martin3683 komentáře u knih

Zafungoval na mě marketing a to konkrétně zmínka S. Kinga, že je to velmi originální. A musím říct, že King a marketingové oddělení nelhali a první třetinu knihy jsem se musel smát, jak dobře to má autor vymyšlené.

V městečku v hlubokých lesích straší stará čarodejnice. Objevuje se náhodně na různých místech, třeba u vás doma ve skříni či v kuchyni, když snídáte. Někteří dělají, že tam není, jiní obyvatelé přes ní hodí utěrku, aby se nemuseli dívat na její obličej se zašitýma očima a pusou. Kdo se do města jednou přistěhuje, ten už nemůže pryč, protože delší doba jak týden mimo město vás dožene k sebevraždě. Nikdo krom obyvatel města o tomhle prokletí neví a agentura HEX se stará o to, aby se o tom nikdo další nedozvěděl. Jak říkám, autor to má skvěle vymyšlené a rozehrává tak drama na maloměstě, kde jsou obyvatelé schopni věřit na nadpřirozené síly a nějak se s tím musejí každodenně vyrovnávat.

Druhá třetina knihy je něco jako seriál Stranger Things. Parta mladých kluků na maloměstě rozehraje hru, o které nikdo z dospělích neví a chci podle toho seriál, byl bych napětím přikovaný k televizi a chtěl vidět další a další díl.

Poslední část knihy je bohužel tou nejslabší. Z černého humoru a mystéria se stává drsný horor. Je to hodně depresivní a psycho. Normálně by se mě to líbilo, ale provedení pokulhává. Autor se snaží o styl S. Kinga, krále hororů, ale nedaří se to. King by z tohoto tématu vytřískal mnohem více (a je fakt, že by mu na to nestačilo určitě ani tisíc stránek). Jak jsem se v závěru dozvěděl, autor knihu a hlavně závěr předělal pro světové (rozuměj americké) publikum a podle mě tím knize ublížil. Mám takový pocit, že původní holandská verze byla mnohem lepší.

Při čtení jsem se bavil po většinu doby, ale závěr jsem protrpěl. Asi jsem tušil, jak to dopadne a ani jsem se na to netěšil. Za mě 3.5 hvězdičky a pokud někdo četl původní verzi knihy, dejte mě vědět, jak to dopadlo tam.

8 26.11.2017

Kniha je určena asi převážně pro čtenáře populárního Konce prokrastinace (Kopr) a vlastně pro každého, kdo chce něco dělat (jedno zda napsat knihu, založit firmu apod.), ale nedokáže se k tomu dokopat. Ale zatímco Kopr vede čtenáře za ručičku a vše vědecky vysvětluje, proč se nedokážeme donutit k pořádné práci a děláme vše možné okolo a dává návody, tak Válka umění je drsnější a vlastně duchovnější.

Onu sílu, která nás odvádí od práce označuje autor Odporem a je to jeho hlavní nepřítel. Třetinu knihy ho autor definuje, jak špatná věc to pro každého kreativního člověka je. Další třetinu (ta mě přišla nejzajímavější) popisuje, jak s Odporem zatočit a jak se z amatéra stát profesionálem, a co to vlastně profesionál je a jak ho chápe. Třetí část knihy je plná psyché, ega, duše, můzy apod. Autor svému počínání chce dát i vnitřní rovinu a píše to hezky, řádky plynou, ale pro většinu čtenářů jsou to jen zbytečné řeči okolo.

Musím říci, že jsme čekal víc. Jsou tam pravda pasáže, kdy autor otevřeně píše o svých chybách a jak náročné je stát se v něčem profesionálem (autor je celosvětově úspěšný spisovatel historických románů), ale jinak je to plno omáčky okolo. To maso, to hlavní, by vystačilo na středně dlouhý článek ve Forbesu. Jestli jste nalomeni, že začnete konečně psát vaši první knihu, tak Válka umění vám může pomoci k poslednímu kroku a být příjemným společníkem v nepřijemných časech, až ráno budete vstávat z postele, sednete k PC, celý den psát a tak dokola po následující rok(y). Mě tolik nezaujala, nic moc mě nedala. Přišlo mě to, jako hromada hezky napsaných okecávek.

15.11.2017

Kniha by se dala stručně popsat jako humorné vzpomínky padesátiletého vysloužilého novináře na pracovní epizodu v super cool moderním startupu, kde většina zaměstnanců by mohla být ve věku jeho dětí. Vše z toho platí, jen to nakonec není vlastně moc humorné, spíše docela depresivní.

Firma, v které po vyhazovu z Newsweeku nastoupí, se ukáže, že je to svého druhu sekta, kde pracují skoroještěděti, které lehko udržíte v práci na houpačky v zasedačce a bonbóny zdarma na chodbách. Prostě nastoupil do typické představy o americkém startupu, který pálí miliony od investorů zběsilým tempem, aby se z něj stal "jednorožec", firma s více jak miliardovou valuací (v dolarech!). Taková firma pravda má nějaký produkt a tržby, ale jinak je to hlavně marketingový a PR nafouklý projekt, generuje mega ztrátu a má jen jeden cíl - vstup na burzu a udělat ze zakladatelů a investorů boháče. To je asi i pochopitelný cíl, ale způsob, jakým toho chtějí dosáhnout, ukazuje kniha v celé své nahotě a není to hezké čtení. Kór když takových firem jsou tisíce a mají spasit náš svět... alespoň to o sobě hlásají jejich prorokové, tedy správně vizionáři-zakladatelé. Z toho mám nakonec asi největší hrůzu.

Kniha si říká o to, abychom hlavnímu hrdinovi fandili proti zlé korporaci. Na mě to ale moc nefungovalo a autor knihy mě neustále štval. Totální řešič, kňoural, rejpal a notorický prudič. Z pohledu majitele firmy jsem si neustále musel říkat, jak bych reagoval na někoho tak toxického jako byl onen novinář. Já bych asi neměl dost trpělivosti a vyhodil ho. Teď neřeším, že měl v plno věcech pravdu a sám bych v takové firmě nevydržel ani týden. Řeším to, že totálně nezapadal do firemní kultury. A je jedno, zda se mě ta firma jako čtenáři líbí nebo ne, ale věděl o ní předem a mohl kdykoliv odejít, nikdo ho tam nedržel násílím a ostatním zaměstnancům se tam líbilo, prostě nebyl kompatibilní. Zůstaval tam jen kvůli penězům a protože, jak nakonec sám přiznává, chtěl také urvat něco z opcí na akcie, až firma půjde na burzu. Ve výsledku se nakonec zaprodá a stává se z něj úplně stejný zlatokop jako ostatní vrcholní manažeři ve firmě, kteří dělají různé sviňárny a nemorální věci, aby to doklepali k IPO (úpis na burzu), zajistili co nejvyšší cenu akcií a shrábli jackpot. Jiní svůj cíl schovávají za budování lepšího světa, autor zase za různé moralizování.

Pokud jste někdy uvažovali, že byste za volné peníze koupili akcie nějakého strašně cool startupu, který jednou změní svět a jeho zakladatelé se zdají jako fajn týpci, tak po téhle knížce toho asi necháte. Jinak ale velmi zajímavý (i když depresivní) pohled do tématiky a autor knihy si už v této branži určitě neštrejchne.

8 03.11.2017

Při čtení této knihy jsem měl často pocit, že jsem součástí epizody seriálu Teorie velkého třesku a jsem svědkem, jak hlavní hrdinové řeší zásadní otázky dneška např. "Jak velkého výkonu je Yoda ze Star Wars schopen pomocí Síly?".
Zajímavé ale je, že i když jsou otázky v knize jedna absurdnější než druhá, tak odpovědi na ně autor nachází a to často jednoduchým vysvětlením či výpočtem.
Pro někoho to asi bude zbytečná kniha, která řeší věci tak totálně mimo naše každodenní problémy, že to čtenáři moc nedává. Pro jiného to ale bude pobavení a i trochu obdiv, že na první pohled šílené dotazy se dají celkem racionálně vysvětlit a stačí k tomu maximálně středoškolské učivo.

2 14.10.2017

Nejsem učitel v mateřské školce, hodnotím ji tedy rodič, který v ní hledal nějakou pomůcku pro hladký přechod do školky. Rady tam moc nejsou, spíše takové obecné rady pro učitelky ve školce. A to tady pro ideální prostředí a svět. Už jen rada, že by ve třídě nemělo být více jak 15 dětí je fajn, ale v praktickém světě nereálné, pokud za školku nemůžete platit majlant. Takže pro mě zajímavý pohled do zákulisí ideální školky, ale jinak nic extra zajímavého.

09.10.2017

Jsme opuštěnou společností, jak dlouholetý šéfredaktor Respektu Erik Tabery nazval svou 260 stránkovou esej? Co je vlastně česká společnost zač? Co ji ovlivňuje? Kam míří a míří vůbec někam? Tyhle otázky si klade nejen autor knihy, ale podvědomně i hodně občanů ČR.
Tématika vize české společnosti mě dlouhodobě zajímá. Máme vůbec nějakou nebo se porevoluční vize vyčerpala? Má česká společnost nějaký silný základ/charakter a nebo je to jen skupina lidí žijící na stejném území a mluvící stejnou řečí? Na tyhle otázky jsem hledal odpovědi v knize a bez dlouhého protahování řeknu, že jsem jej nedostal. Ale tím ji nechci zatracovat, vůbec ne. Došlo u mě k uvědomnění, že odpovědět si musí každý sám a že je to stále otevřené a zřejmě i neukončitelné téma pro každého demokraticky smyšlícího člověka.
A to téma natolik komplexní, že každá kapitola Taberyho knihy by při důkladnějším zpracování vydala na samotný svazek. Kniha obsahuje části, jak naši společnost ovlivňuje vztah k Německu, k Rusku, k EU, jak na nás působí populistické vlivy, deprese z Mnichova, komunistická epizoda, sociální sítě, Masaryk, Havel, Zeman, média apod. Vše obsahuje jak subjektivní pohled autora, tak citace jeho oblíbených myslitelů a politiků a k tomu vysvětlení kontextu dobových situací (cítím, že Tabery míří i na zahraniční čtenáře). Autor píše čtivě magazínovým stylem zvyklý z Respektu a díky za to, jinak by tak nahuštěný text plný faktů, citátů a historických souvislostí nebyl moc přístupný pro neintelektuála jako já.
Tabery pojal knihu jako takovou veřejnou terapii naší společnosti doufaje, že si pacient uvědomí, že stále dokola dělá stejnou chybu a konečně dojde k prozření a změní svůj styl chování. Načasování před volbami není určitě náhodné a já spolu s autorem doufám v totéž.

10 12.09.2017

David Klimeš píše krom jiného do Hospodářských novin a rozhodl se, že po letech sledování a zaznamenávání dění v ČR z pozice novináře, si zkusí druhou stranu: sepsat takový ideální předvolební program - tzn. vypíchnout problémy země, nastínit tři klíčové reformy a dokonce spočítat, kolik to bude stát, koho se to dotkne a kde na to najít zdroje. Z mého laického pohledu, to nesepsal vůbec špatně, i když pro trošku pozorného pozorovatele dění v ČR, tam nebude nic tak nového.

Ve zkratce, aniž bych to chtěl nějak schválně zjednodušovat, máme tento problém: je u nás levná pracovní síla, ale vysoké odvody do sociálních systémů (tak autor nazývá důchody a zdravotnictví). Rádi bychom bráli více, ale jde to stále hůře, protože skoro půlku z toho vezme stát, který peníze potřebuje na sociální smír. Navíc ekonomika postavená na levné pracovní síle by nemusela skokové zvyšování mezd vydržet (to se každopádně brzy dozvíme, protože ten nárůst mezd se právě děje). Vzniká zde velké odcizení zaměstnance od mzdy a tím nespokojenost. Čím více pracuje a bere peněz, tím více dává státu a ten přesto nemá dost, protože se mu kvůli demografickému vývoji populace rozpadá přísun peněz do zdravotnictví a na důchody. Ekonomika postavená na levné pracovní síle a malé nezaměstnanosti se dostala do stavu, kdy není kam se jinam posunout a stagnuje.

Autor naštěstí neřeší jen ekonomický pohled na společnost a nabízí vedle reforem daní a sociálních systémů i reformu společenské angažovanosti, která by mohla probudit apatické Čechy starat se o své okolí a více se zapojit. Na mnoho důkazech ukazuje, že sociální a ekonomické problémy jdou ruku v ruce s těmi společenskými. Kniha díky bohu, narozdíl od všech předvolbních programů, jen nepíše, co by se mělo udělat, ale i kde na to vzít. Ano, je to často přesun peněz z jedné kapsy do druhé, ale jinak to těžko půjde, když míra zdanění a odvodů do sociálních systémů je v ČR už na maximu.

Kniha mě otevřela oči při pohledu na mzdu v ČR, ale jinak jsou to stále stejní známí, s kterými se setkáváme u voleb už roky: nutnost reformy důchodů a zdravotnictví - reformy, o jejichž nutnosti a neudržitelnosti současného stavu se dlouho ví, ale díky populismu většiny stran se do toho nechce nikdo pustit. Na jednu stranu dává knížka naději, že tato země může mít nějaký směr a vizi, na druhou to působí pro mě, ale negativně, když vím, jaké politiky volíme a že šance najít vládu, která spáchá veřejnou sebevraždu při realizování nutných reforem, je skoro nulová.

4 22.08.2017

Podtitul knihy zní: "20 lekcí z 20. století". Já bych ho doplnil ještě dovětkem "aneb příručka aktivního občana".

Timothy Snyder o tyranii nebo-li tyranských režimech "něco málo" ví. Získal plno ocenění za historické knihy o nástupu nacismu v Německu a komunismu na Ukrajině, Polsku, Československu a popisuje v nich, jak často nenápadně a potichu k takovéto změně režimu došlo a jak k tomu často nechtěně a ke své škodě pomohla většina občanů dané země - můžeme klidně rovnou říci naše (pra)babičky a (pra)dědové - tedy nikdo anonymní a stovky let vzdálený. A protože, cituji: "Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení.", vytáhl autor z dějin 20 takovýchto poučení a velmi stručně je popsal do 20 lekcí, které by si měl vzít k srdci každý občan demokratické země (pokud tedy z celého srdce netouží po velkém Vůdci, který mu poradí, co se zpackaným životem).

Moc se mi líbí, že autor jde k věci a neroztahává každou kapitolu na desítky stránek. Vše jasné a stručné, pár příkladů z historie, žádná zbytečná omáčka. Všechny lekce mají bohužel společné jedno: vše, před čím Snyder varuje, se v určité míře už děje (post-pravda, propaganda, oklešťování svobod, šíření nenávisti a strachu, my to za vás uděláme, autorativní vůdcové apod.). Žádné strašení starými válkami, ale často trefný popis současného světa a o to náléhavěji ty lekce zní. Nevýhoda takovýchto výživných knížek je, že je tam toho na málo stránek tolik, že si to všechno nezapamatujete a nezažijete. Ideální umístění je tedy na záchodě, kde si čas od času můžete knihou zalistovat a jednu kapitolu znovu přečíst :-) - většina je na pár minut.

Za mě knihu doporučuji a měla by být v knihovně každého občana, který si váží svobody a čas od času by se měl knihou řídit a nenechat si vše líbit.

11 08.06.2017

Velmi poučná kniha o životě v Silicon Valley, start-upech a hlavně o životě ve Facebooku, kterému se věnuje cca polovina knihy. Autor musel po vydání knihy naštvat hodně lidí v mikrokosmu zvaném Silicon Valley, protože velmi nevybíravou formou a jazykem vyhořelého manažera popisuje celou svou životní cestu Křemíkovým údolím a lidi/firmy v něm.

První polovina knihy je o tom, jak autor a parťáci založili a následně prodali startup, což je takový urychlený způsob klasického podnikání, kdy ale negenerujete zisk, ale spíše prestyž a doufáte, že vás nakonec někdo koupí a vy se dostanete do jedné z TOP5 tech firem (Apple, Amazon, Facebook, Microsoft, Google) a získáte job snů, na který byste se předtím nikdy nedostali. Část o zakládání firmy není (alespoň pro mě) až tolik zajímavá jako spíše námluvy s investory a následný prodej. Intriky, podrazy, manipulace a vyjednávání jsou hlavní předpoklady pro dobrý obchod, ne ani tak zajímavý produkt, který většinou pořádně neexistuje a nebo moc nefunguje.

Zhruba druhá poloviny knihy je o Facebooku v době, kdy ještě nebyl zapsaný na burze a o životě v něm a nakonec i období, kdy už na burze je a stává se z něj velký korporát. Tato část knihy mě přišla nesmírně zajímavá a hodně mě otevřela oči, jak Facebook a podobné firmy fungují, jak se tam pracuje, vyvíjí software a jak pracují/podnikají s naším soukromím. Není to ale naštěstí hate zhrzeného zaměstnance a Facebook z toho vychází ještě celkem dobře, což se nedá říci o některých jeho často už bývalých zaměstnancích, s kterými si přes stránky knihy autor vyřizuje účty.

Text knihy je psaný lehkou formou a autor se snaží vysvětlovat i celkem složité postupy, jak fungují investorská kolečka, reklamní systémy a spletité pavučiny vztahů v Silicon Valley. Celé je to psané hodně osobně a nebojí se nakydat pořádnou hromadu špíny i sám na sebe a své skutky a nejen díky tomu mu to všechno pak více věříte.

Za mě doporučuji všem, kteří o založení technologické firmy uvažují a všem, kteří ve své práci musí delat s Facebookem či tam inzerovat.

2 16.05.2017

Stephen se stal sérií knih o Billu Hodgesovi pro mě zasraným vizionářem. To zasraný nemyslím nijak hanlivě vůči Stephenovi, spíše to má být poklona, ale nad čím? Stal se vizionářem “skvělých” nových způsobů jak vraždit. Knihou Pan Mercedes ukázal jak efektní je najíždět velkým autem do zástupu lidí na ulici a to ještě v době, kdy to u teroristů nebylo v módě. A touto knihou si vzal zas na paškál sebevraždy puberťáků a to ještě než začal plout vodama sociálních sítí fenomén Modré velryby. Ať už je to fake nebo ne, tak náchylnost k sebevraždě u mladých lidí je velká - to je fakt - a “úspěšnost” roste, když najdete ten správný způsob, jak je z té římsy popostrčit. Nechci spoilovat, tak zde více neřeknu. King je každopádně mistrem v tom, že straší své čtenáře nejen nějakými obludami, ale že vezme věci, které potkáváme každý den a udělá z nich potencionální hrůzu.

Co se týče příběhu a knihy jako takové. Je to stále skvělý King, který se čte sám a chcete vědět, jak to dopadne. Za tohle ale u něj nedávám ani bod, to beru u Kinga už jako samozřejmost. Z těch tří knížek série o Kermitovi je ale nejslabší. Něco jí chybí, i ten příběh mě přišel takový nedomyšlený, jako kdyby to chtěl prostě uzavřít, dát poslední hlídku a zdar. Je to škoda, protože předchozí dva díly byly skvělé detektivky a napínavé do poslední stránky.

9 22.04.2017

Přiznávám se bez mučení, že hodnotím knihu po přečtení cca poloviny a troufám si tvrdit, že je do konce stále stejná. Hlavní myšlenka knihy padne v podstatě na prvních stránkách a pak ji stále dokola ze všech možných úhlů autorka opakuje v dlouhých monolozích hlavních hrdinů následujících 1100 stránek. Každý má právo na úspěch a na monopol, když na něm roky makal. Díky tomu, že se staráme jen o vlastní blaho, pomáháme i ostatním. Jakákoliv regulace, socialismus, přerozdělování bohatství, starání se o slabší je zlo. Vlastní zisk je nade vše.

Tahle knížka je bible všech kapitalistů a já jako podnikatel jsem v plno věcech musel dávat knize za pravdu. Ale pokud máte alespoň základní kritické myšlení, musíte si uvědomit, že ta nejtvrdší forma kapitalismu, jak ji blahořečí autorka, je překonaná (kniha je z roku 1957), že to není ideální stav. Stejně tak vám dojde, že ne každý, kdo chce veřejné blaho, je stejný jako záporáci v knize - neskutečně odporní a slizcí hajzlové a paraziti, za to kapitalisti jsou zde líčeni jako vzor ctnosti, pracovitosti, celý život budují velké firmy, "dávají" lidem práci a nikdy by se nesnížili k nějakým dotacím, heh.

I když je kniha příběhově nuda, tak se mě četla celkem svižně. Asi je to tím, že to je kniha psaná pro podnikatele/kapitalisty přímo na tělo :-). Po čase mě ale začaly ploché a černobílé postavy vadit čím dál víc a hlavně jsem z té knihy začínal mít depku - nic na čtení večer před spaním. Podle knihy jde celý svět do kopru. Atlasové (rozuměj úspěšní podnikatelé) se vzpouřili a postupně mizí. Už dále nedokáží vydržet ty regulace a parazity (rozuměj politiky) a ať si to dělají sami. Díky tomu vše jde jejich odchodem do ještě většího kopru. Proč vůbec ráno vstávat a snažit se něco dělat, když pokud uspějete, tak vám vše zdaní a seberou. A kdyz neuspějete, tak budete bankrotář a zavřou vás. V knize beznaděj hlavních hrdinů přituhovala a já na to už neměl dost pozitivní energie v zásobě, abych odolával ústřední otázce knihy: "Kdo je John Galt?"

8 05.04.2017

Kniha slibuje, že naučí manažera číst účetní výkazy firem (kdo by nechtěl vědět, jak si stojí konkurence, že?). Bohužel asi počítá spíše s manažerem, který má za sebou ekonomku s pár roky účetnictví. Pokud máte jen povrchní znalosti účetnictví, tak vám tato kniha moc neřekne. Je psaná účetními pro účetní. Když jsem si knihu pořídil, tak jsem na tom byl stejně a po 30 stránkách, kdy po úvodu začalo přituhovat, jsem ji odložil. Po roce jsem se k ní vrátil a protože jsem za sebou měl nalejvárnu základů účetnictví a znalosti o nejpoúživanějších účtech, kniha pro mě najednou měla úplně jiný význam. Hodně mě vysvětlila a dokreslila některá čísla v rozvaze a výsledovce. Neříkám, že jsem teď nějaký analytik, který koukne do účetní závěrky a má firmu přečtenou, ale to, co kniha slibovala, nakonec splnila - naučila mě číst v účetních výkazech.

1 30.03.2017

Kniha přináší opravdu detailní vhled do provozu prodejen Baťa v době svého největšího rozmachu. Dozvíte se, jak se vyvíjel jejich koncept, probíhaly inventury, zásobení a hlavně práce se zákazníky. Vše doplněno dobovými zprávami z firemního Zpravodaje, zápisků z kontrolních cest a fotografiemi.

Doba pokročila a některé věci jsou už dávno překonány: inventura se dělá na počítači a ne v šílených inventurních formulářích, zásobení prodejen vlakem si také asi neumíme moc představit a z pohledu zákazníka si můžeme postesknout, že i tlak na personál prodejny není tak silný. Tlak na prodavače a vedoucí prodejen byl neuvěřitelný a ustát ho dokázali opravdu jen ti nejlepší. Bič v podobě nesplněného prodejního plánu prodejny byl jen jeden z mnoha. Kontrolovalo se úplně vše, nejen pořádek v prodejně a chování k zákaznikovi, ale i soukromý život zaměstnanců, jejich oblečení, sebevzdělávání, dobré mravy apod. Prostě práce pro Baťu nebyl žádný med a nedovedu si představit, že by v dnešní době si jakýkoliv zaměstnavatel mohl dovolit takto kompletně zasahovat do života svého podřízeného. Odměnou jim ale byla jistota dobrého zaměstnání, nadprůměrné peníze a společenská prestyž.

Knihu bych doporučil všem, co vedou nějakou prodejnu (nebo celou síť prodejen) či jsou poskytovatelem nějaké služby a hlavně všem, kteří jsou na konci prodejního řetězce v každodenním styku se zákazníkem. Knížka je to útlá, dá se přečíst o přestávkách na oběd a pokud by si z ní každý prodejce odnesl byť jen jednu jedinou věc, kterou šmahem uplatní u sebe na prodejně, tak se přes noc kvalita služeb v naší zemi zlepší o desítky procent.

29.03.2017

Kdo jste četl Startup Nation o neuvěřitelném ekonomickém vzestupu Izraele, pro vás četba o vodohospodářském "zázraku" v Zemi izraelské nebude takový šok. Však je to jediná země na světě, kde poušť ustupuje lidem a ne naopak. Každopádně ty knížky spolu trochu souvisí a kladou otázky, jak je možné, že se tyhle věci podařili hlavně v Izraeli. Kombinace touhy po vlastní zemi po tisíciletí útlaku, bezpečnostních otázek (všichni sousedé mě chtějí vyhladit), povahové rysy obyvatel, armády a obchodních schopnostech udělalo z Izraele zemi, která je pro velkou část světa v plno oborech zdrojem inspirace.

Voda a její získání/udržení byla pro tuto zemi vždy prioritou a otázkou přežití. Má to takto celý Blízký východ, ale v kombinaci s výše uvedeným to Izrealci dotáhli skoro k dokonalosti a číst o tom je nejen velmi zajímavé a poučné, ale i pozitivně nabíjející: co všechno člověk dokáže, když se chce.

Kniha od vás neočekává žádné znalosti o vodohospodářství a je napsaná zrozumitelným a laickým pohledem. Po její přečtení si uvědomíte, jak neskutečně v naší a jiných západních zemí plýtváme vodou a nevážíme si jí a jak Izrael z prvotní nevýhody (velká část území země je poušť) udělalal výhodu s obchodními a diplomatickými přínosy z celého světa.

Za sebe doporučuji, moc zájimavá kniha o na první pohled nezajímavém oboru.

3 26.03.2017

Knihu jsem četl skoro dva roky. Ne že by byla tak dlouhá či náročná, ale ke čtení po částech tato kniha úplně vybízí, protože je rozdělená po určitých časových useků věku dítěte. Na jaké problémy v tom období narazíte, jak dítě reaguje na konkrétní věci a co je v daném věku naprosto běžné. Takže jsem si vždy přečetl část, která se nás zrovna týkala a za pár měsíců zas další. Musím pochválit to, že často pomohla proměnit mé zoufalství v uklidnění, že v tomto věku se podobná věc děje každému dítěti a jaké to má navíc důvody. Zbytečně jsem tak nestresoval jak sebe tak i dítě.

13.03.2017

Když jsem se vrhal na knihu, doufal jsem, že se při čtení dostanu do stejného tranzu jako u minulé autorovi knihy: nutkání vědět, jak to bude dál, stránky utíkají s větší a větší lehkostí a čas je relativní. Doufal jsem naštěstí správně a opět mě ta kniha dostala. Nevím, jak to autor dělá, ale nestává se mě toto často. Jsem velmi přelétavý čtenář, který je schopen mít rozečtených 10 knížek najednou, ale zatím vždy, když jsem začal číst Dickera, šlo všechno stranou.

Nechci a nebudu prozrazovat příběh, ale neodpustím si jednu poznámku. Nevím, zda to bylo autorovým cílem, ale alespoň já jsem mezi řádky vyčetl jednu silnou linii, která se táhne celou knihou. Je tím závist a věčné porovnávání se s ostatními. Neustálý boj o lásku otce mezi syny, kdo je lepší a milovanější, pomíjivý lesk peněz a touha je mít a být díky nim lepší a obdivovanější. A nakonec smíření s tím, že nebylo co závidět a že závidějící má/měl lepší život než jeho objekt.

12 06.02.2017

Čichám, čichám, že touhle knihou se otevírá velká série monografií Zdeňka "mistra dobrodružné ilustrace" Buriana a tak mi nesmí v knihovně chybět, i když zde obsažené ilustrace jsou z knih, o kterých jsem většinou ani neslyšel. Pokud čekáte, že v knížce najdete ilustrace z oblíbených Mayovek, Verneovek, Foglarovek, Tarzana, Lovce mamutů, Bigglese apod., tak čekáte marně. Tyhle tématické celky zde schválně nejsou, protože každý by sám o sobě vydal na vlastní knihu (už se na ně těším).

Burian za celý život vytvořil na cca 10 000 ilustrací, pořádně se nedopočítal ani on sám. V této knize je jich tak odhadem na 400 a všechny jsou z jeho záčátků v nakladatelství pana Vilímka. Monografie je rozdělena do částí dle autora, kterého ilustroval a k němu je vždy popsán příběh jeho knih a pak následují ilustrace.

Kniha je nádherně provedená. Když jsem ji otvíral, tak jsem si šel umýt ruce a listoval jsem opatrně, aby se náhodou někde něco neohnulo či nepotrhalo :). Strašně chci další díly, s podobným rozsahem je ještě min. na 10 knih co vydávat. Jako člověk, co vyrostl na dobrodružných knihách navíc často ilustrovaných Burianem, nemůžu než tuto knihu doporučit. Burian byl genius a jsem rád, že jeho dílu bylo (bude?) konečně kompletně vydáno v kvalitních reprodukcích.

9 28.12.2016

Knihu budu mít už nadobro spojenou se skupinou Alice Cooper. Povětšinu čtení jsem ji jel na albech jako Brutal Planet, Hey Stoopid a Trash, což se ukázalo jako až prorocky dobrá volba. Však co by se jinak mohlo hodit více ke knize, kde člověk zapříčíní smrt 98% populace planety a sotva se rozkouká, začne peklo zas znovu. Jak jsem přitom poslouchal něco jiného, či bez hudby, tak to byla úplně jiná kniha. Takže doporučuji si čtení vytunit touto kapelou.

Mám rád postapokalyptické knihy, filmy a seriály a myslím, že nejsem zdaleka sám. Nedivil bych se, kdyby nás skrz spisovatele naše společné lidské podvědomí chtělo varovat a možná i pomalu připravit, že se brzy něco podobného stane. Může to být meteorit, atomovka, globální oteplování a nebo třeba superchřipka jako v této knize. Vždy to bude znamenat slušnou čistku obyvatel planety a pokud se poštěstí, tak i nový začátek pro přeživší. Plno knih a filmů většinou končí v době, kdy končí prvotní dopady katastrofy. King se ale v tuto chvíli teprve rozjíždí a dává nám tak do ruky mix sociologického průvodce, jak se po apokalypse začne utvářet nová společnost, románu, špetku toho nadpřirozena a dochucenou plnou hrstí různých zvrhlíků, pošuků a osobních traumat.

5 27.11.2016

20 českých osobností napříč různými obory se snaží uhádnout, jak to tu bude vypadat za 20 let. Každý trochu soudný člověk si musí přiznat, že v dnešní době plné technologických a společenských změn, nedokážeme pořádně předvídat vývoj ani za 5 let natož za 20. Přesto a nebo právě proto je velmi lákavé nahlédnout skrz tyto osobnosti do budoucnosti jejich oborů, jak si je představují a jak to ovlivní život v naší zemi.

Silnou ale i slabou stránkou knihy jsou právě vybrané osobnosti. Je to asi hodně subjektivní věc, ale dokázal bych si minimálně u poloviny z nich představit mnohem lepšího představitele a mluvčího za jejich obor. Také hodně kolísá úroveň těch textů. Některé jsou radost číst (např. Gebrian, Sedláček) plné inspirativních pohledů na věc, jiné jsou výrazně slabší (Höschl). A to si dokáži představit, že editor na tom strávil hodně práce.

Každopádně knihu si schovám v knihovně, je mimochodem moc hezky provedená, a pokud budu živ, tak si ji za 20 let nalistuji a uvidíme, kdo byl lepší vizionář.

Dal bych 3,5 hvězdičky kvůli slabšímu výběru osobností. Díky ale kvalitnímu provedení knihy to zaokrouhlím na 4.

2 19.11.2016

Kniha je psaná spíše směrem k matkám dcer, ale přečíst by si ji měli spíše tatínkové. Plno vývojových a krizovách situací z dospívání matky znají, protože dříve byly taky těmi dívenkami, ale otcové jsou často dost out.
Tahle kniha srozumitelně popisuje vývoj a jeho bolavá místa u dívek od narození do dospělosti. V hodně věcech a rozdílech mezi klukama a holkama ve vývoji a vnímání světa mě kniha otevřela oči. Pokud u vlastní dcery nechcete budovat stejné stereotypy a předsudky, jakými si třeba prošla její matka, tak dejte této knize šanci.

1 26.10.2016