mave8rick komentáře u knih
Tak trochu jiný příběh o konci světa. Fascinující myšlenky v kombinaci s ne moc poutavým dějem, který se místy táhne. Prvních 100 stran pecka, dalších 100: "ufff" a závěr zase pecka. Místy trochu náročnější čtení, protože je zde poměrně značné množství abstraktních popisků rostlin, myšlenek a světa celkově, které se hůře představují.
Úvahy o světě ovládaném rostlinami, společenském rozdělení pár zbývajících jedinců, devoluci druhů a další, mě místy donutily odložit knihu a přemýšlet. Obzvlášť se mi líbil citát, který by si měli přečíst naši rádoby vládci a alespoň trochu o něm popřemýšlet, mě minimálně ujistil v tom, že nejsem vhodný materiál na prezidenta Země, jak jsem původně plánoval. "Vládnout znamená sloužit, ženo. Ti, kdo mají moc, jsou jejími otroky. Jen vyhnanec je volný."
Úctyhodné pokračování, původní Duně se ale bude cokoliv vyrovnávat těžce, alespoň v mých očích. Děj neplyne tak hladce a je dost kostrbatý. Spiknutí, otázky, odpovědi, další otázky, další spiknutí. Tohle je můj hlavní dojem co na 211 stránkách najdete. Neříkám, že to není zajímavé, to v žádném případě, dává to světu Duny nové úhly pohledu a barvy, ale je to prostě trochu jiné. Hodně úvah, myšlenek a tajemství, mnohem více než v prvním díle. Tohle už není čtení pro casual čtenáře, spíš pro milovníky tohoto vesmíru, co jsou ochotni strávit v něm více času i za cenu překonání autorova obtížnější stylu.
Silná kniha na kterou jsem se dlouho těšil. Úžasný svět, kde všechny postavy mají své místo a děj dává smysl do posledního slova. To jak se autor dotýká témat jako jsou politika a náboženství, jsem v takovém rozměru ve sci-fi díle nečekal. Klidně by se ani nemuselo jednat o příběh v daleké budoucnosti nekonečného vesmíru, ale stačila by planeta podobná té naší, kde různé frakce a ideologie soupeří o nadvládu nad přírodou a lidem.
Politika byla v podstatě všudypřítomná a s postupujícím příběhem se zvyšoval i vliv náboženství, snad ještě do větší míry. Hodně jsem cítil nádech Islámu a ideologie jeho lidu. Něco, co je člověku vychovanému v Evropě zcela cizí, až nepřátelské by se dalo říct, zde bylo popsáno z naprosto nového úhlu. Z úhlu, který udělal hrdiny ze svého lidu, jejichž smyslem je zachování kmene a šíření svého myšlení, zatímco se vetřelci snaží vytěžit bohatství jejich země.
Kniha na mě opravdu zapůsobila a dostává se k tomu nejlepšímu co jsem četl. Jsem zvědavý jestli sága pokračuje na stejné úrovni epičnosti. No nezbývá než to zjistit.
Paráda. Po Barvě kouzel můj druhý vstup na Zeměplochu. Ta u mě moc neklikla, prokousával jsem se od začátku do konce. Lehké fantastično byl však už případ jiný. Zábavný děj rychle ubíhal a já se ani nenadál a byl jsem na konci. Nemohu se dočkat další návštěvy :).
Famózní, nemám slov. Během třetí knihy mě příběh trochu ztratil. Nevím čím to bylo, jestli mnou nebo knihou, ale prokousával jsem se dlouhý čas bojem proti Orthanku. Možná zde bylo příliš mnoho velkých událostí a příliš málo malých událostí, popisující strasti půlčíků. Knihu čtyři jsem přečetl jedním dechem. Znovu jsem naplno sdílel cestu hobitů a díky skvělému stylu psaní jsem si připadal jako nejmenovaný člen jejich tažení za zdánlivě nemožným posláním. Celkově kniha opět perfektní, ale zatím u mě vede Společenstvo.
Dlouho jsem se u knížky nezasmál jako při čtení kapitoly Zlatoslav Lockhart :D. Příběh se mi celkově líbil, styl psaní je trochu vyzrálejší než u Kamene mudrců, ale spíš mi přijde jako verze 1.5 než plnohodnotná 2.0 v sérii. Konec trochu svižnější, stejně jako u prvního dílu. Nevím jestli tohle čekat od každé knihy série, ale u prvních dvou mi přišli takové uspěchané. Na druhou stranu popis světa a samotného příběhu byl znovu krásně detailní a dával mi pocit jako, kdybych spolu s hrdiny v Bradavicích doopravdy byl.
Pěkná, trochu akčnější pohádka. Kromě napínavé zápletky naráží i na palčivá témata dospívajících dětí, jako je např. šikana, motivace k učení a hledání místa kam by mohl jeden zapadnout. Pro dospělého člověka trochu jednoduší čtení, které ale dokáže místy překvapit.
Krásný pohádkový úvod do tohoto kouzelného světa. Plný přátelství, rivality, odvahy a dobrodružství.
Zajímavá kniha, ale moc mi nesedl vypravěčský styl. Příběh a postavy takové jednoduší. Ano, je zde pár zajímavých metafor a věcí k zamyšlení, ale to je za mě tak vše.
I once had a girl,
Or should I say she once had me...
Vskutku zajímavá kniha. Píseň Norwegian Wood od Beatles není spojena pouze s názvem knihy, ale její text popisuje i hlavní zápletku. Skrývá se zde, však mnohem víc, než jen příběh nešťastné lásky. K některým částem mám opravdu silné pocity, protože náhled do osobností určitých postav, byl pro mě občas jako zrcadlo mé vlastní. Chápal jsem jejich pohnutky, skoro vždy jsem totiž našel něco, s čím jsem se ztotožnil. Velmi se mi líbil i náhled do života v japonské kultuře, v sedmdesátých letech. Autor mě knihou opravdu zasáhl, minimálně na prvních 200 stranách jsem hltal každou větu. Závěr se mi osobně moc nelíbil, poslední kapitoly udělaly z hluboké vsuvky do lidské mysli v podstatě zamotanou love story. Pan Murakami se ale určitě zařazuje mezi mé oblíbené autory, nemohu se dočkat co se mi od něho dostane do rukou příště.
Poněkud nezvyklé spojení několika žánrů. Příběh se mi ze začátku jevil jako čistokrevné fantasy s rytíři a meči, ale postupně přecházel spíše do záhadné sci-fi/dystopie. Prvních sto stran je takový pomalejší rozjezd, kde autorka detailně vykresluje svět, jeho historii a hlavního hrdinu. Následně se však příběh rozjede a je nabitý akcí. Hlubší myšlenky zde nehledejte, dílo bych zařadil spíše do kategorie young adult v tomto ohledu. Kniha je ale i přesto povedená a já se v budoucnu určitě vrhnu na pokračování.
K téhle knize toho mám opravdu hodně co říci. Nejlépe moje pocity asi vystihuje slovo CHYBA. Nemůžu uvěřit, že jsem si tak dlouho nalhával, že mi stačí vidět filmy (které miluju) a nepřečetl si originál od pana Tolkiena. Filmy jsou super, ale knížka je ještě o několik levelů výše. Udělal jsem opravdu CHYBU, když jsem otálel s jejich přečtením.
Co se týče kvality, tak si nejsem jistý, jestli jsem někdy četl něco tak dobrého. Hloubka příběhu, postav a světa je neskutečná. Skoro pořád se mi stávalo, že jsem se naprosto ponořil do vyprávění a připadl si, že jsem s Frodem a dalšími na výpravě. Styl psaní je mnohem vyzrálejší než u Hobita, kde mi přišel takový neuhlazený a příliš rychlý, zde je vyveden k dokonalosti. Určitě ale doporučuji přečíst nejdřív Hobita. Já začal právě s Cestou tam a zpátky a jsem rád, protože celá první půlka knihy je s ní úzce provázána a myslím si, že člověk o hodně přijde, když se vrhne rovnou na Společenstvo.
Takže asi tak. Pokud máte stejnou výmluvu pro nepřečtení jako jsem měl já, sice že vám kniha nic nemůže přinést, protože znáte filmy, tak vám můžu říci jen toto: přečtěte si aspoň pár kapitol a pak si tohle řekněte znova a smějte se. Kdybych mohl dát 6 hvězd tak dám, protože kvalita je mimo stupnici. Mistrovské dílo.
Nádhera. Trochu mě ze začátku zaskočil styl psaní a jak rychle se děj odvíjel, ale po chvilce jsem si zvykl. Příběh je krásný a určitě stojí za přečtení.
Jako správný mileniál jsem samozřejmě prvně viděl filmy od Petera Jacksona, ale nejsem si jistý, jestli jsem četl stejnou knihu jako tvůrci. To, že je ve filmech přidaná spousta věcí, které se ve vynechaných částech příběhu klidně mohly stát, by mi tolik nevadilo. Zdá se mi ale, že filmaři naprosto změnili hlavní myšlenku knihy o Hobitovi, konkrétně o tom, že i tak malý človíček může mít vliv na velké věci a značnou mírou svého ducha se zasloužit o spoustu dobrého. Možná jsem si toho jen nevšiml, ale filmy na mě tak opravdu nepůsobily. O změně některých prvků příběhu ani mluvit nebudu. Už mnohokrát se mi potvrdilo, že kniha je lepší než film. V tomto případě tři filmy.
Pokud budete chtít své děti seznámit s tímto krásným příběhem tak bych je určitě uvedl do světa Středozemě skrze knihu. Styl jakým je napsaná úplně vybízí k tomu, že rodič sedí u usínajících dětí a čte jim dobrodružný příběh, který v nich zasévá myšlenky jak být dobrým dospělým.
Napínavý příběh, dokonalé spojení s vědou a spousta zajímavých úvah. Místy trochu abstraktní. Na knihu jsem se dlouho chystal a nezklamala. Určitě mohu doporučit fandům do vědy a technologií. Nevím jak moc se bude kniha líbit technicky nevzdělanému člověku, propojení je opravdu silné a hodně zasahuje do příběhu. Asi nejlépe, když přečtete a posoudíte sami.
Puzzle, tak nejlépe asi dokážu děj popsat. Čtením postupně dáváte dohromady, kousek po kousku skládanku, až se před vámi nakonec rozprostře jeden velký obraz. Osobně se mi líbí takto propletené příběhy. Díky skvělému popisu a návaznosti jsem nikdy neměl pocit, že bych se ztrácel. V knize je kromě strhujícího příběhu i spousta zajímavých filozofických myšlenek o budoucnosti a samotné podstatě co znamená být člověkem. Mohu jedině doporučit.
K tématu vesmírného cestování mám velmi blízko, protože studuji aerospace inž. na fakultě strojní. Příběh odehrávající se na Měsíci mě samozřejmě zaujal a knihu jsem si musel pořídit. Technická vysvětlení mi přišla, až na pár výjimek v souladu se současnými poznatky, takže je fajn, že se člověk, který se v této oblasti nepohybuje dozví něco ze světa vědy a techniky. Co se ale příběhu týče, tak ho můžu popsat akorát jako lepší průměr. Na můj vkus, zde bylo až moc dokonalých náhod. Přišlo mi, že téměř v každé kritické situaci se stala ta nejméně pravděpodobná možnost, která vedla k nejvíce zajímavému výsledku. Samozřejmě to autor vždy nějak vysvětlil a zahrál do autu, ale na mě toho bylo prostě moc. Hlavní hrdinka ke kvalitě, z mého pohledu také nepřispěla, za kamarádku bych si jí asi nevybral.
Technické popisy super, zajímavé zamyšlení nad životem za pár desetiletí, příběh průměrný.
Úžasné rozhovory se skutečným učitelem. Často se mi nestává, že by mě kniha dovedla k slzám.
Čtivá kniha s postavami, které si jistě oblíbíte. Zajímavý svět, který je víceméně jen ohrádkou pro postavy. Během děje se postupně vykreslují jejich osobnosti a na konci příběhu si připadáte jako jeden z členů posádky, který s nimi sdílel onu dlouhou cestu. Mohu doporučit i lidem, které by mohla kategorie sci-fi odrazovat. Příběh je spíše o mezi-"lidských" vztazích než o technologiích budoucnosti. Na odpočinutí ideální.