Matousmaria
komentáře u knih
Netvoři a krásky
Soman Chainani
Máte rádi pohádky? I pokud ne, slyšte tento příběh. Za devatero horami a devatero řekami žil byl jeden spisovatel a ten napsal knihu Netvoři a krásky. A já si ji přečetl a chci vám ji doporučit. Je to dvanáct příběhů inspirovaných známými pohádkami, které jsou ale podané poněkud netradičně. Co kdyby ty údajně zlé čarodějnice z pohádek byly jen oběťmi? Co kdyby se o prince ucházela kromě Popelky také její nejlepší kamarádka? A co kdyby princ z pohádky O šípkové růži neměl zájem o dívky, ale jednoho mladého sedláka? Soman Chainani vzal známé pohádky, přidal moderní témata, špetku ironie i sociální kritiky. A je to skvělé.
Píseň krve
Anthony Ryan
Píseň krve je přímo fenomenální. Sledujete životní osudy jedné postavy. Jednoho kluka, který vyroste v muže, ale ani tehdy není v bezpečí před nástrahami světa a intrikami poněkud fanatického krále. Magie je přítomná, ale paradoxně působí naprosto přirozeně, až máte skoro pocit, že byste jí mohli disponovat i vy.
Série Stín krkavce vás naprosto pohltí a nebudete schopni s ní přestat, protože budete potřebovat vědět, co bude dál. Postupně budete objevovat svět, který Anthony Ryan vytvořil, budete poznávat jeho postavy, které si zamilujete (jenže se snadno může stát, že o ně přijdete). Není to vždy příjemné čtení, ale jak říká klasik... budete trpět, ale náramně si to užijete.
Paní Bovaryová
Gustave Flaubert
Kniha o mladé paní, která je vystavena deziluzi světa, protože zná lásku jen z romantizovaných příběhů. Příběh o mladé dívce, která by snad chtěla být princeznou. Román o životě, lásce, touhách, snech a střetu s realitou. To vše je Paní Bovaryová.
Dvě temné vládkyně
Kendare Blake
První dva díly série jsem četl už v roce 2019 a v lednu 2020. Ke třetímu dílu jsem se dopracoval až teď, tudíž po více než čtyřech letech. A můj návrat na Fennbirn byl poněkud trnitý. Nicméně v prostředí a ději jsem se navzdory dlouhé přestávce velmi záhy zorientoval, protože všechno důležité z minulých dílů je v knize připomenuto. A právě to byl jeden z problémů, protože z velké části je kniha jen takové okecávání, připomínání, co se stalo, nebo opakování informací, které už byly (mnohdy několikrát) zmíněny. Je skutečně patrné, že se původně mělo jednat o trilogii a až později byl poslední díl rozvedený do dvou knih.
Postavy většinu knihy působí, že nic nedělají (a když ano, je to něco naprosto nepromyšleného viz dějová linka s Jules). Mnohdy jsem předem odhadl, co se bude dít, a radši ani nebudu rozebírat poněkud pubertální pokusy o humor.
Z prvních dvou dílů jsem byl vyloženě nadšený, ze třetího už o něco méně. Těžko říct, jestli to vypovídá o kvalitě knihy, nebo spíš o změně mého vkusu. Nemůžu ale knize upřít, že se stále dobře čte, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem po ní sáhl, potřeboval jsem si trochu odpočinout po náročné četbě knihy Lavondyss (kterou ale mimochodem můžu jen doporučit).
Hodina hromu
Lenka Poláčková
Hodina hromu je velmi dobře napsaná kniha, která zároveň řeší závažná témata jako postavení žen v 19. století a domácí násilí.
Nejedná se o typickou fantasy, protože nestojí na magii a spoustě mytických stvoření, pouze předkládá prvek z lidových pověr (a této lince můžeme, ale vlastně nemusíme věřit). Milostná linka je hodně v popředí, nicméně je podaná přirozeně a bez typických YA klišé motivů.
Autorčin styl psaní je poutavý a nutí pokračovat ve čtení (ačkoli místy má tendenci zpomalovat napětí).
