případy prvního oddělení a bola škoda, že tak skoro skončil, ale českú detektívku ako knihu som čítal teraz po prvýkrát. A bolo to super! Sarkastický policajt z Moravy s nie úplne usporiadaným životom, mladý parťák na rovnakej vlne, šéf, informátori a ružová Škoda Ibalgin - tak jednoduché a prosté a tak dobre to fungovalo. Zaujímavé čítanie bez zbytočných opisov, odsýpalo to rýchlo, pri čítaní sa dali presne vybaviť konkrétne miesta v Prahe, ktoré autor opisuje... a jedna veľmi vzácna vec na záver - realistickosť a uveriteľnosť prípadu (ok, možno až na posledné dve strany), ktorá mi po viacerých "ťažkých" detektívkach a thrilleroch dobre padla. Asi mám nového obľúbeného autora. A s pánom Syrovým by som pokojne zašiel na piv... víno.


Na jednej strane rozumiem a súhlasím s ostatnými, že na konci som bol trochu sklamaný, že sa nedozviem viac, ale uvedomujem si, že to, čo v knihách autora pôsobí ako "nedotiahnutý koniec" oproti iným detektívkam, je v skutočnosti realistickosť, ktorú na jeho práci oceňujem. Pretože veľká väčšina detektívnych príbehov nekončí dramatickým odhalením všetkých motivácií záporáka, ktorý ich rozpráva s hlavným hrdinom na pokraji smrti len preto, aby potom stratil pozornosť a podarilo sa ho zastreliť. Skutočné príbehy skôr dopadajú ako v Goffových knihách - otvorené, bez uspokojivého rozuzlenia, a tak to žiaľ v živote chodí.


/poslouchal jsem jako audioknihu/
Tohle je ve skutečnosti moje první kniha od S. Kinga, hrozně dlouho jsem se neměl k tomu začít od něj něco číst nebo poslouchat, ale jsem rád, že jsem se k tomu konečně dostal a jsem rád, že jsem si nevybrál jeden z jeho hororů, ale naopak pohádkový žánr. Takhle kniha mi zpříjemnila mnoho cest autem a pracovních chvilek, protože je skutečně dlouhá a příběh se odvíjí pomalu, no navzdory tomu mi nepřišel nudný.
Bavila mě jak část každodennosti s panem Bowditchem, když ještě žil (protože jeho charakter je prostě dobrej!), tak ta další část, která se již odehrává v jiném světě. Nejsem odborník na hodnocení toho, jestli je Kingowo univerzum dostatečně propracované a funkční, pro mě bylo dostatečně kvalitně vykreslené na to, abych si dokázal v mysli představit jednotlivé lokace a celé putování. Líbilo se mi, jak zvláštně jsou vykreslené postavy - se spoustou z nich, ač ne vždy pozitivních, se šlo lehce identifikovat a pochopit je, gladiátoři v Deep Maleen mi docela přirostli k srdci :D). A pak ty závěrečné epické bitvy, to se poslouchalo prostě dobře.
Celkově mám z knihy příjemný, naplňující pocit prožitého dobrodružství a ačkoliv byla skutečně dlouhá, nepřišla mi zdlouhavá, a to mě vede k uvědomění, že mistr King fakt umí a já jsem zvědavý na poslech jeho dalších knih jiných žánrů, než byla tahle. :)


Mal som rozpisanu dlhú recenziu, ale preklikom som si ju zmazal... tak len jednoducho...
Kedy už konečne niekto podľa týchto kníh natočí seriál?!


Ťažké téma, ale autor opäť nesklamal. Tú realistickosť a spôsob, akým popisuje miesta v Prahe tak, že mi to beží pred očami ako film, na jeho knihách úplne milujem. Záver ma dostal a po prečítaní vo mne ostal taký divný pocit, že potrebujem vedieť viac, pretože som si nechcel pripustiť taký zvrat na konci. Vlastne niekoľko zvratov. Ale taká je vlastne presne naša realita.


Opět perfektní, poslouchal jsem jako audioknihu. Jediná věc, přes kterou jsem se téměř nepřenesl, bylo posloucháni té Czenglish výslovnosti. Ještě jednou uslyším "Džejms Smis" tak si bouchnu hlavu o zeď fakt :D


Wow, geniálne napísaná, desivo (ne-)uveriteľná kniha (ako psychológ som sa "bál" od prvej stránky až do konca). Táto kniha dlho ležala v mojej mysli ako "povinná jazda" vo svete psychologických thrillerov, ale až teraz som si na ňu spomenul - budem ju ale odporúčať každému milovníkovi tohto žánru. Viem, že napísať knihu o niečom takomto je veľmi zložité a autorke skladám poklonu, osobitne za super charaktery, z ktorých ani jeden ma nenudil, o každom som toho chcel vedieť viac. Celkovo je táto kniha skvelým mementom toho, že by sme sa mali viac starať presne to tých vecí, do ktorých "nás nič".
SPOILER:
Nedá mi nereagovať na komentáre o "naivite Grace" - áno, ono sa to skutočne stáva. Aj to, že sa žena na prvý pohľad zamiluje do psychopata (pretože oni sa tak dokonalo skutočne správať vedia), aj to, že sa zaňho vydá po pol roku (obzvlášť keď jej tak záleží na postihnutej sestre, o ktorú sa potrebuje postarať). Skutočne sa stáva dokonca aj to, že žena miluje násilníka Jackovho typu aj napriek tomu, kým v skutočnosti je, a že sa sama seba snaží presvedčiť o tom, že to nie je pravda a skrýva sa v ňom aj niečo dobré. Ja naopak dúfam, že autorka využila len svoju fantáziu a nie reálne skúsenosti s podobnými prípadom (i keď sa to pokojne mohlo stať. Svet je zlý, vážne.)


Chápem, čo na Carterovi všetci vidia. Toto bola druhá kniha, ktorú som si od neho vybral (nejdem zaradom), ale vyzerá to tak, že ich aj tak prečítam všetky. Rozumne, prepracované, skvele sa to čítalo a špeciálne oceňujem prácu s postavami. Často sa mi nestáva, že by mi bol napríklad sympatický vrah... a že by som tak veľa rozmýšľal nad tým, či hypersenzitivni ľudia fakt existujú :D Existujú či nie, kniha bola super a sice motív som odhalil ešte pred polovicou, na kvalite to knihe vôbec neubralo. Idem na ďalšie!


Hej, už dávno so mnou autor tak nevybabral, ako pri počúvaní tejto knihy. Najskôr sa mi zdalo, že kniha začína od konca - pri 20. kapitole som netušil, kam to môže ďalej ešte pokračovať, no zrazu som bol na 60. a netušil som, ako to môže za chvíľu skončiť, pretože ešte potrebujem dovysvetliť strašne veľa vecí. Toto bude jedna z tých kníh, kde si dal autor špeciálne záležať na tom, aby jednotlivé kúsky skladačky rozložil a potom pospájal úplne naopak, než by sa zdalo správne, a ono z toho aj napriek tomu vyjde obrázok. Zatiaľ sa mi zdá, že každá autorova kniha je napísaná iným spôsobom, ale veľa majú spoločné - tematizujú vzťahy medzi rodičmi a deťmi, tak silné až toxické na všetky možné spôsoby. A zatiaľ ma to baví. Budem si ale musieť knihu vypočuť po nejakom čase znova - aby som mal čas, teraz keď už viem pointu, všímať si iné veci, než som si všímal na prvé vypočutie. A možno to nebudem môcť počúvať pri šoférovaní, aby som sa mohol lepšie sústrediť. Za mňa super zážitok, Kočišov prednes ako vždy výborný.


Pro mě tato kniha nebyla jako zlý sen, ale jako dobře zpracovaný nápad s reálným základem, kterým je skutečnost, že na zaoceánských lodích opravdu mizí lidi a stejně tak se dějí různé další věci, které autor v knize popisuje. Nejspíš ne na jednom místě a v jednom okamžiku, ale dějí se. A autor je spojuje do zajímavé spleti událostí, mezi kterými může čitatel hledat souvislosti a může si být jistý, že nepřijde na všechny, i když je má někdy přímo před nosem. A to mě na psychothrillerech baví.
Právě to, co jiní čtenáři můžou vnímat jako překombinovanost konců, je pro mě u autora zajímavé - protože pokud si třeba nepřečtete epilog či poslední kapitolu, kniha pro vás může mít celkem jiný konec a taky na vás zanechat úplně jiný dojem. A to je skvělý a ještě mě to u autora nepřestalo bavit (uvidíme, jak to bude pokračovat).
Tento autor stejně patří mezi mé oblíbené autory, u kterých platí, že se oplatí číst poděkování na konci. Tam autor hezky vysvětluje, jaký je jeho postoj k událostem, které popisoval v knize i k výletním lodím samotným. Popisuje také rozdíl mezi realitou a fantazií i způsob, jak kniha vznikala. Poslouchal jsem jako audioknihu ve slovenštině namluvenou Petrem Kočišem, jehož přednes knize taky dodal něco nemálo z atmosféry. :)


Príjemná jednorázovka na motívy "kto, s kým, kedy, kde, ako, prečo." Myšlienka priestoru, kde každý každého pozná a predsa nikto o nikom nič nevie, sa mi páčila, rovnako ako detailne prepracované zamotanie postáv a ich činov tak, aby to napokon viedlo k rozuzleniu. Osobne by som sa veľmi rád dozvedel viac o Robertovi, aj o tom, čo nasledovalo po poslednej vete knihy. Všeobecne spokojnosť, ako vlastne vždy u tejto autorky :)


Moja prvá kniha od Cartera, začal som ňou preto, lebo tieto internetové a snuff zápletky, také ja môžem. A nesklamalo ma; malo to spád, bolo to čtivé, krátke kapitoly mi vyhovovali, budovanie napätia za mňa super, logika tiež... samozrejme, bolo to také to typické seriálové LAPD/FBI šialenstvo, s geniálnym hlavným hrdinom, ktorý na sto yardov vystrelí letiacemu komárovi ľavé oko a nakomplet blbou kapitánkou, ktorá ma neskutočne srala a neviem čo robila na tejto pozícii... ale veď prečo nie, treba aj také, obzvlášť keď je to konečne dobre napísané a dáva to zmysel. Nič tomu nechýbalo. Bavilo ma to.
"Na to se nedá dívat z druhé strany, Roberte. To je prostě v hajzlu. Někteří lidé úplně stratili přehled o všem. Zvlášť o ceně života."
A je to pravda. Dodnes mám v živej pamäti hlasovanie u nás, keď ľudia na internete rozhodovali, či auto zavesené na stožiari bude venované slušnej rómskej rodine, alebo sa zničí pádom. Úplne nové auto. Pre zábavu. Len tak. Aby videli, ako padá.


Počiatočný rozjazd veľmi ťažký, stále som si hovoril "fajn, zaujímavé, ale načo toľko veľa, načo tak dlhé opisy, načo toľko detailov o postavách..." a potom prišla druhá polovica knihy a zrazu mi začalo dochádzať, na čo to bolo všetko dobré. Že autor pracuje s postavami tak detailne preto, aby ste si k nim vytvorili vzťah. Aby ste začali hádať, kto, prečo,čo z toho je pravda... a ja som sa nechal nachytať a zato som dostal párkrát dobrý mindfuck, čím u mňa kniha vystúpila ešte na vyššiu úroveň. A napokon som bol vlastne úplne spokojný až do samotného konca... a už neľutujem ani ten pomalý rozjazd, lebo chápem jeho význam. Napokon jedna z najzaujímavejších kníh tohto žánru, ktoré som čítal, psychologicky a odborne zvládnutá ako u máloktorého autora, bolo dosť cítiť, že autorovi nie je psychoterapia cudzia... ako niekto písal, že to nie je tá kniha, ktorú si človek dlho zapamätá, ja si ju zapamätám asi pomerne dlho. :)


Dobrééé! Mne sa to veľmi páči. Možno je to tým, že milujem rôzne psychopatologické javy, páči sa mi autorkin štýl písania a to, ako vyhľadáva pomerne ojedinelé situácie (nemyslím teraz tie, ktoré sa často nedejú, skôr tie, o ktorých sa veľa nepíše). Síce moc nemusím detektívku a časti s jej súkromým životom ma nebavia, už si na ňu zvykám (keďže očividne bude všade :D ), tu ma veľmi zaujala Flora a jej rozprávanie z minulosti. Bolo to tak živé, že som to hltal asi až príliš rýchlo. Záver ma prekvapil, úplný záver zas až tak nie, ale celkovo ma tá kniha motivovala kúpiť si asi všetky ostatné knihy od autorky, takže za mňa dosť fajn :D


Realistické, dobre prepracované, zaujalo ma to, že sme sa prakticky v prvej tretine knihy dozvedeli, ako to celé bolo... i keď nie tak celkom. Záver sa mi páčil, i keď som mal chvíľu podobný názor ako ostatní, že posledné tri strany boli zbytočne "too much," ale keď nad tým viac premýšľam, tak práve vďaka nim zapadlo všetko v knihe do seba a neostali tam žiadne "hluché miesta," o ktorých by som si hovoril, že boli len zbytočnou komplikáciou, bez ktorej sa kniha mohla zaobísť. Páči sa mi práca s psychickými poruchami, o ktorých sa veľa nepíše, rád si od autorky prečítam niečo ďalšie.


Po tom, čo ma Priepasť celkom sklamala, dal som Karikovi ešte šancu, pretože anotácia tejto knihy ma veľmi zaujala a neľutoval som - Smršť mi sadla o dosť viac. Naviac som knihu počúval v aute a v noci, čo jej dodalo ešte lepšiu atmosféru - mohol som to dotiahnuť až na počúvanie na onom úseku, ale až tak som si neveril!
Postavy v knihe sú realistické - tvrdé, konfliktné a vo väčšine momentov veľmi na facku, prostredie neprehľadné, slovenské. Prvky mysteriózna prepletené s realistickým výkladom skrz psychológiu a fyziku spolu dostatočne uspokojujú aj poslucháča ako som ja, racionálny skeptik, ktorý zatvára knihu vo chvíli, keď vysvetlenie nemá vedecky vysvetliteľný základ. Tu ho bolo tak akurát - teórie, z ktorých se človeku zamotá hlava a zároveň niečo, čo si nedokáže vysvetliť. A napriek všetkému sa autorovi podarilo držať ma v dostatočnej zvedavosti na to, aby som nápad, že si to niekedy v živote pustím v aute, keď budem zrovna na tom konkrétnom cestnom úseku, úplne neopustil. Takže som asi rovnako blbý, ako postavy v príbehu = kniha splnila účel. Díky!


Za mě asi nejslabší kniha autorky, co neznamená úplně katastrofu, ale četl jsem to před týdnem a už ani nevím, o čem to bylo. Jako jo, bohatí rodiče, boje o dědictví, podezíraví partneři... a to je asi tak vše. Závěr byl překvapivě nepřekvapivý. Na druhé straně, taky bych neuměl napsat každý rok knihu, která bude stejně bravurní a neokoukaná...


(SPOILER) /poslouchal jsem jako audioknihu/
Krátce po poslechnutí jsem měl z knihy rozporuplné pocity - chvílemi mi přišla zdlouhavá, chvílemi zmatečná, pak zas velmi ustřelená z jakékoliv reality. Jméno hlavní postavy mě v některých momentech vysloveně štvalo, jak zní. Jenomže jsem s knihou a jejím prostředím strávil fakt dost hodín poslechu a ve finále, když se k ní v myšlenkách teď po několika týdnech/měsících vracím, abych napsal tuhle recenzi, uvědomuji si, že ve mě pořád docela rezonuje. Ten nápad a hlavní princíp to potahal hodně, návštěva různých realit mě dost bavila. A vlastně ten poslech cestování z jedné reality do druhé a odhalování, co konkrétní reality skrývají a jak fungují, byl hodně relaxační a dost mě bavil. Jestli jsem spokojený se závěrem a hlavní linkou příběhu? Nevím. Nejsem úplně odvařený, ale asi mi ani nevadí. Klidně bych si od autora přečetl / poslechl i něco dalšího. Interpretace mě bavila, prostředí knihy mě bavilo, až budu mít náladu, klidně si ji poslechnu znova, takže se k tomu hodí, abych dal vysoké hodnocení, protože i když jsem si s tím nebyl na začátku úplně jistý, ve finále jsem dost spokojený. :)


Carter opäť nesklamal a Hunter je proste láska (a dement, keďže furt lezie kam nemá.) Ale na druhej strane, bez toho by sme asi nemali tak pekne naservírovanú motiváciu vraha. Po prečítaní poslednej vety som sa priblblo usmieval, tá bola skvelá!
(PS.: Až pri čítaní Carterových kníh som si uvedomil, ako krásne dokáže veta "To mě poser" alebo "No ty vole" na konci každej druhej kapitoly, dobre budovať napätie. :D


(SPOILER) /poslouchal jsem jako audioknihu/
Tuhle knihu jsem poslouchal až poté, co mi zůstala jako jediná od Fitzeka, která zbývala, protože anotace mě moc nezaujala. A obecně asi i příběh mi sedl méně, než u ostatních autorových knih.
Částečně mi kniha připomínala spoustu zápletek, které jsem četl jinde (třeba jsem měl po celou dobu podezření na gaslighting ze strany Phillipa (něco, co bych připomněl ke knize V pasti lží od B.A.Paris). Ale ať nesrovnávám - kromě nesympatičnosti hlavní hrdinky jsem měl problém s tím, že kniha od začátku evokovala premisy, které možná chtěla skrývat - třeba že někdo v domě skutečně byl, že někdo odstranil balíček, že Phillip není úplně laskavý manžel, že Arthur byl skutečný... a i když jsem jako posluchač rozumněl hrdinčiné paranoji, stejně jsem si několikrát říkal, jestli je skutečně tak blbá a neví, co se kolem ní děje. Pak to samozřejmě bylo všechno zase úplně jinak a na konci se to ješte 2x změnilo a pokroutilo, ale ta zásadní tajemnost ohledně toho, že vlastně spolu s hlavní postavou nevíme, co je pravda a co realita, mi tam - nemůžu si pomoct - tentokrát chyběla. Jakobych byl "příliš málo podveden", vlastně až v závěrečných kapitolách, a to mi nestačilo. Nevím, jestli je to tím, že jsem si zvykl nechat se podvést výrazněji, nebo mi jen prostě nesedlo téma a charakter hlavní hrdinky.
Z těch základních věcí knize nemám co vytknout. Styl je pořád profesionální, kniha dobře postupuje, buduje napětí, hraje si s perspektivou, možná mi tam trochu vadilo i to přeskakování z minulosti do současnosti, zvláště když šlo pouze o okno třech týdnů. Ale jinak kniha není žádná katastrofa, jen jsem ji možná četl už příliš "rozmlsaný".
