martin3683 komentáře u knih
Kniha je psaná spíše směrem k matkám dcer, ale přečíst by si ji měli spíše tatínkové. Plno vývojových a krizovách situací z dospívání matky znají, protože dříve byly taky těmi dívenkami, ale otcové jsou často dost out.
Tahle kniha srozumitelně popisuje vývoj a jeho bolavá místa u dívek od narození do dospělosti. V hodně věcech a rozdílech mezi klukama a holkama ve vývoji a vnímání světa mě kniha otevřela oči. Pokud u vlastní dcery nechcete budovat stejné stereotypy a předsudky, jakými si třeba prošla její matka, tak dejte této knize šanci.
Řeknu vám radu. Chcete se něčemu opravdu soustředěně věnovat? Tak se někde zavřete a nenechte se vyrušovat (a je jedno zda mobilem, zákazníky, kolegy či dětmi). V nové knize Hluboká práce vám toto autor řekne taky, jen za pár stovek Kč na pár stovek stránkách. Děkovat za úsporu času a peněz nemusíte…
Já osobně mám s tímhle velký problém, proto jsem si i knihu pořídil, že se dozvím, jak na to. Jak se zase více věnovat hluboké práci, která přináší dle mnohých opravdovou přidanou hodnotu pro firmu a ne jen té mělké (jak ji nazývá autor knihy), kdy jen reagujeme a nic nového netvoříme. Velmi záhy mezi řádky vyplynulo, že jako manažer mám celkem smůlu, že tohle je spíše pro vědomostní pracovníky (akademiky, spisovatele, novináře, programátory) a že přidaná hodnota manažera pro firmu je právě v mělké práci, aby se ostatní mohli věnovat více té hluboké. Dělat manažera je totiž tuze nevděčná role. Ze všech stran se to na vás hrne (obchodní partneři, zákazníci, zaměstnanci, problémy, které chtějí rychlé řešení, termíny, vztahy) a vy musíte toto do sebe absorvovat a pak dle zkušeností a znalostí celého kontextu nějak kvalifikovaně rozhodnout, ideálně hned. Na nějakou hlubokou analýzu není moc čas, a nejde se na den někde zavřít a hrát si s tím. Respektive jde, ale pak toho průtokáče dění ve firmě/týmu/projektu musí dělat někdo jiný, protože bez něj se to celé začne bortit, váznout komunikace, zbytečné prostoje a tak.
Takže jsem celkem se závistí četl o tom, jak to funguje, jak si prostor a čas na hlubokou práci vytvořit, ale záhy jsem byl atakován skutečností, že to konkrétně u mě nebude tak lehké. Kniha mě asi tedy neřekla nic moc nového, ale na pár věcí mě přeci jenom nastavila zdrcadlo a ukázala jinou stranu mince. Třeba, jak si uvědomit, že děláte práci, kterou by mohl dělat někdo jiný a vy se mohli věnovat zas jiné, kterou teď nestíháte, ale není tu nikdo, kdo by ji za vás zastal - třeba se občas urvat i na tu hlubší analýzu nejakého problému. Pár věcí jsem si poznamenal a pár rad určitě časem využiji.
Pokud patříte více mezi vědomostní pracovníky, vaší prací je tvořit nějaký obsah, kreativně pracovat, programovat, analyzovat a tak a nedokážete se tomu pořádně věnovat, protože lítáte po poradách, jste pořád na mailu/Facebooku/mobilu apod., tak vám ta kniha může hodně pomoci a dokonce bych si dovolil tvrdit, že pokud jste zatím podobným uvažováním nedotčeni, že budete knihou unešeni. Pokud pracujete v profesi, kde je komunikace ta hlavní činnost, tak přínos knihy není moc výrazný.
Vizionáře poznáte snadno, ale většinou až s velkým časovým odstupem. Když čtete úryvky z proslovů, hesla, myšlenky a části dopisů Tomáše Bati (a nejen jeho) v této knize, které jsou často i 80 let staré, musíte smeknout. Většina je platná i dneska a často ještě více než před lety.
Tato kniha se nedá číst běžným způsobem, na to je myšlenkově moc hutná. Pokud nad textem chcete alespoň trochu popřemýšlet, tak dáte na jeden zátah tak jednu či dvě stránky. Proto je to ideální “záchodová” kniha. Ležet tam může měsíce, rok či tak dlouho, dokud vám něco bude dávat. Stačí si pak jen náhodně zalistovat a přečíst si pár vět od T. Bati a k tomu komentář od profesora Milana Zeleného, asi snad největšího propagátora hodnot podnikatelské soustavy Baťa.
Pokud podnikáte a styl uvažování “Baťovců” je vám blízký, tak knihu vřele doporučuji. Na cca 150 stránkách najdete to nejdůležitejší, co T. Baťa řekl nebo napsal.
Psychologická detektivka, kde skoro od začátku víte, kdo je ten zlý, a kdo hodný. Nečekáte na odhalení "kdo je vrah", to je celkem brzy jasné, ale se zájmem sledujete, jak se to pomalu celé posouvá, jak se rozestavují figurky, získávají pozice a vše míří k drsnému a nevyhnutelnému finále.
Stephen King je mistrem psychologie postav, jejich posedlostí a motivací. Věříte mu i ty největší šílence a co více, vy je i dokážete pochopit. Na jednu stranu fandíte těm hodným, aby toho magora konečně dostali, na druhou stranu se zájmem sledujete, jak jejich protivník, poháněn silou svého šílenství, se stále více přibližuje k cíli.
A jen King dokáže napsat knihu, kde v podstatě hlavní postava (alespoň se podle ní jmenuje ta série) je jen epizodní rolí a prostor dostává pořádně až v poslední třetině knihy.
Tak dlouho jsem narážel na billboardy a plakáty s Oldřichem Kaiserem, až jsem si řekl, že bych měl vlastně chuť na nějakou českou (pardon slovenskou) detektivku. A protože si nerad kazím zážitek z příběhu zfilmovanou verzí, netrvalo moc dlouho a prvních 100 stránek bylo za mnou.
Když zůstaneme ještě chvíli u filmové tvorby, tak bych knihu přirovnal k takové kombinaci Případů 1. oddělení a Šifry mistra Leonarda ve slovenském podání. S Brownem má autor společnou ještě jednu věc. Píše velmi čtivě, příběh frčí světelnou rychlostí a než se nadějete, jste ve třetině a není již žádné síly ve vesmíru, která by vám zabránila číst dál. Naštěstí autor není takový extrémista jako Dan Brown a i ty konspirační teorie drží v mezích a často si z nich sám utahuje.
Když to navíc zasadíme do porevolučních reálií, StB ještě živá a všudepřítomný strach z police (jsou to už naši nebo stále ještě oni?), tak to všechno nějak hezky funguje a baví číst.
Nečekejte žádné literární veledílo, pro mě je to navíc první kniha od Dominika Dána, ale pohodové a svižné čtení. Dostanete detektivku, kde je celkem brzy jasné, kdo je vrahem, ale přesto vás zajímají ty okolnosti a Velké tajemství, pro které stojí vraždit.
Vždy jsem měl Neffa za takového modernějšího Karla Čapka, ať už díky jeho přístupu ke sci-fi, tak nadhledem a černým humorem. Pořádně jsem od něj toho ale moc nečetl, jen před lety Tmu, která mě nadchnula.
Když se ke mě náhodou dostala tato sbírka povídek (mimochodem obsahuje i prapůvodní základ jeho knihy Tma), tak jsem se začetl a po prvních stránkách nadšený kupoval. Povídka Vražda v mateřské školce je geniální, člověka u ní mrazí, ale musí se i trochu usmívat představě miliardářů v tělech tříletých dětí, jak se chystají ovládnout svět.
Bohužel každá následující povídka je slabší a slabší a v půlce knihy mě to přestalo bavit a knihu jsem odložil na později (takže nikdy). Velká škoda, Neff talent a nápady má, ale já od něj mám radši velký román než kraťasy.
Viděl jsem před lety zfilmovanou verzi s Tobey Maguirem (Spiderman, Velký Gatsby) v roli hlavního sirotka Homera Wellse. Ten na tuhle postavu sedl tak perfektně, že jsem ho při čtení stále viděl před sebou a ani jsem se s tím nesnažil bojovat.
Pravidla moštárny je jedna z těch knih, která ve vás něco zanechá a zůstane to tam zaryté ještě hodně dlouho. Nebudete si už zřejmě pamatovat jména hrdinů a ani konkrétní postavy, ale budete mít v paměti tu atmosféru. Jablečné sady uprostřed sklizně, potulní černí sběrači, 2. světová válka na spadnutí, sirotčinec “middle of nowhere”, který si žije vlastním životem a jeho šéf s velmi moderním (na svou dobu) pohledem na svět. Vždy vás bude příjemně mrazit, když si vzpomenete na přání “Dobrou noc, princové z Maine a králové nové Anglie".
Celou knihou se táhne linie o užitečnosti. Každý člověk chce být nějak užitečný, někam patřit, aby byl skutečně šťastný. Mít své místo na slunci, kde bude svítit jen pro něj. Někdo to místo má jako šéf sirotčince a potratář, někdo jako otec od rodiny, někdo chce lítat bojovým letadlem, někdo šéfuje partě česáčů a někdo si staví vlastní torpédo. V knize je najdete všechny.
Tahle knížka má prostě všechno. Návod jak napsat úspěšný román a až reportážní pohled do života spisovatele detektivek (jestli takto vznikají všechny detektivky, tak chci být také spisovatelem!). Tajemnou vraždu dívky, na kterou se přijde po 30 letech (mrk Larsson). Propracovanou psychologii hlavních postav a děj uprostřed Maine v USA (mrk King). Vášnivou lásku mezi mužem středního věku a patnáctiletou holkou (mrk Nabokov). Městečko uprostřed temných lesů, kde obyvatelé skrývají svá tajemství a ne vše se zdá být tak, jak to na první pohled vypadá (mrk Městečko Twin Peaks). Konečně i sebekritiku velkého byznysu kolem knih (alespoň na Západě), na kterém se veze jak autor knihy, tak jeho hlavní hrdina spisovatel Marcus Goldman.
Zde bych mohl pokračovat, že to je přeplácané a vykrádačka všeho možného, ale nebudu. Ono to totiž v celku skvěle funguje. Kniha je chytrá, drží pohromadě a stále překvapuje. Od půlky knihy těch zvratů je tolik, že jsem se při čtení zapomínal a zmáhala mě zvědavost, jak tahle zašmodrchanice dopadne. Intervaly mezi přestávkami na čtení se zkracovaly a čas čtení vkuse zvětšoval, až jsem nakonec poslední třetinu knihy dočetl na jeden zátah, prostě to nešlo odložit.
Autorovi bylo 28 let, když to dopsal (autorovi v knize 31) a já jim oboum závidím, že dokáží v tomto věku napsat takto velký román. Budu jeho další knížky bedlivě sledovat.
Ke knize jsem se dostal náhodou, ale nosná myšlenka - zaměřit se na jedinou věc, držet směr, vytrvat a úspěch se musí dostavit - mě zaujala, tak jsem se do ní začetl.
Na první pohled je kniha plná již jinde 100x řečených motivačních sloganů… no ona je taková vlastně i na druhý a třetí pohled. Nepřináší nic nového, žádný nový poznatek, alespoň pro mě. Přesto jsem ji nakonec s chutí dočetl. Je to celkem čtivý koncentrát snad všech známých manažerských, psychologických či seberozvojových knih o fungování motivace a mysli. Takže pokud jste četli např. Pravidlo 80 / 20 od R. Kocha, Nastavení mysli od C. Dweckové, Vzkvétání od Seligmana, Marshmallow test od W. Mischela a mnoho dalších, najdete nosné myšlenky těchto knih smrsknuté do několika stránek v celkem útlé knížce. Je tedy zajímavé si některé myšlenky připomenout, ale na nějaké hloubavější závěry tato kniha není. Všechno je takové povrchní a přizpůsobené tématu - “Jediné věci”.
Pokud nic z toho nemáte načtené a tato kniha má být vaše první v seberozvoji, tak bych ji jako vstupní bránu i doporučil a pak si následně přečtěte ony citované knihy. Pokud už něco o problematice víte, tak se vám to bude snadno a rychle číst, občas vás zaujme nějaká souvislost, ale moc vám to nedá.
Pokud spánek vašeho prcka není úplně ideální a nebo mu chcete prostě jen porozumět, tak tahle knížka je ideálním průvodcem do světa spánku malých dětí.
Čtivě a stručně bourá zažité stereotypy čerstvých rodičů. Vysvětluje různé etapy spánku, a pomáhá rodičům pochopit, proč potomek pláče a co asi cítí v určitých situacích.
Pro čtení knihy nemusíte být studenty Vývojové psychologie, abyste všemu porozuměli. Navíc je kniha doplněna zajímavými vsuvkami, jak se daná věc řeší v jiné kultuře. Mě osobně kniha pomohla se zorientovat v pár věcech kolem spánku naší holčičky a kvůli některým se už tak nestresuji.
Je to detektivka. Žádný horror, žádné mystérium, ale čistokrevná detektivka a to od Kinga, který detektivky běžně nepíše. To mě zaujalo, protože i Rowlingová si k tomuto žánru odskočila a stálo to za to.
Nebudu to natahovat, stojí to z to i u Kinga. Ze začátku je to spíše takový slabší King a dal bych knize 3/5, ale časem napětí graduje a poslední třetinu jsem nedokázal přestat číst a to je pro mě vždy dobré znamení.
U Kinga navíc miluji ty jeho vcítění do hlavních postav a tak část knihy, která se děje z pohledu psychopata, je dost mrazivá i bez nadpřirozených postav. Možná proto, že i váš soused může být pan Mercedes! :-o
Nic si o knize krále vypravěče nečtěte, žádné anotace, žádné recenze, žádné komentáře (krom toho mého samozřejmě!) a nechte se příjemně překvapovat. Pokud to neuděláte tak, jak radím a jak jsem to udělal já, připravíte se o hodně příběhových zvratů. Jen v anotaci knihy je jich vyzrazena skoro polovina!
Prostě dejte důvěru Královi, že se vám postará o zábavu v temném, napínavém a mysteriózním románu. Jediné, co prozradím, je, že to není horror. Nečekejte žádná monstra či zrůdy - maximálně jen ty lidské. Je to takový King pro začátečníky, co se lekavých scén týče. Civilní vyprávění je ale o to mrazivější, že se plno věcí může stát vám či vašim dětem.
Já díky knize objevil i další významy slova Revival. Že se nejedná jen o význam ve stylu revival kapel… Ale to už bych zase vyzradil něco zbytečně navíc. Hodně zábavy přeji.
Pokud provozujete eshop, nějaký klasický obchod nebo pracujete v knižním průmyslu, tak je tohle pro vás povinná četba, ať víte čemu budete v budoucnu čelit. A pokud ne, tak pro vás pohled do zákulisí vzniku a fungování Amazonu může být alespoň zajímavou inspirací. Ono o Amazon jde v téhle knize především, není to ani tak životopis hlavního majitele a člověka, bez kterého se tam nic nepohne, Jeffa Bezose, jako životopis téhle zvláštní korporace a lidí v ní. Korporace, kde zákazník a nízké ceny jsou na prvním místě, ale občas za nepřiměřenou cenu (ale to záleží na úhlu pohledu, jak by řekl Jeff).
Kniha se dobře čte, hlavně pokud patříte do jedné ze skupiny lidí, jenž jsme zmiňoval na začátku. V případě, že vás eshopový byznys moc nezajímá, tak pro vás asi nebude příběh firmy moc fascinují a uberte si klidně jednu hvězdiču. Ze soukromí Jeffa Bezose se toho moc nedozvíte a jeho život ostatně nebyl ani tak dramatický jako např. Elona Muska. S Muskem, Jobsem a dalšími velikány informační revoluce jej ale spojuje povaha. Bezos je ten typ šéfa, který je workoholik, micromanager, má snížené emoční vnímání a s lidma pracuje prostě tak, jak se jim říká v korporátní hantýrce, jako s Human Resources. Každý je nahraditelný a kór když stojí v cestě nízké ceně pro zákazníka.
Autor knihy se snaží psát o Amazonu vyváženě, zmiňuje tam i ty méně příjemné věci. Každopádně je vidět, že ho firma a Bezos fascinuje a ten kritický pohled je často hodně mírný. Ale nemusíte se bát, náborová brožura to není a narozdíl od podobných knih o Applu, Google apod. po jejím přečtení může plno lidí od práce pro Amazon a nebo i jen nákupu na něm odradit.
U téhle knihy se sešlo vícero věcí, které mě nakonec přesvědčily dát knize 5 hvězdiček a všem ji doporučovat.
- o Muskovi jsme toho moc nevěděl, jen takové ty zkratky z médií - že je následovník Steva Jobse, že je žijící Tony Stark z komiksu Iron Man apod. To samé o jeho firmách, které jsem znal jen povrchně. Sledovat pak jeho vzestupy a pády bylo jak číst dobrý román. Je tam totiž úplně vše a těšil jsem se na další kapitolu.
- čte se skvěle. Je to napínavé a hlavní "hrdina" je takový ten typ, u kterého nevíte, zda mu máte fandit a nebo jen kroutit hlavou, co je to za kreténa.
- jeho firmy nevyrábí další druh mobilu nebo nějakého blbého programu, ale rakety do vesmíru, auta na elektrický pohon a solární panely. Jeho vizí je dostat lidi na Mars a kolonizovat ho, a vy mu tu vizi věříte, že to není jen nějaká proklamace, která teď zrovna frčí a naláká mu do firmy nejlepší inženýry a ty po sobě nechají šlapat jen s vidinou výletu do kosmu.
- skvělý překlad a editorská práce u odborných termínů
- že jsem po dočtení byl najednou smutný, že nevím, jak to bude dál :). Každopádně Musk je mladý a pokud bude pokračovat podobným tempem, můžeme se brzy těšit na další díl.
Přes 30 let stará fantasy, která nesnese srovnání s běžnými fantasy příběhy, kde skupina chrabrých hrdinů putuje z bodu A do bodu B, zachrání svět před velkým zlem a zažijí báječná dobrodružství.
Tohle je trochu jiná fantastika vytvářející snové světy v naší mysli, v mysli našeho světa. Má temnou atmosféru a nejednoznačné hrdiny. Bohužel není jednoduché ji číst a vyžaduje po čtenáři správné naladění na příběh a hodně představivosti, oproti běžné fantasy nedá čtenáři nic zadarmo.
První polovina knihy je skvělá, postupné odhalování Rohypského lesa a jeho legendy často deníkovou formou je strhující a sálá z toho neuvěřitelná atmosféra, že se nemůžete odtrhnout. Druhá polovina knihy, kdy se do toho lesa hrdinové konečně vypraví, je spíše zklamání a zahození tak obrovského potenciálu na celou velkou ságu. Čtení je čím dál náročnější, plno krátkých minipříběhů zdržuje a snový příběh se mění v obyčejné putování s cílem zachránit svou milou a zabití velkého ZLA.
Posledních 50 stránek jsem dočetl s velkým sebezapřením a volné pokračování už číst nebudu, i když se píše, že to je autorova úplně nejlepší kniha. Velká škoda, na začátku jsem to viděl na 5 hvězdiček.
Těch 52 rad je vcelku fajn. Všechny dávají smysl, jsou rozumné a pokud podobnou literaturu či časopisy jako Forbes apod. čtete déle, tak jste se s většinou z nich už setkali.
Jsou tedy fajn, ale je jich prostě moc a jsou navíc povrchně pojaté. Neznám nikoho, kdo pojede každý týden nový návyk a bude si hlídat i ty staré. Lepší by bylo vzít tak 5 nejdůležitějších a dokopat čtenáře k tomu, aby si je osvojili. Do detailu je popsat, aby i ti méně chápaví vzali smysl té změny za svůj.
Takto je pro vás kniha jen plná stresu z toho, co vše byste měli změnit, abyste byli "šťastní" - alespoň z pohledu autora - ale kvůli přehlcení ze spousty úkolů v knize to nikdy nedotáhnete do konce. Knihu nakonec zahodíte a nebo radši někde schováte, aby vám nepřipomínala váš nezdar.
Skoro každá kniha kolem osobního rozvoje se honosí titulem "přelom v uvažování" či "revoluční kniha, která vám změní život". Řeknu to rovnou a bez obalu, vám konkrétně život nezmění.... může ho ale změnit někomu ve vašem okolí.
Celá kniha je zaměřená na jeden výzkum či řekněme objev, že někdo uvažuje růstově a někdo fixně. Hádáte správně, že ošklivě znějící fixně je dle autorky to špatné uvažování. Lidé, co uvažují růstově, nemají problém dělat chyby, učit se z nich a celý život na sobě pomalu a jistě pracovat. Pokud něco neumí, tak je to aktuální stav, ne trvalý, nesouvisí to s charakterem člověka, nepotřebují velké nadání, aby se něco naučili. Uvažují tedy přesně obráceně než fixní člověk, který se výzev bojí, protože by se mohlo ukázat, že jeho představa o vlastní inteligenci není pravdivá, že není tak geniální, jak do něj celé dětství rodiče a babičky cpali pod tlakem.
Pokud jste se ke knize dopracovali sami, tak počítám, že jste růstový typ, chcete se zlepšovat a pochopit, jak věci fungují. Jediné, co vám kniha dá, je utvrzení se v tom, že děláte vše dobře :-) a pomůže vám pochopit, že jsou tu lidé, kteří takto neuvažují. Konečně pochopíte, proč některý váš blízký či známý dělá určité věci tak blbě a nelogicky a proč má ze všeho takový stres a strach. Pak zjistíte, že vyrůstal v prostředí s fixním nastavení a že je mu také vlastní. Můžete ty lidi tedy lépe nasměrovat, když jim teď vidíte více do hlavy nebo jim dáte tu knihu přečíst. Je psaná čtivě a plná příběhů ze života, takže se nemusíte bát nějakých psychologických rozborů. Dokáže ji přečíst každý, kdo bude chtít pochopit, proč se mu v životě některé věci nedaří, proč má takovou trému, proč on, jedničkář na škole, vydělává méně než horší spolužáci a podobně.
Sobě život tedy četbou knihy asi nezměníte, možná ale někomu v okolí ano.
Že cukr je zabiják, pokud se to s ním přehání, už asi tuší většina z nás a že se to s ním přehání hodně. Jedu nízkosacharidovou dietu, protože cukru máme ve stravě strašně moc a to i v té tzv. "zdravé" a od této knihy jsem očekával, že se o cukru a reakci těla na ně dozvím více. Kniha je ale psaná napůl lidově pro běžného čtenáře a napůl celkem dost odborně, jak pro studenta medicíny. Myslím, že čtenář, na kterého cílí je ta první kategorie (i já nejsem odborník) a ten se po pár kapitolách přestává chytat. Kniha se pro něj stane jednostraným křikem na cukr a jak autorku málem zabil a co vše způsobuje. I kdyby to byla vše pravda, tak mě to po 70 stránkách přestalo bavit číst. Pokud se o cukru a následcích na vaše tělo chcete dozvědět více, tak mnohem čtivější a zajímavější je kniha Proč tloustneme.
Kniha mě nalákala oznámením, že je to od autora scénáře mého oblíbeného seriálu True Detective (u nás Temný případ). A protože nedávno skončila druhá série seriálu byl jsem celý žhavý, abych se ponořil do autorova světa i knižně. A ten je asi takovýto: jižanská část USA jako New Orleans, pořád vedro a dusno, hrdinové nehrdinové s vlastními problémy, v depresích, alkoholici a k tomu temný případ, vhodný jen pro jejich náturu, protože jen podobní porouchaní lidé dokáží nahlédnout do mysli těch ještě porouchanějších. Čekal jsem "jižanskou" detektivku, ale dostal jsem k mému zklamání "severskou". Prostě má to spád a hrdinu jako od Nesba, ale Nesbo to není. Atmosféra jako v seriálu se nekoná, ani ten hrdina není zas tolik porouchaný, jak jsem čekal. Prostě z toho nakonec vylezla celkem svižná, ale předvídatelná gangsterka s nemastným neslaným antihrdinou. Vůbec na mě nedýchla atmosféra přímořského města Galveston, jak jsem doufal a nakonec jsem ji ani nedočetl.
Kašlete na to, že tato kniha spadá do kategorie Osobní rozvoj. Tam dneska spadá kdeco. Tuhle útlou knihu si přečtěte i pokud se nějak rozvíjet nechcete, ale prostě vás zajímá, co nás všechny pohání v našem konání. Pro mě osobně bylo odhalení, jak funguje vnitřní a vnější motivace, velkým překvapením a konečně mě plno věcí začalo dávat smysl.
Jste šéf a myslíte si, že zvedáním výplaty či bonusy zvedáte nějak zájem lidí o práci pro vás? Omyl. Myslíte si, že když dítěti bude platit za dobré známky, že se více naučí? Další omyl. Podobných omylů a stereotypů v uvažování vyvrací kniha celou řadu.
Koupil jsem dokonce několik výtisků a rozdal přátelům a kolegům, aby i oni pochopili, jak motivace a náš vnitřní pohon funguje. Knihu vřele doporučuji i vám.