Martinka 135 komentáře u knih

Většinou příliš nečtu knihy, okolo kterých je příliš mediální pozornosti, ale tahle mě k sobě svým způsobem nějak přitahovala. Nejprve jsem si na zkoušku stáhla e-knihu, nechtělo se mi vyhazovat peníze za další brak. Po několika stranách jsem ale věděla, že ji musím mít doma v tištěné podobě. Dlouho mě žádná kniha tolik nenadchla. Neobvyklá kompozice s vypravěčkou smrtkou mě zkrátka uchvátila, zajímavý je i vývoj postav a v neposlední řadě se mi líbily užité jazykové prostředky plné krásných metafor (alespoň je vidět, že autor při psaní skutečně přemýšlel). S radostí se vrhnu na další Zusakovy knihy, tak doufám, že mne nezklamou.

3 03.07.2014

Hodnotit Plešatou zpěvačku je... uff... prostě velmi obtížné. Asi zde nedokážu být objektivní. Ano, chápu celý záměr, všechnu tu míru absurdity, ale nemám pro absurdní dramata asi to správné nastavení. Vnitřně jsem z toho pořád taková rozpolcená a stále nevím, zda se mi to vlastně líbilo, či ne. Každopádně po přečtení jsem několik minut pouze zírala a říkala si, co to, sakra, vlastně bylo? Věřím, že kdyby autor můj výraz viděl, byl by více než spokojen. :)
Knihu nijak nekritizuji vzhledem k celé té rozpolcenosti a absurditě, nicméně není to nic pro mě.

3 05.06.2014

K Obrazu se zde vyjadřovat nebudu, pro mne je v tom díle absolutní genialita. Cantervillské strašidlo je vtipná povídka, žádný literární skvost, ale velmi mile pojatá, nejednou jsem se nad knihou usmívala. Škoda, že jsem ji nečetla jako mladší, jistě bych jí byla zaujatější.

Vyzdvihla bych překlad Martina Hilského, jako vždy excelentní.
Hra ve mně vždy vyvolá opravdu silné emoce, musím, bohužel konstatovat (s jistým zahanbením, že mě toto dílo tak dokáže vyvést z míry), že jsem vždy po přečtení či zhlédnutí divadelního představení doslova bez sebe vzteky. Pardon, ale mučit ženu hlady? Neustále ji ponižovat? (Mimochodem výborný návod pro ostatní muže!) .
Dobrá, to bych ještě snesla (s tím největším sebezapřením), ale při Kateřinině závěrečném monologu se ve mě vařila krev. S jistým ohledem na to, že to psal muž a s ohledem na dobu, ano, mhouřím oči, ale krev se stále vaří.
Také jsem zhlédla inscenaci Národního divadla a ani tu bych nehodnotila pěti hvězdičkami. Parodovat v Shakespearově hře a ještě ke všemu v Národním divadle Miloše Zemana, promiňte, ale to už je snad trochu moc, ne? Takové a podobné výstřelky jsem považovala za nevhodné.

3 06.02.2014

Pro mě byla kniha zklamáním. Řetězec až neuvěřitelných náhod (ač v závěru knihy jsem narazila na poznámku, že je příběh inspirován skutečností) mě stavěl do role věčné kritičky, která už pouze očekává, jaké další dobro se z toho nakonec vyklube. Naivita některých postav mi připadala nepatřičná a příliš zidealizovaná. Jedna z mnoha jižanských autorů, snažících se upozornit na rasismus. Příště raději něčím, co by se dalo číst, prosím pěkně. Pro mě jen potvrzení, že evropská literatura vždy byla a stále je na trochu jiné úrovni.

3 06.02.2014

Rozhodně poutavě napsáno, velký literární přínos. Četla jsem ji jako dítě a zanechala ve mně hluboké dojmy. V budoucnu se k ní určitě vrátím.
Otázkou jen zůstává, jak to bylo, co se týče pravdivosti. :-)
Co se týče Jakubiskovy filmové verze - jedním slovem = Hrůza.

3 06.02.2014

Výborná kniha! Četla jsem před několika lety ještě jako skoro dítě (vždycky jsem si tak trochu libovala vedle historie i v morbiditách). Běhal mi mráz po zádech a na inkvizitora Bobliga už asi nikdy nezapomenu. V budoucnu se k ní určitě hodlám vrátit a prostudovat ji trochu více z psychologického hlediska.

3 06.02.2014

Pan Kundera ve mě vždycky vyvolává velikou ambivalenci.

Miluji jeho styl psaní. Trocha filosofie, znalost hudby, historie, souvislostí, intelektuálství, psychologie postav, která je rozebrána až na kost, věty, které mne donutí cítit stejné emoce jako hrdina - to všechno mne uvádí v úžas a nezbývá, než se poklonit spisovatelskému umu mistra Kundery.
Co je druhá věc - to, jak se Kunderovi hlavní hrdinové chovají k ženám mne dokáže rozžhavit absolutně do běla, nejraději bych příslušné stránky trhala na miniaturní kousíčky a křičela, jak je možné, aby byl někdo takový sobec, arogantní dosebezahleděnec využívající ženy pouze k sexu, jak může všechno tak zkazit, pohřbít a vůbec nemít výčitky. Ludvíkův vztah k Lucii byl romanticky abstraktní a krásný - až do chvíle, kdy se dočkal finále ve vypůjčeném bytě, nehledě pak na cykličnost toho stejného s paní Helenou. Budiž proklet, že mě tak rozčílil :-)

Také osobitá kompozice díla dokáže rozkrýt mnohé a dělá vlastně Kunderu Kunderou.

Proto a pro tisíc dalších věcí, dávám 5 hvězdiček, protože i když teď Ludvíka nenávidím, pořád to nepřesáhlo mez, kdy bych s ním nemohla součítit jeho beznadějnost, deziluzi a trpkost. Pro mne emocionálně velmi silná kniha, což se mi, coby ledové královně :-), stává opravdu zřídkakdy.

2 01.12.2014

K mému zklamání - předchozí dva díly mne bavily mnohem více. Nejspíš to bylo způsobeno jednak narůstajícím počtem chyb v českém překladu (které mě opravdu iritovaly), jednak tím, že v tomto díle bylo věnováno hodně prostoru Arye na úkor dalších postav. Zrovna Arya nepatří mezi mé oblíbené hrdiny, což sice neznamená, že o ní nečtu ráda, ale domnívám se, že rozptýlení vyprávění mezi více postav (nebo s většími odstupy) byla šťastnější volba. Když už byla popáté ob jednu kapitolu pouze ona, začínalo mě to unavovat.

Toť jediné k mým výtkám, jinak je příběh samozřejmě mistrovsky vystavěn.

PS: Také mi trochu vadí, že některá jména jsou překládána do češtiny a jiná ne. Když už se překladatel rozhodne jména "počeštit" (což mi nijak nevadí, připadá mi to spíše roztomilé), měl by se toho držet tam, kde je to možné.

2 07.09.2014

Těžko hodnotit biografii, ovšem je to kniha o výjimečném muži, který si nevědomky dobyl srdce stovek žen včetně mého.

Ač civilistickým básním příliš neholduji (doufám, že se zde najde alespoň hrstka lidí, kteří tento umělecký směr znají), tak je to zkrátka klasika, nehledě na to, že Neruda je geniální poeta. Krásné, zpěvné, inteligentní, nadčasové...

2 01.06.2014

Výborné, vtipné a ač o naprosto běžném tématu, tak navíc i čtivé. Také tento fejeton pokládá docela zajímavý obraz života druhé poloviny 19. století. Dobře, že k dílům jako je toto se znudění žáci otrávení z povinné četby nedostali, a tak mu nemohou srážet hodnocení. Beztak by nejspíše nepochopili.

2 01.06.2014

Moje první kniha od tohoto autora. Zpočátku jsem byla lehce nedůvěřivá. Afghánský spisovatel? Sama bych po ní asi nesáhla, ale dostala jsem ji k Vánocům a musím říci, že jsem za to velice vděčná.
Líbila se mi kompozice díla a styl psaní byl vcelku povedený. Jsou to takové puzzle, které postupně skládáte, až se ke konci doberete uceleného obrazu o příběhu. Moc hezké. Žádná klišé, žádné přeslazené řečičky, rozličné charaktery postav, pouze realita, ovšem inteligentně podaná (narozdíl od takzvaných rádoby bestsellerů poslední doby). Pro mě milé překvapení a zpestření. Ráda si přetu od autora něco dalšího.

2 01.06.2014

Výborná kniha. Ve stručnosti shrnuty všechny základní a nejdůležitější teorie osobnosti . Je zajímavé sledovat, jak se pohled na osobnost v minulosti vyvíjel a stále vyvíjí. Pro mě velmi přínosné čtivo.

2 28.05.2014

Ač o některých věcech lehce pochybuji, v každém případě mi kniha pomohla tuto poruchu pochopit. Jen závěrečné afirmace či dokonce modlitby lidí ze skupiny lidí s bordeline syndromem mi přišly trochu zbytečné. Přesvědčovatněkoho k vazbám k Bohu nepovažuji za terapeuticky správné, ale možná je to je tím, že jsem vyrůstala v jiném, prostředí, než autor. Myslím, že Röhr v pohádkách hledá více, než je v nich skutečně zachyceno, ale pokud to pomůže lepšímu pochopení, pak proč vlastně ne. :-)
Také jsem v překladu našla nějaké chyby či špatné formulace, tak za to srážím hvězdy :))

2 28.05.2014

Už jako dítěti mi bylo jasné, o jakou hloupost se jedná :-))

2 14.02.2014

Jako dítěti se mi tato kniha moc líbila. Jak bych ji hodnotila dnes, netuším, ale tenkrát na mě udělala velký dojem.

2 14.02.2014

Kniha mne naprosto citově zasáhla. A to si myslím, že pravého významu pro mě nabude teprve, až budu mít vlastní děti. Určitě plánuji přečíst si ji znovu. Velké díky Olze Scheinpflugové za ten nápad. Možná se bývala měla pokusit napsat příběh sama, z pohledu ženy a matky, věřím, že by byl příběh neméně poutavý a možná ještě o něco více psychicky rozpracovaný.

2 07.02.2014

Po Stmívání docela milé překvapení. Asi autorčina zatím nejlepší kniha. Jednoduchá, na dlouhé zimní večery, při nichž se vám nechce moc přemýšlet. 3 hvězdičky za snahu alespoň o částečně přínosné dílo, po takovém braku, jakým bylo Stmívání.

2 06.02.2014

I já jsem zhlédla představení s M. Donutilem v hlavní roli. Jistě, výborný herecký výkon, jen mi to pojetí přišlo na Národní divadlo trochu moc prvoplánové a vulgární (mám na mysli přemíru neustálých sexistických narážek a náznaků), myslím, že hra má co nabídnout i v původní podobě, bez přílišné vulgarity. Pro mě je smutným faktem, že jde o nejnavštěvovanější inscenaci ND. Jen to poukazuje na touhu dnešní dekadentní generace po laciném, lascivním humoru. Hře 5 hvězd za napsání, Národnímu pouze smutné pousmání.

2 06.02.2014