Metuje komentáře u knih
(SPOILER) Policii posílí dcera slavného kriminalisty Jørgena Lønna a seznamujeme se s Harryho bývalou láskou, která nám děj slušně zamotala. Raskol byl sympaťák, obzvlášť, když si z Ivarssona vystřelil :D Tom Waaler je čím dál, tím větší hajzl. Harryho vyzvednutí jeho vlastního klíče byl pěknej twist :)
(SPOILER) První polovina Červenky byla pro mě napoprvé dost složitá, přece jen to neustálé střídání dějových linek není nejpřívětivější, při druhém čtení už to bylo lepší a dokázal jsem ocenit v podstatě odhalení zápletky v prvních pár kapitolách. Super je úvodní pasáž s Ellen v autě, bohužel jedna z posledních. :( Poprvé se potkáváme s Tomem Waalerem, při vraždě Ellen ve mě vypukla nehorázná zlost. Poprvé se také potkáváme s Ráchel, jejich setkání s Harrym na schodech při druhém čtení zahřálo na srdíčku. Ke konci si s námi Nesbø klasicky pohrál :) Při druhém čtení jsem se u staříkovy prohlídky luxusního apartmánu jen kysele pousmál. :)
(SPOILER) Tiché roky (trefný název :)) jsou mojí 2. zkušeností s paní Mornštajnovou, je tu vidět určití podobnost s Listopádem, děj opět sledujeme pohledem více postav, které k sobě nakonec najdou cestu, přičemž na konci nás čeká několik zvratů. Mrzí mě, že byla kniha tak razantně ukončena, najednou je Bohdana němá, otec zkolabuje ve skleníku, přijde zpráva od Blanky a konec. Myslím, že je tu prostor pro pokračování, kdyby tam bylo alespoň o 100 stránek víc, zajímalo by mě, jak Blanka v zahraničí žila. Další knihou, která mě čeká (čtu v obráceném pořadí) je Slepá mapa, doufám, že nebude znovu psaná stejným stylem, to už by bylo trochu repetitivní.
(SPOILER) Knihu jsem četl znovu po přečtení pěti prvních dílů a jsem nucen ubrat jednu hvězdičku z hodnocení mého bývalého já, které bylo čtenářským nováčkem a bylo z knihy uchvácené. Série netradičně začíná na druhém konci zeměkoule, než je rodná země hlavního hrdiny a neobsahuje tolik vedlejších postav, které v dalších dílech tvoří Harryho okolí. Tím patrně další díly nabývají na zábavnosti. Konkrétně mi nevyhovovalo, jak nás Nesbø tolik nenaváděl na falešné stopy a jak na můj vkus příliš rychle ukončil Andrewův život, rád bych ho viděl i v dalších dílech v nějaké zajímavé poloze.
(SPOILER) Začátek trochu komplikovanější a matoucí, konec skvělý. Tenhle díl na mě působil trochu mělčeji, vraždy nebyly příliš silně motivovány, na můj vkus bylo celé "představení" příliš racionální a chladné. Ani na rodinné chvíle s Ráchel se téměř nedostalo. S Waalerem je konečně amen, občas mě sice vytočilo jeho chování k Beátě, ale na rozdíl od třetího dílu, kdy mi opravdu pil krev, mě ve 4. ani 5. díle tolik nedráždil, ikdyž musím říct, že se smrtí se Nesbø opravdu vyhrál :)
(SPOILER) Moje první zkušenost s autorkou, jakožto zástupce generace Z pro mne není popisovaná doba takovou nostalgií, ale i přesto jsem si děj užil a musím říct, že jsem moc rád, že jsem takovou dobu strachu a nátlaku nezažil. Možná mě ze zážitku trochu ubralo zvláštní časové zasazení jednotlivých kapitol, jelikož je příliš široké a často neodpovídá následujícímu textu a také ten fakt, že pro mne nebylo úplným překvapením, že dívka z dětského domova byla malou Lenkou, kterou sebrali jejím prarodičům jako malou.
První povídka skvělá, druhá trochu dlouhá a zamotaná, ale nakonec taky pěkná, ten zbytek (až možná na naušnici) nic moc.