martin3683 komentáře u knih

Na první pohled to může vypadat jako kniha, která vám chce radit, jak máte žít, ale na druhý pohled ... je tomu opravdu tak. Každopádně od klasických knih osobního rozvoje to má hodně daleko. Spíše se to blíží k filozofické či populárně vědecké literatuře a to díky rozsahu témat a hloubky do jaké vždy autor jde.
I u celkem triviální rady “Mluvte pravdu a nebo alespoň nelžete” se na 35 stránkách rozepisuje z citátů z bible, zkušenosti z psychologické praxe a vědeckých poznatků z posledních let. Někdy jde tak hodně do hloubky, že se čtenář může ztrácet a nechápat, co to s danou radou má společného. Vždy to ale na posledních stránkách kapitoly poskládá dohromady.
Jsem přesvědčen, že všech 12 rad opravdu vede ke spokojenějšímu životu a dalo by se říci, že nejsou nijak objevné a každý trochu rozumný občan západního světa se jimi již dávno řídí. Pokud tomu ale u vás není a potřebujete jít jako já ve všem do hloubky a pochopit celý kontext, tak ta kniha bude pro vás jako stvořená. Pokud nemáte v podobných knihách rádi zbytečnou omáčku kolem hlavní myšlenky, tak si uberte z hodnocení jednu hvězdičku, někdy je text opravdu zbytečně rozvláčný.

6 25.06.2019

Málokterá branže se v reálu tolik liší od představ, které o ní většina lidí má, jako je právě vývoj počítačových (či konzolových) her. Vývoj her je přeci zábava, hrajete si hry a ještě za to dostáváte zaplaceno, děláte něco, co lidi a vás baví, ne? Z části je to vše pravda, ale jak vám kniha ukáže, je s tím spojeno hodně krve a potu. Knihu by si měli přečíst nejen všichni naivní snílci o své vlastní hře, ale i lidé, kteří tímto odvětvím opovrhují jako o chudém příbuzném filmového průmyslu.
Každodenní těžkosti vývoje her kniha ukazuje na příkladech několika her od velkých studií se stovkami zaměstnanců až po příběhy jednotlivců, co vývoji své vysněné hry obětovali roky života. Navíc u celkem známých her pohlédnete pod pokličku tvorby a možná se na ně budete potom dívat trošku jinak než jako běžný hráč/zákazník.
Kniha je v mnoha ohledech zajímavá nejen pro lidi s hlubokým zájmem o herní průmysl, ale pro každého, co něco kreativního tvoří či vymýšlí něco z nuly. Jak těžké je plánovat, jak těžké je na začátku nějakého projektu dohlédnout na konec a jaké důsledky to může přinést. Také je kniha plná sebeobětování týmů a jednotlivců v rámci nějaké vize a dotažení celého projektu do konce. Nakonec až tato houževnatost a vytrvalost odděluje úspěšné společnosti (či v našem případě herní vývojáře) od průměrného zbytku a to nakonec platí ve všech odvětvích lidské činnosti.

5 24.06.2019

Leonardo z Vinci byl bezesporu talentovaný člověk, ale hlavně skvělý pozorovatel. Díky své obsesi zaměřovat se na detaily jsou jeho malby geniální a dodnes nepřekonané. Ale zas tak moc jich vlastně nedokončil, protože ho zajímalo tolik věcí najednou, že byl noční můrou všech zadavatelů a šéfů. U jeho vynálezů se mísil technický a matematický um s bujnou fantazií a většina nákresů je spíše nesestavitelných. Nedá se mu však upřít novátorský přístup (však to bylo 500 let zpátky, byl to velký vizionář). Tohle a více se z knihy dozvíte hlavně díky precizní práci autora knihy s Leonardovými deníky. Bohužel se autor hodně zabývá jeho dílem, ne jen osobou, jeho životem a dobou. Rozpitvává každý obraz či sochu a je to hodně nezáživné čtení. Musíte umění strašně milovat, abyste se donutili pokračovat (což není můj případ), já nejdříve přeskakoval odstavce a pak celé stránky. Kniha je více vědecká práce než záživné čtení a inspirace géniem své doby. Čekal jsem od ní něco jiného a trochu zklamala.

2 11.05.2019

Seligman je kapacita, velký propagátor a spolutvůrce směřování pozitivní psychologie. Už jsem od něj četl jiné knihy a vždy jsem byl spokojen. Zde je bohužel situace jiná a je to z části velký problém u většiny mimoamerických čtenářů. Kniha obsahuje několik velkých testů, které vám mají dát vodítko, zda jste pesimista nebo optimista a dále zda nebojujete s depresí a na tom je pak stavěno celé vysvětlování pozitivního myšlení a jak nás ovlivňuje. Jenže každý psycholog vám řekne, že podobné psychotesty se musí velmi upravovat dle každé země. Mentalita Američana, pro kterého to bylo primárně psané, je naprosto jiná, než Evropana a natož Čecha. Nejen, že mě vyšlo, že jsem hraniční pesimista, ale že jsem také v houboké depresi. Z mého okolí vím, že k oboum výsledkům mám daleko. Nechal jsem ty testy udělat i další lidi v mém okolí a vždy vycházel totální nesmysl. Prostě v podání těch testů, pokud nemáte americký "keep smile" pohled, tak jste pesimista a váš život se hroutí. :)
Pokud budete ignorovat testy a z nich vycházející text (tak půlka knihy), tak zbytek je zajímavý popis historie začátků pozitivní psychologie a nedá se nic jiného, než tomu oboru držet palce, protože je to určitě udržitelnější směr než na všechno brát nějaká farmaka.

3 07.05.2019

Ke knize jsem se dostal tak, že ji někde doporučoval jako tip Bill Gates. "Četl" jsem to jako audioknihu, což je podoba, kterou v tomto případě velmi doporučuji. Hra je totiž celkem nudná, ale v audioknize namluvené ala rozhovory muže a ženy, je to mnohem stravitelnější. Jinak nudná je hlavně formou, obsah je zajímavý a poučný. Každý, kdo se nervuje v práci, proč lidi nedělají, co on chce a proč to nefunguje, zde může najít odpovědi nebo alespoň pochopení. Blbé je, že ti, kterým je kniha nejvíce určena, si ji zřejmě nikdy nebudou chtít přečíst. To ale není chyba autorů.

07.05.2019

Kinga mám načteného opravdu hodně. To, že tuhle knihu napsal s někým dalším, bych z textu poznal po první kapitole i po slepu. Jeho syn bude určitě hodně šikovný, ale do taťky, krále horroru, prostě nemá. Z textu je strašně cítit, že kdyby to psal sám, tak z plno situací vytříská maximum, půjde víc do hloubky, trochu se porochní v psychice postav a možná bude mít kvůli tomu kniha 2x více stránek, ale to nám, fanouškům Kinga, nikdy moc nevadilo, nebo ne? Mám rád Kinga, mám rád (post)apokalyptické příběhy, mám rád téma zombie/nakažení a jim podobné. Vše v knize je a navíc celkem originálně podané (nakažené jsou jen ženy), ale prostě to je po čase nuda. Fakt jsem se snažil a dostal se až do půlky knihy a v tu chvíli i ta nejrozvláčnější Kingovka dostává grády a jede sběsilým tempem k nečekanému konci. Zde bohužel ne. Jsem docela zklamán. Chápu, že se synáčkovi snaží umést cestičku, ale dotovat se mě to moc nechce. Fanouškům Kinga nedoporučuji, ostatní to asi zkousnou a bude je to mozná i bavit. Celkově spíše podprůměr.

4 07.05.2019

Svět podle prota je můj oblíbený film a když jsem zjistil, že je nejen podle knižní předlohy, ale že kniha má ještě další pokračování, tak nebylo co řešit. První část této dvojknihy, Svět podle prota, je naprosto totožná s filmem a dokonce musím říci, že mě filmová verze bavila skoro více. Kevin Spacy je prostě geniální prot. Druhá část Na světelném paprsku navazuje přesně 5 let na první knihu, prot se "vrátí" a opět začíná souboj doktora G. Brewera (ano, jako autor knihy :) o duševní zdraví svého pacienta. Opět nechává čtenáře tápat v možnostech, zda "prot", jak si tento kosmický návštěvník říká, je opravdu bytost z jiné galaxie a nebo jen duševně nemocný, ale o to více přesvědčivý, člověk.

Kniha je plná nejroztodivnějších až řekl bych exotických duševních nemocí jako např. klient ústavu, muž, který čeká dítě a opravdu začne nabírat na váze nebo mnohočetná osobnost (ne dvě, ale sto různých osobností v jednom těle) apod. Ale to všechno jsou jen kulisi pro prota. Autor knihy skrz něj kritizuje celou naši společnost. Prot na své planetě K-PAX nezná násilí, náboženství, války, ničení planety, všechny bytosti tam žijí v harmonii a nejí se tam maso. Prot není schopen pochopit, jak můžeme takto žít a věští lidstvu brzké sebezničení. Tento ideální a utopistický svět na jednu stranu přisuzuje doktor/autor výmyslu ztrápené mysli pacienta, který v ní nachází útočistě, na druhou stranu se časem stává velkým lákadlem nejdříve mezi dalšími chovanci ústavu a nakonec celého světa.

3 18.03.2019

I po přečtení jeho přechozí knihy Homo Sapiens, kterou si částečně sám vykrádá, je to stále velmi inspirativní a provokativní čtení. Je to takové intelektuální cvičení a zamyšlení se nad světem a smyslem nás lidí v něm.
Pohled do budoucnosti a jak bude budoucí člověk vypadat je vesměs negativní, alespoň z dnešního pohledu, ale úplně to samé by si o dnešku asi říkali lidé žijící před 100 lety. Hodně mě bavilo provokativní vysvětlování náboženstvích a jejich pokračovatelů -ismů: komunismu, humanismu, liberalismu apod. Harari by se jinak dobře uživil jako autor scifi knih, protože za některé jeho představy možného směřování lidstva by se nestyděl ledajaký scifi autor a strašně rád bych to viděl zfilmované :-).
Všechny ty vize má dobře podložené a vysvětlené, že pokud trend půjde dnešním směrem, tak to tak určitě musí dopadnout. Ale to je potíž všech proroků, věští dle současných znalostí a projektují věci, které známe teď, do nedaleké budoucnosti. Reálně to ale bude nakonec úplně jinak, protože plno věcí, které si ani Harari nedokáže představit, ještě nebylo objeveno. Každopádně lidstvo a budoucí člověk se určitě nudit nebude a rád bych se dožil malého nakouknutí, zda opravdu vznikne Homo Deus, jak si autor myslí.

7 26.01.2019

Velmi provokativní a svěží pohled na dějiny člověka od "modelu" Homo Sapiens vyprávěné s velkým odstupem a v kontextu s dalšíma událostma na planetě. Takto bych ve zkratce shrnul knihu, která mě velmi bavila číst a často nutila k zamyšlení, alespoň pokud jste ochotni přistoupit na autorova pravidla a snažíte se na všechny dějinné zlomy dívat jeho očima. A to očima izraelského historika, což je pohled, jak znám Izraelce z jiných knih a jejich přístup ke světu, velmi kritický a sebekritický, což my Češi máme rádi. On nás má zřejmě taky rád a jsme v knize často zmiňováni nebo alespoň dějiny na našem území.

Nečekejte knihu plnou letopočtů a suchým popisů kosterních nálezů. Knihu díky své zkratkovitosti a vyprávění radši nedoporučujte své staré učitelce dějepisu nebo ji z toho klepne. Autor bere všechny nové poznatky a dává je do souvislostí a snaží se najít na vývoji lidstva ty hlavní zlomy jako kognitivní revoluce, zemědělská revoluce, kulturní revoluce atd. a jaký to mělo vliv na planetu (většinou devastující) a jaký na samotného člověka. Asi nejlepší bude uvézt pár přikladů z knihy, jakým neotřelým způsobem se snaží autor naše dějiny popisovat:

První zemědělská revoluce, kdy se z lovců a sběračů staly "otroci" svých políček, znamenala extrémní změnu úplně ve všem. Teď ji hodnotíme kladně, že nám to prospělo. Ne zřemě tak lidem ve své době. Podle všech nálezů měl lovec/sběrač kvalitnější život - pracoval, rozuměj obstarával postravu, 4 hodiny denně, měl pestrou stravu, pohyboval se přirozeně, musel znát kvůli přežití plno věcí (dokonce je zde teorie, že po přechodu k zemědělství se zmenšil mozek), moc se nestávalo, že by umíral hlady. Na poli ale dřel od úsvitu do soumraku způsobem, na který tělo nebylo stavěno, občas se neurodilo a přišel hladomor, díky populační explozi žil v nuzných podmínkách, jednotvárná strava, přišly nemoci, začaly tvrdé vyhlazovací války (lehko si něco ulovíte jinde, když jste závislý na svém políčku) apod. Byl pak člověk šťastnější? A byl pak v továrních halách a nebo dnes za obrazovkou počítače?

Dále mě bavil třeba pohled na různé idealismy (jako komunismus, nacismus a další) jako svým způsobem náboženství. Ostatně s náboženstvím si zde nebere vůbec servítky. Nekritizuje ho, protože bez něj by se lidstvo nepohnulo, ale popisuje ho jako sdílený blud či pohádku (komunismus), díky které se podařilo nasměrovat jedním směrem velkou skupinu lidí a udržet ten pytel blech pohromadě. Dříve byl schopen udržet nějaký alfa samec max. 80 členů pohromadě ti lepší i více, ale pak se tlupa rozpadla na další tlupu. Díky náboženství se podařilo udržet časem i milionové celky. No, nesmějme se, teď nás pohromadě nedrží pravda tolik náboženství ale konzum a kapitalismus - co je větší zlo?

Když jsem zmiňoval to náboženství, tak dlouho se mělo za to, že se už na všechno na světě přišlo, je to zapsané ve svatých knihách a stačí ten text jen správně pochopit a co tam napsané není, není pro člověka nijak důležité. Pokud jste tedy potřeboval něco vědět, stačilo najít někoho chytřejšího (kněze většinou), který tu informaci má a pokud ne, tak ji má někdo ještě chytřejší. Radikální změna uvažování, která postupně přišla, ale změnila svět a to díky přiznání si, že skoro nic nevíme a že se to musí teprve objevit. To nastartovalo vědu, objevitelské výpravy, technologie. Taková blbost, řeknete si, ale jen díky této změně přístupu v myšlení Britové z pár ostrovů vybudovali největší říši v dějinách lidstva, i když jinde měli pro to mnohem lepší výchozí pozice, ale na novoty kašlali.

Autor se snaží opravdu velmi rychle posouvat dál a popisuje změny z pohledu příchodu peněz, velkých říšů a jejich rozpadů, otroctví, průmyslu, vědy, rozpadu rodin a komunit, ekologie, zotročení zvířat až do lehkého nakouknutí do budoucnosti, kdy Homo Sapiens zmizí a přijde nový druh postavený na genetických úpravách, propojení s technologiemi apod. Připravuje si tak půdu pro svou další knihu Homo Deus. Za mě je to super kniha, ale je dobré nad tím, co čtete, přemýšlet a nebrat vše jako bernou minci. Je to popis dějin s názorem, autor má nějaký světonázor a ten se promítá i do jeho vysvětlování údálostí desítky tisíc let starých a to ač se snaží sebevíc stát z povzdálí a koukat na dějiny s nadhledem.

4 22.11.2018

Na 100. výročí k založení Československa jsem dočel tuto knihu. Nijak jsem to neplánoval a vyšlo to náhodou, ale náhodou určitě není to, že příběh celé rodiny Mašínů se opravdu prolíná naší zemí po více jak 100 let. Jejich otec se účastnil první světové války, pochodoval s legionáři, byl v odboji během druhé světové a synové pokračovali v jeho díle za komunismu.

Autor způsob vyprávění nazývá "skutečným románem", tedy že se jedná o skutečné události, vše založené na mnoha rozhovorech a dokumentech, ale pocity a věci v pozadí jsou domyšlené. Moc mě tento styl "životopisu" celé rodiny Mašínů vyhovoval a dobře se to četlo. Autorovi ani tak nejde o nějakou nestrannost a kniha hraje spíše na stranu Mašínů. Občas se zamyslí, zda je to stále ještě boj za svobodu a nebo terorismus, ale celkově se nad tím moc neuvažuje a vy se zatajeným dechem sledujete, jak se Mašínové probojovali přes železnou oponu do západního Berlína. I když víte, jak to celé nakonec dopadne, stejně se nedokážete odtrhnout od stránek, protože ten příběh je opravdu šílený. Podtitul knihy zní "... největší příběh studené války", já bych to změnil na "... největší zprdeleklika studené války". Takové štěstí, co parta úprchlíků má, je neuvěřitelná. Vymyslet si ten příběh a napsat scénář pro film, tak i ten nejobyčejnější divák bude říkat, že takové blbosti snese jen dost široké plátno a to ještě jen v Hollywoodu. Drzost Mašínů a jejich strategie "zaútočit na nejsilnější místro nepřítele, protože tam to nejméně čeká" se jim vyplácí. Musel jsem se až smát, když jsem četl o probíhající "tschechien krieg" někde za Drážďanama, kdy parta pár kluků s historickými zbraněmi z druhé světové uniká tisícům policistů a vojáků s tanky!

Celkově ale takovýchto "humorných" míst kniha moc nemá a ač se to snaží psát autor s nadhledem a s citem pro hodně drsnou ironii, jde na vás většinu času při čtení deprese. Deprese z toho jaký hovada my lidi jsme, co si Češi (a Němci, Rusové...) byli schopni dělat sami sobě za války a hlavně pak za socialismu. Jak strašná doba to byla a jako hodně lidí je jí ještě teď poznamených. Po dočtení na mě dolehl takový ten uklidňující pocit, že díky bohu, že žiju v době a v zemi, jaké teď žiju. Ten pocit odezní asi za 10 minut, jak mě semelou běžné denní starosti, ale díky i za těch pár minut.

Kniha tedy není jen příběhem rodiny Mašínů, jejich spolubojovníků a lidí, co se kolem nich točili a většinou za to také draze zaplatili, ale celého Československa a dějin v našem východním bloku. Kapitoly jsou občas ozvláštněny vsuvkami, např. o Stalinovi a jeho soukromí, aby i čtenář méně znalý historie našeho bloku chápal, co se děje a proč se režim choval, jak se choval. Často jsem se při čtení nedokázal ubránit pocitu, že podobné věci, které se děly v knize, mají zas tendenci se opakovat. Snad jsem to jen blbě četl mezi stránkami... doufám...

14 02.11.2018

Kniha nese podtitul "Co přinese budoucnost a jak ji přežít", ale předem všechny čtenáře varuji, že budoucnosti se kniha věnuje až tak v poslední čtvrtině. Pokud si myslíte, že přes agresivní název WTF (Ne What the Fuck ale What´s the Future :-)) bude autor střílet od boku změny a vynálezy, které nás potkají v následujících desetiletích, tak budete zřejmě dost zklamáni. Stejně tak budete možná zklamáni, pokud si myslíte, že je kniha psaná odlehčenou formou, protože tomu tak není a občas je to hodně náročné a složité čtení hlavně pro ty z vás, kteří si neprošli začátkem internetu a neorientují se v softwaru, který nyní buď už neexistuje a nebo se transformoval do úplně jiné podoby. Ale dost varováních, protože kniha je to skvělá, ale ne pro každého.

Jak jsem zmínil, autor ve většině knihy nepíše, i přes název knihy, o budoucnosti. A nebo vlastně píše, ale tím, že nejdříve popisuje minulost a současnost a snaží se dle toho kreslit, jak často říká, mapu, podle které se pak s nějakou rozumnou pravděpodobností budoucnost dá trefit a připravit se na ni. O´Reilly nám tím dost rozkrývá způsob, jak sám o budoucnosti přemýšlí a jak vlastně dokáže velmi přesně trefovat různé vynálezy a posuny v době, kdy si většina lidí klepe na čelo. O´Reilly je mimochodem IT guru, který se kolem technologií pohybuje od začátku internetu a ještě dříve a ze psaní o technologiích, přednášení, vydávání knih a pořádání konferencí si udělal hodně slušný byznys (200M dolarů roční tržby). Občas mě to v knize štvalo, protože svým chlubením se zdá, že byl asi u všeho důležitého, co se na internetu stalo. Každopádně má výsledky, jeho "mapy budoucnosti" ukazují správnou cestu, což se hodněkrát potvrdilo a dává tedy smysl se sním po této cestě vydat a knihu si přečíst.

Když se prokoušete začátky internetu, začátky otevřeného softwaru, vzniku Microsoftu, Amazonu a Googlu, tak všechno do sebe začne hezky zapadat a vám se začnou otevírat neuvěřitelné obzory budoucnosti, kam nás možná technologie můžou až dovést (a to nejen světlé zítřky). Jako příklad dávám do placu pro mě úplně novou myšlenku: budeme mít v budoucnu dvojí peníze - jedny "strojové" a jedny "lidské". Za strojové peníze si budete kupovat výrobky a služby vyrobené stroji/roboty, to zboží bude zřejmě hodně levné a peníze dostanete v rámci nějakého nepodmíněného základního příjmu jako podporu za to, že stroje seberou většině lidem práci, jak ji známe dnes. No a za lidské peníze si budete kupovat věci a služby, které budou produkovat lidé. Ty budou dražší a omezené, bude to vznikat z kreativní činnosti a dobrovolně, protože o živobytí se postarají stroje a hlady umírat nebudete. Lidské peníze budou vydělávat také např. učitelé, pečovatelé a prostě služby, které roboti nedokáži zajistit. Jestli to je utopie či reálné, netuším, ale jako myšlenka super.

5 12.10.2018

Kniha je nádherně provedená s plno černobílými fotkami a je jí pořádný kus, tak jak jsou fanouškové "krále" náležitě zvyklí. Knížky pod 1 kg nebrat! Bohužel více než životopis je to bibliografický seznam jeho díla s odborným rozborem a to navíc celkem nekritickým. O životě S. Kinga se v knize nedočtete více než v jeho vlastních knihách. Pohledy do zákulisí a konfrontace s jeho okolím se moc neděje. Odhaduji, že vlastního textu má autor v knize ani ne polovinu, protože hodně se tam objevují citáty Kinga, jeho dvorního literárního kritika a s lidma z branže - např. ilustrátoři děl apod. Z pohledu jeho díla je to super knížka. Hezky na jednom místě máte vše utříděno a občas se dozvíte i nějaké zajímavosti o oblíbené knize. Dávat si ale musíte bacha na spoilery. Kniha nebere v potaz lidi, kteří nečetli každou čárku, kterou King napsal a proto i já jsme hodně kapitol přeskakoval, pokud si nechci zkazit překvapení z děje u knihy, kterou jsem ještě nečetl. Asi jsem, co se životopisů týče, mnohem náročnější, ale pokud vás nezajímá tolik King jako hlavně jeho dílo, tak si jednu hvězičku přidejte. Já koupě nelituji, ale čekal jsem malinko více.

3 05.09.2018

Jestli se lidstvo někdy konečně dokope, aby osídlílo Měsíc, tak v první etapě osídlování to bude vypadat nějak jako v knížce. Zatím nejlépe a nejrealističtěji stvárněná představa, jak by mohlo lidstvo fungovat na Měsíci. Autor myslí na vše, na 6x menší gravitaci, malé děti musí vyrůstat na Zemi, protože jinak vývojová deformace, jak tam vyrábět efektivně kyslík, lidi tam žijí z turismu a i to, že ručičkové hodinky na Měsíci fungují jinak. A pozor, není to je suchopárný výpis technických popisů a vychytávek, ale napínavý příběh jedné mladé a geniální holky, která se zaplete do kola velkého byznysu a vraždy a přitom ještě stačí celou knihu vtipně hláškovat. Jazz mě bavila, její hlášky jsem si několikrát chtěl zapsat, jak pobavily, ale nakonec u mne zvítězila lenost. Moc doporučuji a doufám, že knihu zfilmují stejně jako předchozího Marťana.

8 28.08.2018

Dan Brown je brilantní vypravěč a jeho knihy jsou dokonale řemeslně zvládnuté a kdejaký tvůrce by mu mohl závidět. Bohužel se ta řemeslnost a jedinečnost každého díla pomalu a jistě přesunula do sériové výroby. Schéma knih s Langdonem je u všech tak stejné, že od první stránky až do konce znáte předem hlavní body příběhu. Nechci spoilovat, kdyby tohle byla pro někoho jeho prvním setkání s Brownem, ale musel jsem při čtení občas kroutit hlavou, zda tohle Brown má stále zapotřebí. Má slávu, peníze, zfilmované knihy a přesto se takhle lacině prodává. Kdybych měl teď skončit, tak dám 3/5 za příjemné oddechové počtení, kdy stránky utíkají světelnou rychlostí, je tam velké spiknutí, sem tam šokující odhalení, náboženští fanatici, krásné Španělsko a jeho kulturní poklady, prostě standardní Langdon.

Brown ale do knihy dal další vrstvu, takové filosofování pro masy. Strašně mě bavilo se zamýšlet nad novýma technologiema (i když v knize hodně přitažené za vlasy) a kam nás až můžou dovést, jak ovlivní všechna náboženství na světě a proč i mnoho vědců a inteligentních lidí věří v nějaké Boha. Brown má neuvěřitelný rozhled a schopnost kombinovat věci, které by vás ani nenapadlo dát vedle sebe. Kdyby tohle filosofování, které v dlouhých monolozích pronášejí hlavní postavy knihy, vydal samostatně, tak to nikdo číst nebude, nebo jen nějací akademici a zasvěcená menšina populace. Takhle to ve spojení s vlastně celkem literárním brakem dostal ve stravitelné podobě mezi nás, běžné smrtelníky a docílil toho, že se po dočtení knihy většina z nás alespoň na minutu zamyslí nad hlavníma otázkama knihy: Odkud pocházíme a kam směřujeme.

Já byl nakonec příjemně překvapen a jsem rád, že jsem knize dal šanci. Je to nakonec 4/5 a tajně doufám, že u dalšího Langdona to schéma už konečně změní.

2 04.08.2018

V originále se kniha jmenuje “Shoe Dog“, což se mě teď po přečtení líbí mnohem více než český laciný název jak z nějaké motivační literatury. Knight a jeho parta byly pravými Shoe dogs a autor vám to nejednou dokáže ve své knížce.

Kniha je vyprávěna “hlavním hrdinou” a autor vás provede postupně celým svým životem, jímž se jako dlouhá a silná nit táhne jeho firma. Pokud stejně jako já o zakladatelích, příběhu firmy a jejích začátcích vůbec nic nevíte, tak to bude pro vás napínavé čtení plné zvratů, radosti a opětovných problémů jaká jednou potkají každého podnikatele. Každý si tam najde to svoje a je občas příjemné, že podobné strasti řešil ve svých začátcích i někdo jiný... i když on pak z toho vybudoval miliardovou společnost, ale to už je takový drobný detail :).

V knize najdete vše: skupinu dobrodruhů na cestě do neznáma, zákeřné nepřátele se snahou o likvidaci, nové spojence, soudní procesy, lásku, smrtelné tragédie, několik vteřin před bankrotem a nakonec i šťastný konec. Doporučuji všem podnikatelům jako inspiraci, či jako takovou pohádku na dobrou noc, když potřebují zvednout náladu po náročném dni. Zajímavý je to i pohled pro dnešní start-upisty, ač ten pojem nemám rád, protože Nike či možná lépe jeho předchůdce Blue Ribbon byl start-up jak vyšitý a to v době, kdy na takovéhle firmy nebyl obchodní a bankovní svět připravený. Dneska se začínající a rychlerůstové společnosti mají jako v bavlnce, investoři a banky se předhánějí, aby mohli být u toho. Na začátku sedmdesátých let tomu tak nejen nebylo, ale podobné společnosti byly spíše divné, když neměly zásoby vlastního kapitálu a vše, co vydělaly vracely zpět do růstu a nikdo jim nechtěl půjčit.

Knihu vřele doporučuji. Je to jeden z těch upřímných životopisů, kde se hlavní aktér sám moc nešetří.

4 16.07.2018

Při čtení jsem si ze samého přikyvování namohl krční svaly. Číst ji, bylo jako by někdo nahlas říkal vaše myšlenky, o kterých máte jen hrubé tušení, že tam někde jsou. Vtipné je, že ty myšlenky pro mě, člověka, který 17 let podniká a má něco načteno, nebyly nakonec až tak překvapivé. Pro mladší či méně životem protřelé čtenáře ale budou šokující a to i díky tomu, že jsou dobře podložené a vyargumentované.

Co je tou "zazračnou" myšlenkou? Opak toho, jak jsme nyní od mala masírováni ze všech stran: "Polouchej svou vášeň, dělej jen to, co tě baví, peníze přijdou samy." Tyhle rady, dávány v dobré víře, jsou nejen špatné, ale často škodlivé. Dnešní přístup: najdi si svůj dream job, dělej co tě baví (co může bavit člověka po škole, takže nějaká zábava, sport, hry a tak) a tam bez zkušeností hned očekávej, že přesně na tebe všichni čekají, dostaneš super prachy, volnost a zajimavé projekty. Když to nevyjde (jakože v podstatě nikomu), tak jsi bezradný a životem zničený, že všichni máme přeci dělat to, co nás baví! Ach jo, život není fér...

Tento přístup k práci, ale i k životu vidím kolem sebe denodenně a nemyslím teď jen nějaký nezkušený mlaďochy. Nejdříve dejte peníze a benefity a já pak tedy něco předvedu. Dejte mi volnost, tým a zajimavý projekt a ja svým zápalem pro věc dokáži divy. Málokdy vidím obrácený přístup, ale někdy je to na pohovorech alespoň sranda. Nejdříve něco předvést, získat znalosti, ukázat svoji cenu a nahromadit, jak autor knihy nazývá, "kariérní kapitál" a až pak začít něco očekávat. Že se takovýto "kapitál" nezíská přes noc, často ani za pár let, je snad všem jasné. Že to hodně bolí a je s tím spojena dřina a stres, už moc jasné všem není. V knize to krásně popisuje na mnoha příkladech a lidech, kteří uspěli, ale i na těch, kteří ne, což je snad ještě důležitější. Jak má pak člověk nějaké zkušenosti, začne vynikat, pak zákonitě začnou růst peníze, volnost v práci a s tím, jak začnete být uznávaní (a to i sami před sebou) i ona vášeň a radost z práce. Hodně mě uspokojuje, když pak tento správný přístup vidím u některých lidí ve vlastní firmě.

Kniha se dále pozastavuje i u dalších aspektů, proč někdo uspěl a někdo ne. Nakonec po prvním vystřízlivění, že vášeň nefunguje, přeci makáme a snažíme se všichni a ne každý se dopracuje ke spokojenosti a práce je brána jen jako zdroj výplaty. Roli tam hrají i další věci jako povaha práce, jak na sobě pracujete, jak se zlepšujete, na vašich šéfech a tak. Vše rozebírá autor v několika kapitolách a ukazuje, že jen se zakousnout a vydržet nestačí.

Já se k plno věcem a poznáním, která autor v knize tak krásně popisuje, dopracoval za hodně let a častých zklamáních a tak bych docela ocenil, kdybych si ji v osmnácti letech mohl přečíst. Mohlo mě to ušetřit hodně času a nervů. Jiná otázka je, zda by tomu mé mladé já chtělo naslouchat a nehodilo namyšleně do koše :-). Kdo ale naslouchat a řídit se radami z knihy chce, tomu ji můžu vřele doporučit.

8 10.04.2018

Dlouho mě trvalo, než jsem se naladil na svět v knize a pochopil, co se dříve vůbec stalo, že je v takovém stavu a jak fungují ty kalorie a tak. Možná je kniha přívětivější pro čtenáře znalé autorových povídek, ale mě stálo dost energie u knihy prvních 50 stránek vydržet. Nakonec mě ale myšlenka tohoto biopunkového světa zaujala a dal jsem ji prostor. Bohužel ale hlavní postavy v knize jsem si neoblíbil, a to ani dívku na klíč a to má všechny předpoklady :). Vůbec jsem neměl potřebu jim fandit a byly pro mě jen další součást tohoto zvláštního univerza. Popravdě jsem od knihy čekal o dost více. Tím ale neříkám, že je špatná, protože i teď, nějaký pátek od přečtení, si dokáži vybavit některé scény a divné situace, které byly natolik silné, že se mě celé zaryly do paměti a to ne každý autor dokáže. Ale jako celek nefungovala a proto dávám průměr.

2 23.03.2018

Knihu jsem si koupil před lety v mé "vrcholné" běžecké formě, kdy jsem dával ročně několik půlmaratonů. Dalo by se tedy říci, že jsem už nebyl úplný začátečník. Knihu jsem si prolistoval a přišla mě zajímavá a poučná, ale nic mě v té době nedávala, tak jsem ji odložil na později.

Pár let uplynulo, z půlmaratonisty se stal obtloustlý fotřík a když jsem po vánocích ze sebe sklepal největší nános nových kil a vyležel z poslední zimní chřipky, co domů přitáhlo ze školky každý druhý týden dítě, shledal jsem, že nastal čas na Škorpilovu školu běhu.

Kniha je opravdu psaná pro začátečníky, ale nakonec celkem složitě, že nedokáže začátečníka moc nabudit a udržet. Nebudu to natahovat, je to takový manuál běhu a stejně jako většina manuálů docela nudný. Autor je odborník, bezesporu skvělý běžec a trenér, ale jako spisovatel to bude slabší. Já jsem čekal nějaké nakopnutí do běhu, nějaké začátečnické rady a šup si obout běžecké boty a ven, dokud je světlo. Nic takového jsem tam nenašel, za to bych teď mohl dělat trenéra :).

Vím, že se to nedá asi porovnat, ale pokud chce člověk získat přirozenou chuť odložit knížku a jít si zaběhat, i kdyby venku mrzlo nebo byla bouřka, je ideální kniha Born to run. Tam i bez technických rad jak pokládat nohu před nohu sálala ta radost z běhu a překonávání svých možností. Běhat jsem se donutil i bez této knížky a tu zase odkládám na neurčito.

2 21.03.2018

Nevím, čím to je, že snad každý vrcholný manager z českého Microsoftu po svém odchodu začne koučovat či psát knihy o osobním rozvoji (krom pana Kaliny je všeobecně známý třeba Jan Mühlfeit). Ale u obou mě spojuje to, že jsou naprosto mimo můj pohled na osobním rozvoj. Nikomu neberu, že jim jejich fráze a "jedinečný" návod na fungování světa a mysl můžou pomoci, pokud jsou zrovna v nějakém duševním rozpoložení, kdy jim to dává smysl. Pak proč ne.

U mě Emoční rovnice ale totálně nezafungovala a knihu jsem nakonec ani nedočetl. Svádět skoro vše na výchovu rodičů mě přijde přehnané. Ok, znám základy Freuda a asi při dostatečně dlouhé terapii se dostaneme k vlastním rodičům, ale to brutální zjednodušování vývoje osobnosti každého jedince, co předvádí pan Kalina v Emoční rovnici, mě přišlo hodně mimo. Ale za snahu dávám alespoň jednu hvězdičku. Kniha se prodává dobře a některým lidem tím pádem zřejmě mohla pomoci, což je fajn. Já bych ji ale nedoporučil.

5 21.03.2018

Asi je to nevyhnutelné, ale podle životopisů zakladatelů mnou obdivovaných firem (Tesla, Apple, Amazon, Lucasfilm a jiné) musíte být autoritářem, diktátorem a trochu bláznem, abyste dokázali realizovat své vize. Lucas do této partičky velmi dobře zapadá. Pravda, nechtěl kolonizovat Mars, nechtěl nejlepší osobní PC či odvládnout všechen obchod na světě, chtěl jen točit filmy a hlavně, aby mu do toho filmová studia nekecala.

Perfekcionismus, potřeba totální kontroly nad svým dílem a jeho realizací ho nakonec dovedly, ač velmi klikatou cestou, k tomu, že si vybudoval vlastní filmové impérium. Lucas je další z řady velmi úspěšných podnikatelů, který je posledlý mikromanagementem a nejradši by si všechno dělal sám, lidé jsou pro něj jen prostředky k naplnění jeho vizí. Vizí nakonec natolik silných, že výrazně ovlivnil či dokonce změnil podobu dnešního filmu a jak ho vnímáme a "konzumujeme. Ne nadarmo se o něm říká, že je Edisonem moderního filmového byznysu. Nejsou za ním "jen" franšízy Star Wars či Indiana Jones, ale i největší trikové studio ILM, prosazení natáčení na digitál, založení studia Pixar, technické standardy v kinech jako THX a další, promítání filmu v kině digitální formou, dotažený filmový merchandise a plno dalšího.

Pokud, stejně jako já, o Star Wars něco víte, ale nikdy jste nebyli hardcore fanouškem, že byste se zajímali o život jejich stvořitele, tak budete spokojeni. Kniha je plná informací, ale neočekává, že o Star Wars něco víte, ale pokud ano, tak si najdete plno zajímavých bonbónků ze zákulisí o hlavních aktérech a tvorbě postav a vlastně celého univerza.

Tradičně, jako u většiny podobných životopisů, je nejzajímavější prostřední část, když se buduje impérium a vše to začne do sebe zapadat. U téhle knihy mě ale docela bavily i jeho začátky a mládí, nenudilo mě to, i když to není o Star Wars. Posledních 100 stránek ale už trochu nudou je, autor knihy pak už docela přeskakuje roky, ale asi už se tam nic moc zajímavého pro potřeby knihy neudálo. Z Lucasfilm se stala fabrika na Star Wars licence k hračkám a další a další pokračování, seriály, hry apod. Kniha končí prodejem do Disney.

Kniha má už vyhrazené místo v mé knihovně vedle životopisů Baťi, Jobse, Muska, Havla, Bezose, Einsteina a dalších velikánů.

4 27.01.2018