Marta007
komentáře u knih
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Nemůžu říct, že se kniha nečetla dobře, ale za mě se jedná o takovou sladkobolnou agitku a nemůžu si pomoct, na mě je toho ulepenýho melodramatu prostě moc.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Nemůžu si pomoct, tento autor mě prostě baví. Kniha je vtipná, ale donutí i k zamyšlení. Přečetla jsem ji za dva dny a už se těším na film.
Dívka, která četla v metru
Christine Féret-Fleury
O hlavní hrdince je v knize řečeno, že měla nudné dětství a muže nudila. Nedivím se. Tohle není případ knihy, která má nulový děj, ale je dobře napsaná. To je případ knihy, která by děj měla, ale ten je utopený ve změti banálních slov. Většinu knih zpracovávám hrozně pomalu, protože si několikrát za sebou čtu věty a pasáže, které jsou hezky napsané, ale tady jsem je přeskakovala.
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Mně tenhle autor prostě nesedí. Chtěla jsem mu dát šanci, když ho teď všichni tak adorují, takže jsem přečetla tři jeho knihy. Tohle byla ta nejotravnější ubulená limonáda.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Toto čtení bylo pro mě trochu úmorné. Musela jsem se do toho nutit. Přišlo mi to jako takové plácání, jak to autorku zrovna v tu chvíli napadlo. Jako herečka je skvělá, jako osoba moc sympatická, jako spisovatelka bez konceptu.
Nezval, Seifert a ti druzí...
Vlastimil Maršíček
Knihu jsem četla v rámci studia literatury a už dvacet let si pamatuju její název, autora a některé příběhy jako něco, k čemu bych se ještě chtěla vrátit. Spisovatelé jsou také lidi se zajímavým životem, ne jen nudní dědci na obrázcích v učebnici, kterou je třeba se našprtat. Proto mám vzpomínkové knihy spisovatelů ráda. Píšou je profesionálové a podávají autentické svědectví o atmosféře doby a o osobnosti samotných autorů.
Léto bez mužů
Siri Hustvedt
Podle obálky, názvu a komentářů přímo na knížce čeká potenciální čtenář něco úplně jiného, než co mu pak samotné dílo nabídne. Román není provokativní a určitě není vtipný nebo humorný. Také je na knize uvedeno, že se jedná o beletrii pro ženy s nadhledem - to jsem si také vysvětlovala úplně mylně, než jsem se pustila do čtení. Je to spíš beletrie pro trpělivé ženy, které se dobře zorientují ve spleti myšlenek a odkazů na nejrůznější filozofy. Nakonec mě to docela vtáhlo a výsledný pocit mám vlastně dobrý, což mě samotnou překvapuje, protože si jasně vzpomínám, jak mi text přišel často úmorný a jak jsem se těšila, až už to budu mít za sebou a budu se moct pustit do něčeho jiného.
Nalezení ztracené Marty
Caroline Wallace
Knihu jsem dostala od kamarádky - jedno z témat letošní knižní výzvy je kniha, kde se jedna z postav jmenuje stejně jako vy. Příběh je na můj konstruktivní přízemní vkus asi až příliš fantaskní. Někdy se mi ta holka zdála hrozná, no ale která šestnáctiletá holka není občas hrozná, že jo. Mám pocit, že tam tak úplně nejde o to odhalení, protože to je takové jasné, dává to smysl. Za nejslabší část považuji pátrání kolem kufříku. Kniha se mi ale vpodstatě líbila.
