Matio komentáře u knih
Joyce není pro každého. Spousta lidí ho vyzdvihuje, intelektuálové se z něj mohou zbláznit, ale skoro všichni mají společný znak. Nerozumí mu. Myslí si to, ale není tomu tak. Joyce nepíše čtivě, je to hutné čtení a abyste pochopili jeho díla, chce to i notnou znalost irské historie a mytologie. Může se vám klidně stát, že si jeho knihu přečtete a za rok ani nebudete vědět, o čem vůbec byla. Přesto bych tohoto autora doporučil a knihu Dubliňané taktéž.
Těšil jsem se. Fakt, hrozně moc. Prvních 50 stránek byla jízda a já se těšil, že tenhle Šinkazen to vodpálí na plný koule. Ale nakonec to přibrzdil ten malej zrzavej kluk, co furt zvracel a museli jsme kvůli němu zpomalit. Dojeli jsme do cíle, cesta to byla fajn, ale já čekal, že mi ta letuška vedle vyšoustá mozek z hlavy, ne že budu držet papírovej sáček tomu klukovi u pusy.
Čekal jsem od knížky něco úplně jiného. Spousta věcí byla zajímavá (ta kašna Neptunova tam fakt je!), ale myslím, že knihu ocení spíše ti, kteří žijí v místě děje této knihy.
Jsem rád, že pan Kyša knížku napsal, téma je to skvělé, ale možná by to chtělo delší příběh, takhle mi přišlo, že některé věci byly v knize hodně na sílu a nedal se jim větší prostor.
Tedy pane Kyšo, nenapíšete další díl?
Jo a vzkaz pro autora: dáte tam esesáka a on se nejmenuje Oto!? To vám píšu trestný bod!
Před nákupem knihy doporučuji zalistovat a ujistit se, že je to to, co od toho očekáváte. Zakoupil jsem si knihu pro zpestření do vlaku a nenudil se. Výbuch nadšení se ale také nekonal. Jsou to deníky se zajímavými postřehy, které vedou k zamyšlení. Jediný trestný bod dávám za jazykovou korekturu.
Celkem vtipná a čtivá fantasy, která je vlastně dost ujetá.
První kniha, kterou jsem od pana Urbana četl. Často jsem slýchaval, že neumí závěry, ale jelikož se kniha odehrává v Karlových Varech, ke kterým mám podobný vztah jako autor, rozhodl jsem se jí koupit a přečíst. Předně musím říci, že ten, kdo není z Karlsbadu, asi nikdy neocení (a možná ani nepochopí) vzpomínky Juliána na své rodné město. Kino v pasáži...
Konec, resp. odhalení, mi přišlo příliš jednoduché. Nehodné zápletky, laciné, jako kdyby to chtěl autor rychle skončit za jakoukoliv cenu. Škoda.
Kniha je pro mě rozporuplná. Rozdělili jsem si jí na dvě linie. Vraždy a vzpomínky. Linie vražd mě tolik nechytla a kdyby nebyla v knize vzpomínková linie, asi bych knihu odložil a nedočetl.
Někomu, kdo je Karlovarák srdcem i duší, bych knihu doporučil. A jelikož s Karlovými Vary mám komplikovaný vztah a autor mi pomohl si některé věci ujasnit, musím hodnotit 5*.
Je to opravu tryzna za jedno umírající město, které už nikdy nebude tím, čím bývalo a bude asi muset zemřít, aby mohlo jako bájný fénix znovu povstat z popela.
Kdybych to četl před 20 lety, asi by to byla pecka. Nicméně v současnosti, kdy jsem přečetl i Kotletu, mě Cesta krve neoslovila. Námět výtečný, příběhová linka slabší a některé pasáže vyloženě nudné. Pokud autor vyjádřil svojí nespokojenost s dílem, souhlasím. Vládci strachu mě bavili víc. Zákaz vydávání dotisků je ale podle mě zbytečný. Myslím, že kniha si svoje čtenáře najde i nyní.
Zajímavé téma, i případy, ale nesednul mi styl vyprávění.
(SPOILER) Knihu jsem nedočetl. Nesedl mi způsob vyprávění, i když autor to chtěl patrně chronologicky propojit, kdy více vražd, ale "jeden" pachatel.
Kdybych to četl před 20 lety, asi by to byla pecka. Nicméně v současnosti, kdy jsem přečetl i Kotletu, mě Cesta krve neoslovila. Námět výtečný, příběhová linka slabší a některé pasáže vyloženě nudné. Pokud autor vyjádřil svojí nespokojenost s dílem, souhlasím. Vládci strachu mě bavili víc. Zákaz vydávání dotisků je ale podle mě zbytečný. Myslím, že kniha si svoje čtenáře najde i nyní.
Jak mě nadchla Barva kouzel, tak další kniha mě totálně nudila. Lehké fantastično jsem dočítal z obtíží. Nedokážu si to vysvětlil, ale tenhle díl byl vážně nuda k uzoufání.
Námět a práce se zdroji (pozn. aparát) super. Jinak jsem se ale pekelně nudil a pořád četl a četl a čekal, kdy už se to konečně rozjede. A ono to tak vlažně pokračovalo až do konce. Možná za to může překlad, neposoudím, originál jsem k dispozici neměl. Nyní říkám, že knihu už asi nikdy číst znovu nebudu, ale někde vzadu je myšlenka, že si knihu dám ještě jednou. Nebudu psát, že kniha je nudná. Zkuste jí a uvidíte sami. I přes moje hodnocení si myslím, že stojí za to si jí přečíst.
Je to zvláštní, že kniha o dolech a horách byla ta, která se mi od mořeplavce líbila nejvíc. Příběhy jsou to neobyčejné a poutavě vyprávěné. Vlastně ani nevím, co bych o ní víc napsal. Snad jen, že jí čtu tak 2x ročně.