MarMarMar007 komentáře u knih
Už dlouho jsem Harryho Pottera a kouzelnický svět přehlížela, kroutila hlavou nad debatami fanatiských fanoušků Bradavic, vymlouvala se naléhajícím kamarádům. V 11 letech, znechucena reklamou kolem celé věci a názorem, že HP je z většiny jen finanční záležitost, která uráží knižní i filmový svět, jsem konečně otevřela první díl série a dovedete si představit, co následovalo potom... Dny, týdny a měsíce v maximální možné blízkosti Bradavicím, Harrymu, jeho přátelům i nepřátelům, rodině (nebo alespoň tomu co z ní zbylo) a učitelům. Jsem opravdu ráda, že mě věčné řeči kolem HP nakonec donutily sérii přečíst, i když právě to "haló" kolem knihy bylo to, co mě nejvíc odrazovalo. Mýlila jsem se a mám pochopení pro ty, kteří jsou na tom stejně jako já před několika lety. Stojí na hraně, i když to možná netuší. Na prahu dvěří vedoucích do úžasné kapitoly jejich životů končící nekonečným zármutkem z faktu, že se musí rozloučit. Ráda bych je ale postrčila správným směrem, šoupla je do dveří. Věřím, že nebude nutné, za nimi zavírat, nikdo by se ze světa HP dobrovolně nevracel. I v mé duši má HP své místo. Místo kam utíkám a doufám, že se jednou stanu jeho součástí. Je neuvěřitelné, kolik životů J. K. Rowling ovlivnila.
Děkuju, byl mezi nimi i můj
Bolí mě u srdce, když pomyslím, kolik dětí i dospělých stále čeká na dopis z Bradavic.
ZASE. Nechci začínat jako všichni ostatní, ale jinak to není možné. ZASE ÚŽASNÁ FLAVIE DE LUCE.
PS: taky trochu šílená
Tolik závidím Alanu Bradleymu, jak rychle a zručně dovede vtáhnout do příběhu. Nemohu to umění ovládat, ale je mi dovoleno jej obdivovat. A to mi přijde jako velký dar, když uvážím, kolika čtenářům autor zpříjemnil den, týden, rok, život,...
První kniha od doposud neznámého Alana Bradleyho,
První seznámení s šílenou Flavií de Luce,
První návštěva velkolepého Jeleního mlází,
a jsem za to vděčná
Zbožňuju styl, kterým je kniha napsaná. Neobvykle volená slova, originální přirovnání, košaté věty. K tomu navíc nepředpokládané vyvíjení děje s detektivní zápletkou a takové popisy postav i věcí, že mám pocit, jakobych se dívala na film nebo chvílemi opravdu příběhu přihlížela.
Seriál neznám, ale myslím, že se od knihy dost liší, Trochu zklamání, ale čtivé.
Děj se celou dobu odehrává u Bruna, devítiletého chlapce s nacistickými rodiči, doma. Až na konci se Bruno ilegálně dostane za "plot" a čeká ho ohromná změna. Z domu, který dosud pokládal za největší peklo se najednou ocitne v koncentračním táboře plném vyhladovělých, nemocných, neskutečně smutných, trpících lidí. Teď teprve poznává, to o čem mu kamarád na "druhé straně plotu" zřítka kdy vyprávěl a co se mu doposud dařilo přehlížet. Velmi smutný konec spojený se zarážející dětskou nevinností a neznalostí situace.
Pár moc povedených povídek o běžných tématech z nevšedního pohledu. Autorka opravdu hezky popisuje postavy. Doporučuji jako tenkou knížku na odpočinek od těžkopádných románů.
Moc hezký příběh dvou kluků o naději, přátelství a uvědomění si problémů druhých. Rozhodně moc doporučuji.
Velice zvláštně napsaná kniha. Sleduje nejrůznější příběhy pozemšťanů i marťanů, jejich propojení, osudy
Ze začátku až přehnaná dětská naivita a nevědomost, postupem se ale Felix začíná ocitat v kruté realitě a nakonec pochopí. Velmi smutné, poutavé a čtivé.
Od tohoto autora jsem čekala něco jiného, dovedu si představit i tip člověka, kterého kniha naprosto nadchne, já to nejsem, stojí ale za to to zkusit. Musím totiž přiznat, že kniha je nadprůměrně čtivá. Začátek zní velkolepě, postupem děje kniha pozvolna uvadá...
Je mi jen líto, že jsem četla jen převyprávěnou verzi. Opravdu příjemná četba, ale zároveň čtivá.
Komu se počteníčko líbilo, může se taky podívat na filmy. Já zatím viděla jen ten starší (Winona Ryder v hlavní roli), ale na novou verzi se už taky těším. Doufám, že bude fantastická, protože herci v hlavních rolích jsou dost oblíbení a oceňovaní (Timothée Chalamet, Emma Watson, Florence Pugh, Saoirse Ronan).
Na autorovi si nejvíce cením toho, jak fantasticky umí popsat charaktery postav, především tedy té hlavní. Hlavní hrdinka působí fantasticky šíleně a zárovň lidsky a pochopitelně. Než jsem začala číst, trochu jsem se bála, že to bude prostě morbidní detektivka, která nebude popisovat nic jiného než bezvládná bílá těla mizící v kalužích krve. Stačilo půl minuty a byla jsem natolik zaneprázdněna četbou, že jsem si na ten počáteční pocit už ani nevzpomněla. Díky, byla to boží kniha (i když nemám ráda chemii...)
"Ach ne, další povinná četba, nemoderní kniha, nuda, ztráta času."
To si v případě Drákuly už nenechám líbit. Je to naprosto nadčasová kniha, zaujme zajímavým nápadem a pochopením nepochopeného tvora. Upíra. Upřímně, domnívám se, že jsou určité podobnosti s Harry Potterem a Rowlingová se touto knihou hodně inspirovala. Není to ten typ knihy, který si člověk jednou přečte a za rok už ani neví, jestli ji kdy vzal si ruky. Děj zůstane v paměti a je to také skvělá inspirace ne jen pro další příběhy. Moc doporučuji všem věkovým kategoriím, snad jen ne těm úplně nejmladším. Opravdu úchvatné, děkuji.