mdracek komentáře u knih

Z knihy na jednu stranu dýchá optimistická, jazzová nálada. Na druhou stranu je to příběh ze samotného závěru války, kdy už se nečekaly žádné velké problémy, a přesto se to neobešlo bez komplikací. Danny mi zpočátku nebyl se svými postřehy příliš sympatický, s rozvíjejícím se dějem mě však jeho svérázný pohled na svět zaujal. I jeho představy o Ireně do děje zapadaly.
Občas mi jen vadila struktura textu, na můj vkus tam jsou příliš dlouhé odstavce. Možná jsem ale jen měla nějaké podivné vydání knihy.

Skvělá kniha, kde se s příběhem postupně odkrývala i minulost Lisbeth Salanderové. Jak už někdo níže psal, i audiokniha v podání Martina Stránského je výborná.

2 22.04.2016

Další skvělá detektivka představující Harryho Holea, která byla pořád napínavější a napínavější. Pořád se však nevyřešila zápletka, na kterou čekám.

2 25.03.2016

Dobře napsaný psychologický román zabývající se vývojem mysli a názorů v průběhu života. Přestože je Štěpka několikrát hluboce zklamána, zůstává neoblomná a neklesá na duchu. A i přes její těžký život na ní nakonec čeká dobrý konec.

2 01.02.2016

Při čtení této knihy jsem se stále snažila zjistit, co tak světoborného se na ní dá chválit. Vím, že mnoha lidem přijde humorná. Já na to asi ještě nemám ten správný věk, neboť ačkoli je Vančurův styl psaní zajímavý, nijak zvlášť mě neoslovil.

2 09.09.2015

Při dlouhém prázdninovém cestování jsem si poslechla audioknihu. Jak tu již bylo řečeno, začátek byl poněkud zdlouhavý. Ale celková zápletka kolem Herriet mě ohromila a velmi zaujala, jen mě trochu zklamal konec, čekala jsem ho jiný. Novinářský útok na Wennerströma už byl možná takový příliš důkladně popsaný.

2 31.08.2015

Velmi dobře napsaný příběh Doriana Graye, který krásně zachycuje Wildovo smýšlení a okolnosti jeho doby. Kromě hluchého místa v 11. kapitole, která, jak jsme si mohli přečíst, hodně kopíruje dílo J.K.Hyusmanse, byla kniha pěkně napsaná a měla originální děj. Postava Henryho Wottsona mi byla silně nesympatická, musela tam však být, neboť měla na Doriana zásadní vliv.

2 30.07.2015

Po skoro měsíčním boji jsem knihu zdárně dočetla - a nelituji toho. Pipův osud a hlavně změna pohledu na svět během dospívání určitě nějakým způsobem ovlivnili i můj pohled na dnešní společnost. Přestože jsou dnes Dickensovy knihy považovány za příliš složité a těžké - což asi opravdu jsou, myslím, že je to jeho nejlepší kniha, kterou bohužel ne každý zná - na rozdíl od Olivera Twista, jehož filmových zpracování je už snad víc než dost. A i příběh je tady lepší, zápletka Estelliných rodičů mi doslova vzala dech. V první polovině knihy mě bavily sarkastické a vtipné hlášky některých postav, hlavně Pipa. Jen jsem na konci čekala trochu bližší náhled do budoucnosti příběhu.

2 04.06.2015

Příběh plný vtipných hlášek, poučných poznámek a hlavně skvělého děje (sice s lehce předvídatelným koncem, ale i tak). Moje 3. kniha od Johna Greena - je to lepší než Papírová města, ale na Hvězdy to nemá (a asi ani žádná jeho kniha mít už nebude). Hlavní hrdinové mi byli velice sympatičtí, a překvapilo mě, že ačkoli je to Green, dopadlo to dobře...

2 27.04.2015

Krásně psaný soubor Yossarianových příhod u americké armády, obsahující geniální, vtipné situace i věrohodné vážné chvíle. Heller se dokázal podívat na reálné situace satirickým pohledem a vytvořil válečného hrdinu, který se vůbec nepodobá postavám ze stejného literárního žánru. Yossarian není ten typ hrdiny, který by chtěl za záchranu ostatních položit život - právě naopak, jeho vzdor proti autoritám a oprávněná obava ze smrti z něj činí jednoho z nejlepších literárních hrdinů. Scéna vojenského soudu s Clevingerem se mi navždy vryla do paměti.

2 15.04.2015

Velice vtipný a pěkně nakreslený komiks krásně zachycující některé životní situace single dívky.

2 12.11.2014

Celkem dost dlouhá povídka zachycující příběh studenta Rastignaca, snažícího se dostat do vyšší společnosti, a otce Goriota, který dobře provdal své dcery, dal jim vše, co mohl, a ony se k němu pak otočily zády.
Zpočátku jsem Evžena neměla ráda, nakonec se ale ukázalo, že jako jediný měl srdce na pravém místě. Chudák otec Goriot, bylo to tak věrohodně napsané, že mi ho bylo vážně líto, hlavně pro tu jeho zaslepenou lásku k dcerám.

2 22.10.2014

Tak z tohoto díla mám poněkud rozporuplné dojmy. V první části, kde Čičikov jezdí po statcích a skupuje duše ve velkém je velmi přesně popsán rozdíl mezi různými typy statkářů i autorův pohled na tehdejší ruskou společnost. Gogol také hodně komunikuje s čtenářem. Druhá část se mi kvůli chybějícím částem díla zdála taková roztrhaná a samozřejmě neukončená - 2. dílu už jsme se nedočkali.
Celkově se toto dílo z dnešního pohledu hodnotí těžce, ale musím uznat, že Gogol dokázal opravdu věrně vystihnout strukturu úřadů těch dob a reakci ruské společnosti na muže, kterého všichni chválí a podlézají mu, jen proto aby ho vzápětí, po zjištění nových informací, vyvrhli ze společnosti a začali pomlouvat.

2 29.09.2014

Velice nadčasová sbírka krásných básní, kterou by měl každý Čech znát. Vždyť třeba u "Jak lvové bijem o mříže" víme snad všichni, díky panu Svěrákovi, co/kdo to je hrdobec ;-)

2 12.09.2014

Havran je jistě velmi originální a zajímavá báseň, rozhodně ale nepatří mezi mé oblíbené...

2 26.08.2014

Nemůžu říct, že by kniha byla špatná - mě prostě jen nějak neoslovila. Většina povídek mi připadala taková bez děje, o ničem konkrétním, byly takové neukončené. Tedy ne všechny. Asi dvě nebo tři mě svým způsobem zaujaly, ale zbytek nic moc, asi jsem od toho očekávala víc...

2 15.08.2014

Bylo to takové velmi filosofické - vždyť první třetinu knihy Oblomov nevyleze z postele, stále přemýšlí a hádá se se Zacharem. Příběh mě začal bavit v okamžiku, kdy se v něm objevila Olga Sergejevna. Tam to začalo mít spád a rychle to ubíhalo - možná až příliš rychle, protože pak jsme opět spadli do propasti Oblomovovi lenosti, začal se sbližovat s domácí Pšenicynovou, cpát se jídlem a spát, no zkrátka od naprosté zkázy, sňatku s domácí a dítětem už ho nezachránil ani Štolc. Ten mi byl sympatický, ačkoli - stejně jako autor sám - ho vidím jako příliš ideálního člověka. Olga nakonec udělala dobře, že se s Iljou rozešla, byly oba naprosto rozdílné povahy a se Štolcem jí bude líp ;-)
Po přečtení knihy jsem ale pochopila, proč se řadí mezi klasická díla - kromě toho, že je to asi jeden z nejlepších realistických ruských románů, měla kniha značný vliv na ruskou kulturu a svým způsobem možná i nějak přispěla k zrušení nevolnictví...

2 15.08.2014

Je jen málo lidí, kteří dokáží dokonale popsat pocity a myšlení někoho jiného, obzvláště pak osoby opačného pohlaví. John Green dokázal nejen tohle, ale také vytvořil úžasnou knihu skvěle popisující fakt, že v životě jsou hlavní dvě emoce - láska a strach. A v neposlední řadě i bolest, které je víc než dost.
Ačkoli nebylo příliš těžké odhadnout konec příběhu už zpočátku, velice to se mnou citově pohnulo. Je to snad jediná kniha, která mě přivedla až k slzám - pro mě ještě překvapivěji i po očekávání takového konce. Autor nádherně popsal situace i myšlenky Hazel, a dokázal vytvořit nádherný příběh, jehož hlavním motivem je velmi ošemetné téma - rakovina.
Opravdu mě kniha velmi ovlivnila, určitě si ji ještě někdy přečtu, a mohu směle říci, že je to jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla.

2 08.07.2014

Opravdu smysluplná a hlavně vtipná hra, není divu, že se i po necelých pěti - stech letech stále hraje...

2 25.06.2014

Ze začátku mi kniha připadala velmi nezajímavá, ale čím víc se děj blížil ke konci, tím mi bylo Werthera - a jeho marné lásky k Lottě (i přes Albertův odpor) - na jednu stranu trochu i líto. Na druhou stranu jsem se těšila, až jeho neustálé litování sebe sama skončí....
Kniha stará víc než 200 let se z dnešního pohledu hodnotí těžko, tehdy to možná bylo zajímavé, ale dnes - mě to prostě vůbec nebavilo a musela jsem se nutit k dočtení knihy.

2 31.05.2014