Marylaa
komentáře u knih
Číslo lásky
Roseanna M. White
Tahle serie bude asi trochu jiná než Tienie nad Anglickom. Aspoň první díl mi přijde takový vážnější. Přesto naprosto skvělý. A opět jsou tam zajímavé myšlenky (nejen) o víře. A taky sympatičtí hrdinové. Nutně potřebuju další díl :)
Láska spod klobúka
Jen Turano
To je tak klišoidní :) A předvídatelné :) Ale vtipné a čtivé.
V tvojej koži
Lynn Austin
Skvělá kniha, ve které jako bonus jsou hluboké myšlenky o Bohu a odpuštění.
Ze začátku jsem měla problém s těmi vsuvkami odehrávajícími se 5 let po válce. Asi tím, že byly moc kratké. A taky k Evě jsem musela najít cestu, ze začátku mi nebyla moc sympatická.
To přátelství hlavních hrdinek bylo takové nerovné. Ale asi realistické, člověk se vlastně může přátelit i s lidmi, kterým závidi.(tady si záviděly obě).
Zlomený tomahawk
Peter Martin Legene
Chtěla jsem se dozvědět něco o DaviduZeisbergerovi, ale raději jsem měla sáhnout po nějaké biografii než beletrii. Nevím jestli je to dobou, kdy kniha byla napsaná (přeložena?), ale styl je takový divný. Indiáni působí jako z mayovek a ne jako reálné historické postavy.
Mosad: Operace Eichmann
Isser Harel
Na literaturu faktu neobvyklé čtivé. Dokonce čtivější než kdejaký román.
Kdysi jsem viděla nějaký film, teď jsem zjistila jak moc tam byla celá operace zjednodušená.
Svadobná kaplnka
Rachel Hauck
Z knih od Rachel Hauck, které jsem četla se mi tato líbila nejvíc. Skvělé zvladnuté to střídaní současnosti a vzpomínek a děje z pohledu různych postav (naštěstí ve třetí osobě, střídání vypravěčů moc nemusím). Obzvlášť u Jacka a Taylor to působí hodně věrohodně.
Ale dvě věci mi tam vadí. A to to nepřesnosti ohledně druhé světové války, jsou to asi jen dvě věty, ale nedovolí mi to dát plný počet hvězdiček. A ještě: vyndat z foťáku paměťovou kartu a dat jí jen tak zákazníkovi? To by snad žádný profesionální fotograf neudělal.
No ale jinak to je opravdu skvělá kniha, rozhodně doporučuju.
Most na Belle Island
Julie Klassen
Kniha je dost jiná než předešlé "klassenovky". Nemůžu si pomoct, ale přijde mi historicky trochu méně věrohodná. Tim myslím hlavně obyvatele ostrova a okolí, tak trochu jsou si tam všichní rovní (což je nevěrohodné). Když tohle pominu kniha se mi líbila. Protože kniha je jiná i v něčem jiném - v podstatě je to detektivka. Julie Klassen jak je vidět umí psát i detektivky a, pokud jde o mě, mohla by jich napsat víc.
Hodina bez výčitiek
Roseanna M. White
Cože, tohle je opravdu konec série? A co ostatní členové rodiny, ještě jich několik zbylo :D A taky bych uvítala knihu o mládí pana V, jeho polidštění bylo příjemným překvapením.
Tak teď vážně... a to je přesně to, kvůli tomu se mi ta kniha líbila o něco méně než předchozí, byla taková nějaká vážnější, v předchozích byl dobře namíchaný vtipné momenty a vážné myšlenky. Tady mi chybí ty vtipné momenty. Ale zase hlubokých myšlenek o Bohu je tam víc, líbí se mi myšlenka, že Bůh není jako hodinář, který sestrojí hodiny a nechá je běžet, ale že je jako hodinář, který sestrojí hodiny a pak je udržuje v chodu a stará se o každou součástku.
(A je tam jedna, pozor trochu spoiler, nelogičnost a to Evelinina otázka "Kdo Margot?")
Dlhá cesta domov
Charles Martin
Charles Martin opět skvěle splétá současnost a minulost. A nutí své hrdiny aby se s minulostí vyrovnali a čtenáře aby se zamysleli.
Já, Finis
Václav Dvořák
Škoda, že nejde dát 4,5 hvězdičky. To kvůli srovnání s první autorovou knihou. Ta byla lepší (nebo abych byla přesná, líbila se mi víc) i když méně napínavá. Na začátku mě překvapil přítomný čas (mnohými čtenáři neoblíbený), ale děj mě rychle vtáhl a přestalo mi to vadit. Rozhodně je to čtivé a zajímavé (stejně jako Písečníci) i pro lidi mimo cílovou skupinu.
Krycí jméno Verity
Elizabeth Wein
Někteří tady píšou, že se jim líbila až druhá polovina. Mně se naopak víc líbila první polovina. A samozřejmě jsem hlavní hrdince tu první větu (jsem srab) nevěřila. Dokonce mi to místy připadalo vtipné, nevím jestli to byl autorčin záměr, ale já si připadala až trapně, když mi to tak připadalo.
U druhé půlky mi forma zápisků připadala trochu nevěrohodná, zachránily to vsuvky ve stylu "neměla bych to psát, ale nemůžu si pomoct".
(V rozpacích jsem s předposlední věty doslovu)
Odvážna dáma
Kristi Ann Hunter
Dobře, že je to druhý díl a že už jsem od autorky něco četla, jinak bych se hned na první straně nechala odradit podivným popisem mrkání. Přišla bych tak o nesmírně zábavnou knihu, sice asi i dost nevěrohodnou (tím myslím celou tu situaci, kterou pro hrdiny autorka vymyslela), a s předvídatelným koncem, ale četlo se to skvělé. A jako bonus tam byly i nějaké hluboké myšlenky o odpuštění.
A taky jsem se dozvěděla odpověď na otázku, která mi vrtala hlavou u minulé knihy, jestli neznám Jess z jiné autorčiny série. Snad se v dalším díle o ní dozvím víc.
Našeptávač z Aphasi
Jaroslav Kuczera
Asi je trošku ošemetné hodnotit knihu, když člověk zná autora osobně a ještě k tomu od něj tu knihu dostal, jenže jinak by se mi ta kniha asi nedostala do ruky.
Propojení našeho a paralelního světa je dobře vymyšlené, včetně skoro stejných hranic v obou světěch. A je to napínavé. A jako slezská patriotka oceňuji, že valná většina děje v našem světě se odehrává právě na Slezsku (vlastně asi v obou světech).
Ozveny medzi kameňmi
Jaime Jo Wright
Hned první knihou si Jaime Jo Wright nasadila vysokou laťku. A stále drží vysokou úroveň. Nebo je to čím dál tím lepší?
Tahle kniha je zase trochu jiná než předešlé, hlavně tím, že mezi oběma příběhy je menší časový rozdíl ("jen" 70 let) a jsou víc propojené. A opět je to napínavé a jdou tam hluboké myšlenky, i když tentokrát trochu nenápadněji.
Prísaha
Tamera Alexander
Když jdu u autora najisto tak někdy nečtu anotaci, protože občas prozradí přilíš mnoho. Kdybych ji přečetla tady asi bych knihu nečetla, nemám totiž v oblibě, když je hlavním tématem milostný trojúhelník. Ale vzhledem k tomu, že to autorka vyřešila přece jen dřív než úplně na konci a hrdince zbyl čas i na jiné věci se mi to nakonec docela líbilo.
Obrázky z Holandska
Karel Čapek
Tohle od vždycky bylo u nás doma v knihovně a opravdu netuším proč jsem to nepřečetla dřív. Je to vtipné a zajímavé a jak nemám ráda v knihách ilustrace, tak u Čapka naopak, skvělé to doplňují.
Sen lásky
Janette Oke
Sice by mi vůbec nevadilo, pokud by autorka zůstala jen u prvního dílu a neudělala z toho sérii, ale když už to je série tak jsem přečetla všechno co zatím u nás vyšlo:) Opět je to čtivé i když je to v podstatě popis obyčejného života. Co mi vadí, a tady je to snad že všech těch knih nejnápadnější, jsou příliš nerovnoměrně rozložené časové úseky v kapitolách. Někdy jeden den zabere několik kapitol a v další kapitole uběhne pár let (na začátku bylo Belindě 11 a pak najednou skoro 14, nevím jestli tam nastal takový nepostřehnutelný skok v čase, nebo je to chyba v překladu.).
Přez tuhle výtku, doufám že budou další díly.
Záhadná guvernantka
Kristi Ann Hunter
Účel světí prostředky, tím se řídí Kit postrach aristokratů, kteří odvrhli své nemanželské děti, či své dcery poznamenané skandálém. Ale najednou potká Grahama, který podle všeho je čestný aristokrat. A Kit musí zvážit své metody. A svou motivaci. Smířit s Bohem, se svou minulostí a sama se sebou.
Po zkušenosti s touto autorkou jsem čekala skvělou knihu a nespletla jsem se, možná konec mi přišel trochu uspěchaný.
Podle všeho se v dalších knihách dovíme něco o Daphne a Jess, jsem na to zvědavá, ale přiznám se, že by mě zajímalo i ti dva Grahamovi přátele. A Priscilla, u té by mě zajímalo co s ní nakonec bylo (tak praštěná osoba, to se hned tak nevidí ani v knihách, mohla by dostat víc prostoru).
Co mi vadí je slovenský název, anglicky moc neumím, ale připadá mi, že originální název je o něčem jiném, tohle není fér vůči autorce.
Zošli nám dážď
Charles Martin
Příběh o tom, že pravda nakonec vždycky vyjde najevo a čím déle žijí lidé ve lži tím je to pak bolestivější.
A mám tak trochu dojem, že Charles Martin si vzal k srdci připomínky, že hrdinové jeho knih jsou přílišní klaďasové. Mně to teda nikdy v jeho knihách nevadilo, ale to že tady to tak není mi taky nevadí.
Nepriznaná
Diana Lesire Brandmeyer
Přiznám se, že to místy na mě působilo nerealisticky. Ale beru to, že za prvé o tom až tak nevím jak taková amnézie funguje, za druhé takhle to prostě autorka potřebovala kvůli příběhu.
Jen, když je to křesťanská kniha, bych brala toho na tohle téma trochu víc, to že Jazz byla věřící, když Luisa ne, je zvláštní. Tady bych brala nějaké víc vysvětlení.
(A obešla bych se bez dodatku "otázky k diskuzi", ne proto, že nemám s kým diskutovat o knihach, prostě mi to v beletrii přijde takové zbytečné).