Martinka 135 komentáře u knih

Podivná, velmi podivná kniha... Snaha o zajímavou kompozici se mi líbila, nicméně dala by se ještě dotáhnout k dokonalosti. Neobvyklá psychologie postav mě také nadchla, nicméně, čekala jsem ještě nějaké větší rozuzlení, odůvodnění. Co mě ještě zaujalo, byly části absurdního dvojení textu v dialog a zároveň probíhající myšlenky, to se mi zdálo nenadále výstižné a povedené.
Vadily mi vulgarismy, přicházející většinou v naprosto nevhodných, neočekávaných chvílích. Nebylo jich sice nijak moc, ale narušovaly celkový rámec a momentální atmosféru scén.
Škoda, že kniha zůstala nedokončena. Nevadilo mi, že jsem nedostala některé odpovědi. Od toho knihy jsou. Ale jako by příběhu i přesto ještě něco chybělo...

3 23.06.2015

Musím přiznat, že se trochu stydím, že se mi tolik líbila tak prvoplánová romantická četba. Nejradši bych napsala, že to byl hrozný kýč, abych neztratila hrdost, ale to bych lhala. Nenávidím ufňukané romány, nenávidím vyšponované happy endy a přesto. Nevím proč, ale mně se to i přes to líbilo.
Líbily se mi dvě dějové linie zachycené formou dopisů, líbilo se mi, že je spojovala válka (a nakonec i příbuzenský vztah), líbilo se mi, že museli být nešťastní, aby mohli být nakonec šťastní.
Přiznávám, že jazyk hlavních hrdinů byl na můj vkus (a na příšlušnou dobu) nepříznačně moderní, ale to je vždy těžké soudit poté, co kniha projde rukama překladatele.
Jinak byla ale kniha moc hezká a vůbec nelituji, že jsem ji přečetla. (A co víc, dokonce mě přiměla napsat dopis! :))

8 13.03.2015

Veliké zklamání. Začněme pozitivy: obálka + ilustrační fotografie moc hezké, nahánějí strach, ty jsou opravdu povedené (snad proto, že autorka píše, že pocházejí ze skutečných psychiatrických zařízení). To ostatní byla jedna velká bída. Shrnu to dvěma krátkými a jedním delším bodem.
1. Při bilanci cca 300 stran se člověk těší na pěkné počtení, kdybychom ale měli odečíst všechen obrazový materiál, text vydá stěží na polovinu.
2. Kniha pro čtenáře od 16 let (to se rovná čemu? 16-20?). Popravdě, to ve vydavatelství trochu neodhadli. Pochybuji, že v i 16 (a to není tak dávno) bych byla méně kritická. Ubrat 4 roky a možná se dostaneme k cílové skupině... To ale nic nemění na tom, že i kniha pro čtenáře podstatně mladšího věku musí dodržovat jistou jazykovou koherentnost a může být napsána solidně, čímž se dostávám k bodu č.3.
3. Příšerné vyjadřovací prostředky (toť k autorce), nesoudržnost jazykového kódu (tady těžko odhadnout, zda chyba autora či překladatele). Pokud postava hovoří obecnou mluvou, měla by se toho držet a ne nesmyslně přecházet uprostřed věty do hyperkorektnosti, navíc při rozhovoru se spolužáky. Dialogy jsou trochu šroubované a některé otázky postrádají smysl nebo jsou nepřirozené.
Některé věci zůstaly neobjasněné (Jordan a rovnice), což by nemuselo vadit, a konec se zdá trochu překombinovaný (závěrečná epizoda s profesorkou, klíči a nalezeným vzkazem).
Moc děsivé mi to nepřipadalo. Fotografie ano, ale text samotný mě asi tolik iritoval, že jsem nedokázala se pořádně vžít do děje.

7 27.01.2015

Pan Martin dokáže ukázat své vypravěčské umění i na textech kratšího rozsahu. Samozřejmě s Písní se rovnat nemohou, ale přesto se mi zdají na velmi dobré úrovni. Z Martinových povídek jsou to pro mě první a docela mile mne překvapily. A když dostanete Rytíře k Vánocům od svého rytíře, tak zkrátka nemůžete mít tu knihu neradi :-)
Popisy turnajů ani rodů mi nevadily, ba naopak, pasáže o Targaryenech byly pro mě velmi zajímavé a přínosné. Nakonec, až vyjde Svět ledu a ohně, tuším, že si jich ještě užiji dost.

1 02.01.2015

Není to lehké čtení, člověk musí být neustále ve střehu. Přesto, že například v postmoderně v dílech M. Kundery jsem zalíbení našla, Sekyra mě snad příliš mátla. Sice jsem si nakonec dokázala utvořit jistý celostní obraz, ale styl psaní mi asi nesedl. Ale třeba za pár let po znovupřečtení změním názor :-)

Pan Kundera ve mě vždycky vyvolává velikou ambivalenci.

Miluji jeho styl psaní. Trocha filosofie, znalost hudby, historie, souvislostí, intelektuálství, psychologie postav, která je rozebrána až na kost, věty, které mne donutí cítit stejné emoce jako hrdina - to všechno mne uvádí v úžas a nezbývá, než se poklonit spisovatelskému umu mistra Kundery.
Co je druhá věc - to, jak se Kunderovi hlavní hrdinové chovají k ženám mne dokáže rozžhavit absolutně do běla, nejraději bych příslušné stránky trhala na miniaturní kousíčky a křičela, jak je možné, aby byl někdo takový sobec, arogantní dosebezahleděnec využívající ženy pouze k sexu, jak může všechno tak zkazit, pohřbít a vůbec nemít výčitky. Ludvíkův vztah k Lucii byl romanticky abstraktní a krásný - až do chvíle, kdy se dočkal finále ve vypůjčeném bytě, nehledě pak na cykličnost toho stejného s paní Helenou. Budiž proklet, že mě tak rozčílil :-)

Také osobitá kompozice díla dokáže rozkrýt mnohé a dělá vlastně Kunderu Kunderou.

Proto a pro tisíc dalších věcí, dávám 5 hvězdiček, protože i když teď Ludvíka nenávidím, pořád to nepřesáhlo mez, kdy bych s ním nemohla součítit jeho beznadějnost, deziluzi a trpkost. Pro mne emocionálně velmi silná kniha, což se mi, coby ledové královně :-), stává opravdu zřídkakdy.

2 01.12.2014

Bezantina:
Pro mě tedy bohatství neznamená nutně šťastný a spokojený život. Proč někomu přát to nejhorší, když svět je sám o sobě dost tvrdý i bez toho? Psychické stavy nemusí dle mého názoru pocházet nutně z majetkového zajištění. Stereotyp trápí jak manuálně pracující, tak zhýčkané. Oba tyto typy lidí mohou dospět do okamžiku, kdy neví, co od svého bytí očekávají a kam směřují. Všechno je otázka lidského vědomí a mysli, ni tak bohatství či luxusu. A to, po čem "průměrný" člověk touží nemusí být aplikovatelné bezvýjimečně. "Být šťastný a spokojený" nemusí být nutně synonem pro "být vděčný". Doufám, že Coelhemu se to v této knize podařilo popsat a vystihnout.

Musím říci, že ač jsem několikrát zaslechla, že jde o nejslabší knihu z celé ságy, začetla jsem se s chutí a tento předsudek mne brzy opustil. Asi jde jen o moment, kdy čtenář dospěje do jistého krizového bodu (jenž u mě nastal v knize předchozí).
Mne naopak zaujaly nové postavy a nová perspektiva.

Také považuji za kompozičně docela zajímavý tah ponechání některých postav stranou a opětovné navrácení se k nim v knize další. Člověk alespoň tolik "neskáče" z místa na místo.

Mínusem je pro mě opět velké množství chyb a překlepů, které pozoruji již od Bouře mečů. Chápu, že je na překladatele asi vyvíjen velký tlak, ale přesto - tohle by se stávat nemělo, ne v takovém množství. Také mě trochu začíná iritovat že se všechno děje "na polovinu zabušení srdce". To jsou ale při tak rozsáhlém díle samozřejmě jen detaily, které mne nepřesvědčily snížit celkové hodnocení.

29.09.2014

K mému zklamání - předchozí dva díly mne bavily mnohem více. Nejspíš to bylo způsobeno jednak narůstajícím počtem chyb v českém překladu (které mě opravdu iritovaly), jednak tím, že v tomto díle bylo věnováno hodně prostoru Arye na úkor dalších postav. Zrovna Arya nepatří mezi mé oblíbené hrdiny, což sice neznamená, že o ní nečtu ráda, ale domnívám se, že rozptýlení vyprávění mezi více postav (nebo s většími odstupy) byla šťastnější volba. Když už byla popáté ob jednu kapitolu pouze ona, začínalo mě to unavovat.

Toť jediné k mým výtkám, jinak je příběh samozřejmě mistrovsky vystavěn.

PS: Také mi trochu vadí, že některá jména jsou překládána do češtiny a jiná ne. Když už se překladatel rozhodne jména "počeštit" (což mi nijak nevadí, připadá mi to spíše roztomilé), měl by se toho držet tam, kde je to možné.

2 07.09.2014

Tak, první kniha je za mnou. Pořád jsem se raději neodhodlala k hodnocení, asi jsem stále moc zaujatá a neobjektivní.
Fantasy obvykle nečtu, neholduji nadpřirozeným postavám a schopnostem. V důsledku toho mne vyděsili draci v závěru a celkový dojem z knihy mi trochu zkazili (ale seriáloví maniaci mi tvrdí, že tam zatím nijak zásadní úlohu nemají). Četla jsem knihu takřka pořád, bez větších časových prodlev, s orientací v postavách a jednotlivých rodech jsem tudíž problém vůbec neměla. Dokonce jsem si říkala, že někde je dovysvětlování, o koho se vlastně jedná, zbytečné (což ale, přiznávám, bych při čtení s odstupy asi spíše přivítala). Nemohla jsem se odtrhnout a některé postavy jsem si takřka zamilovala (kupodivu ty, které nemá rád skoro nikdo).
Některé věty mě trochu tahaly za uši, ale předpokládám, že je to spíše vina překladatele, než samotného Martina.
Velmi mi pomohla mapa v úvodu, díky níž mám ucelený obraz o sedmi královstvích a chápu, kam jednolivá sídla patří, s kým sousedí atd.
Nesdílím názor, že je dobré podívat se nejprve na pár dílů seriálu. Já to udělala (i když téměř před rokem, takže už mi to v paměti naštěstí vybledlo), ale proklínám se za to. Chtěla jsem si postavy představovat podle svého a ne jako herce ze seriálu (s ohledem na to, že vypadají MNOHEM starší, než by měli). Ne. Nejvíc jsem si užívala ty části, které už jsem v seriálu neviděla. Byl to nesrovnatelně lepší zážitek.
Spletitost děje i postav se mi líbila. Nemám ráda knihy, nad kterými nemusím přemýšlet, a kde vám všechno naservírují bez sebemenší vyžadované čtenářovy snahy. To postupné utřiďování postav je pro mě mnohem zábavnější.
Každopádně kniha výborná, už jsem se vrhla na druhý díl.

16.07.2014

Většinou příliš nečtu knihy, okolo kterých je příliš mediální pozornosti, ale tahle mě k sobě svým způsobem nějak přitahovala. Nejprve jsem si na zkoušku stáhla e-knihu, nechtělo se mi vyhazovat peníze za další brak. Po několika stranách jsem ale věděla, že ji musím mít doma v tištěné podobě. Dlouho mě žádná kniha tolik nenadchla. Neobvyklá kompozice s vypravěčkou smrtkou mě zkrátka uchvátila, zajímavý je i vývoj postav a v neposlední řadě se mi líbily užité jazykové prostředky plné krásných metafor (alespoň je vidět, že autor při psaní skutečně přemýšlel). S radostí se vrhnu na další Zusakovy knihy, tak doufám, že mne nezklamou.

3 03.07.2014

Jelikož již název obsahuje slovo "základy", dá se povrchnost informací snadno odpustit, vždyť je to deklarováno od první strany. Pro laiky skvělá možnost, jak přiblížit sociální psychologii, shrnutí těch nejznámějších výzkumů, které by lidé měli znát, i informace využitelné v praxi. Kniha splnila přesně to, co jsem od ní očekávala, což nebylo nic přemrštěného vzhledem k počtu stran a názvu samotnému.

29.06.2014

Pro pochopení narcistické poruchy ideální. Vždycky, když si chci vzpomenout na nějaké projevy, vybavuji si železná kamna, skleněný vrch, hlubokou vodu, otce s princeznou atd. Ty demonstrace na pohádkách mají přeci jen něco do sebe. U Hraniční poruchy osobnosti jsem o tom natolik přesvědčena nebyla, tady je to více dotažené, méně pravidel Anonymous Alcoholics a posledních částí, které se mi u HPO už zdály trochu nudné. Dokonce jsem si sama chvíli myslela, že jsem narušená narcistka, dokud jsem se nedosla k části, kde se psalo, že v západním světě trpí lehkou formou spousta lidí.

5 17.06.2014

Ač absurdnímu dramatu neholduji, toto je mistrovská absurdní práce. Skvělá myšlenka, skvělé dialogy, skvělé vyvrcholení!

1 05.06.2014

Těžko hodnotit biografii, ovšem je to kniha o výjimečném muži, který si nevědomky dobyl srdce stovek žen včetně mého.

Hodnotit Plešatou zpěvačku je... uff... prostě velmi obtížné. Asi zde nedokážu být objektivní. Ano, chápu celý záměr, všechnu tu míru absurdity, ale nemám pro absurdní dramata asi to správné nastavení. Vnitřně jsem z toho pořád taková rozpolcená a stále nevím, zda se mi to vlastně líbilo, či ne. Každopádně po přečtení jsem několik minut pouze zírala a říkala si, co to, sakra, vlastně bylo? Věřím, že kdyby autor můj výraz viděl, byl by více než spokojen. :)
Knihu nijak nekritizuji vzhledem k celé té rozpolcenosti a absurditě, nicméně není to nic pro mě.

3 05.06.2014

Ač civilistickým básním příliš neholduji (doufám, že se zde najde alespoň hrstka lidí, kteří tento umělecký směr znají), tak je to zkrátka klasika, nehledě na to, že Neruda je geniální poeta. Krásné, zpěvné, inteligentní, nadčasové...

2 01.06.2014

Opravdu mi chcete říci, že prvoplánové teenagerovské braky bez špteky kreativity a originality (a k tomu všemu napsané jazykem žáčka páté třídy) zde mají vyšší hodnocení, než vrcholná díla české literatury? Jak smutné...

11 01.06.2014

Výborné, vtipné a ač o naprosto běžném tématu, tak navíc i čtivé. Také tento fejeton pokládá docela zajímavý obraz života druhé poloviny 19. století. Dobře, že k dílům jako je toto se znudění žáci otrávení z povinné četby nedostali, a tak mu nemohou srážet hodnocení. Beztak by nejspíše nepochopili.

2 01.06.2014

Moje první kniha od tohoto autora. Zpočátku jsem byla lehce nedůvěřivá. Afghánský spisovatel? Sama bych po ní asi nesáhla, ale dostala jsem ji k Vánocům a musím říci, že jsem za to velice vděčná.
Líbila se mi kompozice díla a styl psaní byl vcelku povedený. Jsou to takové puzzle, které postupně skládáte, až se ke konci doberete uceleného obrazu o příběhu. Moc hezké. Žádná klišé, žádné přeslazené řečičky, rozličné charaktery postav, pouze realita, ovšem inteligentně podaná (narozdíl od takzvaných rádoby bestsellerů poslední doby). Pro mě milé překvapení a zpestření. Ráda si přetu od autora něco dalšího.

2 01.06.2014