Massek komentáře u knih
Říkal jsem si, že sem nebudu vkládat komentáře ke knihám, přečteným kdysi v minulosti před registrací na Databázi, ale zde udělám první (a jistě ne poslední) výjimku. Inspirovala mě k tomu totiž právě dočtená kniha Ann Gibbonsové První lidé o evoluci člověka. Cesta za Adamem je mnohem starší a tak v ní pochopitelně chybí údaje o nejnovějších paleontologických objevech. Ale je velice chytlavá a zvláště hned prvních několik kapitol mě uchvátilo natolik, že jsem ji zhltl jako sladkou malinu. Dodnes si v ní rád zalistuji a přečtu znovu některé oblíbené pasáže.
O evoluci člověka se nijak zvlášť nezajímám, tuhle knížku jsem zvolil po velmi dobré zkušenosti s Kleiblovou Cestou za Adamem z roku 1987. A nestačil jsem se divit, co vše se za těch necelých 20 let mezi vydáním obou knih změnilo a jak moc se díky novým objevům posunuly naše znalosti o původu člověka. Asi nás i nadále čekají další překvapení a dodatky do chybějící mozaiky našeho vývoje.
A tady vidím i nevýhody této knihy. Pokud se někdo chce dozvědět více o evoluci, je lepší patrně sáhnout po jiných odborných knihách, případně jít přímo po odkazech v knize. Ta je totiž velmi dobře ozdrojovaná, jde zkrátka o vědeckou publikaci. Ale zabývá se přitom spíše vztahy mezi paleoantropology, vývojem na různých nalezištích i zákulisními vztahy. Na to by se snad hodil spíš jen populárně-naučný formát. A citelně tu chybí nějaké obrázky či fotografie. Ta jedna přehledová tabulka s přelomovými nálezy na konci knihy už to moc nezachránila.
Kniha ideální pro někoho, kdo už má dobrý přehled v oboru a zajímají ho spíše detaily o vztazích mezi hledači zkamenělin v posledních dvou dekádách.
Ze začátku jsem očekával, že kniha je zpracovaná pro mladší čtenáře, dokonce jsem si myslel, že půjde spíše o beletristické příběhy. Asi mi ten dojem navozoval název a obálka. Ale jde o stručnou historickou publikaci, nakonec jsem ji shledal čtivou a přehlednou. Krátké kapitoly mi akorát vyhovovaly na večerní "předusínací" dávkování :)
Můj oblibený autor, z této řady mám přečtenou většinu knih, nicméně zde na databázi jsem spíše začátečník a tak tuto (vydanou v roce 2018) paradoxně hodnotím jako první, protože jsem ji právě dočetl.
Četl jsem vydání z roku 1950 a musím souhlasit s komentářem některých čtenářů, že mi také chyběl doslov či kritické zhodnocení a uvedení do historických souvislostí. Sám jsem po knížce sáhl v podstatě náhodou, bez přípravy a hlubší znalosti tématu.
Ale když si odmyslím některé ideologicky pojaté pasáže, považuji knihu stále za velmi čtivou a především popisy vězeňského systému či charakteristiky bachařů a vězňů považuji za autentické. Dle mého názoru byl Fučík dobrý pozorovatel a dokázal výstižně a ve zkratce tato pozorování shrnout, ideální pro reportáž a obecně novinářskou práci. Nepochybuji ani o krutostech během prodělaných výslechů. Těžká doba.
Tuto knížku jsem koupil v antikvariátu už někdy v 90. letech za 5 korun a od té doby mi ležela v knihovně. Moje ostuda. Před letošní dovolenou jsem se koukal po vhodném paperbackovém útlém formátu a konečně na ni padla volba a nebyla to vůbec volba špatná. Vize rozdělené společnosti po nástupu parakinetických schopností lidí a zásah jednoho nečekaně obdařeného jedince do chodu událostí.
Klasický kousek z edice Válečná tažení od Grady převzaté z Osprey. U těchto historických událostí se jen můžeme divit, o kolik písemných památek se opírají badatelé. To si u asi 2500 let starých událostí v naší české kotlině můžeme nechat jen zdát.
První prodloužený květnový víkend jsem strávil na Šumavě a na pronajaté chatě byla i tato kniha. Prolistoval jsem ji, prohlédl obrázky... a pak během dvou večerů přečetl (a že byl i jiný program :) Šlo to snadno, kniha je čtivá, rozčleněná na tématické kapitoly a především doplněna množstvím obrazového materiálu, takže textu není až tolik. Opět jsem si uvědomil, kolik závažných událostí za několik desetiletí tenhle kraj postihlo a jak moc ho to změnilo.
S dílem Petera Englunda jsem se poprvé setkal u Nepokojných let. Když jsem s odstupem času zjistil, že vyšlo i české vydání jeho knihy o první světové válce, neváhal jsem a sehnal jsem si ji v antikvariátu.
Není to klasická badatelská práce, autor velmi čtivě kombinuje osobní vzpomínky účastníků konfliktu s krátkými popisy celkové situace a lehkým včleněním do historického kontextu. Kapitoly jsou krátké, rychle se střídají a knihu jsem přečetl v rychlém tempu. Přímé citace z korespondence či deníků dodávají ještě větší autentičnost a vcítění do motivů či prožitků skutečných osob.
Většina osudů je z pohledu účastníků na straně Dohody. Z těch několika osob zastupujících země centrálních mocností je za R-U monarchii v podstatě jen maďarský kavalerista. Nevidím to ale pro českého čtenáře jako nějakou nevýhodu, zvláště když při stoletém výročí konce války vyšlo nedávno dost jiné literatury o osudech našich vojáků. Máme alespoň možnost náhledu na konflikt z obou bojujících stran.
Škoda jen, že jsem našel i pár gramatických chyb, asi se přeci jen projevila délka knihy na redakční práci. Ale jinak super kniha a doporučuji (nejen) všem zájemcům o velkou válku.