martineden komentáře u knih
Kniha mě potkala asi v ten pravý čas, kdy potřebuju udělat ve svém životě změny. Určitě doporučuju. Ale škoda pravopisných chyb (str.90- knihy, které vám něco předali, uf!) . A pak tzv. otomování, to mě bolí. Minimalismus není o tom, co vlastníme...
Ty různé identity, to je na mé cesty metrem poněkud náročné. Moje první kniha od tohoto autora, ale nejsem si jistá, zda chci číst o další. Méně je prostě někdy více.
Tři příběhy, ten třetí to je nefalšovaná antická tragédie! Uf!
Napínavé až návykové čtení! Ale těch postav a zločinů, uf! Navíc je to na pokračování, takže si musíte počkat na další knihu. Přitom se knihy tváří jako jednotluvé romány. To mi trochu připadá jako past na čtenáře, hlavně aby si další knihu koupili. A hlavní postavy jsou až na výjimky hodně nesympatické.
Čtivý příběh, sympatická hlavní hrdinka, čte se to velmi rychle.
To je prostě klasika! A odehrává se v nádherném prostředí Pasek nad Jizerou, kde mají dokonce Muzeum zapadlých vlastenců.
Moje první kniha od Jakuby Katalpy a jsem nadšená. Křehký příběh jedné osamělé ženy, která nalhává blavně sobě, jaký měla s manželem krásný život. Jenže to nemá moc komu vyprávět...
Olga T. mě touto knihou zasáhla a už nepustila... jedna z mých nejmilejších knih a autorek
Nedám na celou řadu těchto příruček dopustit. Je to učebnice s bonusem přehledného historického kontextu, výtvarného umění... Doporučuji všem milovníkům literatury.
Viděla jsem pár divadelních her tohoto autora, teď díky rozhlasové adaptaci Českého rozhlasu jsem objevila geniální Mýcení. Jdu si okamžitě sehnat knižní vydání nejen tohoto skvostu. Jsem unešena. Před pár lety by mě asi dílo nezaujalo, ale jak já hlavnímu hrdinovi rozumím.
Byla krásná až to k víře není... Co víc dodat? Nádhera.
Přehledné vydání bylin Krkonoš. Snad konečně nějakou tu rostlinu poznám.
Kniha je něco trochu jako Bridget Jones po čtyřicítce. Není to špatné čtení, taková trochu pohádka pro dospělé, ale pár myšlenek, nad kterými se lze zamyslet, tam je. Pohled na to, jak se cítí bezdětné ženy v hromadě svých šťastnějších vdaných kamarádek s kopou dětí. To je myslím velká deviza této knihy. Protože prostě tak se ženy někdy cítí.
Tato kniha mě asi od Hartla bavila nejvíc, ale přesto nic moc.