Martinique komentáře u knih
Betty je má celoživotní láska. Až mi bude někdy ouvej, tak se k ní zase vrátím.
Až se příště pustím do nějaké další ruské klasiky, budu si od začátku psát tahák na postavy. Trvalo mi snad celý první díl se v postavách zorientovat, ale pak jsem se do příběhu ponořila a už mě nepustil.
Když jsem dostala tuhle knihu k svátku, myslela jsem si, že než přelouskám těch víc jak 800 stran, tak se celý rok nedostanu k jiné knize. Mýlila jsem se. Přečetla jsem ji (na mě) rychle. Zžila jsem se s postavami tolik, že jsem je jen velmi nerada nechávala jít. A s radostí se k ní ještě v budoucnu vrátím.
Jedna z mých nejmilejších. Četla jsem zatím čtyřikrát a ještě párkrát ji budu číst.
Ty jo, bavilo mě vyprávění o vile, ale ten lidský příběh byl takový, já nevím. Ač osudy postav byly opravdu zajímavé, tak to působilo tak nudně, ploše... Nevím jestli autor není dobrý vypravěč nebo třeba překlad nebyl moc povedený. Téma, doba, dům... Všechno perfektní, ale vyprávění mě nebavilo.
Výborně zpracované téma o tom, že žena nemusí mít děti, aby prožila plnohodnotný život. Krásné fotografie Dity Pepe. Četlo se to úplně samo.
Tato kniha je převážnē krásná a to hodně moc. Jednotlivá vyprávění bych uvítala klidně delší.
Čtyři hvězdy za sílu příběhů spíš než za autorčino vyprávění.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a bylo mi tak líto, že jsem se s hrdiny musela rozloučit.
Už když jsem kdysi viděla film, tak jsem se do příběhu zamilovala. A knihu jsem nemohla přestat číst.