martina.culik komentáře u knih
Zajímavé, neotřelé, od poloviny trochu předvídatelné, přesto překvapivé.
Hodně jsem se pobavila a hned jsem knihu doporučila několika známým...
Knížku jsem vzala do ruky až poté, co jsem viděla film.
Ačkoli jsem tedy věděla spoustu věcí včetně toho, zda se Jackovi s Mami podaří dostat se z pokoje pryč, četla jsem knihu s napjatým očekáváním.
Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na způsob vyprávění z pohledu pětiletého chlapce. Kniha je opravdu zajímavě napsaná a určitě ji doporučuji k přečtení.
Silný příběh o jedné silné ženě, která postupně ztrácí sama sebe v důsledku nemoci, s níž zatím nejde nijak účinně bojovat.
Kniha mě tak trochu zklamala. Pokud autorka plánuje napsat více takovýchto krátkých "povídek", jak se zmiňuje v knize. Bylo by možná lepší, kdyby je vydala nějak hromadně a ne takovouto formou, kde je část knihy pouze kopií již vydaného románu.
Autorka sice vysvětluje, proč je v knize, jak próza Panicové, tak prvních pár kapitol Cizinky, ale opravdu mi přijde, že je zbytečné vydávat knihu, kde je v polovině něco nového a v druhé části pouze zopakuje, co je napsáno v jiném díle.
Jsem zkrátka z tohoto počinu trochu rozladěná.
Dvojici Patrika a Eriky jsem si oblíbila už v předchozích knihách autorky. V tomto díle se Erika zase tolik neobjevuje, ale upřímně musím říct, že to pro mě bylo spíš pozitivum.
Vyhovuje mi způsob psaní, kdy sledujeme příběh z pohledu více postav i propojení s historií. Určitě budu pokračovat i v dalších dílech.
Velmi zajímavě a věrohodně napsaný příběh o části historie, kterou by spousta lidí nejraději popřela. Ačkoliv jsem si hlavní hrdinku moc neoblíbila, držela jsem palce, aby vše zvládla, jak nejlépe to půjde.
Myslím, že je to nejslabší kniha z celé série. Propojil se celý děj, konečně tedy víme, co se přesně stalo, ale prostě mi přišlo, že se tam v podstatě nic nedělo. Takže asi tak.
Kniha je sice pro děti, ale já ji zhltla na posezení a dozvěděla jsem se pár věcí, které jsem opravdu netušila.
Kniha zábavnou formou popisuje vývoj knih ve starověkém Egyptě, Číně, Římě a evropském středověku.
Pro mě to bylo příjemné překvapení.
Kdo četl Janu Eyrovou může velice snadno předvídat děj této knihy. Zpočátku mi to nevadilo a bavilo mě zasazení do současnosti, ale ve druhé polovině jsem měla problém s tím, že je děj opravdu téměř totožný a nic mě tedy v knize nepřekvapilo.
Kniha se mi četla stejně dobře jako V lese visí anděl.
SPOILER
Jen mě zklamalo, že byl do děje opět zatažen člen rodiny jednoho z vyšetřovatelů. Už u knihy V lese visí anděl mi to přišlo nevhodné, ale tady se mi to už zdálo skoro přitažené za vlasy.
konec SPOILERu
Až na tuto jednu výtku jsem ale byla s knihou nadmíru spokojená.
Knihu jsem nedočetla a to se mi moc nestává. Nezaujal mě ale příběh a hlavně se mi kniha špatně četla, nevím zda je to překladem nebo stylem psaní. Možná na tom má podíl obojí, ale ve čtení knihy určitě nebudu pokračovat.
Ke knize jsem se dostala poté, co jsem četla recenzi seriálu. Raději nejprve čtu knihu, než se dívám na filmové zpracování, tak jsem se do toho pustila. Děj knihy i postavy mě chytly a bavily mě. Trochu problém jsem měla se stylem psaní. Nějaký ten překlep bych ještě přehlédla, ale občas mi přišlo, jakoby chyběla část nebo i celá věta a přišlo mi, že párkrát byly zaměněné jednotky míry (stopy a palce). Možná je to ale jen můj pocit, kvůli kterému mi četba trvala déle než jsem zvyklá, protože jsem některé odstavce četla dvakrát.
Přesto se určitě po nějaké pauze pustím do dalších dílů. Zajímá mě, jak se bude osud postav vyvíjet nadále a chci si vše přečíst předtím, než začnu sledovat seriál.
Pohádky Oscara Wilda mi nepřijdou moc pro děti, jsou smutné a jsou k zamyšlení. Já je mám ale moc ráda a četla jsem je nejednou česky i v originále.
Je to zajímavé, ale příběh Jonathana Livingstona Racka mě na střední škole hodně bavil a v té době bych určitě neváhala a dala 5 hvězd. Nedávno jsem si četla příběh znovu a zjistila jsem, že mě už vůbec nebaví a neoslovuje. Nedokážu říct, čím to je, že se můj pohled tolik změnil, každopádně dávám tedy průměr.
Směšné lásky mě moc směšné nepřišly. Víceméně mě nijak zvlášť nezaujala žádná z povídek.
Povídky L. Aškenazyho mám obecně moc ráda, ale tyhle se mi do vkusu netrefily.
Klasická dobrodružná kniha. Důvodem, proč jsem se do knihy pustila, byla zvědavost, zda se mi bude líbit stejně jako film, ze kterého se mi jako malé ne úplně dobře spalo.
Nakonec jsem ráda, že jsem ji četla, jelikož mě hodně bavila. Je pravda, že mě v ní (díky zhlédnutému filmu) nic nepřekvapilo, ale za to kniha nemůže.