martineden komentáře u knih
Já mám prostě pro Podkrkonoší slabost. Také se mi líbí osobnost pana Luštince, byla jsem na několika jeho komentovaných prohlídkách. Kniha je pro milovníky Krkonoš a Podkrkonoší nezbytnost! Je velmi přehledná a neopomíjí historii, ale ani současnost. Určitě si udělejte výlet vlakem podél Jizery (z Martinic v Krkonoších do Jablonce nad Jizerou a zase zpátky) A knihu si vezměte s sebou.
(SPOILER) Vynikající záležitost! Čekala jsem nějakou rodinnou historii, takový ten příběh, kterých je nyní plno, ale tedy... Nechci moc prozrazovat, ale mně se tedy autor trefil do noty, i když veselé čtení to opravdu není, ostatně to faustovské téma nebývá nikdy. Ale téhle Markétce prostě držet palce musíte.
Knihy z této edice Vyšehradu začínají být pro mě návykové. Dalo by se říci, že jsou sázka na jistotu. Nejinak je tomu u Únikových cest. Musím ale přiznat, že výhrady mám, ten svět zlých, odpudivých dospělých je prostě nějak moc. Navíc plno témat naznačeno, pak ale cesty opuštěny a zase se vracíme. Docela by mě zaujalo rozkreslení osudů více postav, hlavně těch dospělých. Jakoby jen mladí měli patent na nevinnost... Ale co mě tedy nadchlo je bohatý jazyk a výborně vykreslený vnitřní svět hlavních postav. Že se jedna z postav jmenuje na jedné stránce Emilka a o pár odstavců níže Amálka, beru jako drobnou chybku. Přesto knihu doporučuji.
Skvělá kniha. Jde v ní nejen o příběhy žen, které šachty připravily o muže. Můžeme ji číst jako svědectví o životě na Ostravsku, o životě lidí v kraji rázovitém. A co tedy z knihy dýchá je určitá nostalgie po časech, kdy horníci byli někdo, však také ty ženy na dobu před rokem 1989 rády vzpomínají...
Tak to byla jízda! Jistěže ta dívka Vanessa je oběť, takovou “jinou” , v kolektivu neoblíbenou, si učitelský predátor nutně musel vyhlídnout a kecama o její výjimečnosti zavázat k mlčení. Tohle by se opravdu ve školství (ani nikde jinde), dít nemělo! Ten věk je tak křehký a následky nerovného vztahu se táhnou celý život. Kniha je navíc výborně napsána.
Příšerné svědectví o tom, co se děo v Osvětimi. Poučí se lidstvo někdy?
Líbil se mi námět - průkopnice studují na vysoké škole, také bojují za ženská práva. Jenže toho studia tam nakonec moc nebylo... Spíš soft porno a já čekala puritánskou viktoriánskou Anglii. Ale atmosfěra Anglie to zabírá, tudíž se asi pustím do další knihy.
Ta série se myslím zlepšuje, ale pořád mi to připadá tak nějak jednoduše napsané. Josie řekla, Josie se podívala, on řekl... Možná je to českým překladem, ale stylisticky opravdu chudé. A na konci knihy přes 20 stran reklam na předchozí knihy i s úryvky! Tomu říkám zaplácnout stránky.
Na knihách Agathy Christie je báječné, že je můžete číst stále dokola a vždy objevíte něco nového, případně pozapomenete děj i vraha. A tahle detektivka si rouhodně pečlivé čtení či poslech audioknihy zaslouží.
Čtení této série je návykové, ale žádný majstrštyk to není. Šokující dětství hlavní hrdinky, divné rodinné vztahy, plno krutosti a nesmlouvavých zločinů. Přesto to ale nerezonuje, strach, napětí - nic z toho necítím. Ale jsem zvědavá, jak to bude dál.
Vynikající kniha. Vůbec jsem netušila, o čem bude, nevím, zda bych to vůbec četla, kdybych věděla. A to by byla škoda! Po mě jedno z největších knižních překvapení tohoto roku.
Krásný jazyk, napínavá atmosféra povídek, které do sebe tak krásně zapadnou. Radost číst.
Kdybych dříve nic o tematice táborů nucených prací a obecnem o životě v totalitě nepřečetla, dala bych plný počet hvězd. Klobouk dolů před osudy lidí nevinně zavíraných, před osudy lidí, kteří si zachovali i ve vězení důstojnost. Ale hodnotím tuto konkrétní knihu a ta mi nějak k srdci nepřirostla, ani nevím proč, ale četla jsem tuto útlou záležitost docela dlouho a přiznám se, že mě chvílemi nebavila.
Není to vůbec špatné, o erudici autorky svědčí i seznam literatury ba konci knihy. Mám trochu problém se stylem, je to vyprávěno jednoduchýn způsobem, není to moc propracované. Určitě vhodné jako doplňková kniha k učebnicím dějepisu pro studenty, kterým padesátá léta a nejen ty, nic neříkají. Přesto si ráda přečtu další autorčiny knihy.
To bylo tedy zklamání! Těšila jsem se na letní čtení, věděla jsem, že to nebude Shakespeare, ale že to bude takhle debilní... Kniha měla přes 300 stránek, myslím, že by stačilo 50. Dvě hlavní postavy se chovaly velmi dětinsky, přitom to měly být velký manažerský šajby v nakladatelství... O práci se nedozvíme nic, snad jen to, že tam oba tráví spoustu času a nenávidí se... Ženská postava je totál diblík, muž je narcis jak vyšitej. Občas (asi tak třikrát) se mi líbilo pár hlášek z jejich slovních přestřelek, ale bylo to jak z šesté třídy základky.
Nádherná kniha! Je až zázračné, jak se Lipnická bible dostala na chvíli do Čech, kde se podařilo týmu Spolku za záchranu rodného domu Jana Zrzavého připravit vydání tohoto slvostu. Povinná literatura pro češtináře, dějepisáře. ale i pro milovníky historie.
To se taaak dobře četlo. Ale ten konec mě otrávil.
Clerfayt a Lillian - milenci ve stínu smrti. Knihu jsem již kdysi četla, úplně jsem zapomněla, jak je dobrá. Držíte palce Clerfaytovi, trochu pokyvujete hlavou nad Lillianiniu rozmařilostí, ale kdo by to nechápal? Nedávno mi zemřela kamarádka, tudíž má kniha pro mě další přesah.