Megs komentáře u knih

Bylo to čtivé. Námět byl nesmírně zajímavý, nicméně mi přijde, že děj mohla autorka víc propracovat do hloubky a hlavně by místy mohl být trochu víc napínavý. Za mě tedy pouze "dobré".

Oddychovka, kterou jsem četla jedním dechem. Nechyběla romantika, napětí dojímavé chvíle i happy-end. Sice psaná jednoduchým jazykem, ale vůbec mi to nevadilo. Bod strhávám za "Týdžeje" a "Kolu". Tohle počešťování fakt nemusím.

2 05.08.2014

Skvělá, zajímavě pojatí odborná kniha o osobách s tělesným postižením. Doporučuju.

05.08.2014

Kniha těží z úspěchu prvního a druhého dílu a je psána také podle stejného čtenáře. Ale "opakovaný vtip přestává být vtipem" a platí to i v případě této knihy. Nudné, předvídatelné a někdy i vyloženě trapné. Bohužel :(

05.08.2014

Kniha je zajímavá tím, že celá otevřeně pojednává o sexu, což není zas tak obvyklé. Co už je ale méně zajímavé je slovní zásoba autorky na úrovni šesté třídy (možná i šesťák by ji slohově porazil:), nulová dějová linie a omílání jednoho a totéž pořád dokola. Ač jsem četla jedním dechem (zvědavost je hrozná věc), o vyšším hodnocení nemůže být řeč.

3 05.08.2014

Postupně jsem si Stijna oblíbila a fandila mu. Ale kniha už pro mě nebyla tak silná, jako Třetí poločas.

05.08.2014

Strhující kniha, které se zatím nic nevyrovnalo. Ani Hvězdy nám nepřály ani Než jsem tě poznala. Husí kůže od začátku do konce a nechyběly ani slzy.

4 05.08.2014

Z počátku fajn, mělo to vtip. Postupně mě však kniha bavila méně a méně, připadala mi uměle natahovaná pomocí zbytečného množství slov. Jsem 50 stran od konce a prozatím jsem knihu odložila. Škoda.

05.08.2014

I když je kniha psána pohledem sedmnáctileté dívky a do první poloviny mi připomínala typickou teenagerskou oddychovku, v druhé polovině jsem nestačila valit oči. Perfekní, strhující obrat v ději, který mě ohromil natolik, že už mám doma druhý díl. Četla jsem jedním dechem.

1 05.08.2014

Krásná kniha. Pro mě mnohem zajímavější, než "Než jsem tě poznala". Oceňuji prolínání časových linií, ukázky z konverzací na začátku každé kapitoly i hmatatelné emoce. Doporučuju :-)

1 05.08.2014

Upřímně? Z hlediska kvadruparetičky mám z knihy smíšené pocity. Mám pocit, že autorka si vzala moc velké sousto - tedy závažné, aktuální téma, ale neuměla ho podle mě dostatečně propracovat do hloubky. Občas jsem měla pocit, že se jednoho dne Moyesová probudila a řekla si "napíšu o eutanasii", ale přitom knize chyběl dostatečný vhled do problematiky. Kam se hrabe na autobiografii Kluuna!

Plus mi vadila absence Willova pohledu na věc. A nebyl přitom klíčový? Víme, jak to prožívala Lou, rodina Willa, rodina Lou, ale o Willovi víme jen z vyprávění druhých. A to podle mě knize ubírá na kvalitě. Určitě zajímavé čtení, ale z mého pohledu dost klouže po povrchu.

5 05.08.2014